RIOT V - Mean Streets
První tři skladby bych neviděl tak černě jako...

CREAM - Wheels Of Fire
Za tenhle seriál jsem vděčný. Cream jsem...

RIOT V - Mean Streets
Po třech vynikajících předchozích řadovkách,...

DOMAIN - Before The Storm
Taky jsem měl tohle album jako jedno z prvních...

MORAVIAN BASTARDS - Old Tavern Tales
Zdravíme webzin a především Hiraxe! Chceme moc...

FREEDOM CALL - Silver Romance
Freedom Call znám již nějakou dobu díky jejich...

DOMAIN - Before The Storm
Before The Storm je nejlepší album Domain, za...

DOMAIN - Before The Storm
Nejlepší z nejlepších - celých 35 let od vydání.

VADER - Future of the Past
Nejsem zrovna fanda coververzí, ale Polští...

DOMAIN - Before The Storm
Jeden z prvních kompaktních disků, které jsme...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Blíží se soumrak psaní recenzí?

Power metalové art-motivy na přebalech alb nikdy nepatřily mezi výkvět uměleckého oboru, přesto se zdá, že kapely v poslední době objevují nové dno. Stačí se podívat na covery novinek Freedom Call, Unleash the Archers, Sonata Arctica nebo Rhapsody of Fire, ve všech případech jde o nenápadité malůvky, které vyvolávají v lepším případě úsměv, v tom horším mírnou fyzickou nevolnost. Co je však zajímavé, krom infantility je na nich rovněž možné pozorovat jistou míru umělosti. Právě v tu chvíli se na mysl vkrádá otázka, nakolik za těmito výtvory stojí umělá inteligence. Jakoby hudebníci zadali kreslíři (ať už živému nebo nikoli) několik základních parametrů (např. "drak", "duha", "epická scenerie"), a o nic víc se nestarali. Je pravda, že power metal je kýčovitý žánr a jako takový snese leccos, navíc nejdůležitějším faktorem vždy zůstane hudba. Ta se ve většině uvedených i neuvedených případů těší slušné kvalitě a hlavně nese jasnou "člověčí" stopu, takže není nutné panikařit. Zároveň se ale objevuje čím dál větší počet alb, které jsou stvořeny umělou inteligencí. Jelikož se nacházíme v rané fázi těchto pokusů, je snadné poznat, že za tvorbou nestojí živá persona. Rozdíly už ale v mnohých případech nejsou velké a je třeba počítat s tím, že se budou nadále zmenšovat. Pak bude jenom na nás, posluchačích, s jakou mírou ochoty na tuto nelidskou hru přistoupíme. Já osobně se jí účastnit nehodlám, ale zároveň si kladu sžíravou otázku: budeme vůbec v budoucnosti schopni poznat rozdíl mezi tím, co vytvořil člověk, a co má na svědomí AI? A nepřibližuje se tím pádem soumrak psaní recenzí? Zatím není třeba bít na poplach, ale nikdo nemůže s jistotou říct, jak dlouho tento stav ještě vydrží...

Petr Štěpnička, 20. 5. 2024

Soutěž:

Kryptor vydali v reedici debutové album "Septical Anaesthesia", které poprvé představilo jejich sadistic thrash metal. V naší soutěži vám nabízíme tři kusy tohoto CD, které věnovala firma Warner Music Czech Republic. Abyste měli šanci jej získat, musíte správně zodpovědět otázku:
Zpěvák Kryptoru Pípa (Marcel Novotný) se uplatnil ve filmech pro dospělé. Jaké bylo jeho umělecké jméno pro pornosnímky z devadesátých let?
Odpovědi zasílejte do 27.května do 12.00 hod.na adresu jan.skala1979@gmail.com.

SCHEEPERS - Scheepers


Ralf Scheepers vydal své první sólové album, a přesto se nestalo vůbec nic nového. Stačí se podívat na obal desky, a každému hned dojde, že Ralf neopustil teritorium, ve kterém se pohybuje jeho domovská kapela PRIMAL FEAR. Tedy dogmatický heavy/power metal s minimem kompromisů. S albem „Scheepers“ Ralfovi dokonce vypomohli dva spoluhráči z PF, Magnus Karlsson a Mat Sinner. Smysluplnost tohoto počinu mně tedy poněkud uniká, naopak důvod k radosti mají ti, kteří se za nic na světě ..více

[recenze]

[26.02.2011]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]


Trio minirecenzí na téma power metalové novinky: kapely AXENSTAR, HIBRIA a SIGNUM REGIS


Tihle Švédové nikdy nepatřili do power metalové „A třídy“, v poslední době jim navíc do cesty mezi elitu vstoupily personální neshody a nutnost výměny vydávající firmy. Na scéně je tedy nový bicmen, kytarista a labelem se stal IceWarrior Records. I díky těmto problémům dělí desku „Aftermatch“ od předešlé řadovky „The Final Requiem“ plných pět let. Hudební vyjádření ovšem zůstává víceméně neměnné, a potvrzuje takřka chronologický ústup od přístupnějšího melodična k modernou ..více

[recenze]

[25.02.2011]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


SONATA ARCTICA - Winterheart's Guild


Renesance speed metalového žánru made in SONATA ARCTICA pokračovala i v roce 2003, kdy na úspěch debutu „Ecliptica“ a druhé desky „Silence“ přímo úměrně navázal počin třetí, poeticky nazvaný „Winterheart's Guild“. V rámci úsloví „kuj železo, dokud je žhavé“, se toho z hudebního hlediska moc nezměnilo, a pokud přece jen nastaly nějaké úpravy, byly pouze kosmetického rázu. Např. se zjednodušila dramaturgická struktura alba včetně stopáže, díky čemuž deska „Winterheart's Guild“ uplyne dřív, než byste řekli švec (ale finsky)...více

[recenze]

[24.02.2011]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


PÁTEK XIII – Videothrash


Nevím, jak to kluci z PÁTKU XIII dělají, ale jejich muzika je tak neskutečně zasmrádlá v roce 1990, až je to dobré. V rámci mezí samozřejmě. Jestliže se někomu daří nasedat do stroje času, aby mohl načichnout feelingem dávného tuzemského ultra metalu, jsou to právě PÁTEK XIII. Jinými slovy, aby jste mě už konečně pochopili, vyjít deska „Videothrash“ těsně po revoluci, nezněla by jinak. Hned s úvodním hrábnutím do strun v songu „Return Of The Living Dead“ si řeknete „sakra, co se to tu děje“. ..více

[recenze]

[24.02.2011]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


KATRA - Out Of The Ashes


Úvodní věta tohoto hodnocení by za dodržení stereotypů a předsudků měla znít takto: ”Blonďatá Finka vydatně využívá nevyčerpatelnou studnici domácí scény.” Leč po drobných kosmetických (nicméně významově velmi zásadních) úpravách nám realita vychází takto: “Zrzavá Finka vydatně nasává omamnou vůni holandských tulipánů…”.

No jasně, pokud jste přišli na chuť sympatickému projevu..více

[recenze]

[23.02.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Trio minirecenzí na téma peruánský power metal: kapely AEVUM, YAWARHEIM a NAUTILUZ


Začneme aktuálně u kapely, pocházející přímo z peruánské metropole. AEVUM sice existují už od roku 2000, debutové album ovšem vydali teprve před několika málo dny (3. února). Pro desku „The Creation Of Power“ byl vymyšlen celkem složitý lyrický příběh, který svým filozofickým podtextem formuje každou skladbu. Hudební stránka věci pak snese označení progresivní symfo/ power metal. Povedl se zvuk, zpěvák (a kytarista) Christopher Bryson má skvělé žánrové zabarvení,..více

[recenze]

[22.02.2011]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


ARCHITECTS - The Here And Now


Bez obalu přiznávám, že britští zástupci mathcoru mi nikdy nepřišli originální a nadčasoví. Přílišnou techničnost a matematiku některé kapely zvládají na jedičku, ale oni v tom zkrátka mistři nebyli. Čekala jsem, že alespoň při živém vystoupení se stane zázrak, ale taky chyba lávky. Proto jsem se poměrně těšila na nové album „The Here And Now“, s napětím, co Sam Carter a spol. nového vytvořili...více

[recenze]

[21.02.2011]

[Ascela]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


KOREA – The Delirium Suite


Švédští KOREA se sice na první poslech tváří jako jemní hoši, ale oni dokáží drápky pěkně vytahovat. Jen to nedělají tak okatě. Nechávají své skladby plynout, aby je nenásilně dohnali k jemné gradaci, která sice není hned evidentní, ale o to kouzelnější. Pod nádherně apokalyptickým obalem, který bych spíš hádal nějaké thrashové úderce, se nachází alternativní rocková nálož, která živočišně pumpuje...více

[recenze]

[20.02.2011]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


GREYMON - Ďáblova nevěsta


Přiznám se bez mučení, o této kapele jsem se dozvěděl až díky její účasti v naší únorové Metalparádě. Soutěžní píseň „Ráj padlých andělů“ okamžitě zapadla do mého hudebního vkusu, tudíž jsem se honem začal pídit po dalších informacích. Skladby umístěné na Bandzone onu přítulnou líbivost ještě potvrdily, pořízení CD „Ďáblova nevěsta“ bylo tedy neodkladnou povinností. No a po několika posleších jsou hotové i mé dojmy a pocity, sice v malinko nepopulární recenzentské formě..více

[recenze]

[19.02.2011]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


INSANE - Preserve To Diverse


V továrně strachu jsou všechny systémy spuštěny...

...a to, co se na vás po spuštění systému Insane vyvalí, je zmarem psaná futuristická vize chaosu. Někteří to nazývají technickým thrash metalem, jiní industriální šlehou, někdo se dokáže ohánět corem, samotní Insane (název kapely mi po poslechu aktuálního alba definitivně do téhle skládačky zapadnul coby totálně trefný pojem) ..více

[recenze]

[18.02.2011]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


SONATA ARCTICA - Silence


První alba SONATY ARCTICY vycházela v době, kdy stahování z internetu ještě zdaleka nepatřilo ke každodennímu folklóru a pravidelné činnosti většiny hudebních konzumentů. I díky tomu se mohla debutová deska „Ecliptica“ stát celkem výnosným počinem, např. v Japonsku se jí prodalo jenom během prvního roku na třicet tisíc výlisků. K tomu úspěšné evropské turné se slavnými krajany STRATOVARIUS a Tony nemohl mít nejmenší pochyby o tom, že se jeho kompoziční smýšlení ubírá velmi správným směrem...více

[recenze]

[17.02.2011]

[Petr Štěpnička]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


HELL IN THE CLUB - Let The Games Begin


Italská senzace na glamové scéně? Ano nebo ne? Nechci Italům nijak křivdit, ale zase taková pecka, za jakou se vydávají, to podle mě není. Možná, že na té na italské scéně ano, ale co se týče Evropy, nevynikají žádným směrem a zní téměř jako jejich švédští současníci Crazy Lixx nebo Mama Kin přes kopírák. Na druhou stranu ale v té škatuli, do které se rozhodli zahrabat, ani nijak nepropadají..více

[recenze]

[17.02.2011]

[Veronika]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


NILE, MELECHESH, DEW-SCENTED, ZONARIA, DARKRISE - 31. ledna 2011, Praha, Exit Chmelnice


31. ledna se vyplatí chodit na koncerty. Např. před dvěma lety se na Chmelnici představili Cephalic Carnage, Psycroptic, The Black Dahlia Murder a Sylosis. Letos sice nevyšel až tak bezvadný line-up, přesto bylo na co se těšit...více

[reporty]

[16.02.2011]

[Ivanez]

[1 komentář]


EMERALD SUN - Regeneration


Řekové EMERALD SUN vydávají své druhé album. To první velice silně citovalo odkaz sedmi strážců, čímž rozdělilo power metalové posluchačstvo na dva takřka nesmiřitelné tábory. V tom prvním se usadili tací, kteří ani při nejlepší vůli nebyli schopni rozchodit zmíněnou načichlost dýňovým odérem, jenž v několika případech hraničil téměř s identickou kopírkou. Na druhém názorovém břehu mezitím panovala výborná nálada, neboť tamější obyvatelé neviděli žádný důvod odhánět od svých ..více

[recenze]

[16.02.2011]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


HARDBONE - Dirty n´ Young


O tom, že AC/DC je fenomén nemá smysl diskutovat. O tom, že tahle australská pětice ovlivnila nepřebernou řadu kapela rovněž ne. Jenomže je ovlivnění a kopírování. Mezi nejznámější plagiátory samozřejmě patří australští Airbourne, ze kterých je sice půlka rockového světa na větvi, já v nich ale nic tak geniálního nespatřuji. Je tu řada dalších kapel, které snad za zvuků „Highway To Hell“, „Hells Bells“ nebo „Thunderstruck“ vstávají i usínají. Nově mezi ně patří německá pětice Hardbone ..více

[recenze]

[15.02.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


KISSIN´ DYNAMITE – 4. února 2011 – Vídeň, Escape Metalcorner


Od svého vystoupení ve Vizovicích se nám tahle mladá německá parta vyhýbá a tak nám, kteří jsme si ji oblíbili, nezbývá, než na ně občas vyjet někam za hranice. Minule se cílem mého výletu stal Burglengenfeld, tentokrát to byla Vídeň. A zatímco minule se Kissin´ Dynamite dělili o pódium s Elvenking a Primal Fear, tentokrát večer patřil jim. Samozřejmě jsem měla trochu obavy o návštěvnost a taky o klub, kde jsem (vzhledem k tomu, že tohle měl být můj historicky první koncert ve Vídni) ještě nikdy nebyla.

..více

[reporty]

[14.02.2011]

[Ray]

[0 komentářů ]


TOMMY VITALY - Just Me


S neoklasickými alby kytarových virtuózů bývá nejedna potíž. Tito mistři se až příliš často „zabouchnou“ do svého řemeslného umění (které jim nikdo nebere), ztratí potřebný odstup a výsledkem bývají desky plné instrumentálních kudrlinek, kterým ovšem zoufale schází dynamický spád a melodické pojivo. Platí to pro méně známé umělce, stejně jako pro ostřílené matadory v čele s Yngwie Malmsteenem, jehož tvorba mě z výše uvedených důvodů nechává zcela chladným. No a do této subžánrové kohorty ..více

[recenze]

[14.02.2011]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Listování : << < 495 / 618 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.36192 sekund.