ACCEPT - Humanoid
A cenu za najvtipnejšiu recenziu získava:

PEARL JAM - Dark Matter
Savarip: bavil som sa s tebou tupče? :-)

PEARL JAM - Dark Matter
Současná produkce Pearl Jam mi není nikterak...

PEARL JAM - Dark Matter
to Demonick: člověče už si přešlápni, tys to...

PEARL JAM - Dark Matter
Moje velice oblíbená kapela. Je pravda, že...

PEARL JAM - Dark Matter
Zvykni si, tento "redaktor" inak pisať ani nevie...

PEARL JAM - Dark Matter
Jsem fanouškem od roku 1993. Když vynecháme Když...

IMPERIAL AGE - New World
No, je vidět, že co člověk, to názor. Protože za...

NIGHTBLAZE - Nightblaze
Pro vyznavače AOR/melodicrocku nebude od věci...

Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

FATES WARNING, SEBASTIEN – 18. března 2012, Praha – Exit-us


Fates Warning jsou legendou žánru v pravém slova smyslu. V mnoha ohledech byli pro formování prog metalu ještě důležitější, než takoví Dream Theater, a minimálně jejich album „Parallels“ je zapsáno v knize hudební historie zlatým písmem. Navíc zas tak často do Evropy nezavítají, a proto byla nedělní akce v Praze přímo povinností. Trochu jsem se obávala o návštěvnost, protože podobná hudba vyžaduje pozorné a chápavé posluchače, ale mé obavy byly nakonec naprosto zbytečné...více

[reporty]

[26.03.2012]

[Ray]

[8 komentářů ]


AGE OF ARTEMIS - Overcoming Limits


Další balíček melodického metalu z největší latinsko-americké země je zaslán pod názvem AGE OF ARTEMIS (původně ARTEMIS). A protože jej expeduje produkční pošťák Edu Falaschi (zpěv u ANGRY), je zde naštěstí výrazně eliminován častý neduh tamějších smeček, kterým je prachbídné ozvučení. No a jelikož by Falaschi nepomohl jen tak někomu, dá se očekávat i přítomnost nemalé kompoziční jakosti. Ano, fanoušek power a speed metalu bude určitě spokojen. Ačkoli, úplně na nejvyšší větev stromu zvaného "Wow!" to vymrští jen málokoho...více

[recenze]

[26.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SEVENTH AVENUE - Between the Worlds


V našem nepravidelném seriálu, jenž mapuje zdařilé počiny power metalové historie, se dnes časovým posunem vrátíme do Německa roku 2003, konkrétně na Sedmou Avenue. Ačkoli, co si budeme povídat, zrovna tahle kapela nikdy nepatřila mezi žánrovou elitu, spíše se vždy pohybovala v pásmu mírného nadprůměru. Až na jednu výjimku, jíž je album "Between The Worlds". To se z onoho šedivého pásma vymanilo a alespoň na chvíli dostalo SEVENTH AVENUE do prostor s daleko kvalitnějším slunečním zářením. ..více

[recenze]

[24.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DIMENSION ACT – Manifestation of Progress


Když jsem viděla obal debutového alba téhle úplně neznámé bandy, řekla jsem si: Páni, to je paráda! To musím slyšet. Naštěstí se v tomhle případě nepotvrdilo známé pořekadlo „navrch huj a vespod fuj“ a hudební náplň, kterou tenhle úžasný postapokalyptický cover skrývá, je nadmíru zajímavá a poutavá. Ostatně, Norové dělají z velké většiny muziku trochu jinak, než zbytek světa a progu se u nich poslední dobou opravdu hodně daří. Proč tedy nevydat debut, který obsahuje jenom čtyři skladby..více

[recenze]

[23.03.2012]

[Ray]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


RAGE - End Of All Days


U desky „End Of All Days“ není od věci hned na úvod vychrlit pár zajímavostí. Třeba to, že materiál, byť naprosto odlišný, pro tuhle desku vznikal souběžně s „Lingua Mortis“. Nebo to, že se ve studiu nahrávalo pěkně pohromadě, vše společně a najednou. Snad i proto máte možnost (tedy za předpokladu, že vám ty správné dráty směřují do těch správných zdířek) slyšet kytaru Spirose Efthimiadise výhradně z levé a kytaru Svena Fischera výhradně z pravé bedny. Případně to, že taková pecka jako „Higher Than The Sky“ vznikla..více

[recenze]

[22.03.2012]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


Trojrecenze: CRUSHER, NECRONOMICON a SACCAGE


A máme zde po delší době sérii thrash metalových novinek. Na debut této ukrajinské party mě velmi navnadil drtící klip ke skladbě "S(k)atanic Ride". To je prvotřídně nadupaná žánrová skluzavka, na jejímž riffovém podkladu si prdel nejradostněji svezou příznivci old school thrashe (s lehkou příměsí crossoveru). Sound tohoto videa má skvělý říž, jenže ouha, samotné CD je z nějakého záhadného důvodu ozvučeno bídněji a i v tomto ohledu znamená určitý návrat do osmdesátých let...více

[recenze]

[21.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]


LILLIAN AXE - Days Before Tomorrow


Nikdo mi nevymluví, že Steve Blaze nemá doma na zahradě voliéru, do které, kdykoliv ho opustí některý ze zpěváků, sáhne a pohotově vytáhne dalšího, co má hlasivky vyladěné přesně na principálovy nápady a dokonale zapadá do melancholicky kousavého hard rockového obrazu, jenž Lillian Axe po své reinkarnaci systematicky kultivují. Poté, co kapela vyladila vzájemnou chemii s pěvcem Derrickem LeFevrem a vypustila na trh jedno ze svých nejlepších alb (s geniálním titulním songem)..více

[recenze]

[20.03.2012]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


Nightwish & Poisonblack - 9.3., Paviljonki Areena, Jyväskylä, Finsko


Nightwish na začátku března rozjeli turné k novému albu s názvem 'Imaginaerum'. Čtvrtý koncert turné se konal ve Středním Finsku ve městě Jyväskylä. Nejdřív mě odrazovala cena lístku, ale nakonec, když už se dotrmáceli až sem...
...a konečně přišel pátek. V mém programu koncertu Nightwish předcházela školní exkurze do televizních a hudebních studií v Tampere a následně cesta do Jyväskylä vlakem, protože návrat z výletu byl plánován na půl desátou večer..více

[reporty]

[19.03.2012]

[Karolína]

[32 komentářů ]


PHOENIX RISING - MMXII


Po nedávné recenzi argentinských INSTIGADOR zde máme další kapelu, o níž je zatraceně těžké dohledat nějaké bližší informace. Encyklopedie Metallum si Španělů PHOENIX RISING opět nestačila všimnout, horší je, že domovské stránky této bandy jsou ve výstavbě a nikde jinde svůj profil neprezentují, takže se mi prostě do dnešního dne nepodařilo splašit sestavu. Ačkoli stejně pochybuji, že údaje, jež běžně uvádíme pod recenzemi, někdo z vás čte, takže je to nakonec jedno. Daleko důležitější je odpověď na otázku,..více

[recenze]

[19.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


Trojrecenze: FANTASY OPUS, GALNERYUS a RIZON


Kapely v dnešním triu minirecenzí vezmeme pěkně podle abecedy, které bude v tomto případě podporováno i chronologickým pořadím dle roku, kdy jednotlivé desky vyšly. Nejstarším počinem je tedy debutová a stále jediná fošna portugalských power (a trochu prog) metalistů FANTASY OPUS. A proč nám stojí za to se vracet ke tři roku staré nahrávce? Protože je zde často cítit nemalý potenciál, který se do nejkvalitnějšího momentu povedlo přetavit zejména v úvodní skladbě a rovněž klipovce (odkaz pod recenzemi) "Mystic Messenger". ..více

[recenze]

[16.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]


RAGE & Symfonic Orchestra Prague - Lingua Mortis


Ono se vlastně dalo čekat, že Rage jednoho krásného dne rázně překročí zaužívané hranice. Vždyť si jen vezměte, jak se za těch dvanáct let působení na scéně změnil jejich výraz, sound i kompozice. A i když nikdy neuhnuli z cesty a vždy byli osobitě identifikovatelní, vždycky si našli způsob, jak se posunout dál či jak nabídnout alespoň hrst čehosi, co od sebe jednotlivé desky mohlo spolehlivě odlišit. A zřetelné bylo i to, že nekompromisní zdrcující rychlost už není tím výsadním pravidlem, kterého by se Rage museli držet. Rage zvolňovali, ..více

[recenze]

[15.03.2012]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


STÍNY PLAMENŮ – Výprava za pravdou špíny, OCTAGONE – Proelium, EDAIN – The Sulphur Breather


Lord Morbivod je šílenec. Když už náhodou nemá dostatek materiálu, tak rychle přetáčí starý materiál. Fanoušci tak alespoň mají jistotu, že žádný rok nebude plonkový... Se STÍNY PLAMENŮ nám tentokrát připravil znovunahraný debut „Ve špíně je pravda“, a to pod názvem „Výprava za pravdou špíny“. Je evidentní, a striktně tmavý obal v tom jen utvrzuje, že nabídnutá muzika je tentokrát velmi přímočará, bez žádných příkras. Prostě nářez s jasným tahem na bránu... Od začátku do konce. Stejně tak ale na povrch vyplouvá naprostá hudební blacková klišovitost, ..více

[recenze]

[14.03.2012]

[Venca Votruba]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]


FREEDOM CALL, POWER QUEST, IN LEGEND – 9.3.2012, Kaufbeuren – All-Kart (Německo)


To jsem se na ten první koncert letošního roku ale načekala. A navíc jsem za ním ještě musela vyrazit za hranice. Ale sestava byla opravdu lákavá, takže nešlo odolat a zas jednou se nevydat k západním sousedům. Tentokrát byl naším cílem Kaufbeuren a hlavním lákadlem Freedom Call, které jsem naposledy viděla na minulém ročníku Basinfire festu a už se mi po jejich veselé show stýskalo. Navíc jsem víc než nadšená z jejich čerstvě vydané nové desky, takže jsem skoro nemohla dospat. Víc než příjemným bonusem byli In Legend..více

[reporty]

[13.03.2012]

[Ray]

[29 komentářů ]


FREEDOM CALL - Land of the Crimson Dawn


Minulá deska "Legend Of The Shadowking" platí za nejslabší počin v historii této party. Snad proto, že se její tóny znatelně odchýlily od tradičního znaku FREEDOM CALL, kterým je ortodoxní pozitivno, jenž dokáže spolehlivě vytočit každého byť jen trochu nevrlého jedince. Novinka se k tomuto copy-rightu naštěstí vrací, a protože právě veselost je tím, co německým autorům svědčí nejlépe, vrátila se automaticky i kvalita. A to taková, že mnozí fandové už nyní překopávají své dlouhou dobu neměnné žebříčky nejlepších nahrávek FC..více

[recenze]

[12.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[16 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


AVATAR - Black Waltz


Co deska, to změna. Tak by se dala charakterizovat tvorba švédských Avatar. S prvními dvěma alby si pánové slušně rozešlápli cestu v melodickém death metalu, na třetí studiové nahrávce toto okořenili trochou rock´n´rollu a jinými melodičtějšími odnožemi metalu, což jim velice slušelo, a na novince se tentokrát pouštějí do vod značně temnějších, kdy některé pasáže koketují například i s blackmetalem. Nikterak však neubrali na melodičnosti a i přes tvrdší a náročnější pasáže, přinášejí Avatar na albu „Black Waltz“ zajímavé..více

[recenze]

[09.03.2012]

[Veronika]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


RAGE - Black In Mind


Že jsou Rage i v nové sestavě ve skvělé formě, naznačili už na předchozí výběrovce – nevýběrovce. O perspektivě a nadějích, vkládaných do téhle party nejlépe svědčil kontrakt, podepsaný s firmou G.U.N. Bráchové Efthimiadisové se vydatně zapojili do skládání, svojí hrstku přihodil i druhý kytarista Sven Fischer a byť by tahle kombinace mohla svádět k tomu, že Rage alespoň lehce pozmění svou tvář, opak je – naštěstí – pravdou. Ba co víc, Wagnerovci polapili chybějící článek – tedy dokonale spojili přednosti ..více

[recenze]

[08.03.2012]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


ALMAH – Motion


Edu Falashi je jedním z hudebníků, který si vedle hlavní kapely pěstuje ještě sólový projekt, který má opravdu smysl. Už jen proto, že ačkoli se jedná prakticky o stejný žánr, s Angrou má Almah společný opravdu jen Falashiho hlas… a počáteční písmenko. Edu se ve své sólové kapele každopádně realizuje trochu jiným způsobem – a to jak kompozičně, tak pěvecky. Na výšky, které jsou v domovské kapele povinností, tu prakticky nenarazíme a naopak se zpěvák většinu času drží ve středních a nižších polohách, které mu hodně sedí...více

[recenze]

[07.03.2012]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 466 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.22338 sekund.