Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.
Po desiatich rokoch vyšiel druhý radový album "Whispering Lies" od slovenskej symfonicko black metalovej kapely Ohen. Nepoznal som ich a o to väčšie bolo moje prekvapenie. Dielo "Whispering Lies", skladajúce sa z deviatich piesní, nie je na pár vypočutí. Obsahuje množstvo detailov, vychytávok a skrytých melódií, ktoré tešia ucho náročného poslucháča a metalových fajnšmekrov. Takých, ktorí si radi dajú muziku na sluchátka a z vypočutia na vypočutie objavujú nové zákutia, nechajú sa opätovne niečím prekvapiť.
..
A tak přišel říjen... Mateřština je jedním ze zásadních poznávacích znamení maďarské folk metalové kapely Dalriada, která se v rámci nepravidelné procházky po staromaďarském kalendáři na dvanácté řadovce „Magvető“ propracovala už k desátému měsíci. I přes nejdelší pauzu při vydávání alb v rámci dvacetileté kariéry lze říct, že Dalriada přináší přesně to, co od ní příznivci mohou očekávat (snad jen v závěrečné „Végek éneke“ až jazzový moment vyklouzne ze zajeté šablony) – mix melodické muziky na pomezí folku a metalu, ..
Co čekat od kapely, která hraje epický heavy metal, existuje přes třicet let, vydává páté album, a člověk o ní přesto nikdy neslyšel? To přece nemůže být nic kvalitního, nebo? Podobné myšlenky mě napadaly při spuštění díla "The Battles I Have Won" od řeckých Reflection, abych se za své povýšenectví brzy málem zastyděl. Devatero skladeb rozložených na třičtvrtěhodinové ploše nabízí velmi obstojnou žánrovou zábavu, která nejen že nevolá po vypnutí přehrávače, ale ještě zavdá dobrý důvod k prozkoumání zbývající metalografie kapely.
..
Alice Cooper si návrat k vyjadřovací formě svých alb ze sedmdesátých let pochvaloval, ale bylo znát, že je tvoří zejména pro sebe a pro vlastní uměleckou realizaci. Zažil už dva komerční vrcholy a o třetím se neuvažovalo (respektive, třetí nevyšel s „Brutal Planet“) a proto už na „Tne Eyes Of Alice Cooper“ bylo znát, že se do jeho tvorby vkrádá rutina a desky se začínají tvořit tak nějak ze setrvačnosti. Podle toho vypadala odezva, která nebyla nijak valná a výsledek, jaký deska vykázala, byl spíše podprůměrný, ač se nejednalo o vyloženě špatné album. ..
Berounská kapela Destroy! zveřejní 1. července své druhé EP s názvem "Autostop značí smrt". Parta složená z náctiletých floutků nahrála dospělé metalové dílo, které ji posouvá nejméně o jeden kvalitativní level nahoru. Velkou zásluhu na tom má producent Dan Friml, jehož výběrem berounský spolek potvrdil své rozrůstající se touhy a ambice. Jak moc Dan zasahoval do tvorby nové nahrávky, jak náročný byl celý proces a jaké jsou plány kapely do budoucna, nejen o tom jsme mluvili s frontmanem Šimonem Králem...
Deset. Právě to je počet poslechů, které jsem věnoval novému EP české metalové party Destroy!. Šlo o nepřerušovaný a spontánní proces, jenž napsáním této recenze rozhodně nekončí. Dámy a pánové, tady se nám klube obrovský talent. Co naznačilo dva roky staré EP "Pomsta společnosti", se na aktuálním kraťasu "Autostop značí smrt" sebevědomým způsobem prodralo na povrch a v tuto chvíli je nad slunce jasné, že s tímto mladičkým českým tělesem musíme zatraceně počítat!..
Že byl John Corabi (společně s Mickem Marsem) největším bluesmanem v řadách slovutných Mötley Crüe, se vědělo dávno. a jestliže je nějaký hudební styl, pro jaký má ideální hlas, pak je to původní blues, snad i v jeho sto let staré prapodobě od Delty Mississippi. Duší je však Corabi také rocker, stejně jako zbytek kapely The Dead Daisies, takže dosud všechna alba, která spolu natočili, měli jasně hard rockový výraz, v němž blues bylo pouze ušlechtilým kořením...
Při turné, v němž australští folkáči Valhalore v roce 2018 poprvé vyrazili mimo rodný kontinent, dělali v zemi vycházejícího slunce doprovod finským Ensiferum (a taky Trollfest a Wind Rose, ale to už není tak podstatné). Když budeme hledat území, v němž se poměrně osobitý folk-metal Valhalore protíná se známými jmény, Ensiferum (a možná i Turisas) naskočí na první dobrou, ale postupně klidně připojte i Falconer, Eluveitie, Wintersun a Blackmore´s Night. Je to už osm let, co se Valhalore vytasili s dobře přijatým debutem..
Fakt, že bubeník Garbage Butch Vig je podepsán jako producent pod slavnou nirvanovskou legendou „Nevermind“ pro Garbage neznamená už zhola nic. Přestože si na něho frontman komerčně protřelých Foo Fighters Dave Grohl sem tam vzpomene a pozve jej k pohostinské účast, Vig už takovou hudbu dávno nehraje, ani neprodukuje. Garbage se od devadesátých let proměnili v takřka jinou kapelu, která si ve svém středu stále hýčká atraktivní Shirley Manson a nevyměnila ani obsazení u strunných nástrojů, ..
V tuzemském dění roku 1989 se bezesporu najdou významnější události, nicméně domácí příznivci metalu mohli v červnu předmětného roku slavit malý svátek – v doprovodu Stormwitch a Risk se Running Wild představili v Praze, a byť počasí akci úplně nepřálo („…fakt jsem měl strach, že nás trefí blesk…“), třicet tisíc návštěvníků muselo být naprosto spokojeno. Od návštěvy královského přístavu v době koncertu uběhlo pouhého třičtvrtě roku a již se mluvilo o tom, že nová deska bude brzy následovat. ..
Klasická americká střední z konce osmdesátých let. Něco takového, co bylo důvěrně známé ze seriálu Beverly Hills 90210. Dívky sedí vzorně ve svým lavicích. Zvoní. Učitelka chce vykládat o Johannu Sebastianu Bachovi, ale jedna slečna si nasazuje sluchátka walkmana (čeho?) a mačká play. V tu chvíli se místo tabule objeví kapela a všechny studentky začnou pařit jako o život. Klišé nad klišé, řeklo by se, ale v té době učiněná bomba, ..
Gotika, black metal nebo doom metal jsou žánry, které jsou doma v Evropě, ale hrají se všude možně. Tyká si s nimi i kapela z USA Plague Of Stars. Její existence sahá až k roku 2012, od té doby stihla vydat pouhé tři desky, včetně aktuální "Extinction". Plague Of Stars si dávají na čas, ale pokud je to kvůli pečlivosti, pak je můžeme pochválit...
Hinder nikdy nebyla kapela, která by stála na vrcholu nějaké scény a její úspěch s post-grungeovým debutem „Extreme Behavoir“ lze přičítat pouze módním trendům. O jejich zachycení se Hinder snaží dlouhodobě, když se s Mötley Crüe svezla na velice úspěšné vlně alba „Saints Of Los Angeles“, začala na desce „All American Nightmare“ hrát mnohem hard rockovější či glam metalovější muziku. To jim nevydrželo, ale není toho třeba příliš litovat, protože svět zná stovky lepších glam metalových kapel než Hinder, ..
Tvrdit, že na druhém albu německé dvojice Freakstorm byla nejzajímavější účast Dennise Warda a Olivera Hartmanna by nebylo úplně odpovídající, zvonivě mladistvý hlas frontwoman Sinah Meier měl též něco do sebe a nekomplikovaně optimistický rock taky mohl leckterou hudebně nepříliš náročnou chuťovou buňku uspokojit. Odpustit se celkem dalo i to, že Freakstorm se nezbavili dávného zlozvyku, při němž coby revivalová kapela sahali do zásob známějších kolegů,..
O tom, jak je podivné vybrat pro svůj spolek název Doomsday, který už předtím zvolilo x jiných kapel, jsem se rozepsal v úvodu tři roky staré recenze na EP "Depictions of Chaos". Šlo nicméně o jedinou zásadní výtku, muzika si zasloužila jenom chválu, a proto je dobře, že se americká parta letos dobrala k prvnímu plnohodnotnému albu. Půlhodinové dílo s titulem "Never Known Peace" vyšlo na konci března, je rozhodně kvalitní, úplně bez výhrad to ale nebude.
..
Crematory neúnavně pokračují v nahrávání desek. Novinka „Destination“ je jejich sedmnáctou řadovkou, takže člověk přesně ví, co do německé gothic metalové stálice očekávat - především žádná výrazná překvapení nebo změnu stylu.
Jak nu metal a industriální metal ztratily začátkem milénia dech a bylo jasné, že nejen hvězdy Korn, Limp Bizkit, Marilyn Manson řekli vše podstatné, ale že i nováčci Linin Park se vyčerpali na prvních dvou deskách, opustil oblast moderny I Alice Cooper. Fanoušky šokoval na albu „Brutal Planet“ nebývale tvrdým a odlidštěným materiálem, který částečně pokračoval i na „Dragontown“. Tam už začala probleskovat Cooperova láska ke kořenům na začátku sedmdesátých let. Byl to také neúspěch obou desek, ..|
Dnes je 22.10.2025, svátek má Sabina
|
| Úvodník: |
|
Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku
Kern se vrací k nejúspěšnějšímu období debutového alba „...od narození“. To nyní vychází na CD znovu,
rozšířené o singly z osmdesátých let, a my vám nabízíme tři kusy alba, které poskytla firma Supraphon.
K tomu, abyste byli zařazeni do slosování, stačí správně zodpovědět otázku:
Po albu „…od narození“ se v kapele Kern udála důležitá změna na kytarovém postu. Kdo odešel a kdo kapelu posílil?Odpovědi zasílejte do 20.10. do 12 hodin na adresu jan.skala1979@gmail.com |
|
[17.06.2025] [hodnocení: 9/10] |
|
[17.06.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
REFLECTION - The Battles I Have Won
|
[16.06.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[16.06.2025] [hodnocení: 6/10] |
Šimon KRÁL (DESTROY!) - Miluju hudbu, nemohl bych bez ní být
|
[15.06.2025] |
DESTROY! - Autostop značí smrt
|
[15.06.2025] [hodnocení: 8/10] |
THE DEAD DAISIES - Lookin` For Trouble
|
[14.06.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[13.06.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
GARBAGE - Let All That We Imagine Be The Light
|
[13.06.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[12.06.2025] [hodnocení: 10/10] |
|
[12.06.2025] [hodnocení: 9/10] |
|
[11.06.2025] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[11.06.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[10.06.2025] [hodnocení: 6/10] |
|
[10.06.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[09.06.2025] [hodnocení: 8/10] |
Alice COOPER - The Eyes Of Alice Cooper
|
[09.06.2025] [hodnocení: 7,5/10] |