ELVELLON - Ascending in Synergy
Paráda. Jednoduché silné skladby, aké mi už dlhú...

PINK FLOYD - The Wall
Recenzy jsi trefil přesně na den kdy na THE WALL...

ELVELLON - Ascending in Synergy
To Petronius: podepisuji, koho zajímá...

ELVELLON - Ascending in Synergy
Z mého pohledu se nové album německé...

BURZUM - The Land Of Thulé
No těžko říct, jak to s tím albem bude... na...

BURZUM - The Land Of Thulé
Mám pocit, že album stále není hotové. Varg do...

METALLICA - Ride The Lightning
Urobiť takúto pecku, niečo úplne inde ako Kill`em...

BORKNAGAR - Fall
Vdaka za recenziu, super.

KERRY KING - From Hell I Rise
Jedna z nejočekávanějších událostí roku 2024 je...

KERRY KING - From Hell I Rise
V podstatě souhlas s recenzí. Kytarová řezničina...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek

Řada kapel pochopila, že se bez svých klasických zpěváků obejdou jen stěží. V historii je jen pár případů, kdy nahrazení původního vokalisty dopadlo na výbornou a fanoušci změnu přijali, ač se jednalo o ikonické frontmany. Změna zpěváka zafungovala asi jen u Van Halen, AC/DC, Pink Floyd, Deep Purple a částečně u Black Sabbath a Helloween, kdežto Iron Maiden, Mötley Crüe nebo Judas Priest si na tom vylámali zuby. Špatně personální hlavotřas dopadl i pro Skid Row, kteří však na rozdíl od jmenovaných tří veličin chybu nikdy nepochopili a nepřiznali. A zjevně ji nechápou ani nyní, protože podle posledního vyjádření Rachela Bolana kapela zkoumá několik neznámých zpěváků, které by dosadila na frontmanský post. Přitom se jim nabízí jedinečná šance comebacku se Sebastianem Bachem, který se jim přes média nabídl. Nestačilo Skid Row několik nevydařených epizod s různými vokalisty, aby pochopili, že bez Bacha to fungovat zcela nemůže?

V podobné, i když smutnější situaci jsou švédští Crashdïet. I u nich se zdá být post frontmana zakletý, protože od chvíle, kdy původní (a pro řadu fanoušků také jediný možný) zpěvák Dave Lepard spáchal po fantastickém debutu „Rest In Sleaze“ sebevraždu, nikdy se stockholmská parta na stejnou úroveň nevrátila. Navíc to s jejich úrovní i úrovní jejich frontmana šlo od desíti k pěti a současné řeči o tom, že zcela neznámý novic John Elliot je nejlepším pro uvedený post, snad ani nelze brát vážně. Přestože na rozdíl od Skid Row je comeback původního vokalisty u Crashdïet nemožný, věčné výměny frontmanů hovoří o hazardování s kdysi dobrým jménem kapely.

Jan Skala, 5. 6. 2024

HOLE - Nobody´s Daughter


Hlavní otázka zní: Kdo dnes potřebuje grungeovou desku jako z roku 1992? Čest výjimce Alice In Chains, kteří loni přispěchali s výtečnou „Black Gives Way To Blue“. Ale co ti další? V souvislosti s Pearl Jam se dnes o grunge už snad vůbec mluvit nedá, Stone Temple Pilots vydali vcelka příjemnou poprockovou kolekci, Soundgarden zatím čekají na vývoj situace na trhu a Nirvana je už šestnáct let víte kde. A pak jsou tady ještě Hole, kde z původní sestavy zbyla jen principálka Courtney Love. ..více

[recenze]

[04.09.2010]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]


EXCALION - High Time


Před třemi lety jsem na stránkách zinu hýkal nadšením nad v pořadí druhým albem nadějných Finů Excalion. Pravda, již tehdy se v souvislosti s touhle bandou skloňovalo jméno Sonata Arctica, z jejichž odkazu Excalion vydatně čerpali (a stále ještě čerpají). Na začátku letošního roku přišli fiňáci se svým třetím (no a znáte tu mojí oblíbenou a již téměř kýčovitou teorii o důležitosti třetího alba) kouskem do kolekce. Jejich „High Time“ určitě příznivce rychlých melodií v klidu nenechá. Ale co ti ostatní?..více

[recenze]

[03.09.2010]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


BLIND GUARDIAN – The Forgotten Tales


Ačkoli jsem původně plánovala sestavit seriál recenzí o Blind Guardian pouze z jejich standartních řadových alb, nakonec jsem se (na četná přání jedné divačky, která právě odešla) rozhodla zařadit i bardí Zapomenuté příběhy. Protože i když je tahle deska vlastně jen rozšířením singlu „Mr. Sandman“ a obsahuje předělávky vlastních i cizích skladeb, které se navíc dříve nebo později objevily na nějakém singlu či jako bonusy na remastrovaných verzích alb..více

[recenze]

[02.09.2010]

[Ray]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


ENEMY OF THE SUN - Caedium


Polský inseminátor Waldemar Sorychta zplodil už několik hudebních uskupení, přičemž ENEMY OF THE SUN je jeho nejmladším dítkem. Jablko ale samozřejmě zase nepadlo daleko od stromu, takže otcovy stopy jsou jasně čitelné a kdo si rochňal v hudebních postupech GRIP INC., nebude zklamán ani tentokrát. Základní stavební kámen, tedy thrash metal, je zde ovšem ještě více zmodernizován a nabobtnává do široké žánrové podoby. Takže kromě progresivního thrashe uslyšíme i death, nu-metal, řadu elektronických prvků a díky nebývalé..více

[recenze]

[01.09.2010]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


ACCEPT - Blood Of The Nations


Dávno, dávno tomu, co jsme měli naposledy možnost poslouchat nějaký nový výtvor Accept. Za těch čtrnáct let od poslední desky „Predator“ uteklo v řekách mnoho vody a rocková scéna se několikrát změnila k nepoznání. Poté, co ji skoro pohřbil nejprve grunge a potom elektronická a taneční hudba, vstala s nu-metalovými kapelami jako Fénix z popela. Znovu spolu s nástupem kytar na počátku desetiletí se začaly vracet na scénu také prachem dávno zapadané legendy. I když to ještě před pár lety vypadalo..více

[recenze]

[31.08.2010]

[Jan Skala]

[24 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SWEET SYBIL - Sweet Sybil


Další kapela, která koncem osmdesátých let slavila alespoň lokální úspěchy v amerických klubech, se nyní prostřednictvím firmy Eonian Records dostává na pulty obchodů. Jak jsem už psal v recenzi na Gynger Lynn, firma se soustřeďuje právě na tyto, v našich končinách prakticky neznámé, kapely, což je na jednu stranu činnost záslužná (a kterou ocení hlavně sběratelé), ovšem jak už to v takových případech bývá, jedná se o desky, které sotva dosáhnou průměrné úrovně. Když už se najde nějaká dobrá píseň, chybí dobrý zvuk. ..více

[recenze]

[30.08.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


PATHFINDER - Beyond The Space Beyond The Time


Dámy a pánové, je mi ctí, že vám mohu představit největší objev letošního roku na poli symfonického speed/power a (lehkého) prog metalu! Možná je předčasné takový ortel vyřknout kousek za půlí sezóny, ale už jen z pohledu statistiky (která přes svoji nudu prostě poskytuje cenné údaje) je výskyt stejně kvalitní smečky hodně nejistý. A že jsou PATHFINDER zatraceně dobří, to je jasné jako facka Heleny Růžičkové. Kdybych si měl ovšem vsadit, ze které země tohle hudební překvapení pochází,..více

[recenze]

[29.08.2010]

[Petr Štěpnička]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


IMPERIAL STATE ELECTRIC - Imperial State Electric


Deathmetalisté si jistě pamatují na zděšení, když jeden z jejich bohů, bubeník Entombed Nicke Andersson v devadesátých letech opustil svou domovskou kapelu a postavil prostěrockn´rollové The Hellacopters. Kapelu, která čerpala ze zvuku Kiss sedmdesátých letech, ždímala odkaz Alice Coopera, jen občas metalově a punkově zazlobila a pošilhávala po psychedelii let šedesátých. Postupem času se The Hellacopters stali pojmem v oblíbenosti (zejména ve Skandinávii) překonali Anderssonovi ..více

[recenze]

[28.08.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


SUNSHINE - MGKK TELEPATHY


Kapelu SUNSHINE myslím není nutné představovat, klubová pódia brázdí již od roku 1994 a za tu dobu vydala sedm řadových desek. Proto je až s podivem, že já osobně jsem se k ní dostal až před nějakými čtyřmi měsíci.

Dříve jsem měl k SUNSHINE trochu předsudky, ani nevím proč, ale ačkoliv jsem v té době od nich ani nic neslyšel, neseděli mi. Zvláštní, že? Ale někdy se to stává.....více

[recenze]

[27.08.2010]

[Jonash]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


BLIND GUARDIAN – Imaginations from the Other Side


Při natáčení této desky si Blind Guardian vybrali zatím nejdelší pauzu ve své dosavadní historii a navíc jí předcházelo mnoho významných změn. Kapela si samozřejmě moc dobře uvědomovala své postavení i velká očekávání s ním spojená a nechtěla produkci novinky nijak zbytečně uspěchat a dopustit se v dosavadním hladkém výstupu na vrchol osudného škobrtnutí. Nejvýznamnější změnou pak byla nově navázaná spolupráce s Flemmingem Rasmussenem, který měl do produkce přinést ostřejší zvuk. ..více

[recenze]

[26.08.2010]

[Ray]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


Brutal Assault XV, 12.-14.8.2010, vojenská pevnost Josefov, Jaroměř - sobota


Nemohli sme sa tomu vyhnúť úplne, to nám bolo jasné a môžeme si gratulovať, že to dopadlo len takto. Výdatné nočné požehnanie z neba nám ráno dalo zabrať. Rutinná prechádzka na toalety (prípadne sprchy) sa zmenila na pravú Josefovskú rally, kde ste na podrážky pribrali niekoľko kíl blata, časti hlavného kempu sa zmenili na ryžové polia a vôbec bolo príjemne. S radosťou som na súpiske vynechal prvé dve mená a na odporúčania som sa do areálu dočľapkal a došmýkal na Poliakov LOST SOUL. ..více

[reporty]

[25.08.2010]

[Martin]

[3 komentáře ]


JOHN NORUM - Play Yard Blues


Jméno Johna Noruma snad není třeba představovat. Kytarista, který na sebe upozornil nejen svou ekvilibrisitickou hrou, ovšem není jen ten člověk, který v roce 1986 nahrál „The Final Countdown“. Je to také po léta úspěšný sólový umělec, jehož desky se tak diametrálně liší od zmíněného megahitu jeho domovských Europe. Je to člověk, který v minulosti spolupracoval s takovými veličinami jako je Glenn Hughes (ex-Deep Purple), Peter Baltes (Accept), Mikkey Dee (Motörhead) či Simon Wright (ex-AC/DC, Dio)...více

[recenze]

[25.08.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Brutal Assault XV, 12.-14.8.2010, vojenská pevnost Josefov, Jaroměř - piatok


Prvá vec, ktorá mi v piatok trinásteho (!) stála za pohľad, boli Fíni CALLISTO. Miesto ich zaradenia do súpisky bolo pre mňa sklamaním, pretože tak komorná hudba sa jednoducho na čas obeda nehodí, večer bol ale zrejme dlho dopredu rezervovaný pre väčšie a známejšie mená. Severania stihli za polhodinku odohrať všeho všudy štyri songy, tri z novinky a z predchádzajúceho albumu padla „Wormwood“. Spevák nie je zrovna veľký tlčhuba..více

[reporty]

[24.08.2010]

[Martin]

[0 komentářů ]


NEVERLAND – Ophidia


Situace kolem kapely Neverland se rozhodně nedá nazvat přehlednou. Nejen, že svůj název sdílí ještě s několika dalšími uskupeními, ale člověk ji může najít i pod druhým označením – Dreamtone & Iris Mavraki's Neverland. Kapela vznikla spojením tureckých Dreamtone (ti už měli na kontě jedno album) s řeckou zpěvačkou Iris Mavraki. V roce 2008 přišla se svým debutem v této sestavě a dva roky nato nabízí milovníkům progresivního power metalu pokračovatele s názvem „Ophidia“. ..více

[recenze]

[24.08.2010]

[Ray]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


Brutal Assault XV, 12.-14.8.2010, vojenská pevnost Josefov, Jaroměř - štvrtok


Štvrtý raz privítala Josefovská pevnosť jeden z najlepších európskych sviatkov tvrdej hudby. Z roka na rok kvalitnejšie obsadený Brutal Assault písal pred pár dňami už svoj pätnásty ročník a line-up aj tento rok sľuboval mnohonásobné potešenie pre ucho aj oko. Potvrdil sa aj fakt, že táto akcia sa stala medzinárodne obľúbenou udalosťou (videli sme aj austrálske a mexické vlajky) a pre tých, ktorí tu zavítali prvý raz bolo určite príjemné zistiť, že si teoreticky môžu vychutnať každú jednu kapelu (čo ale nie je možné fyzicky) ..více

[reporty]

[23.08.2010]

[Martin]

[0 komentářů ]


IRON MAIDEN - The Final Frontier


Nebudeme si nic zastírat. Vždycky když vyjde nová deska Iron Maiden, je to pořád ještě událost. Samozřejmě Maiden-mánie jako v dobách „Powerslave“ nebo „Seventh Son Of A Seventh Son“ je už dávno pryč, ovšem Železná panna si (tedy kromě Judas Priest a Def Leppard) jako jediná z Nové vlny britského heavy metalu udržela svůj standart do dneška. Samozřejmě nové desky nedosahují kvalitou slavných děl z osmdesátých let a na hudební scénu nemají takový dopad, ale přece jen se jedná o díla, ..více

[recenze]

[23.08.2010]

[Jan Skala]

[52 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SYN:DROM – With Flesh Unbound


Švédští SYN:DROM to na svém debutu „With Flesh Unbond“ drtí „ostopéro“, jenomže jsou nudní, bez jiskry, zápalu, emocí...Tak nějak bych tuhle mdlou nahrávku shrnul. Kapela sází na brutální death metal, což je muzika, která mi šmakuje. V případě SYN:DROM tomu tak není. Je sice fajn, že kapela hází do svých tvrdých riffů řadu melodických vyhrávek („Obsolete Gods“), však jsou také ze severu, takže se to tak nějak očekává, ale horší je, když chybí nosné prvky. ..více

[recenze]

[22.08.2010]

[Venca Votruba]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4/10]


Listování : << < 510 / 619 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.22983 sekund.