Dalibor HALAMÍČEK (MORAVIUS) - Kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat.
děkuju za chválu, potěšils ;-)

Dalibor HALAMÍČEK (MORAVIUS) - Kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat.
Tak to je škoda... Bez recenze je to takové...

Dalibor HALAMÍČEK (MORAVIUS) - Kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat.
Nejspíš ne

Dalibor HALAMÍČEK (MORAVIUS) - Kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat.
Recenze bude?

VANDEN PLAS - The Empyrean Equation Of The Long Lost Things
Hezky, Jirko, kapelu som aspoň raz videl live na...

ALIEN ANT FARM - Mantras
Rešpekt, že potiahli 25 rokov trvajúcu kariéru na...

AMERIKAN KAOS - Armageddon Boogie
plný súhlas s recenziou. Pohodové a veľmi dobre...

UNLEASH THE ARCHERS - Phantoma
..za mňa jedno obrovské sklamanie. Najslabšie a...

Sebastian BACH - Child Within The Man
Nějak mi ta deska sedla a v porovnání s Gangs All...

DOMAIN - Our Kingdom
Výborně. Prvni dvě desky jsou bomby












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Blíží se soumrak psaní recenzí?

Power metalové art-motivy na přebalech alb nikdy nepatřily mezi výkvět uměleckého oboru, přesto se zdá, že kapely v poslední době objevují nové dno. Stačí se podívat na covery novinek Freedom Call, Unleash the Archers, Sonata Arctica nebo Rhapsody of Fire, ve všech případech jde o nenápadité malůvky, které vyvolávají v lepším případě úsměv, v tom horším mírnou fyzickou nevolnost. Co je však zajímavé, krom infantility je na nich rovněž možné pozorovat jistou míru umělosti. Právě v tu chvíli se na mysl vkrádá otázka, nakolik za těmito výtvory stojí umělá inteligence. Jakoby hudebníci zadali kreslíři (ať už živému nebo nikoli) několik základních parametrů (např. "drak", "duha", "epická scenerie"), a o nic víc se nestarali. Je pravda, že power metal je kýčovitý žánr a jako takový snese leccos, navíc nejdůležitějším faktorem vždy zůstane hudba. Ta se ve většině uvedených i neuvedených případů těší slušné kvalitě a hlavně nese jasnou "člověčí" stopu, takže není nutné panikařit. Zároveň se ale objevuje čím dál větší počet alb, které jsou stvořeny umělou inteligencí. Jelikož se nacházíme v rané fázi těchto pokusů, je snadné poznat, že za tvorbou nestojí živá persona. Rozdíly už ale v mnohých případech nejsou velké a je třeba počítat s tím, že se budou nadále zmenšovat. Pak bude jenom na nás, posluchačích, s jakou mírou ochoty na tuto nelidskou hru přistoupíme. Já osobně se jí účastnit nehodlám, ale zároveň si kladu sžíravou otázku: budeme vůbec v budoucnosti schopni poznat rozdíl mezi tím, co vytvořil člověk, a co má na svědomí AI? A nepřibližuje se tím pádem soumrak psaní recenzí? Zatím není třeba bít na poplach, ale nikdo nemůže s jistotou říct, jak dlouho tento stav ještě vydrží...

Petr Štěpnička, 20. 5. 2024

TÝR - Battle Ballads


Na vydání prvních sedmi alb potřebovali Faeřané Týr jedenáct let, stejnou dobu Joensenově partě trvalo vydání posledních dvou nahrávky. Tempo vydávání desek je asi to nejmarkantnější, co se v životě Týr na první pohled změnilo. Personální změny lze vzhledem k více než čtvrtstoletí dlouhé historii kapely označit za decentní, lehký náladový posun k větší syrovosti, který přineslo aktuální album „Battle Ballads“, není natolik zásadní, abyste si už u první skladby neřekli, že staří, dobří a snadno rozpoznatelní Týr ze svého umění nic nezapomněli ..více

[recenze]

[23.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


COCK SPARRER - Hand On Heart


Už toho není mnoho, co zbylo po mohutné punkové horečce, jež přišla v druhé polovině a přepsala všechny platné pořádky v rockové hudbě. Z těch, kteří byli bráni za hlavní lídry stylu do dnešních dnů přežili pouze The Damned, kteří však už nehrají punk tehdejšího střihu a stylizace do role gotických důchodců svědčí o absolutně něčem jiném než o punkové revoltě. Naštěstí je zde pár kapel, které dobu, kdy se ukazoval prostředníček na portréty královny, veřejně se plivalo, šťouralo se v nose a sichrhajska byl nejběžnější módní doplněk, ..více

[recenze]

[23.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


PERSEUS - Into the Silence


Italská power metalová formace Perseus si dala s vydáním nové studiové desky pořádně na čas, vždyť od předešlého zápisu "A Tale Whispered in the Night" letos uplynulo plných osm let. Nelze ovšem tvrdit, že by pětičlenná (od minula nezměněná) sestava v mezičase zahálela. Důkazem budiž seznam hostujících zpěváků, kteří se podíleli na přípravě novinky s titulem "Into the Silence". Téměř u každé skladby najdeme jiného tandemového vokalistu, takže jenom logistická stránka příprav aktuálního alba musela zabrat obrovské penzum času. ..více

[recenze]

[22.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MONTROSE - Warner Bros. Presents Montrose!


Sammy Hagar zmizel ze sestavy Montrose v únoru 1975 a Ronniemu Montroseovi spadl kámen ze srdce, protože najednou byl v kapele jediným vůdcem, ačkoliv si neuvědomoval, že na Hagarových vokálních dovednostech, jeho hlasu a přirozeném frontmanství stála velká část úspěchu kapely. Ten nebyl nijak omračující, ale v Kalifornii patřili Montrose mezi zavedené pojmy, mohli se chlubit smlouvou s velkým vydavatelstvím a drobným žebříčkovým úspěchem ..více

[recenze]

[22.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


LEVIATHAN PROJECT - MCMLXXXII


Před třemi lety, v době vydání debutového EP „It`s Their World“, to vypadalo, že Leviathan Project je jen černá ovce bývalého kytaristy Britny Fox Tommyho Krashe, producenta Matta Narda a někdejšího sidemana Chucka Schuldinera z období deathovského alba „Symbolic“, Bobbyho Koelbleho. Nahrávku nazpíval bývalý zpěvák Judas Priest Tim „Ripper“ Owens, který nejevil o trvalé členství valný zájem a vypadalo to, že projekt nebude mít dlouho trvání. Stylová roztříštěnost (kapela hrála na jednu stranu zmetalizovaný hard rock,..více

[recenze]

[21.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


NOCTURNA - Of Sorcery and Darkness


Když před dvěma lety představila italská Nocturna debutové album „Daughters In The Night“, šlo o velmi zajímavé překvapení. V pozadí trojice částečně utajených muzikantů, jejichž totožnost vlastně není až tak zásadní, s výjimkou kytaristy a klávesisty Frozen Crown a Volturian Federica Mondelliho. Vzhledem k tomu, že jde o hlavní tvůrčí mozek Nocturny, jeho identitu kapela sice ukryla pod pseudonymem Hedon, ale zároveň si dala záležet na tom, aby pod tajemným oparem nezůstala skryta příliš dlouho. ..více

[recenze]

[20.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


BLUE ÖYSTER CULT - Ghost Stories


O tom, že Blue Öyster Cult patří mezi obrovské rockové legendy, ačkoliv jejich půvab českým fanouškům povětšinou unikal, se není třeba bavit. Faktem ale je, že kapela měla vždycky trochu rozkolísanou diskografii a po výživných sedmdesátých letech, kdy pálila jednu skvělou nahrávku za druhou, jí v osmdesátých letech došel dech a v dalších desetiletkách se s novou hudbou hlásila spíše sporadicky. Svědčí o tom díla „Agents Of Fortune“ „Secret Treaties“ či „Spectres“, která Blue Öyster Cult v diskografii doplnila nepoměrně horšími alby ..více

[recenze]

[20.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


VIOLET ETERNAL - Reload the Violet


Japonský hudebník Jien Takahashi je powermetalový nadšenec, který se netají svojí oblibou finských Stratovarius. Před časem se mu povedlo odkoupit od Tima Tolkkiho práva na několik skladeb, které zařadil do playlistu svého projektu Majustice. Loni zveřejněné debutové album "Ancestral Recall" nebylo zlé, nicméně dojelo na příšernou zvukovou produkci. Takahashi ale mezitím rozjel novou kapelu Violet Eternal, která znamená ve všech ohledech kvalitativní posun...více

[recenze]

[19.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


THE LIBERTINES - All Quiet On The Eastern Esplanade


Právě teď je pravý čas, který ukáže, jestli The Libertines byly protežovanou kapelou právem nebo za to mohla jen dětsky nevinná tvářička Petea Dohertyho a jeho aféry s top modelkou Kate Moss. V jejich stínu vycházely všechny dosavadní desky, a palcové bulvární titulky a fotky obou milenců, rvoucích si nosu kokain, vrhaly hudbu až na druhé, třetí či bůhvíkolikáté místo. Ještě v roce 2015, kdy vyšla poslední nahrávka „Anthem For The Doomed Youth“ a Pete s Kate dávno nechodil,..více

[recenze]

[19.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MOTÖRHEAD - Hammered


Oslavy čtvrt století trvání kapely, které v roce 2000 Motörhead svedly dohromady s původním kytaristou Eddiem Clarkem, jenž s kapelou a dalšími hosty (Brian May, Doro Pesch, zpěvák Ugly Kid Joe Whitfield Crane) vystoupil v londýnském Brixton Academy, měly velký vliv. Ne kvůli tomu, že si Motörhead po skoro dvaceti letech znovu zahráli s Clarkem, ne proto, že si Lemmy nutně musel přiznat svůj věk, ale z toho důvodu, že si uvědomili, že poslední deska „We Are Motörhead“ byla co se týče tvrdosti asi nejzazší mez, za kterou kapela nechtěla jít...více

[recenze]

[18.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


TIERRA SANTA - Apocalipsis


V roce 2004 přišel dle španělské bandy Tierra Santa čas na Apokalypsu. Kdo byl však seznámen s tvorbou kapely, dobře věděl, že výhrůžný název bude plnit maximálně komerční charakter a při spuštění kotouče se dostaví stará známá heavymetalová konstrukce, jež bude ve skutečnosti neškodná a přítulná jako hladová kočka. Daleko větší hrůzu mohl vzbuzovat obal nahrávky, který prodloužil sérii umělecky beznadějných motivů, podle nichž se nikdy nedala odhadnout skutečná kvalita hudebního obsahu. Ten byl naštěstí na zcela jiné úrovni, ..více

[recenze]

[18.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


KING ZEBRA - Between The Shadows


Skupina pocházející ze švýcarského Curychu se ukazuje jako nová tvář rocku v harmonickém spojení mladistvé nevázanosti a veteránské moudrosti, tvrdí propagační materiály. Nechci hned poplašně křičet „zapomeňte!“, protože i na tomhle šprochu se něco pravdy najde, nicméně to nejzásadnější, na čem novinka hard rockových King Zebra funguje, je vyzrálost, nadhled, zpěvnost a dostatek energie...více

[recenze]

[17.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


DARKNESS - Blood on Canvas


Studiová historie německé thrashmetalové formace Darkness se letos rozdělila na dvě rovnoměrné poloviny. Zatímco první tři zápisy vydala Temnota v osmdesátých letech, druhé trio alb vzniklo až v novodobé etapě, která se začala psát v roce 2013. Novinka s titulem "Blood on Canvas" vyjde na konci dubna a v promo materiálech je avizována jako nejtvrdší nahrávka kapely vůbec, plná divokého hněvu a agrese. Několik skladeb se této definici opravdu blíží, na albu se ale najdou místa, která vzbuzují naštvání poněkud jiného druhu.....více

[recenze]

[17.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


HAMMER KING - König Und Kaiser


Německá parta Hammer King si věří a v krátkém sledu vydává další studiovou novinku. I když těleso sdružené kolem kapelníka a zpěváka s přezdívkou Titan Fox pravděpodobně nikdy velkou díru do světa neudělá, ničemu to vlastně nevadí. Příznivci melodického heavy-power metalu si poslechem alb Hammer King mohou krátit čekání na vydání novinek zajímavějších žánrových interpretů, přičemž existuje téměř stoprocentní jistota, že tím neutrpí žádnou mentální nebo duševní újmu...více

[recenze]

[16.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


ATTIC - Return Of The Witchfinder


Nová vlna nové vlny, to je dnešní tradiční metal, který se snaží přiblížit hodnoty metalové hudby osmdesátých let mladým posluchačům. Trochu pozbývá relativity, když tu stále máme Iron Maiden, Judas Priest, Saxon, Diamond Head, Mercyful Fate, kteří koncertují a zároveň tvoří nové desky, ale každá generace holt chce své idoly. Zástupci dnešní vlny tradičního heavy metalu nikdy nemohou dorůst ani poloviny velikosti svých předobrazů, ale dají se mezi nimi najít kapely, které ač jsou nepůvodní, mají slušné vyjadřovací schopnosti,..více

[recenze]

[16.04.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


FATAL FIRE - Arson


Kolo bylo už dávno vynalezeno, což je výhoda německých Fatal Fire. Na debutu „Arson“ nemusí nic objevovat, stačí jim držet se pravidel, podle kterých se hrálo v osmdesátkách, být dostatečně akční, rychlí, ostří a melodičtí, mít pořádně našlapanou rytmiku, kytarové ostrostřelce, kteří pálí riffy jako z kulometu a zpěvačku, která tomu dodá patřičný říz. A pak byste ani nemuseli používat omluvné zaklínadlo, mluvící o tom, že na prvotině se nad nějakou drobnou chybičkou dají oči snadno přimhouřit. ..více

[recenze]

[15.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MONTROSE - Paper Money


Pro kapelu byl neúspěch debutového alba šok. Montrose dobře věděli, jak třaskavý materiál mají v rukou, jak je jejich hudba nadčasová a nezájem posluchačů jim přivodil nejednu bezesnou noc. Situaci nevydržel basista Bill Church, který oznámil na začátku roku 1973 odchod. Ze scény nezmizel, jeho chvíle měla ještě přijít, ale po obrovském zklamání s Montrose si na chvíli dal oddych. Nahradil jej v té době zcela neznámý basista a klávesista Alan Fitzerald (řadu let pak působil jako koncertní klávesista u Van Halen),..více

[recenze]

[15.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 4 / 617 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.10675 sekund.