TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

RIMORTIS - Deset kroků zpět


Z vesmírného plutí předešlé desky se tentokrát přesouváme někam do 18. až 19. století, konkrétně k tématu pistolnických soubojů, ve kterých si to chlapi byli schopni kvůli svým láskám rozdat na smrtelnou férovku. Moment brutality se zde tře o vrcholný romantismus, do deseti osudných kroků se vejde tolik pocitů a emocí, jako do celého života průměrného člověka 21. století. Ideální motiv pro mrazivý (ačkoliv zdaleka ne dokonalý) obal desky. A také příležitost pro hrátky s názvem alba, kterým kapela vtipně připomíná..více

[recenze]

[12.11.2009]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


PORCUPINE TREE - The Incident


S touhle kapelou nemůžete šlápnou vedle, ať už si od ní pustíte cokoliv. To se totiž může stát pouze v případě, když je cesta k výsledné nahrávce strojově koncipována, složitě vymýšlena a dedukována. U tvorby Stevena Wilsona tomu tak nikdy nebylo. On své umění tvoří intuitivně, vycházejíc přitom z impulzů nejvnitřnějšího rozpoložení, neduálně, bez ohledu na vnější okolí a polaritu mysli. Tato sféra je pro všechny lidi dostupná, proto když se na ní kdykoli při poslechu dokážeme napojit, splyneme s hudbou ..více

[recenze]

[11.11.2009]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


BULLETBOYS - 10c Billionaires


Bulletboys vždycky stáli jaksi na okraji mého hairmetalového zájmu. Samozřejmě, jejich debut patří mezi to lepší, co lze v tomto ranku slyšet, ovšem další desky „Freakshow“ a „Zaza“ už sílu postrádaly. O vyloženě nepovedené „Acid Monkeys“ se nemá ani smysl zmiňovat. Jak se dalo čekat, Bulletboys v polovině devadesátých let zmizeli z povrchu zemského. Zpěvák a hlavní postava kapely Marq Torien (vlastním jménem Mark Maytorena) ještě nějaký čas působil v řadách formace Motown. Po ostatních členech..více

[recenze]

[11.11.2009]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


WINGER - Karma


Před třemi lety se na studiové bázi odehrál jeden z nejnečekanějších reunionů. Po všech ústrcích ze strany médií, ale i muzikantských kolegů, se s deskou „IV“ vrátila kapela Winger. Album „IV“ působilo skutečně smysluplně. V jistých ohledech navazovalo na poslední počin „Pull“ ze třiadevadesátého, čerpalo také ze sólové (nutno dodat, že velmi odlišné) kariéry frontmana Kipa Wingera a ohlédlo se i za dobou, kdy Winger byli v hibernaci. O to překvapivě a o to méně smysluplněji působí novinka „Karma“. ..více

[recenze]

[10.11.2009]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


FOR SELENA AND SIN - Primrose Path


Když poslouchám novinku kapely For Selena And Sin, v porovnání s prvním albem mám pocit, že každé musela nahrát jiná kapela. "Nové album zní víc tak, jak bychom chtěli hrát naživo", dozvěděla jsem se. Tedy dobrá, Selenu jsem sice naživo neviděla mockrát, ale musím znat, že živému projevu kapely se nové album skutečně blíží mnohem víc.

Pro mě má album "Primrose Path" dvě části- před "Psycho Lover" a po ..více

[recenze]

[10.11.2009]

[Karolína]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


LITTLE CAESAR - Redemption


Z těch letošních comebacků aby se člověku skoro zatočila hlava. Vrací se nejen velká jména válcující hitparády, ale i kapely, které byly považovány spíše za takovou druhou ligu. K těm patří i Little Caesar, kteří po sedmnácti letech přispěchali s novou deskou. A jak tihle „Whitesnake pro chudé“ zní s odstupem skoro dvaceti let? Příjemně, poslechově... ehh, staromilsky. Přijde mi, že si kapely, které koncem osmdesátých let měly pár hitů v hitparádě a několikrát se ukázaly na MTV, myslí, že pokrok je slovo..více

[recenze]

[09.11.2009]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


METALIUM - Grounded - Chapter Eight


„Grounded“ může znamenat, že má někdo zaracha a u METALIUM to skutečně vypadá tak, že je na poslední tři roky někdo zamknul ve studiu a nedovolil jim ani na chvíli vylézt na denní světlo. Jinak si totiž těžko dovedu vysvětlit produktivní rovnici „co rok, to deska“. Nejsem příznivcem takto zběsilého tempa, protože, co si budeme povídat, málokterá kapela má na to, aby byla schopna plivat jedno album za druhým a přitom pokaždé přijít s něčím novým, co by jednotlivá díla nějak výrazně diferencovalo. ..více

[recenze]

[08.11.2009]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


AT VANCE - Ride The Sky


Olafu Lenkovi se nedá upřít, že za dlouhá léta produkce své kapely dokázal vytvořit originální zvuk, který ji umožňuje rozpoznat už po několika zahraných tónech. Nic na tom nezměnily ani vokální převraty, jelikož všechna tři hrdla, která zatím pěla na osmi deskách AT VANCE, jsou velmi typově podobná. Problém je, že jedním z aspektů okamžitého rozpoznání jsou zároveň skladatelské postupy, které velmi splývají a snad jen ortodoxní fanoušek by dokázal přesně určit, z kterého alba je ta která píseň. Novinka tuto tvůrčí zakořeněnost ještě umocňuje...více

[recenze]

[07.11.2009]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


WINTERBORN – Farewell to Saints


Vida, další zajímavá banda, která se zrodila za dlouhých zimních nocí ve Finsku. Tahle to má dokonce v názvu. Ačkoli Winterborn fungují už od roku 2004 a mají za sebou jeden zářez v podobě alba „Cold Reality“, zatím se jim větší pozornosti nedostalo. To by se ale mělo změnit díky novince „Farewell to Saints“.

Už otvírák „Black Rain“ nám prozradí, jak bude celé album vypadat. ..více

[recenze]

[07.11.2009]

[Ray]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


DREAM ARIA – Transcend


Velice příjemný debut natočila kapela DREAM ARIA z Toronta. Celkem těžce definovatelná muzika, pohybující se na pomezí hard rocku a popu. Svým způsobem moderní odpověď na styl zvaný AOR, neboli rock pro dospělé. Kapela kolem vynikající zpěvačky Ann Arie Burstyn sází jeden hit za druhým, ale dostat se do jejich muziky vyžaduje dostatek trpělivosti. A v tom je kouzlo „Transcend“. Nic tu totiž není tak, jak by člověk předpokládal. Kapela si strčí sólo kam se jí zachce, úplně obrátí náladu skladby. ..více

[recenze]

[06.11.2009]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


LYNCH MOB - Smoke And Mirrors


Člověk ani neví, co si o tom Lynchovi má myslet. Před dvanácti lety odešel z Dokken, že dál rockovou hudbu hrát nebude, před deseti lety vydal vizionářskou rapovou desku "Smoke This", aby se vzápětí spojil s bývalým parťákem od Dokken, basistou Jeffem Pilsonem a pod hlavičkou Lynch/Pilson připravili progmetalové album "Wicked Underground". Následně se struník jal obnovit svou starou partu, jakýsi někdejší trucpodnik Lynch Mob. Se svým druhým zpěvákem Robertem Masonem (nazpíval druhé bezejmenné album..více

[recenze]

[06.11.2009]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


IRON MAIDEN - Somewhere in Time


Po vysilujúcej „World Slavery Tour“ si chlapci konečne mohli dopriať niekoľkomesačného šlofíka, ktorý však rýchlo prerušilo vydavateľstvo s tým, že chce mať čo najrýchlejšie na stole nový album. Dickinson spomína, že album vznikal pod tlakom a nepatrí k jeho obľúbeným. Na mnohých miestach „Somewhere in Time“ to bohužiaľ je vidieť. Ako obaja gitaristi, tak aj Steve Harris začínajú pracovať s gitarovými a basovými syntetizátormi. Kapela sa totiž na takú banalitu akou je rozpočet, už dávno pozerať nemusí, chlapi ..více

[recenze]

[05.11.2009]

[Martin]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


FOREIGNER - Can´t Slow Down


Foreigner se vrací. Jen tahle věta stačí fanouškovi AOR (Adult Oriented Rock – rock pro dospělé), aby se mu rozklepala kolena. Nic naplat, ono totiž stále platí, že kdo umí, ten umí a kdo neumí, ten hraje black metal.

Dávno, dávno tomu, co Foreigner vydali minulé album "Mr. Moonlight". A tolik věcí se za tu dobu změnilo. Kromě kytaristů Micka Jonese a Thoma Gimbela..více

[recenze]

[05.11.2009]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


RAMMSTEIN – Liebe Ist Für Alle Da


Nové album německého kolosu Rammstein bylo netrpělivě očekáváno. Vždyť od posledního počinu "Rosenrot", které nebylo vyloženě do nebes vynášeno, uplynuly již čtyři roky. Nechoďme ale kolem horké kaše a vzhůru do světa, kde je „láska pro všechny“.

Jako první song se představuje silná epická skladba „Rammlied“, s takovým feelingem, jak jsme od kapely zvyklí. Charismatický refrén Ramm – stein naznačuje..více

[recenze]

[04.11.2009]

[Ascela]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MEGADETH - Endgame


Zrzoun Mustaine hraje na jistotu. Tudíž, pokud nemáte rádi desky Megadeth z osmdesátých a začátku devadcesátých let, na „Endgame“ rovnou zapomeňte. Nové skladby jako kdyby přeskočili zpátky do let, kdy metalovému světu udávala tón Velká thrashová čtyřka Metallica-Megadeth-Slayer-Anthrax. Prostě kytary poctivě drtí riffy a střílí sóla, bicí jedou v pekelném tempu a do toho svým nezaměnitelným hlasem skřehotá principál Mustaine. ..více

[recenze]

[04.11.2009]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


BON JOVI - The Circle


Ruku na srdce, čekali byste od Bon Jovi něco jiného, než nasládlý rock s příchutí popu a country? U kapely, která začínala jako souputník Mötley Crüe by to mělo spíše překvapit a to především když si poslechnete jejich debut a vzápětí potom novou desku „The Circle“. Když ale sledujete celou jejich kariéru, působí „The Circle“ nadmíru logicky. Není tak ostrá jako desky z osmdesátých let, ani zadumaná jako „These Days“ a rozhodně ne tak countryová jako předchozí „Lost Highway“. Je tedy všechno v pořádku? Asi ano..více

[recenze]

[03.11.2009]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


MENTALLY CORRUPTED – Homo Corruptus


Tak silný kvalitativní sešup jsem už hodně dlouho nezažil. Zatímco debutové demo MENTALLY CORRUPTED z roku 2005 bylo hodně nadějnou záležitostí, novinka „Homo Corruptus“ sráží kapelu o několik tříd dozadu. Celkem nepochopitelné, protože na této desce je všechno prostě horší, než tomu bylo před několika lety. Ať už mluvím o skladbách samotných, nebo zvuku. MENTALLY CORRUPTED znatelně změkli...více

[recenze]

[03.11.2009]

[Venca Votruba]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 3,5/10]


Listování : << < 532 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.22082 sekund.