SHIVER OF FRONTIER - Power of Great Spirits

Z bandy Shiver of Frontiers se postupem času vyklubala jedna z nejzajímavějších formací japonské power metalové scény. V žádném případě nejde o stoprocentní kapelu a na každém novém albu je třeba počítat s poněkud nevyrovnaným hudebním materiálem, to však bývá vyváženo skladbami, které jsou dokonale melodicky vyladěné (krom druhé desky, kde se nepovedlo nic). Na předešlé řadovce "Faint Hope to the Reality" takových kousků bylo několik, očekávání letošní novinky s titulem "Power of Great Spirits" proto bylo více než na místě. ..více

[recenze]

[30.05.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

RUNNING WILD - Under Jolly Roger

Ready For Boarding?!?

Vyplouváme! I když dobová kritika intenzivně vyprášila Running Wild kožich za odklon od neotesaného a nekompromisního speed metalu (a ještě po letech, když padla otázka na to, jak Rolf přijal fakt, že se na album snesla vydatná kritika, reagoval kapitán značně rozhořčeně, byť téma uzavřel spokojeným konstatováním, že desky kupují fanoušci a nikoliv média…), poměrně záhy se ukázalo, ..více

[recenze]

[29.05.2025]

[Savapip]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

UGLY KID JOE - Menace To Sobriety

Jako kdyby se svět točil tak zběsile, až z toho Ugly Kid Joe dostali pořádnou závrať. Vlivné časopisy Metal Edge a Raw je v roce 1992 zvolili nejlepší novou kapelou a o rok později jim jen o fous uniklo stejné ocenění na prestižní akci American Music Award, když jim jej vyfoukli Pearl Jam, ovšem Ugly Kid Joe se dostalo pocty potřást si rukou s Metallicou, které předali cenu za nejlepší metalovou formaci. Takové akce si většina členů užívala, ale bubeník Mark Davis při nich trpěl. Nemohl si zvyknout na nenadálou slávu, měl dost dlouhých turné, ..více

[recenze]

[29.05.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

WALTARI - Nations` Neurosis

Když Waltari v roce 1994 vydali singl „So Fine!“, který by výsledkem spolupráce s folklórní kapelou Angelit, způsobili na hudební scéně obrovské pozdvižení. Svět znal jejich předchozí desky, znal i Faith No More, kterým se klaněl za odvážné křížení žánrů, ale stylový mišmaš, který předvedla finská kapela, byl něco neslýchaného. Deska „So Fine!“ Waltari katapultovala mezi hvězdy, a když na ni dokázali navázat neméně dobrým počinem „Big Bang“..více

[recenze]

[28.05.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

FAIRYLAND - The Story Remains

Se symfo / power metalovou kapelou Fairyland je spojeno několik nepěkných událostí. K smutnému folklóru patří změny sestavy, které touto francouzskou partou čas od času pořádně zacloumají. Po vydání předešlé řadovky "Osyrhianta" ale vše dostalo ještě další rozměr. V roce 2022 zemřel jeden ze zakladatelů skupiny, skladatel a klávesák Philippe Giordana. Následoval odchod zpěváka Francesca Cavalieriho, což na druhou stranu není špatná zpráva, jelikož jeho výkon byl jednou z příčin nevalného dopadu předešlého plnohodnotného zápisu. ..více

[recenze]

[28.05.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

HOLLER - Next In Line

Bývalý zpěvák Eldritch Terence Holler názvy svých sólových alb dokonale trefuje jejich podstatu. Titul loňského debutu „Reborn“ trefně charakterizoval křiklounův stylový převrat, při němž zamířil do vod staromilsky laděného klasického rocku se silným nádechem A.O.R., název letošní novinky „Next In Line“ možná trochu zchladí nadšení těch, které Hollerova sólová prvotina nadchla. „Next In Line“ je skutečně jen další kousek v řadě, který na „Reborn“ pohlíží z docela slušné dálky...více

[recenze]

[27.05.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

PANDEMIA - Darkened Devotion

Západočeská Pandemia se nikdy nedostala na úroveň jihomoravských kolegů Krabathor, ale na konci devadesátých let spolehlivě plnila úlohu tuzemské death metalové dvojky a když partu z Uherského Hradiště opustil basista Bruno a kariéra Krabathoru začala jít hodně rychle dolů, Pandemia napnula síly a vydala opravdu dobré desky, z nichž dodnes vyčnívá album „Personal Demon“, následováno neméně propracovanou nahrávkou „Riven“. Doba však kapele tolik nepřála, v období, kdy Krabathor vydával alba „Lies“ či „Orthodox“, byla by Pandemia spolehlivě hvězdou stejné velikosti...více

[recenze]

[27.05.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

ART NATION - The Ascendance

Pozorného fanouška možná v souvislosti s novinkou švédských Art Nation zaujme jedna malá odlišnost. Tou je název alba, který přerušil čtyřdílnou sérii titulů s koncovkou "tion", což někomu může přijít až trochu líto. Na druhou stranu je dobře, že daná změna znamená jen a pouze formální odchylku. Hudebně i kvalitativně zůstává severská parta na svém, přičemž hlavním tahákem je hlas frontmana Alexandera Strandella, který opět předvádí parádní pěvecký výkon...více

[recenze]

[26.05.2025]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

Alice COOPER - Brutal Planet

Jak velké naděje vkládal Alice Cooper do desky „The Last Temptation“, tím větší zklamání přišlo. Desku přijali za svou pouze skalní příznivci, kteří si pamatovali tvorbu sedmdesátých let, k níž nahrávka neměla daleko, ovšem masy jako v případě „Trash“ a „Hey Stoopid“ nebo mladí grungeoví příznivci, na něž album cílilo, se nechytly. Je jedno, že tyto skupiny „The Last Temptation“ nepřijaly z různých důvodů, faktem je, že Alice Cooper byl postupně nucen měnit stadiony a velké arény za klubové prostředí...více

[recenze]

[26.05.2025]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

THE MARS VOLTA - Lucro Sucio; Los Ojos del Vacio

Byla doba, kdy The Mars Volta byli bráni jako jedna z naději rockové hudby, jejich spojení progresivního rocku a post-hardcoru si na začátku tisíciletí našlo své fanoušky. Sice nikdy nedosáhli věhlasu původní kapely At The Drive-In základního dua Cedrix Bixler-Zavala a Omar Rodriguez-Lopéz, ale The Mars Volta produkovali hudbu specifičtější, barvitější i zajímavější. Jejich alba zněla neotřele, ač trochu neuchopitelně, a s napětím se očekávalo, s čím kapela přijde příště. ..více

[recenze]

[25.05.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]

SIGN OF THE WOLF - Sign Of The Wolf

Jste fanoušek hard and heavy muziky, přísaháte na alba „Rising“ (Rainbow), „Heaven And Hell“ (Black Sabbath), či „Holy Diver“ (Dio), a je vám líto, že jejich doba už pominula. Co můžete dělat? Většina z nás by asi přehrávala tato alba stále dokola a užívala si jejich kouzlo. Skladatel a producent Bruce Mee se rozhodl „…přivést zpět nádherně epický a melodický hard rockový zvuk z počátku 80. let“ a zapojil do této myšlenky hudebníky, kteří hráli na žánrových klíčových albech nebo ve stylotvorných kapelách...více

[recenze]

[24.05.2025]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

TERAMAZE - The Harmony Machine

Vypadá to, že australští pábitelé po křižovatkách mezi progresivním rockem a popem Teramaze jsou znovu při skladatelské chuti. Kadenci, s jakou vysypali desky na přelomu druhé a třetí dekády tohoto století (pět alb v rozpětí čtyřiceti měsíců) zřejmě už nepřekonají, ale ve chvíli, kdy vydáte silné album, dosahující téměř hodinové délky, a ani ne do roka a do dne přijdete s následovníkem, nezbytně zazní otázka (obzvlášť s přihlédnutím k faktu, že neskládáte bezduché halekačky s primitivními melodiemi), jestli je stále kde brát a z čeho vařit...více

[recenze]

[23.05.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

WEDNESDAY 13 - Mid Death Crisis

Člověk by už pojal podezření, že Joseph Poole vulgo Wednesday 13 neumí za střízliva natočit dobrou desku. Když se rozhodl praštit s chlastem, nadobro se vykašlat i na drogy a začal tvořit s čistou hlavou, jako kdyby kvalita jeho tvorby nabrala sestupný charakter. Poprvé to zkusil na desce „Necrophaze“, která byla o kategorii horší než předchozí „Condolences“ a posléze i na počinu „Horrorfier“, což byla úplně nejslabší nahrávka, jakou na sólové dráze vydal. ..více

[recenze]

[23.05.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

RUNNING WILD - Branded And Exiled

Bylo dvacet tisíc prodaných nosičů v první polovině osmdesátých let hodně nebo málo? Pro začínající kapelu s debutovou nahrávkou se jednalo o jasný úspěch, a tak Running Wild rozpálili pec (nejen na obalu alba) po skončení krátké šňůry podruhé. Byť je album „Branded And Exiled“ nahráno ve velmi krátké době po prvotině „Gates To Purgatory“, (a Rolf v dobových vzpomínkách nebyl úplně nadšený z toho, že na to, aby dal dohromady od základu nové album, měl pouhé dva měsíce) je na něm znát nenápadný posun k tomu,..více

[recenze]

[22.05.2025]

[Savapip]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

UGLY KID JOE - America`s Least Wanted

Tvrzení, že jsou Ugly Kid Joe novými Bon Jovi, se dnes může zdát jako nebetyčná pitomost, ale ve své době opodstatnění mělo. Kapela byla jednou z těch, které mohly glam metalu ukázat cestu do devadesátých let, protože fanoušci stylu jí brali kvůli hitu „Everything About You“ a stejně tak ji uznávali i fanoušci grunge, protože vyznění Ugly Kid Joe bylo mnohem tvrdší a mnohem alternativnější, než bylo u glam metalových formací zvykem. I když vzešli z kalifornské Santa Barbary, odkud měli blízko na Sunset Strip,..více

[recenze]

[22.05.2025]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

DEBLER ETERNIA - Lacrimosa

Existuje okruh metalových fanoušků, kteří odmítají brát na vědomí kapely, jejímž textům nerozumí. Svým způsobem je to pochopitelné, na druhou stranu se tím posluchači mohou ošidit o kvanta kvalitní hudby. Zpěv ptáků si lze také užít bez znalosti konkrétního druhu, vůně rozkvetlé louky spolehlivě omámí, aniž bychom dokázali pojmenovat jedinou rostlinku. Španělská banda Debler Eternia dlouhodobě prezentuje hodnotný power folk, a přestože zpívá v mateřštině, její produkce dokáže v pohodě strhnout a pobavit. ..více

[recenze]

[21.05.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]