MR. BIG - Ten

Tak do konce pomalu dojíždí i Mr. Big, kdysi slavná kapela jednoho obrovského hitu, který byl odlišný od jejich hřmotné hard rockové tvorby, jak to jen šlo. S koncem se počítalo už několik let, od doby, co zemřel původní bubeník Pat Torpey a různá prohlášení členů kapely tomu nahrávala. Na přelomu loňska a letošního roku kapela v tomto duchu ohlásila rozlučkové turné „The Big Finnish“, v rámci kterého přehrává prakticky celou nejslavnější desku „Lean Into It“. Proto ohlášení novinky „Ten“ byla zpráva jako z jiné planety...více

[recenze]

[30.07.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

SEVEN SPIRES - A Fortress Called Home

O tom, že svět Seven Spires hraje všemi barvami, americká trojice v čele s živelnou zpěvačkou Adrienne Cowen plně přesvědčila na svých předchozích počinech. Na novince „A Fortress Called Home“ tuhle charakteristickou vlastnost dotáhla do dokonalosti – je umění natočit desku, na které si téměř každý (a jedno, jaký hudební žánr preferuje) může najít pro sebe to pravé ořechové, a zároveň nabídnout kolekci, která ani na moment nezní podbízivě a na plné pecky voní i jako celek...více

[recenze]

[29.07.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

JOURNEY - Frontiers

Jestliže Journey byli úspěšní od konce sedmdesátých let, šílenství jaké následovalo po vydání „Escape“ se nedalo porovnat s ničím, co kapela zažila předtím. Celými Spojenými státy duněly hity „Don`t Stop Believin`“ a „Who`s Crying Now“ a v létě roku 1982 nebyla v Americe snad populárnější kapela. Právě se rozjíždějící MTV si klipy kapely oblíbila a Journey nasazovala pravidelně do vysílání, čímž jejich popularitu ještě přiživila. V kapele se sice začínala projevovat menší ponorková nemoc, ovšem nikdo tomu zatím nepřikládal žádnou vážnost. ..více

[recenze]

[29.07.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

BLACK SABBATH - Live Evil

Zprvu to vypadalo jako pohádka o tom, jak si dvě hvězdy (Tony Iommi a Ronnie James Dio) padly kolem krku a výsledkem bylo nečekané a fantastické znovuzrození Black Sabbath. Deska „Heaven And Hell“ překonala veškerá očekávání, převedla Black Sabbath přes práh do nových časů a pro řadu fanoušků z nich udělala ještě větší kapelu, než byla v sedmdesátých letech za doby působení Ozzyho Osbournea. Dio měl naprosto jiný styl, hudba kapely šla ostře heavymetalovým směrem, ..více

[recenze]

[28.07.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

KNIGHTFALL - Destiny Calling

Kdyby kluky z Trans-Siberian Orchestra či Tobiho Sammeta přepadla touha angažovat pro svoje monstr podniky nové neotřelé hlasy (byť nepředpokládám, že stav, kdy by neměli kam sáhnout, jen tak nenastane), možná by mohli zalovit v prvotině projektu Knightfall klávesáka Keitha Dombrowskiho „Destiny Calling“. Vydávající firma se sice snaží fanoušky ohromit konstatováním, že Keith, vizionář na poli skladatelském i textařském, je připraven předefinovat symfonický power metal díky inovativní směsi majestátních symfonií ..více

[recenze]

[27.07.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Ozzy OSBOURNE - Speak Of The Devil

Rozchod Black Sabbath je jedním z milníků rockové historie a přinesl s sebou hodně zlé krve. Když se kapela rozhodla dál nepokračovat s Ozzym Osbournem a ten za sebou ve vzteku třískl dveřmi, vznikly dva paralelní příběhy, na kterých ale fanoušek vydělal. Black Sabbath pokračovali s Ronniem Jamesem Diem a Ozzy, poté, co pořádně zapil žal, což přetavil do skladby „Goodbye To Romance“, si postavil svou kapelu a za pomoci manažerky a budoucí manželky Sharon Arden ze země vydupal nový repertoár, který toho překvapivě s Black Sabbath..více

[recenze]

[27.07.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

ISSA - Another World

V případě švédské zpěvačky Issy Oversveen Frontiers zjevně nic neponechávají náhodě. U jejího nového alba se vedle osvědčeného šéfa Serafina Peruginiho v roli producenta vydatně skloňují jména Jamese (rodinná pouta se nezapřou) a Toma Martinových, bývalých členů kapely Vega, kteří pro Issu napsali a nahráli kompletní materiál, jako jednoho z hostů (zřejmě) přitáhli do party i bývalého kolegu z Vegy, bicmena Petea Newdecka, a label už zase v souvislosti s pohlednou zpěvačkou a jejím osmým zápisem ..více

[recenze]

[26.07.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

BARQUE OF DANTE - Columbus

Těleso Barque of Dante je nejznámější power metalovou kapelou z Číny. Její dosavadní studiovky ale světem výrazně nepohnuly, přestože kmenový muzikant Xie Zhiheng k sobě tu a tam angažuje nějakého známějšího spoluhráče. K výraznému posunu došlo až s aktuálním zápisem "Columbus". Většinu jeho obsahu sice tvoří staré skladby, těm ale mezinárodní kvintet dokázal nasadit nový a velmi slušivý kabátek, který z formace Barque of Dante stvořil těleso připravené na boj s celosvětovou konkurencí. ..více

[recenze]

[26.07.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

GALNERYUS - Advance to the Fall

Japonští Galneryus vtrhli na hudební scénu s velkou vervou. Počínaje druhým albem „Advance to the Fall“ vypouštěli každoročně jednu studiovku, což prokládali řadou singlů, ípíček, živáků a kompilací. Tato jízda se na chvíli přerušila po šesté studiovce "Reincarnation", a poté u dvanáctého zápisu „Under the Force of Courare", po němž se mezi řadovky vklínil o něco klidnější dvouletý interval. Pravdou je, že se tato kadence mírně podepisovala na úrovni desek, které byly inspirující spíše částečně, v rámci jednotlivých písní. ..více

[recenze]

[25.07.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

FIREHOUSE - Hold Your Fire

O ničivé síle grungeové exploze byly popsány stohy papíru, přesto je nutné ji zmínit snad v historii každé glam metalové kapely, proto ani Firehouse nebudou výjimkou, ač se díky kapelám ze Seattlu, které s gustem trhaly glam metalovou a heavy metalovou scénu na kusy, stali fenoménem a nepotřebovali k tomu ani měnit styl jako řada jiných kolegů. Kapela se díky debutovému albu stala miláčkem médií a nahrávací společnost nemohla přejít fakt, že debutu se jen v Americe prodaly dva miliony kusů.Velmi úspěšné bylo turné po Americe a Asii i přesto..více

[recenze]

[25.07.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

KRYPTOS - Decimator

Kdyby tihle kluci vytáhli německé nebo britské pasy a v nich jako datum narození měli uveden letopočet, se kterým by stihli na plné pecky prožít vzestup heavy metalu v osmdesátých letech, asi by se nikdo ničemu nedivil. Jenže čtveřice Kryptos u sebe nosí dokumenty aktuálně nejlidnatější země světa a jen nejstarší z téhle party (a také jediný, který osobně prožil začátky kapely) se stihl narodit o chlup dřív, než v kalendáři naběhla osmdesátá léta. Řešit indickou metalovou scénu může být pro našince trochu oříšek, ..více

[recenze]

[24.07.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

WRAITH - Fueled by Fear

Nahrávky americké party Wraith jsou jistotou na poli kvalitního blackened thrashe. Platilo to doposud, a stav se nemění ani po vydání novinky "Fueled by Fear", kterou firma Prosthetic Records vyexpedovala na konci června. Není třeba chodit kolem horké metalové kaše, americká čtveřice také nevymýšlí žádné speciality a hned od první skladby míří přímo na žánrový solar. A nutno zmínit, že tentokrát trefuje černý cíl nejlépe ve své dosavadní historii...více

[recenze]

[24.07.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

PALACE - Reckless Heart

Je všeobecně známo, že holky dost bere, když chlap umí hrát na kytaru. V tom případě musí švédský hudebník Michael Palace dostávat dámskou společnost do mdlob, jelikož zvládá nejenom hru na šestistrunku, ale zároveň zastane kompletní nástrojové obsazení běžné rockové kapely, včetně zpěvu. A protože tak činí s nemalým talentem, je jeho tvorba atraktivní nejen pro heterosexuální ženy, ale i pro muže a pohlavní entity všeho druhu...více

[recenze]

[23.07.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MASTERS OF ROCK 2024 - Vizovice, sobota (13.7.2024) a neděle (14.7.2024)

Sobotní program nabídl na Ronnie James Dio stage méně zvučná jména než v ostatních dnech. To ovšem neplatilo o vedlejší stagi (pojmenované jednoduše „2. stage“), kde se v sobotu představila za mě velmi přitažlivá soupiska představitelů domácí scény. Nejočekávanější bylo vstoupení power metalových Rimortis, kteří nedávno radikálně obměnili sestavu. Do kapely se vrátil fanoušky zbožňovaný zpěvák Milan Hloucal. Druhou citelnou změnou byla výměna kláves za kytaru. Nová (a staronová) krev kapelu neskutečně nakopla. ..více

[reporty]

[22.07.2024]

[Moloch]

[1 komentář]

MASTERS OF ROCK 2024 -Vizovice, čtvrtek (11.7.2024) a pátek (12.7.2024)

Již po dvacáté se do areálu vizovické likérky sjely zástupy rockerů a metalistů z Česka i ze zahraničí, aby oslavili čtyřdenní svátek rockové hudby. U příležitosti jubilejního dvacátého ročníku Masters of Rock pořadatelé představili nejnadupanější program ve své dosavadní historii, opírající se rovnou o tři velké headlinery. Navzdory avizovaným hvězdným účinkujícím se nepodařilo areál Jelínkovi likérky vyprodat (jak bývalo tradicí v předcovidových letech), což ve finále vůbec nevadilo, protože příznivců tvrdé rockové hudby dorazilo pořád dost na to,..více

[reporty]

[22.07.2024]

[Moloch]

[4 komentáře ]

JOURNEY - Escape

Kritika se na začátku osmdesátých let k Journey vůbec nestavěla smířlivě, a to ani publicisté, kteří kapelu po příchodu Stevea Perryho a vydání přelomové desky „Infinity“ vynášeli do nebes. Jenže uběhlo několik let, desky Journey nabraly klesající tendenci a nic nedokázal zachránit ani jazzrockový soundtrack ke zmatenému filmu „Dream, After Dream“ který fanoušky znejistil ještě více, protože podobně složitý a zcela nekomerční materiál od kapely neočekávali. Vážně hrozilo, že Journey začnou ztrácet svou půdu pod nohama jako se to dělo Kiss ..více

[recenze]

[22.07.2024]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

JUDAS PRIEST - Unleashed In The East

Když se bavíme o Judas Priest sedmdesátých let, musíme dodat, že řeč není o té samé kapele jako nyní. Tehdy žádná heavymetalová scéna neexistovala, ač to v podhoubí vřelo, a Judas Priest byli jednou kapelou z mnoha, která nebyla považována za lídra hard rockové scény. Fanoušci si sice už všímali jejich potenciálu, který spočíval ve frenetickém, ječivém vokálu Roba Halforda, jenž nemohl zapřít nezaměnitelnou barvu, a také v kytarové symbióze K.K. Downinga a Glenna Tiptona, kteří jako kdyby se celou druhou polovinu sedmdesátých let ..více

[recenze]

[21.07.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]