BON JOVI - Forever
Asi je to lepší než předchozí řadovka, ale tak...

VADER - Revelations
Do nového milénia vstoupili Polští smrtihlavové...

BON JOVI - Forever
Jon umí pořád napsat dobré melodie a udělat...

BON JOVI - Forever
Krom nového alba vyšel i komplexní, čtyřdílný...

DOMAIN - The Artefact
A ešte jedna vec v súvislosti s Grave Digger -...

DOMAIN - The Artefact
Album som si vypočul a s čistým svedomím môžem...

MOTORBAND - 007
Obrovské ego šéfa Matejčíka opět zbytečně...

MOTORBAND - 007
Budu se asi rouhat, ale Made In Germany se mi...

MOTORBAND - 007
Sedm zpěváků .. Motorband se mi líbil v době...

MOTORBAND - 007
Motorband byla vždy pouze průměrná kapela, co na...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek

Řada kapel pochopila, že se bez svých klasických zpěváků obejdou jen stěží. V historii je jen pár případů, kdy nahrazení původního vokalisty dopadlo na výbornou a fanoušci změnu přijali, ač se jednalo o ikonické frontmany. Změna zpěváka zafungovala asi jen u Van Halen, AC/DC, Pink Floyd, Deep Purple a částečně u Black Sabbath a Helloween, kdežto Iron Maiden, Mötley Crüe nebo Judas Priest si na tom vylámali zuby. Špatně personální hlavotřas dopadl i pro Skid Row, kteří však na rozdíl od jmenovaných tří veličin chybu nikdy nepochopili a nepřiznali. A zjevně ji nechápou ani nyní, protože podle posledního vyjádření Rachela Bolana kapela zkoumá několik neznámých zpěváků, které by dosadila na frontmanský post. Přitom se jim nabízí jedinečná šance comebacku se Sebastianem Bachem, který se jim přes média nabídl. Nestačilo Skid Row několik nevydařených epizod s různými vokalisty, aby pochopili, že bez Bacha to fungovat zcela nemůže?

V podobné, i když smutnější situaci jsou švédští Crashdïet. I u nich se zdá být post frontmana zakletý, protože od chvíle, kdy původní (a pro řadu fanoušků také jediný možný) zpěvák Dave Lepard spáchal po fantastickém debutu „Rest In Sleaze“ sebevraždu, nikdy se stockholmská parta na stejnou úroveň nevrátila. Navíc to s jejich úrovní i úrovní jejich frontmana šlo od desíti k pěti a současné řeči o tom, že zcela neznámý novic John Elliot je nejlepším pro uvedený post, snad ani nelze brát vážně. Přestože na rozdíl od Skid Row je comeback původního vokalisty u Crashdïet nemožný, věčné výměny frontmanů hovoří o hazardování s kdysi dobrým jménem kapely.

Jan Skala, 5. 6. 2024

EUROPE - Live Look At Eden


Kdo jsou dnes vlastně Europe? Asi všechno jiného než banda napomádovaných šášulů, vytrubujících do světa pouťové odrhovačky. Přestože na ně leckteří těžkooděnci tak koukají, Europe nejsou v žádném případě jen „The Final Countdown“. A to rozhodně nejdéle od alba „Prisoners In Paradise“, které se pyšnilo ostrým americkým, dá se říci až streetrockovým, zvukem. Od jejich comebacku, který lemují tři přetvrdá alba „Start From The Dark“, „Secret Society“ a „Last Look At Eden“, se Europe ..více

[recenze]

[10.04.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


LANFEAR - This Harmonic Consonance


Němečtí Lanfear koncem února vydali svoje šesté album. A má jednu zásadní vadu. Sakra, chlapi, na to, aby jeden nasál, vstřebal a dostatečně vychutnal všechny ty rozmanité odstíny vaší košaté nahrávky je třeba pár dlouhých klidných večerů, kdy si člověk zaleze s bookletem v ruce někam do temného kouta a nechá tuhle nálož na sebe systematicky působit. Což na jaře bude docela problém… :-)...více

[recenze]

[09.04.2012]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


PRIMAL FEAR, BRAINSTORM - 1.4.2012 - Praha, klub Matrix


Dva koncerty během jednoho turné si v Čechách dovolí málokterá kapela. Většinou, když se jedná o populární bandu, která přitáhne víc akcechtivých fanoušků, se uspořádá jeden koncert ve větších prostorách, ale co se týče Primal Fear a Brainstorm, dvě klubové show skýtající komorní atmosféru se ukázaly jako velmi dobrý tah. Sice pražský Matrix nebyl vyprodaný, tak jako předešlý den MoR Café, ale i tak se v neděli večer dostavilo dost lidí na to, aby všichni účinkující neváhali předvést stoprocentní výkony..více

[reporty]

[08.04.2012]

[Veronika]

[0 komentářů ]


CARDIANT - Midday Moon


Pokud jsem se jednoho (zřejmě deštivého) dne rozhodl, že sem postupně umístím všechna dle mého skromného názoru zajímavá alba power metalové historie, to dnešní zde v žádném případě nesmí chybět. Deska "Midday Moon" od Finů CARDIANT je kromobyčejně výjimečným počinem, bohužel však také poněkud zapomenutým. Jde o debut a zároveň jediný skvělý zářez v diskografii, neboť druhá placka z roku 2009 "Tomorrow's Daylight" už stála za prd..více

[recenze]

[08.04.2012]

[Petr Štěpnička]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


PRIMAL FEAR, BRAINSTORM, PALACE – 31. března 2012, Zlín – Masters of Rock Café


Brainstorm a Primal Fear se asi společné koncertování líbí. Tohle už je druhé evropské turné, které absolvují společně, což může power metalové fanoušky jedině těšit. Nejen, že v jednom balíčku dostanou dvě žánrově velmi podobné kapely, ale navíc také dvě kapely, které ve většině případů předvádějí na pódiu totální smršť. Fanoušci moc dobře vědí, že tyhle bandy jsou zárukou nadupané show, takže MoR Café bylo zase jednou pořádně zaplněno, ačkoli mělo turné druhý den zastávku v Praze. ..více

[reporty]

[07.04.2012]

[Ray]

[3 komentáře ]


DOMAIN OF DREAMS - Domain Of Dreams


Hledáte nejzasněnější album na světě? Jedním z nich by se mohla stát prvotina bulharských progresivců Domain Of Dreams…, ale protože parta kolem tria bráchů Radevů zjevně nepohrdne kličkováním a jinotaji, je třeba vše uvést hned zkraje na pravou míru. Eponymní album Domain Of Dreams je sice debutem kapely, ale kořeny (nejsnáz v podobě dvou alb, vydaných vždy u příležitosti kulatých narozenin skupiny) je třeba hledat u spolku Solaris, který Plamen a Daniel Radevovi rozběhli už téměř před čtvrtstoletím. ..více

[recenze]

[07.04.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


AVALANCH - Malefic Time Apocalypse


S recenzí nové desky mých španělských oblíbenců jsem otálel jako tlusťoch s dietou. Je pravda, že minulá fošna "El Ladrón de Sueños" byla jakýmsi kompozičním vrcholem či zenitem, který umně propletl všechny skladatelské nitky, jež byly slibně roztřepeny na každém z devíti předešlých alb. Zásadnější změna, vyplývající z nutnosti nekopírování sebe sama, byla tedy více než na místě, ovšem ze směru, kterým se jala ubírat dnes hodnocená fošna, jsem i přes vědomí výše uvedeného opravdu v rozpacích... ..více

[recenze]

[06.04.2012]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


RAGE - Ghosts


Pokud jste snad v průběhu předchozí procházky po historii Rage někdy zapochybovali o síle a odhodlání Peavyho Wagnera, seznámení s novou sestavou pojmeme prostřednictvím desky, která asi nejlépe deklarovala to, že tenhle chlapík s podmanivě obyčejným hlasem to má v hlavě jasně srovnané a jen tak něco ho nezastaví. Rozhodně to není žádná sranda dodržet téměř pravidelný roční cyklus vydávání desek za situace, kdy se vám dílo hroutí pod rukama a vaši společníci dávají čím dál tím nepokrytěji najevo..více

[recenze]

[05.04.2012]

[Savapip]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


MYSTIC PROPHECY – Ravenlord


Pokud jde o první čtyři alba, nedám na Mystic Prophecy dopustit. Když má člověk chuť pustit si něco, co pořádně sype a moc se s ničím nepáře a přitom něco, co je zároveň chytlavé a ještě tlačené o třídu výš parádním pěvcem, nemůže s touhle partou udělat chybu. Jenže od „Satanic Curses“ z roku 2007 začíná tahle mašina trochu ztrácet výkon. Ani jedna z desek, které kapela od té doby vydala, není vyloženě špatná, jen to prostě začíná trochu nudit tou jednotvárností, která vás už nedokáže nadchnout, jakkoli poctivě je udělaná...více

[recenze]

[04.04.2012]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


PEEPSHOW - Brand New Breed


Když jsem před dvěma a půl lety psal recenzi na debutovou desku Peepshow (tehdy psaní jako Peep Show), hovořil jsem o nich jako o špatné skotské odpověď na Crashdïet. To se psal konec roku 2009. Dnes jsou Peepshow zde zpátky. Ze sestavy debutu „Out For Blood“ zbyl už jen zpěvák Johnny Gunn a kytarista Rusty Gill a korekturu doznal i sound kapely. Leccos už bylo slyšet na tributním albu „Reborn In Sleaze“, poctě to zemřelé hairmetalové ikoně Daveu Lepardovi (Crashdïet)...více

[recenze]

[03.04.2012]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


AXEL RUDI PELL - Circle Of The Oath


Nad Pellem jsem v jistém ohledu už dávno zlomil hůl, přesto si žádnou z jeho novinek nenechám ujít, neb jsem nepřestal věřit na zázraky a tajně doufám v návrat jeho dávné formy. Ale protože jsem Čech, je v tom také vždy trochu zlomyslnosti, když se chci zas a znova přesvědčit o tom, že to tomuto subtilnímu pánovi opět moc nevyšlo. Podobně jsem si ho vychutnal při psaní recenze na minulé album "The Crest" a chystal se na něj i v rámci novinky "Circle Of The Oath". Ta mi ovšem vyplavení škodolibých endorfinů nedopřála...více

[recenze]

[02.04.2012]

[Petr Štěpnička]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


FATHER GOLEM – I/O


Father Golem, španělská progressivní partička, má sice podle všeho na kontě už třetí album, ale jak ta předchozí, tak i novinka „I/O“ byly vydány ve vlastní produkci a tak nemůžete čekat, že se k vám dostanou díky nějaké masivní promo kampani. Jednoznačně ale stojí za pozornost, pokud vás baví technický prog, hodně postavený na kytarách, který zároveň není skoupý na melodie. Každopádně, i když se jedná o vlastní produkci, a i když kapela pochází z oblasti, kde příliš žánrových kolegů rozhodně nemá..více

[recenze]

[01.04.2012]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


FIRE OF REVENGE - Burning Madness


Recenzí desky "Burning Madness" se vracíme do roku 2008. A důvody této drobné retrospektivy jsou následující: hudební kvalita a absence kláves. Na své si tedy můžou přijít všichni, kterým učarovala první speed metalová vlna, jež se vyznačovala skladatelskou přímočarostí, bez akutní nutnosti symfonické podpory. Španělům FIRE OF REVENGE se na tuto linii podařilo navázat a zároveň ji umně propojit s dynamikou druhé power/spídové vlny, a rovněž aktuálně precizním soundem (čehož bylo opět docíleno pouze vlastní režií)...více

[recenze]

[31.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DONNIE VIE - Wrapped Around My Middle Finger


Po bezmála třiceti letech na scéně vydává zpěvák amerických glam metalových hippíků Enuff Z´Nuff, Donnie Vie, své třetí sólové album. Jeho mateřská kapela v těchto dnech neoplývá bůhvíjakou činností a tak se Donnie opět pustil do sólové práce. Není divu. Basista a vůdčí osobnost kapely Chip Z´Nuff stále koketuje s někdejším odpadlíkem z Guns n´Roses, bubeníkem Stevenem Adlerem a věnuje se svému bočnímu projektu Johnnie Rotten, někdejší kamarádi, kytarista Derek Frigo a bubeník Rick Parent jsou už na pravdě boží ..více

[recenze]

[30.03.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


RAGE - XIII


Numeorologie a předsudky zdá se u Rage stoprocentně fungují. Tak jak šťastná pro ně byla sedmička, tak nešťastnou se může zdát třináctka (samozřejmě, stále počítáme s nultým albem Avenger). Pokud vám vývojová stagnace kapely na „Konci všech dnů“ nešla pod fousy, patrně vám obrat na „Třináctce“ může vonět sympatiemi. Ovšem je nutné zavčasu dodat i druhou stranu této mince. Peavy jako by nevěděl, kam se vrtnout. Zjevně ho to táhne ke klasice, na desce má symfonický orchestr zvaný Lingua Mortis velké množství prostoru. ..více

[recenze]

[29.03.2012]

[Savapip]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Trojrecenze: ARKANIA, EDHELLEN A QUINTA ENMIENDA


ARKANIA - La Bestia Dormida (2012)
Ze španělských končin přichází stále větší počet zajímavých nahrávek, pročež jim dnes věnujeme hned celý recenzentský miniblok. ARKANIA vydává již třetí fošnu, což se projevuje skladatelskou konzistencí, jež protkává většinu tónů a v daném směru je jednoznačně nejvyzrálejším dílem tohoto článku. Dominantou jsou zpěvné refrény a příjemné (ale nikoli přehnané) množství speed metalového tempa. ..více

[recenze]

[28.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Listování : << < 470 / 620 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.23379 sekund.