RHAPSODY OF FIRE - Challenge the Wind
V poslednom čase sa v recenziách podľa mňa...

SLASH - Orgy Of The Damned
Do Slashovy novinky „Orgy of the Damned“ se mi...

BLOOD OPERA - Songs in the Key of Death
Tak u sa veľmi nezadarilo. Mohla z toho byť aspoň...

DOMAIN - Before The Storm
Tohle album miluju. Díky moc Sava za recenzi.

RIOT V - Mean Streets
První tři skladby bych neviděl tak černě jako...

CREAM - Wheels Of Fire
Za tenhle seriál jsem vděčný. Cream jsem...

RIOT V - Mean Streets
Po třech vynikajících předchozích řadovkách,...

DOMAIN - Before The Storm
Taky jsem měl tohle album jako jedno z prvních...

MORAVIAN BASTARDS - Old Tavern Tales
Zdravíme webzin a především Hiraxe! Chceme moc...

FREEDOM CALL - Silver Romance
Freedom Call znám již nějakou dobu díky jejich...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Blíží se soumrak psaní recenzí?

Power metalové art-motivy na přebalech alb nikdy nepatřily mezi výkvět uměleckého oboru, přesto se zdá, že kapely v poslední době objevují nové dno. Stačí se podívat na covery novinek Freedom Call, Unleash the Archers, Sonata Arctica nebo Rhapsody of Fire, ve všech případech jde o nenápadité malůvky, které vyvolávají v lepším případě úsměv, v tom horším mírnou fyzickou nevolnost. Co je však zajímavé, krom infantility je na nich rovněž možné pozorovat jistou míru umělosti. Právě v tu chvíli se na mysl vkrádá otázka, nakolik za těmito výtvory stojí umělá inteligence. Jakoby hudebníci zadali kreslíři (ať už živému nebo nikoli) několik základních parametrů (např. "drak", "duha", "epická scenerie"), a o nic víc se nestarali. Je pravda, že power metal je kýčovitý žánr a jako takový snese leccos, navíc nejdůležitějším faktorem vždy zůstane hudba. Ta se ve většině uvedených i neuvedených případů těší slušné kvalitě a hlavně nese jasnou "člověčí" stopu, takže není nutné panikařit. Zároveň se ale objevuje čím dál větší počet alb, které jsou stvořeny umělou inteligencí. Jelikož se nacházíme v rané fázi těchto pokusů, je snadné poznat, že za tvorbou nestojí živá persona. Rozdíly už ale v mnohých případech nejsou velké a je třeba počítat s tím, že se budou nadále zmenšovat. Pak bude jenom na nás, posluchačích, s jakou mírou ochoty na tuto nelidskou hru přistoupíme. Já osobně se jí účastnit nehodlám, ale zároveň si kladu sžíravou otázku: budeme vůbec v budoucnosti schopni poznat rozdíl mezi tím, co vytvořil člověk, a co má na svědomí AI? A nepřibližuje se tím pádem soumrak psaní recenzí? Zatím není třeba bít na poplach, ale nikdo nemůže s jistotou říct, jak dlouho tento stav ještě vydrží...

Petr Štěpnička, 20. 5. 2024

Soutěž:

V soutěži o tři kusy CD kapely Kryptor "Septical Anaesthesia" správná odpověď na otázku:
"Pod jakým pseudonymem vystupoval v pornofilmech devadesátých let frontman této kapely Pípa" zní Marcello Martello.
Z došlých správných odpovědí jsme vylosovali trojici výherců: Petra Hradílková (Ostrava), Jan Růžička (Milevsko) a Šimon Stehlík (Benešov).
Gratulujeme!

RAGE - 21


„Každá deska je pro nás samotné překvapením…“, zmiňoval Peavy v jednom z rozhovorů. Netuším, jestli „Jednadvacítka“ dostála Peavyho slovům u členů kapely, já osobně se tomuhle výroku vůbec nedivím a dávám Peavymu za pravdu. Nová deska je (ačkoliv ve finále stejně dojdeme k přesvědčení, že to jsou typičtí Rage) pro mě překvapením. Hlavním důvodem je skutečnost, že když jsem sjel aktuální desku poprvé, dostal bych se s bodovým hodnocením na samé dno u Rage dosud použité stupnice...více

[recenze]

[10.05.2012]

[Savapip]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


AT VANCE - Facing Your Enemy


Do recenze nových AT VANCE jsem se opět hrnul, přestože je evidentní, že se žánrový směr kapely již nějakou dobu hodně odchyluje od skvostných power a speed metalových začátků. Právě rané desky (zejména tedy "Dragonchaser" a "Only Human") pro mě byly natolik výživné, že se stále vezu na jejich kvalitativní setrvačnosti a doufám v rozfajrování tehdejšího plamene. Nestalo se to na minulém počinu "Ride The Sky" a bohužel se to neděje ani v případě novinky "Facing Your Enemy". Škatule je heavy a hard rocková, ..více

[recenze]

[09.05.2012]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


CLAY FEEDERS - The Seventh Sense


Nedávno jsem tady velebil nové, úžasně barevné album německých Lanfear a kdyby snad power progresivní kouzelníci z Gundelsheimu chtěli zase zavítat na tuzemská pódia, měl bych pro ně tip na povedeného parťáka. A všimněte si, že nepíšu předkapelu! Jistě, pražští Clay Feeders mají ještě co dohánět – počtem vydaných nosičů zatím výrazně zaostávají, jsou o něco méně splavní a chytlaví (což v praxi znamená, že přímočaře lapavé momenty na jejich debutu „The Seventh Sense“ ..více

[recenze]

[08.05.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DELAIN, TRILLIUM, HALCYON WAY – 29. 4. 2012 – Zlín, Masters of Rock Café


Masters of Rock Café jsem poslední dobou zažívala jenom pořádně naplněné. Když jsem tentokrát dorazila jen s mírným předstihem a byla jsem tam prakticky sama, byl to nezvyk. Když už se blížila sedmá a klub pořád zel prázdnotou, začínalo to být opravdu divné. Dobrá, Delain možná ve svém žánru nepatří do naprosté elity, která vyprodává haly, ale gothic metal jako takový nemá o fanoušky nouzi. Nakonec sice návštěvnost nebyla takový propadák, jaký ještě kolem sedmé hrozil, ale bylo to slabší. Velkou roli určitě hrál i koncert Nightwish v Praze..více

[reporty]

[07.05.2012]

[Ray]

[1 komentář]


DYNAZTY - Sultans Of Sin


Dynazty jsem poprvé zaregistroval loni s jejich druhou deskou „Knock You Down“. Nezněli špatně. Samozřejmě je to další reminiscence na osmdesátá léta v moderním zvukovém balení a se současnou dravostí. Nebyli nijak objevní, ale poslouchali se vcelku dobře. Už jen proto, že Nová vlna skandinávského hair metalu mi padla do noty a Dynazty jsou jedni z předních zástupců. Jasně nejsou tak kultovní jako Crashdïet, ani tak hitoví jako Reckless Love, ale přesto patří k té lepší sortě kapel. ..více

[recenze]

[07.05.2012]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


TOMMY BOLIN AND FRIENDS - Great Gypsy Soul


Je to už více než pětatřicet let, co je Tommy Bolin na pravdě boží. Ovšem ani po třiceti letech nepostrádá jeho hudební odkaz smysl. A to, že pravidelně vychází kolekce s jeho starými nahrávkami, a to, že je zejména v Japonsku stále ještě považován za kytarového boha, určitě svědčí o tom, že tento pán skutečně tenkrát uměl. I když většina jej má spojeného pouze s výtečnou deskou „Come Taste The Band“, ..více

[recenze]

[06.05.2012]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


TOMMY VITALY - Hanging Rock


Kytarista italských power metláků SEVEN GATES se hlásí s druhou sólovkou. Ta první byla slušná, ovšem nikoli komplexně, ale pouze v některých fragmentech (ve kterých se dočtete v této recenzi). Už tenkrát mu vypomohla řada hostů, nyní se ovšem Tommy nadýchl k opravdu velkolepé akci a v každé skladbě (kromě dvou instrumentálek) mu pěje nějaké zajímavé mužské hrdlo. Jak s tímto zlatým vkladem Tommy naložil a povedlo se mu ho vůbec náležitě "prodat"?..více

[recenze]

[05.05.2012]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


PARADISE LOST - Tragic Idol


Kdeže loňské sněhy jsou… A kdeže jsou časy, kdy Paradise Lost byli progresivní, moderně znějící kapela. Jejich experimenty s dark popem, kdy se jejich sound přiblížil zvuku Depeche Mode natolik, že mohli být považováni za kapelu ze stejného těsta, jejich skalní fanoušci zrovna nevydýchali, vrátila se tato britská pětice kajícně ke svému starému stylu. I když „Host“ mohla na někoho působit jako rudý hadr na býka, rozhodně to byla deska zajímavá a kapele otevřela nové obzory...více

[recenze]

[04.05.2012]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


RAGE - Strings To A Web


Pokud jsme si prošli historii Rage společně, jistě mi dáte za pravdu, že na vysokou kvalitu alba „Strings To A Web“ by bookmakeři zrovna vysoké kursy nevypsali. Vždyť pro další nabušené album dozráli obvyklé ideální podmínky – dokonale zkonsolidovaná sestava i předchozí mírně rozkolísaný počin. A byť tentokrát nelze mluvit o nějakém posunu ve vlastním myšlení - Rage totiž vsadili na již vyzkoušenou formuli, smíchání hodně razantních počinů s nádechem symfonií, svojí koncepcí ne nepodobné kříženci „Speak Of The Dead“..více

[recenze]

[03.05.2012]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


LAST KINGDOM - Chronicles Of The North


Po delší době se vynořila zajímavější smečka, která dokáže se ctí obstát na kvalitním power a speed metalovém bojišti. Švédy LAST KINGDOM založil v roce 2004 Stefan Jacobsen (zpěv) a Freddy Olofsson (kytara), jejichž hlavní motivací pro start kapely byla společná láska k otcům stylu HELLOWEEN. Ukázalo se však, že nalézt k sobě spoluhráče, kteří na svém postu vydrží déle než pár měsíců, nebude vůbec snadné. Dlouho trvající personální rošádu se podařilo zklidnit teprve nedávno, avšak výsledek ..více

[recenze]

[02.05.2012]

[Petr Štěpnička]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


HOLLYWOOD BURNOUTS - Excess All Areas


Hollywood Burnouts o sobě na svém debutovém albu o sobě tvrdí, že prý „we are new generation“ a pak taky že jsou „wild and free“. Dovolím si o všech zmíněných položkách pochybovat. Je sice pravda, že za jejich etablováním (minimálně) na německé scéně stojí nová vlna zájmu o glam metal. Jenže Hollywood Burnouts se jak čert kříži (až na čestnou výjimku v „Tonight“, je ovšem otázka, zda zaslechnutelné Lordi či Alice Coopera lze považovat za modernu) vyhýbají čemukoliv, zavánějícímu modernou a tvrdě sjíždí osmdesátá léta. ..více

[recenze]

[01.05.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


ACCEPT - Stalingrad


A taky uvidíme, kam se Accept hne dál. Další reminiscence na osmdesátá léta už by nemusela být tím pravým ořechovým. Teď to ještě prošlo... Přesně těmito větami jsme před dvěma lety končil recenzi na desku „Blood Of The Nations“, se kterou se o slovo přihlásila oživlá legenda Accept. Sice už bez svého poznávacího znamení, zpěváka Udo Dirschneidera, zato s Američanem Markem Tornillem (ex-TT Quick), a navíc s vcelku slušným materiálem,..více

[recenze]

[30.04.2012]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


AMBERIAN DAWN - Circus Black


Minulé album "End Of Eden" jsem strhal, neboť v určitém ohledu skutečně znamenalo "konec Ráje", který jsem na předešlých počinech navštívil díky úchvatným skladbám jako "The Curse", "Incubus" či "Saga". Předloňská nahrávka neobsahovala ani jeden vyloženě pamětihodný kus, novinka je na tom však o poznání lépe. Je zdařilejší a z kompozičního hlediska působí daleko konzistentnějším dojmem.

..více

[recenze]

[29.04.2012]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


STEPHEN PEARCY - Sucker Punch


Osobu zpěváka Stephena Pearcyho myslím není třeba nějak obšírněji představovat. Kdo alespoň trochu zavadil o losangeleskou scénu osmdesátých let, musel přijít do kontaktu i s tím to jménem. Pearcy byl totiž v osmdesátých let tahounem jedné z nejpopulárnějších hair metalových kapel, kalifornských Ratt. Ovšem když se podíváme a Pearcyho diskografii, zjistíme, že ani zdaleka to není jen zpěvák Ratt, se kterými v současné době nahrává novou desku...více

[recenze]

[28.04.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


PRIMAL ROCK REBELLION – Awoken Broken


Hudební kombinace Iron Maiden a Korn? No, proč ne. Adrian Smith má očividně skladatelské choutky, které nemohl ve své domovské kapele ukojit, a tak si založil studiový projekt, který asi zkousne málokterý konzervativní fanoušek Železné panny. Naproti tomu hledači originality a svěžích nápadů mohou jásat. Ve zlatých časech nu-metalu by tohle byl materiál, kterého by se okamžitě chytilo mnoho rádií. Teď už to myslím nehrozí, což je ovšem svým způsobem pozitivní. Posluchači ho jistě ocení i přesto...více

[recenze]

[27.04.2012]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


HARLEJ - Teleskopický tele


Harlej měli rozhodně co vylepšovat. S předchozí deskou „Máme vlka“ nakrkli nejednoho příznivce. Ne že by, jak to třeba bylo zvykem v devadesátých letech, měnili styl, ale kolekce byla tak kompozičně chudičká, až běda. Klasických harlejovských sypaček obsahovala málo, humor jako kdyby pětici došel. Možná proto není náhoda, že novinka „Teleskopický tele“ vychází tak brzy a s ním se kapela pokouší o reparát. Povedl se?..více

[recenze]

[27.04.2012]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


RAGE - Soundchaser


Na adresu desky „Soundchaser“ se Victor Smolski vyjádřil v tom duchu, že je logickým vyústěním procesu, který Rage nastartovali po společném příchodu Mike Terrany a autora tohoto výroku ke kapele. Dovolím si lehce nesouhlasit. Jednak je potřeba si uvědomit, že v Rage souběžně probíhají dva procesy – metalizující a klasicizující. Jen málokdy jsou tyto procesy v naprosté symbióze, zpravidla má jeden z nich alespoň o ždibec navrch. Rage se v této době nacházeli v období metalizace a Victorovi lze alespoň částečně přitakat..více

[recenze]

[26.04.2012]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : << < 466 / 618 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.23726 sekund.