PEARL JAM - Dark Matter
to Demonick: člověče už si přešlápni, tys to...

PEARL JAM - Dark Matter
Moje velice oblíbená kapela. Je pravda, že...

PEARL JAM - Dark Matter
Zvykni si, tento "redaktor" inak pisať ani nevie...

PEARL JAM - Dark Matter
Jsem fanouškem od roku 1993. Když vynecháme Když...

IMPERIAL AGE - New World
No, je vidět, že co člověk, to názor. Protože za...

NIGHTBLAZE - Nightblaze
Pro vyznavače AOR/melodicrocku nebude od věci...

Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

DÜNEDAIN - Buscando El Norte


Letní mizérie ve vydávání poslouchatelných melodických desek pokračuje, proto se opět ohlédneme po něčem ne zrovna akutálním, leč zaznamenání určitě hodným. Pocestujeme až do Španělska, za další z kapel, která se při výběru svého názvu nechala inspirovat fantastickou mytologií spisovatele J.R.R. Tolkiena. Toto tuctové uvažování se ale naštěstí nepřenáší na muziku samotnou, jež je důstojným zástupcem melodického power metalu, zde navíc s osvěžující jižanskou příchutí, neboť zpívaný projev probíhá v originálním znění...více

[recenze]

[19.08.2011]

[Petr Štěpnička]

[25 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


GAMMA RAY – Insanity & Genius


Labutí píseň Ralfa Scheeperse za mikrofonem u Gamma Ray a poslední opravdu experimentální album, které kapela natočila. V podstatě pokračuje v linii, kterou vytyčily předchozí desky „Heading for Tomorrow“ a „Sigh No More“. Jenže i sám Kai Hansen o téhle desce zpětně říká, že je zvláštní. A to je myslím slovo, které skutečně „Insanity & Genius vystihuje nejlíp. Psal se rok 1993 a Gamma Ray popustili uzdu skladatelské fantazii opravdu naplno...více

[recenze]

[18.08.2011]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


PAIN - You Only Live Twice


Přiznám se, že když jsem si album chtěla poprvé pustit, zvládla jsem jenom první dva songy a pak jsem ho musela na dlouhé týdny odložit, než jsem se odvážila ho opět rozběhnout. K poslechu mě nelákal ani laciný singl „Dirty Woman“, který mě naopak spíš odpuzoval. Kam dal Peter Tägtgren rozum a snahu o to dělat něco umělecky zajímavého? K novému pokusu o poslech „You Only Live Twice“ mě dost překvapivě přiměla Gojira..více

[recenze]

[17.08.2011]

[Veronika]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


DARK ANGELS - Forever & Ever


Co měli společného Dark Angels, kteří vydali desku "Symphony of Bridal Veil" s těmi Dark Angels, kteří vydali "See You In Hell"? Vencu Votrubu, Lucku Avramovou, Michala Jelínka a nepatrný odér jednoduché melodičnosti. Co mají společného Dark Angels, kteří právě vydali EP "Forever & Ever" s těmi, jež vydali "Symphony Of Bridal Veil"? Vencu Votrubu. A silné sklony k atmosféričnosti. A co ti, kteří vydali aktuální EP s těmi, kteří vydali debut? Vencu Votrubu a „Time For Tears“. Jako avízo na skutečnost..více

[recenze]

[16.08.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


NEJLEPŠÍ ALBA SEDMDESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Pepsi Stone


Vybírat alba sedmdesátých let taky není žádný med. Tu dobu jsem pochopitelně nezažil, takže vše jsem vnímal zpětně, jaksi reprodukovaně. Když se dnes za sedmdesátkami ohlížím, je jasné, že to byla neskutečně plodná doba, kdy se toho pro budoucnost rockové hudby odehrálo přehršle. Zrodil se hřmotný hard rock, z kanálu vylezl drzý punk, přeběhla móda glam/glitteru, své velké chvilky zažil i styl AOR. Alba jsem proto vybíral z dnešního pohledu a když se tak dívám na jedničku, tak si říkám, ..více

[ankety]

[16.08.2011]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]


Tomas OLSSON, Fredrik BERGH (BLOODBOUND): „Je to pro nás úplně nový začátek“


Švédskou kapelu Bloodbound provázely po celou jejich dosavadní kariéru personální bouře. Čtyři alba a tři různí zpěváci. Po „Tabula Rasa“ už podruhé kapelu opustil vokalista Urban Breed a na jeho místo přišel mladíček Patrik Johansson. Tohle všechno a samozřejmě také novinkové album „Unholy Cross“ bylo hlavním tématem rozhovoru, který nám kapela poskytla při příležitosti jejich vystoupení na Metalfestu v Plzni. Se dvěma zakládajícími členy, kytaristou Tomasem Olssonem a klávesákem Fredrikem Berghem..více

[rozhovory]

[15.08.2011]

[Ray]

[2 komentáře ]


NEJLEPŠÍ ALBA SEDMDESÁTÝCH LET PODLE ČTENÁŘŮ METAL FOREVER


Sedmdesátá léta přinesla přehršel geniálních desek. Myslím, že vybrat z nich pouhou desítku bylo pro mnohé z nás více než složité. Osobně mohu říct, že mě výsledek ankety potěšil. A všimli jste si? Tentokrát žádné Německo..... :-)..více

[ankety]

[15.08.2011]

[Venca Votruba]

[2 komentáře ]


SONS OF SEASONS – Magnisphyricon


Oliver Palotai je v melodickém metalu velké jméno a fanoušci Kamelot ho jistě budou znát v první řadě jako geniálního klávesáka. Oliver očividně cítí nějaký tvůrčí přetlak, který ho dovedl až k založení vedlejšího projektu s německými spoluhráči, který nazval Sons of Seasons. Předchozí deska „Gods of Vermin“, která vyšla v roce 2009, slibovala mnohé a přinesla několik skvělých skladeb a nádhernou atmosféru. Když měla vyjít novinka, rozhodně jsem nečekala, že prvotinu překoná. Chyba, přesně to se totiž stalo. ..více

[recenze]

[12.08.2011]

[Ray]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


IN LEGEND - Ballads´n´Bullets


Hledáte něco nového, neotřelého, něco, co tu ještě nebylo? A slyšeli jste už o pianometalu? Pokud ne, zkuste si představit, že úplně vypustíte kytary a místo toho si pořádně vyhrajete s klavírem, basou a bubny. A tady to máme – pianometal, styl založený právě na piánu. Přijde vám metal bez kytar bizarní, či nemožný? Omyl, In Legend, o kterých budu mluvit níže, vyprodukovali desku, která nejen, že zní jako metal, je navíc velmi originálním a povedeným exemplářem. Představuji vám zde „Hand Hammered Piano Craft“:..více

[recenze]

[11.08.2011]

[Veronika]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


ISACAARUM – Vaseline


To to ale trvalo... Jihočeští divočáci ISACAARUM mluvili o nové desce už hodně dlouho, její dokončení ale ne a ne přijít. Až nyní se fanoušci konečně dočkali. Pod netypicky strohým obalem, kterému dominuje bílá barva (vida, ISACAARUM si natočili své „white album“), se skrývají klasické vypalovačky, jež si v ničem nezadají s předchozí tvorbou. Jednoduše řečeno, ISACAARUM se pěvně drží svého stylu, který si za ty roky vypracovali k naprosté osobitosti. ..více

[recenze]

[10.08.2011]

[Venca Votruba]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


NOTHGARD - Warhorns Of Midgard


Není to tak dávno, co jsem tady polemizoval nad různými způsoby opěvování pohanství. Společně s německou cháskou Nothgard a jejich debutovým albem "Warhorns Of Midgard" se od zadumaných vlků z Avalonu můžeme zase přesunout k té tradičnější (a přiznávám, pro mě přístupnější) odnoži - symfonickému viking metalu. Z názvu nejen desky, ale i jednotlivých skladeb je zjevné, že mytologie je hlavním tématem, z vloni odstartovaného angažmá zpěváka, kytaristy a hlavního autora kapely Doma ve stylově spřízněných ..více

[recenze]

[09.08.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


POWERWOLF – Blood of the Saints


Power metal rozhodně není žánr, ve kterém by se už nedalo vymyslet nic nového. Pořád jsou okolo kapely, které dokazují opak a Powerwolf je jednou z nich. A nemluvím jen o jejich unikátní hororové vizuální stránce, ale i o jejich velkolepém pojetí hudby, která je plná latinských veršů, kostelních chorálů a zvuků varhan. Jedinečný a podmanivý je také vokál Attily Dorna, bez kterého by byli Powerwolf poloviční (a ne, teď nemluvím o váze). ..více

[recenze]

[08.08.2011]

[Ray]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


TÝR - The Lay Of Thrym


Vydáte-li během třinácti let své existence (a nutno podoknout, že první a poslední album dělí pouhých devět let) šesté album a jste-li neohroženým (a zatím neohrozitelným) králem na poměrně specifickém území, je jasné, že (ejsíci či vajldi by o tom mohli vyprávět nekonečné ságy) dřív nebo později se vytrvalý kolotoč může zadrhnout. Faeřané Týr by právě téhle charakteristice mohli vyhovovat. Sice se jim dosud dařilo kvalitativní laťku postrkovat stále výš a výš, nicméně jejich hudba, ..více

[recenze]

[07.08.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


DISDAIN - Leave This World


Proč se stává, že některé průměrné, či podprůměrné kapely mají v našich knihovnách svoje místo a půlka české metalové společnosti alespoň ví, že existují a jiné, dokonce lehounce nadprůměrné, v našich vodách jenom proplouvají bez povšimnutí, popřípadě se k nám ani nedostanou? Právě takovýmto případem celkem dobře poslouchatelné kapely, kterou (doufám, že pouze zatím) u nás ještě moc lidí nezná, jsou Švédové Disdain, na které jsem nedávno dostala tip. ..více

[recenze]

[06.08.2011]

[Veronika]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


LATITUDE 77 - ...In Between The Lines


Příběh pražských Latitude 77 se sice začal psát již před osmi lety, ale kapitola, kdy se vyplatí bedlivě číst mezi řádky odstartovala v roce 2008 stabilizováním sestavy a z hlediska finálního rezultátu zejména pak příchodem zpěvandule Ágnes. Z doby předcházející stojí za to vypíchnout dvě události - jednak účast na hudebním podkladu filmu Post Coitum, jednak krátkodobé působení Matěje Lipského, který si coby jeden z hostů zapěl ve sborech i na "...In Between The Lines". ..více

[recenze]

[05.08.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


TOXIC HOLOCAUST - Conjure And Command


Letos je to s kvalitou thrash metalových nahrávek podobné, jako s invencí a profesionalitou české fotbalové reprezentace. Pokud bych si měl vzpomenout na ty opravdu zdařilé, vybaví se mi pouze debut „Lost In Violence“ Dánů ESSENCE a fošna „Time Is Up“, což byl druhý zásek Amíků HAVOK. Velké naděje jsem ovšem vkládal do maníka jménem Joel Grind, jehož solitérní projekt TOXIC HOLOCAUST přispěl do pokladnice světového thrashe několika zajímavými počiny. Bohužel do diskografie ..více

[recenze]

[04.08.2011]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 479 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.23653 sekund.