Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.
Už od počátků své kariéry měli Judas Priest problémy s bubeníkem. Zatímco nováčci Rob Halford a Glenn Tipton se vedle ostřílené dvojice K.K. Downing a Ian Hill zabydleli rychle a dokázali se už vyprofilovat ve velice důležité členy kapely, bubeníci John Hinch a Alan Moore zmizeli v propadlišti dějin. A protože po albu „Sad Wings Of Destiny“ hvězda Judas Priest začala strmě stoupat, bylo potřeba tuto situaci řešit, protože kapela se opět ocitla bez muže na bubenické stoličce...
Před dvěma lety spatřila světlo světa deska, na kterou netrpělivě čekalo mnoho fanoušků melodického metalu. Tento bezejmenný debut měla na svědomí kapela Unisonic, ve které (po neuvěřitelných 22 letech) spojily své síly ikony německého metalu Kai Hansen (ex-Helloween, Gamma Ray) a Michael Kiske (ex-Helloween, Place Vendome…). Přestože jsme se nedočkali speed metalových salv, neboť hlavním tahounem kapely ..
Taky vás sere, když na vás ze všech stran prší jména stále stejných kapel (hlavní neduh většiny festivalů), které už dávno tak masivní podporu nepotřebují, zatímco jsou soustavně přehlíženy nové a mnohdy daleko zajímavější spolky? Tak na příklad po řeckých Wardrum v české kotlině neštěkne ani nejroztěkanější jezevčík, přitom mají na svém kontě již tři placky, jejichž kvalita je bytelná jako základy mrakodrapu Burdž Chalífa v Dubaji. ..
Tito talentovaní mladí Švédi (s dánským bicmanem) před šesti lety kovový hudební průmysl zasáhli silou vskutku Herkulovskou. Příjemná a svěží kombinace metalu, popu a retrodiska s rovnou třemi sólovými vokalisty zaujala slušnou část posluchačské obce, na druhou stranu se (jak to ale už u komerčně úspěšných projektů bývá) vyrojilo velké množství haterů, kteří název kapely nejsou schopni ani vyslovit, natož se snížit k poslechu dotyčných.
..
Pro trojlístek zajímavých alb míříme do Řecka, kde do našinců praží většinu času ostré slunce, k tomu jsou všichni masírováni politickou idiocií, je proto nezbytné, řeklo by se přímo zásadní, aby si tamější lidé našli adekvátní ventil, který předejde zbytečnému násilí. Thrash metal je k tomu samozřejmě naprosto ideální. Riffy odsekané jako kotlety od řezníka nutí k vyklepání negativních, tedy vysoce škodlivých emocí z těla. Dnes nám k tomu poslouží kapely, které by se daly roztřídit dle školní terminologie. ..
Pink Floyd mají novou desku. Jen tato holá věta stačí, aby se jejich fanouškovi zježily chlupy na celém těle a zrychlil tep. Je to dvacet let od vydání „zaručeně posledního alba“ „The Division Bell“ poprvé, co se na pulty prodejen a do internetových eshopů dostává nová, dříve nikdy neslyšená hudba od těchto legendárních britských progresivistů. Ovšem od chvíle, kdy letos v červenci manželka frontmana Davida Gilmoura prozradila..
Už před samotným koncertem jsem věděl, že se budou dít velké věci. S Opeth to ostatně ani jinak nejde. Nad jejich hudebními schopnostmi žasnou jak laici, tak i kritici a zkušení muzikanti. A co je na tom nejlepší? Očekávání můžete mít vždycky obrovské, zklamání ale nikdy nepřijde. Bez ohledu na to, jaké období (jestli starší či to novější) v tvorbě těchto velikánů vyznáváte, přehlídka hudebního mistrovství je zaručena! ..
Kytarista Cradle Of Filth Ashok prohlásil, že inspirace pro vlastní tvorbu je všude kolem, jen je důležité umět se dívat. Nemohu jinak, než s ním souhlasit. Někdy stačí nahlédnout do starých příběhů a dávných mýtů, ze kterých řada kapel čerpá náměty pro své texty. Výjimkou není ani holandská formace Spartan. Jak už název napovídá, její tvorba vychází ze starověkého Řecka, jehož dávné příběhy kluci zhudebnili na svém debutu „For Glory“...
Po nedávno recenzovaných Wishmasters zde máme další objev domácí scény! Tentokrát jej ale představuji s ještě větší radostí, neboť se ze symfonických vod přeléváme k mému srdci bližšímu power metalu, který je navíc obalený v mimořádně chutných melodiích tak dokonale, jako banánové fondue v čokoládě! Většina stopáže se (k mé ještě větší radosti) odehraje ve svižném až rychlém tempu, s velmi emancipovaným klávesovým podkladem...
Na poslední týdny se mi v přehrávači usídlilo nové album Xerath „III“ a musím říci, že se k němu budu i nadále vracet. Britská kapela před pěti lety příjemně překvapila debutem „I“, který přinesl hodně žhavou kombinaci mathcoru, groove metalu a symfonického metalu. Znělo to neotřele a úderně. O dva roky později vznikla „dvojka“, která však i přes několik výborných skladeb zdaleka nedosahovala kvalit prvního alba...
„Sad Wings Of Destiny“ je albem, které bývá citováno jako to, díky kterému se v řadách Judas Priest zrodil heavy metal a jako to, které nastartovalo jejich hvězdnou éru. Pravdou je, že debutová deska „Rocka Rolla“ žádnou velkou díru do světa neudělala a hned po ní opustil kapelu John Hinch. Jelikož se už Judas Priest mohli pochlubit debutovým albem a nahrávací smlouvou, hledání nového spoluhráče nebylo složité a na bubenické stoličce se usadil Alan Moore. ..
Poslouchat debut anglické kapely enkElination byl pro mě tak trochu zážitek. Vše probíhalo neskutečně hladce. První poslech navnadil. Byl velmi příjemný, nenucený a po dlouhém dnu i odpočinkový. Druhý mé pozitivní dojmy potvrdil. Některé skladby se mi dokonce dokázaly vrýt do paměti tak rychle, že už jsem si je mohl v duchu naprosto spontánně pobroukávat. Čas utíkal a nyní, když už jsem album slyšel nespočetněkrát, se sám sebe ptám: „Neměl jsem náhodou na tohle psát recenzi?“..
Do věčných debat na našem zinu o tom, co je (a o tom zda vůbec je :-) ) speed metal, přilévají svojí trošku oleje francouzští Elvenstorm. Kapela, která již na svém tři roky starém debutu předvedla, že se ráda a vydatně inspiruje u rychlometlíků z Germánie osmdesátých let (Running Wild, ranní Helloween, Stormwarrior či Grave Digger) a která tyto chutě dostatečně předvádí i na letošní novince s poetickým názvem „Blood Leads To Glory“...
Jak tak koukám, Obituary jsme se ještě na těchto stránkách nevěnovali. A to je samozřejmě velmi nelichotivý fakt. Zkusme jej tedy alespoň trochu napravit recenzí novinky „Inked in Blood“, kterou floriďané vypustili na tmu pekelnou v říjnu. Jde o v pořadí devátou placku, přičemž ty první z přelomu osmdesátých a devadesátých let jsou neoddělitelnou součástí deathmetalového jadřince, bez možnosti zkažení či zahnití. ..
A heleďme, on Billy Idol ještě žije. V posledních dvaceti letech tenhle, jeden ze symbolů osmdesátých let, neoplýval zrovna vysokým pracovním nasazením, a když se o něm mluvilo, bylo to spíše v souvislosti s jeho feťáckými eskapádami. Hudebně toho totiž moc nepředvedl. Samozřejmě, comebackové album „Devil´s Playground“ z roku 2005 bylo povedené a Idol s ním do hry vrátil svého druhdy dvorního kytaristu Stevea Stevense..
Když se řekne, že Mr. Big vydali novou desku, má každý už zevrubnou představu, o jaký hudební styl a o jakou kvalitu se bude jednat. Tahle kapela ani v době největší cobainománie neztratila svůj ksicht a přestože si tehdy s alby „Hey Man“ a „Get Over It“ vybrala o trochu slabší chvilku, úroveň jejich nahrávek je kupodivu stabilní a laťka vysoko posazená. Nejinak je tomu samozřejmě i v případě novinky „…The Stories We Could Tell“..|
Dnes je 25.10.2025, svátek má Beáta
|
| Úvodník: |
|
Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku
Soutěž o jednu ze zásadních desek tuzemského porevolučního hard rocku má vítěze.
Na otázku Po albu „…od narození“ se v kapele Kern udála důležitá změna na kytarovém postu. Kdo odešel
a kdo kapelu posílil? většina odpověděla, že sestavu opustili kytaristé Tony Vodička a Slávek Karásek
a na jejich místo přišel Miroslav Horňák, který natočil následující desku „Lovci žen“.
Z odpovědí jsme vylosovali tři výherce: Jiří Bauer (Karlovy Vary), Antonín Raulím (Lučany nad Nisou)
a Lukáš Hlaváček (Opava), kteří dostanou CD „…od narození“, jež věnovala společnost Supraphon. Gratulujeme!
|
|
[13.11.2014] [hodnocení: 7/10] |
|
[12.11.2014] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[12.11.2014] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[11.11.2014] [hodnocení: 8/10] |
Trio minirecenzí na téma řecký thrash metal: kapely CHRONOSPHERE, RIFFOBIA a SUICIDAL ANGELS
|
[11.11.2014] [hodnocení: /10] |
PINK FLOYD - The Endless River
|
[10.11.2014] [hodnocení: 8/10] |
OPETH, ALCEST - 29. 10. 2014 - Roxy, Praha
|
[10.11.2014] |
Jeff (SPARTAN) - Máme rádi spartský způsob života
|
[09.11.2014] |
|
[08.11.2014] [hodnocení: 8/10] |
|
[07.11.2014] [hodnocení: 9/10] |
JUDAS PRIEST - Sad Wings Of Destiny
|
[06.11.2014] [hodnocení: 8/10] |
|
[05.11.2014] [hodnocení: 9/10] |
ELVENSTORM - Blood Leads To Glory
|
[05.11.2014] [hodnocení: 7/10] |
|
[04.11.2014] [hodnocení: 6,5/10] |
BILLY IDOL - Kings And Queen Of The Underground
|
[04.11.2014] [hodnocení: 9,5/10] |
MR. BIG - ...The Stories We Could Tell
|
[03.11.2014] [hodnocení: 7,5/10] |