Mick JONES - Mick Jones

Na to, jaký byl Mick Jones v šedesátých a do poloviny sedmdesátých let hudební dobrodruh, nabrala jeho kariéra posléze zcela jiný rozměr. Jeho profesionální dráha s největší pravděpodobností už dojela do konce a ačkoliv jeho vlastní dítě Foreigner stále hrají, dvaaosmdesátiletý Jones u toho chybí. Kdysi tolik pilná a inovativní kapela se v minulé desetiletce stala nadobro vlastním revivalem, což Jonesův odchod v roce 2023 definitivně zpečetil. Dnes trpí Parkinsonovou chorobou, vyhlídky na zlepšení jsou mizivé, ..více

[recenze]

[24.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

JOE STUMP`S TOWER OF BABEL - Days Of Thunder

Ortodoxní příznivci raných Rainbow možná budou protestovat, ale životopis kapely Joe Stump`s Tower of Babel mi přijde o něco dobrodružnější, než hudba, obsažená na debutu „Days of Thunder“. Posuďte sami – mrknete-li na působiště, v nichž se objevili členové původního uskupení Tower Of Babel, narazíte na jména Alcatrazz, Scorpions, Firewind, Jorn, Bruce Dickinson, Glenn Hughes, Helloween, Metalium, Holy Hell, Kingdom Come, … Psal se rok 2014, když kytarista Joe Stump se zpěvákem Csabou Zvekanem ..více

[recenze]

[23.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

AGNOSTIC FRONT - Echoes In Eternity

V posledních letech se američtí hardcoristé Agnostic Front ocitli v nejtěžší chvilce kariéry. Poslední album „Get Loud!“ vydali ještě před covidem, a když se věci začaly vracet do zdánlivého normálu, přišel frontman Roger Miret se zdrcující zprávou o svém onemocnění rakovinou. Jejich kariéra začala tonout v nejhlubších pochybách, protože bez Mireta si člověk Agnostic Front dokáže představit jen stěží, jelikož vyspěl v jednoho z nejlepších pěvců ve svém ranku. Prakticky celý rok 2021 se stálo, protože zpěvák musel podstoupit náročnou operaci,..více

[recenze]

[22.11.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

DEFENDERS OF THE FAITH - Odes For The Gods

Fakt, že v řadách letos vzniklého spolku Defenders Of The Faith působí téměř kompletní Therion, vede zcela logicky k tomu, že se jménu domovského spolku Christofera Johnssona a jeho ansámblu při zmínce o Obráncích víry nelze vyhnout, nicméně některá média jej rovnou tlačí do závorky za jméno kapely. Což lze v podstatě považovat za klamavou reklamu, a v kontextu toho, po jakých stezkách kráčí hudba Therion a po jakých prvotina Defenders Of The Faith „Odes To The Gods“ i za nepříliš moudrý tah. ..více

[recenze]

[21.11.2025]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

RAZORBATS - Anthems Of A Lost Century

Už celou dekádu snaživě usilují norští Razorbats o uznání rockového světa, což je velice těžké, ale píle, kterou do věci parta z Osla dává, je obdivuhodná. Je zajímavé sledovat cestu, kterou Razorbats ušli od trochu infantilně punkového (přesto velice roztomilého) debutu „Camp Rock“, přičemž se zdá, že vývojová etapa se ani po deseti letech neuzavírá. Člověk, která sleduje kariéru této party vnímá citlivě posun, který přichází s každým albem. Dokázal proto Razorbats odpustit slabší počin, kterým byla minulá „Hit Crazy“, ..více

[recenze]

[21.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

TIAMAT - Skeleton Skeletron

Jak překonat nepřekonatelné? To už si Tiamat zkusili, když po nedostižné „Wildhoney“ přispěchali s geniální „A Deeper Kind Of Slumber“ a málem se jim historický kousek z roku 1994 podařilo vyrovnat. Johann Edlund, ač zmáhán drogovými experimenty, které přerůstaly v regulérní závislost, se vybičoval k takovému výkonu, že Tiamat jednou pro vždy zapsal do dějin rockové hudby velice výrazným písmem, a i když pravověrní fanoušci (příznivci extrémnějších odrůd metalu) ..více

[recenze]

[20.11.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

TIME REQUIEM - Optical Illusion

Tvorba čehokoli od švédského umělce Richarda Anderssona byla vždy pověstná podobností s hudbou Yngwie Malmsteena. Někdy kolem roku 2005 se ale zřejmě Ríša zamyslel, jak by se slavnému krajanovi mohl přiblížit ještě víc. A tak navzdory tvrzení z počátku milénia o tom, že nesnáší výškaře, angažoval Görana Edmana, jenž má hlas čistý jako první sníh a s Malmsteenem nazpíval dvě alba. V tu chvíli nabrala situace lehce komický rozměr, což by ničemu nevadilo v případě, že by třetí deska spolku Time Requiem byla úžasná, jedinečná a strhující.....více

[recenze]

[20.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MARILYN MANSON, DEAD POSEY - Praha, Fortuna Aréna, 15. 11. 2025

Člověk od koncertu Marilyna Mansona může čekat cokoliv. Z pódia může přilétnout kýbl plný chcanek, může vám nadrátovaný zpěvák skočit do úsměvu, napálit jí bubeníkovi, provádět orální sex s kytaristou nebo všechno předčasně ukončit, jen když něco nedopadne podle jeho představ. Vše ale také může proběhnout naprosto hladce a frontman a jeho nájemná kapela mohou zanechat profesionální dojem. Přesně tak to bylo v případě pražského koncertu, který ukázal, ..více

[reporty]

[19.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

ALKEHOL - Připíjim

Alkehol už jako kapela dávno všechno nahrál a sdělil. Stejně tak pisálkové na jejich adresu vyřkli vše potřebné, přesto je nutné s každým novým albem celý kolotoč rozjet nanovo, protože i přes nevyhnutelnost oboustranného opakování není možné dělat, že tahle parta neexistuje. Pražané mají na kontě hitů na dva koncerty dohromady a prodejem desek se už nikdo neuživí, proto je lepší na každou studiovou novinku nahlížet pouze jako na zábavu,..více

[recenze]

[19.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

MÄGO DE OZ - Malicia: La noche de las brujas

Už ve chvíli, kdy v úvodním intru „Zugarramurdi 1622“ začnou skřehotavé hlásky odříkávat ingredience do aktuálního čarodějnického koktejlu (křepelčí nohy a oči, netopýří křídla, pavoučí slzy, čerstvá krev panny…) musí být každému příznivci španělských folk metalových kouzelníků Mägo De Oz jasné, že u kapely je vše tak, jak má být. I přes to, že ani tentokrát nezůstala stát na místě a jediný pamětník vstupu kapely na scénu (před šestatřiceti lety), bubeník Txus di Fellatio si do svého značně nabobtnalého notesu může připsat dalších pár jmen, ..více

[recenze]

[18.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

AMORPHIS - Borderlands

Amorphis se za více než třicet let stali takřka legendární. Prošli si různými fázemi kariéry, měnil se jejich hudební výraz, aby poslední desky zakotvily v lehce progresivním metalu s prvky melodeathu. Poslední alba byla pro Amorphis velmi úspěšná, nicméně na posledním „Halo“ bylo i přes jeho ohromnou kvalitu znát, že kapela se víceméně opakuje a chtělo by to menší změnu. Přinesla ji výměna producenta, štafetu po Jensi Bogrenovi ..více

[recenze]

[18.11.2025]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

DÜNEDAIN - Érase

Buď se ke mně informace o přípravách novinky Dünedain nedostaly nebo bylo album "Érase" chystáno bez nějakého většího rozruchu, na světě je každopádně další, v pořadí již osmá řadovka této výrazné španělské kapely. To je vždy dobrá zpráva, neboť poslech melodických, nekomplikovaně stavěných skladeb, odzpívaných ve španělštině, lze brát jako vítanou alternativu k většinové žánrové produkci, zvlášť s ohledem na úbytek kvalitních power metalových nahrávek, který je symptomatický pro celou druhou polovinu letošního roku...více

[recenze]

[17.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Tommy BOLIN - Private Eyes

Když 19. března 1976 zemřel kytarista Free a Back Street Crawler Paul Kossoff, byla to pro Tommyho Bolina docela rána. Vzhledem k nízkému věku byli oba považováni za zázračné kytarové dítě, ale jejich kariéry decimovaly drogy, chlast a s tím související prohlubující se deprese. Čtyři dny předtím Bolin odehrál poslední koncert s Deep Purple, kapela byla v totálním rozkladu, za což z velké části mohl on, a stále ještě přebýval ve Velké Británii, kde byl Kossoff velkou hvězdou. Bolin si uvědomoval, že je prakticky v totožném stavu ..více

[recenze]

[17.11.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

NEED2DESTROY - Anti

Prý se debut Need2Destroy s názvem „Show“, který vyšel před šesti lety, stal nejposlouchanějším albem roku v žánru crossover / groove metalu. Půjdeme-li bádat po tom, jak by měla vypadat lekce ze široce roztažených žánrových mantinelů, mezinárodní čtveřice se sídlem v Německu a její novinka „Anti“ by mohla být brána jako dobrá výuková lekce. Míchání metalu, thrash metalu, alternativy, punkových i noise segmentů jí nedělá problém, takže se celkem plynule a bez zádrhelů pohybuje od rozvážných pasáží k zběsilé agresivitě a zase zpátky..více

[recenze]

[16.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

STEVE MORSE BAND - Triangulation

Debaty o tom, jestli se kytarista Steve Morse hodil do Deep Purple, asi budou věčné, ačkoliv součástí britské legendy už tři roky není. Když kapelu po skoro třiceti letech opouštěl (působil v ní skoro dvakrát tak dlouhou dobu jako Ritchie Blackmore), vypadalo to, že se loučí i s kariérou, protože důvodem byl špatný zdravotní stav jeho manželky Janine. Morse se o ni chtěl starat a problémy, zda byl lepší on nebo Blackmore, se zdály být zcela malicherné. Když jeho žena loni zemřela, hudba se zdála být vítanou terapií. ..více

[recenze]

[15.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

CIRCUS OF ROCK - Hellfire

První dvě alba Rantaneova parta Circus of Rock vydala u Frontiers (což už neplatí) a výčet jmen, která se v sestavě příležitostného projektu objevila, byl vskutku přitažlivý. Oběma deskám však trochu podsekával nohy fakt, že se nedalo říct, že by se autorsky kdovíjak zajiskřilo a kvalitativní nevyrovnanost podtrhla i nesoudržnost desky, roztříštěné plejádou hostujících muzikantů, jejichž hlasy a instrumentální dovednosti se nepodařilo svázat do jednotného celku. A tak Mika Rantanen zareagoval logickým..více

[recenze]

[14.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]