MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

MOTÖRHEAD - Inferno


To, že kapela sklouzne po bezmála třiceti letech existence do rutiny, je naprosto běžná věc a nelze to vyčítat ani tak specifickému spolku jako byli Motörhead. I na ně by se dal aplikovat citát Anguse Younga z AC/DC o tom, že každý rok točí stejné album, jen s jiným obalem, protože tyto kapely jsou v rockové historii ojedinělým úkazem, jak lze přežívat desetiletí jen s minimem jakýchkoliv změn nebo pokroku. To si nutně muselo vybírat daň v podobě slabší alb. Na jejich vlnu Motörhead najeli v druhé polovině devadesátých let, ..více

[recenze]

[25.04.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


TIERRA SANTA - Mejor morir en pie


Přestože se první desetiletka formace Tierra Santa jevila bezmála jako idylická, něco se v útrobách kapely přece jenom dělo. Vlastně se není co divit - když někde probíhá rychlá kadence alb, jež jsou tvořena v (téměř) totožné sestavě, jen málokdy se to obejde bez rozporů mezi jednotlivými členy. Dříve nebo později se dostaví ponorkové problémy a někomu začne cosi vadit. Krize u těchto Španělů vypukla naplno v roce 2008, kdy došlo dokonce k rozpadu kapely. Ještě předtím nicméně Tierra Santa..více

[recenze]

[25.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


CONCRETE AGE - Motherland


Kavkazská oblast, rozkládající se mezi Černým a Kaspickým mořem, je domovem mnoha rozdílných kultur a národů. Zdejší krásná horská krajina, bohatá historie a především tradiční lidová hudba se staly hlavním zdrojem inspirace metalové formace Concrete Age. Tu před čtrnácti lety založil multiinstrumentalista a zpěvák Ilya Morozov v ruském městě Mineralnye Vody, nacházejícím se jen pár desítek kilometrů od hranice s Čečenskem. Kapela, jež ve své tvorbě mísí thrash metal a melodeath s prvky kavkazské etnické hudby,..více

[recenze]

[24.04.2024]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Mark KNOPFLER - One Deep River


Když na minulém turné k albu „Down The Road Wherever“ Mark Knopfler oznámil, že je na konci kariéry a na žádné další turné nevyrazí, fanouškům zatrnulo. Sedmdesátku fenomenální kytarista dávno překročil, s Dire Straits dosáhl všeho možného i nemožného, a uplatnil se i jako sólový umělec, takže už ani nemá co dokazovat. Jak koncerty pokračovaly, Knopfler začal své výroky mírnit, až prohlásil, že turné miluje a že přece nebude nezaměstnaný. ..více

[recenze]

[24.04.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


TÝR - Battle Ballads


Na vydání prvních sedmi alb potřebovali Faeřané Týr jedenáct let, stejnou dobu Joensenově partě trvalo vydání posledních dvou nahrávky. Tempo vydávání desek je asi to nejmarkantnější, co se v životě Týr na první pohled změnilo. Personální změny lze vzhledem k více než čtvrtstoletí dlouhé historii kapely označit za decentní, lehký náladový posun k větší syrovosti, který přineslo aktuální album „Battle Ballads“, není natolik zásadní, abyste si už u první skladby neřekli, že staří, dobří a snadno rozpoznatelní Týr ze svého umění nic nezapomněli ..více

[recenze]

[23.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


COCK SPARRER - Hand On Heart


Už toho není mnoho, co zbylo po mohutné punkové horečce, jež přišla v druhé polovině a přepsala všechny platné pořádky v rockové hudbě. Z těch, kteří byli bráni za hlavní lídry stylu do dnešních dnů přežili pouze The Damned, kteří však už nehrají punk tehdejšího střihu a stylizace do role gotických důchodců svědčí o absolutně něčem jiném než o punkové revoltě. Naštěstí je zde pár kapel, které dobu, kdy se ukazoval prostředníček na portréty královny, veřejně se plivalo, šťouralo se v nose a sichrhajska byl nejběžnější módní doplněk, ..více

[recenze]

[23.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


PERSEUS - Into the Silence


Italská power metalová formace Perseus si dala s vydáním nové studiové desky pořádně na čas, vždyť od předešlého zápisu "A Tale Whispered in the Night" letos uplynulo plných osm let. Nelze ovšem tvrdit, že by pětičlenná (od minula nezměněná) sestava v mezičase zahálela. Důkazem budiž seznam hostujících zpěváků, kteří se podíleli na přípravě novinky s titulem "Into the Silence". Téměř u každé skladby najdeme jiného tandemového vokalistu, takže jenom logistická stránka příprav aktuálního alba musela zabrat obrovské penzum času. ..více

[recenze]

[22.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MONTROSE - Warner Bros. Presents Montrose!


Sammy Hagar zmizel ze sestavy Montrose v únoru 1975 a Ronniemu Montroseovi spadl kámen ze srdce, protože najednou byl v kapele jediným vůdcem, ačkoliv si neuvědomoval, že na Hagarových vokálních dovednostech, jeho hlasu a přirozeném frontmanství stála velká část úspěchu kapely. Ten nebyl nijak omračující, ale v Kalifornii patřili Montrose mezi zavedené pojmy, mohli se chlubit smlouvou s velkým vydavatelstvím a drobným žebříčkovým úspěchem ..více

[recenze]

[22.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


LEVIATHAN PROJECT - MCMLXXXII


Před třemi lety, v době vydání debutového EP „It`s Their World“, to vypadalo, že Leviathan Project je jen černá ovce bývalého kytaristy Britny Fox Tommyho Krashe, producenta Matta Narda a někdejšího sidemana Chucka Schuldinera z období deathovského alba „Symbolic“, Bobbyho Koelbleho. Nahrávku nazpíval bývalý zpěvák Judas Priest Tim „Ripper“ Owens, který nejevil o trvalé členství valný zájem a vypadalo to, že projekt nebude mít dlouho trvání. Stylová roztříštěnost (kapela hrála na jednu stranu zmetalizovaný hard rock,..více

[recenze]

[21.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


NOCTURNA - Of Sorcery and Darkness


Když před dvěma lety představila italská Nocturna debutové album „Daughters In The Night“, šlo o velmi zajímavé překvapení. V pozadí trojice částečně utajených muzikantů, jejichž totožnost vlastně není až tak zásadní, s výjimkou kytaristy a klávesisty Frozen Crown a Volturian Federica Mondelliho. Vzhledem k tomu, že jde o hlavní tvůrčí mozek Nocturny, jeho identitu kapela sice ukryla pod pseudonymem Hedon, ale zároveň si dala záležet na tom, aby pod tajemným oparem nezůstala skryta příliš dlouho. ..více

[recenze]

[20.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


BLUE ÖYSTER CULT - Ghost Stories


O tom, že Blue Öyster Cult patří mezi obrovské rockové legendy, ačkoliv jejich půvab českým fanouškům povětšinou unikal, se není třeba bavit. Faktem ale je, že kapela měla vždycky trochu rozkolísanou diskografii a po výživných sedmdesátých letech, kdy pálila jednu skvělou nahrávku za druhou, jí v osmdesátých letech došel dech a v dalších desetiletkách se s novou hudbou hlásila spíše sporadicky. Svědčí o tom díla „Agents Of Fortune“ „Secret Treaties“ či „Spectres“, která Blue Öyster Cult v diskografii doplnila nepoměrně horšími alby ..více

[recenze]

[20.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


VIOLET ETERNAL - Reload the Violet


Japonský hudebník Jien Takahashi je powermetalový nadšenec, který se netají svojí oblibou finských Stratovarius. Před časem se mu povedlo odkoupit od Tima Tolkkiho práva na několik skladeb, které zařadil do playlistu svého projektu Majustice. Loni zveřejněné debutové album "Ancestral Recall" nebylo zlé, nicméně dojelo na příšernou zvukovou produkci. Takahashi ale mezitím rozjel novou kapelu Violet Eternal, která znamená ve všech ohledech kvalitativní posun...více

[recenze]

[19.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


THE LIBERTINES - All Quiet On The Eastern Esplanade


Právě teď je pravý čas, který ukáže, jestli The Libertines byly protežovanou kapelou právem nebo za to mohla jen dětsky nevinná tvářička Petea Dohertyho a jeho aféry s top modelkou Kate Moss. V jejich stínu vycházely všechny dosavadní desky, a palcové bulvární titulky a fotky obou milenců, rvoucích si nosu kokain, vrhaly hudbu až na druhé, třetí či bůhvíkolikáté místo. Ještě v roce 2015, kdy vyšla poslední nahrávka „Anthem For The Doomed Youth“ a Pete s Kate dávno nechodil,..více

[recenze]

[19.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MOTÖRHEAD - Hammered


Oslavy čtvrt století trvání kapely, které v roce 2000 Motörhead svedly dohromady s původním kytaristou Eddiem Clarkem, jenž s kapelou a dalšími hosty (Brian May, Doro Pesch, zpěvák Ugly Kid Joe Whitfield Crane) vystoupil v londýnském Brixton Academy, měly velký vliv. Ne kvůli tomu, že si Motörhead po skoro dvaceti letech znovu zahráli s Clarkem, ne proto, že si Lemmy nutně musel přiznat svůj věk, ale z toho důvodu, že si uvědomili, že poslední deska „We Are Motörhead“ byla co se týče tvrdosti asi nejzazší mez, za kterou kapela nechtěla jít...více

[recenze]

[18.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


TIERRA SANTA - Apocalipsis


V roce 2004 přišel dle španělské bandy Tierra Santa čas na Apokalypsu. Kdo byl však seznámen s tvorbou kapely, dobře věděl, že výhrůžný název bude plnit maximálně komerční charakter a při spuštění kotouče se dostaví stará známá heavymetalová konstrukce, jež bude ve skutečnosti neškodná a přítulná jako hladová kočka. Daleko větší hrůzu mohl vzbuzovat obal nahrávky, který prodloužil sérii umělecky beznadějných motivů, podle nichž se nikdy nedala odhadnout skutečná kvalita hudebního obsahu. Ten byl naštěstí na zcela jiné úrovni, ..více

[recenze]

[18.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


KING ZEBRA - Between The Shadows


Skupina pocházející ze švýcarského Curychu se ukazuje jako nová tvář rocku v harmonickém spojení mladistvé nevázanosti a veteránské moudrosti, tvrdí propagační materiály. Nechci hned poplašně křičet „zapomeňte!“, protože i na tomhle šprochu se něco pravdy najde, nicméně to nejzásadnější, na čem novinka hard rockových King Zebra funguje, je vyzrálost, nadhled, zpěvnost a dostatek energie...více

[recenze]

[17.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


DARKNESS - Blood on Canvas


Studiová historie německé thrashmetalové formace Darkness se letos rozdělila na dvě rovnoměrné poloviny. Zatímco první tři zápisy vydala Temnota v osmdesátých letech, druhé trio alb vzniklo až v novodobé etapě, která se začala psát v roce 2013. Novinka s titulem "Blood on Canvas" vyjde na konci dubna a v promo materiálech je avizována jako nejtvrdší nahrávka kapely vůbec, plná divokého hněvu a agrese. Několik skladeb se této definici opravdu blíží, na albu se ale najdou místa, která vzbuzují naštvání poněkud jiného druhu.....více

[recenze]

[17.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Listování : 1 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.11296 sekund.