MOTORBAND - 007
Obrovské ego šéfa Matejčíka opět zbytečně...

MOTORBAND - 007
Budu se asi rouhat, ale Made In Germany se mi...

MOTORBAND - 007
Sedm zpěváků .. Motorband se mi líbil v době...

MOTORBAND - 007
Motorband byla vždy pouze průměrná kapela, co na...

VADER - Litany
Jedna z nejlepších desek nejen Vader, ale i...

MOTORBAND - 007
Sedmé studiové album Motorbandu s názvem „007“ má...

BURZUM - The Land Of Thulé
Každopádne tým, že si tu napísal komentár sa ním...

JOURNEY - Journey
a tento článeček mě navnadil. Dík za výborný úvod.

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Debut Crownshift je fakt znamenitý.

SIX FEET UNDER - Killing For Revenge
Zrovna ráno jsem si album opět pustil a zas tak...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek

Řada kapel pochopila, že se bez svých klasických zpěváků obejdou jen stěží. V historii je jen pár případů, kdy nahrazení původního vokalisty dopadlo na výbornou a fanoušci změnu přijali, ač se jednalo o ikonické frontmany. Změna zpěváka zafungovala asi jen u Van Halen, AC/DC, Pink Floyd, Deep Purple a částečně u Black Sabbath a Helloween, kdežto Iron Maiden, Mötley Crüe nebo Judas Priest si na tom vylámali zuby. Špatně personální hlavotřas dopadl i pro Skid Row, kteří však na rozdíl od jmenovaných tří veličin chybu nikdy nepochopili a nepřiznali. A zjevně ji nechápou ani nyní, protože podle posledního vyjádření Rachela Bolana kapela zkoumá několik neznámých zpěváků, které by dosadila na frontmanský post. Přitom se jim nabízí jedinečná šance comebacku se Sebastianem Bachem, který se jim přes média nabídl. Nestačilo Skid Row několik nevydařených epizod s různými vokalisty, aby pochopili, že bez Bacha to fungovat zcela nemůže?

V podobné, i když smutnější situaci jsou švédští Crashdïet. I u nich se zdá být post frontmana zakletý, protože od chvíle, kdy původní (a pro řadu fanoušků také jediný možný) zpěvák Dave Lepard spáchal po fantastickém debutu „Rest In Sleaze“ sebevraždu, nikdy se stockholmská parta na stejnou úroveň nevrátila. Navíc to s jejich úrovní i úrovní jejich frontmana šlo od desíti k pěti a současné řeči o tom, že zcela neznámý novic John Elliot je nejlepším pro uvedený post, snad ani nelze brát vážně. Přestože na rozdíl od Skid Row je comeback původního vokalisty u Crashdïet nemožný, věčné výměny frontmanů hovoří o hazardování s kdysi dobrým jménem kapely.

Jan Skala, 5. 6. 2024

VICIOUS RUMORS – Razorback Killers


Američtí veteráni Vicious Rumors to se zpěváky nemají vůbec lehké. Ronnie Stixx, který nazpíval předposlední album „Warball“, se rychle z kapely klidil, a tak museli Geoff a spol. hledat za mikrofon zas jednou někoho jiného. A našli ho v Sherwoodu (ve městě, ne v tom lese) v Oregonu. Brian Allen je možná dosud jméno naprosto neznámé, ale po vydání nové desky „Razorback Killers“ si ho už lidé pamatovat budou. A jestli ne jméno, tak hlas určitě...více

[recenze]

[25.04.2011]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


L.U.S.T. - First Tattoo


Stačí úvodní výkřik „hey you, fuck you“, aby se vám tahle kapela zprotivila. Takové prvoplánové rebelství mohlo někomu imponovat naposledy tak v době punkové revoluce v sedmdesátých letech, ale dneska to působí spíše trapně. Ale nebudeme soudit desku podle prvních dvaceti vteřin. Protože, tak jak blbě začala, tak rozhodně nepokračuje. L.U.S.T. se už podle jména, názvu CD a obalu zaměřují na takzvaný high octane rock n´roll, tedy na ostrou muziku, která čerpá z hair metalu osmdesátých let..více

[recenze]

[24.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SALIVA - Under Your Skin


Saliva je kapela, která byla na vrcholu zhruba před pěti, osmi lety. V době, kdy ještě dozníval nu-metal, ale už zde byl vliv kapel jako Linkin Park (kteří čistý nu-metal nikdy nebyli), kteří rvavou muziku kombinovali s melodickými, dalo by se říci až popovými pasážemi. Saliva se tohoto trendu chytli. Nechyběli ostré, podladěné kytary, štěkavý rapový zpěv zkombinovaný s melodickým vokálem. Platina v Americe na sebe nenechala dlouho čekat (Evropa byla v tomto ohledu mnohem rezervovanější), ovšem Saliva..více

[recenze]

[23.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


DEICIDE - To Hell With God


Glen Benton svého času okázale prohlašoval, že se zabije ve třiatřiceti letech. Ale protože to neudělal, tak mohla jeho sebranka přijít s dalším „bohovražedným“ kotoučem, tentokrát dokonce jubileiním desátým. Kdysi jsem býval velkým fanouškem death metalu a právě kontroverzní DEICIDE skvěle doplňovali moje tehdejší protikřesťanské nálady (ovšem žádné vypalování kostelů, vrcholem mého „boje“ byly pentagramy na všech školních sešitech). To bylo asi před deseti lety, pak mě tyto reakční tendence ..více

[recenze]

[22.04.2011]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SOUNDGARDEN - Live On I-5


Grunge mě nikdy nějak extra nebavil. Byl to protiklad proti mému oblíbenému hair metalu. Protiklad, který řadu mých oblíbených kapel smetl z povrchu zemského. Nepopírám, že by se mi „Nevermind“ od Nirvany nebo „Facelift“ a „Dirt“ z dílny Alice In Chains nelíbili, ale prostě tenhle styl zoufalých feťáků ve vytahaných vlněných svetrech, s bradkami a mastnými vlasy mě nikdy neuchvátil. Jasně, důležitá je muzika a ta leckdy něco do sebe měla. Z té „Velké čtyřky grunge“ mě vždycky nejvíc ..více

[recenze]

[22.04.2011]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


LILLIAN AXE - Sad Day On Planet Earth


"Smutný den na planetě Zemi.. .", to nezní příliš optimisticky, co říkáte? A mám-li se přiznat, skutečně jsem od "Sad Day On Planet Earth" nečekal příliš pozitivna. Rozčarování z předchozího "W aters Rising" ještě zdaleka neodeznělo, název desky naznačoval, že k dávným pozitivně laděným melodiím už Lillian Axe nemají chuť ani zlehka přičuchnout, jásavých barev zbavený booklet - nejstřízlivější obal od vydání fialového debutu - této potenciální temnotě přizvukoval (nemluvě o ..více

[recenze]

[21.04.2011]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


ŠKWOR - Drsnej kraj


Nevím, nevím, ale zdá se mi, že opakovaný vtip už přestává být vtipem. Škwor byl rozhodně se svým debutem (když nepočítáme nulté album „May Day“) „Vyhlašuju boj“ zjevením. Tehdy byla na vrcholu nu-metalová scéna, které se Škwor chopili po svém a přestože si nejvíc asi vzali z Linkin Park (předesílám, že to bylo období alb „Hybrid Theory“ a „Meteora“), dali do toho i kus klasických, bigbítově-hospodských popěvků. Proto se také zařadili do jednoho šiku třeba s Harlejem, Alkeholem nebo Dogou, ..více

[recenze]

[21.04.2011]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


DORNENREICH - Flammentriebe


Pokiaľ viem, Rakúsko v celej zhruba štyridsaťročnej histórii tvrdej hudby nikdy nepatrilo k významným exportérom produktov domáceho ťažkého priemyslu. Keď sa fanúšik z hradu Devín zadíva na druhú stranu Dunaja, z tohto pohľadu toho dodnes veľa zaujímavého neuvidí, už len preto, že pre jednu z mála výnimiek, ktorú budeme dnes pitvať, bolo potrebné ďalekohľadom ukázať až do Tirolska. Po akustickej odbočke „In Luft Geritz“ sa DORNENREICH vracajú k tvrdším polohám ..více

[recenze]

[20.04.2011]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


TOKYO BLADE - Thousand Men Strong


Všeobecný revival osmdesátých let zasáhl i několik kapel, o kterých si každý myslel, že už jsou navždy mrtvé. Současná móda se totiž netýká jen hair metalu nebo speed metalu, ale také Nové vlny britského heavy metalu. Samozřejmě, takoví klasici jako Judas Priest, Iron Maiden nebo Saxon jsou tu pořád a s pravidelností (oni nebo v případě Judas Priest spíše jen Rob Halford) o sobě dávají vědět. Jenže NWOBHM, to nebyli jen Judas Priest, Iron Maiden a Saxon. To byl také zástup kapel..více

[recenze]

[20.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


FOO FIGHTERS - Wasting Light


Deska „Wasting Light“ od Foo Fighters je rozhodně jedním z nejočekávanějších alb letošního roku. A to hned z několika důvodů. Foo Fighters, i když nikdy neslevili ze stupně tvrdosti, který si nastavili v začátcích (tedy kromě „Learn To Fly“ a pár dalších skladeb), jsou prostě mainstreamová záležitost. Od vydání poslední desky „Echoes, Silence, Patience And Grace“ uplynuly už čtyři roky a fanoušci hudby Davea Grohla jsou tedy už řádně vyhladovělí. A „Wasting Light“ vychází dvacet let od emise ..více

[recenze]

[19.04.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


DREAM OF ILLUSION - Decadence


Říkají vám něco jména Broken Arrow, Cydonia, Beholder, Arachnes, Mesmerize či třeba Skylark? Pokud jste zatížení na melodický metal (a nerozlišujme tentokrát pojmy heavy a power, zůstaňme jen u melodií), počítám, že by kladná odpověď mohla zaznít víc než jednou. A teď hlavní otázka. Co mají tyto grupy společného a v čem tak důležitém se liší? Společné, jak výše naznačeno, mají nejen cit pro melodie, ale i sídlo na Apeninském poloostrově. A odlišuje je právě ten fakt, že někteří..více

[recenze]

[19.04.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


HELLOWEEN, STRATOVARIUS, COOLACTION – 9. dubna 2011, Prešov – Mestská hala


Člověku se moc často nepoštěstí, aby viděl tři koncerty tři dny po sobě a všechny vážně stály za to. Ještě míň se člověku poštěstí vidět už čtvrtý koncert během jednoho turné a pořád se u toho skvěle bavit. Plus ne zas tak často se našinec podívá až do odlehlého Prešova. Výlet na ještě jeden společný koncert Helloweeen a Stratovarius tak byl po všech stránkách netradiční. Původně se měl koncert odehrát hned po termínu v Hlohovci, ale na poslední chvíli byla akce zrušena a náhradní termín oznámen až nedávno. ..více

[reporty]

[18.04.2011]

[Ray]

[2 komentáře ]


CHILDREN OF BODOM - Relentless Reckless Forever


Tahle kapela mně svými výtvory přivodila pocity nekonečné posluchačské rozkoše, stejně jako reakci zcela zívavé letargie. Do první skupiny patří dvojice počinů z přelomu milénia, konkrétně album "Hatebreeder" (to je jasný kult!) a o něco méně strhující, ale přesto drtivě nadupaný počin "Follow The Reaper". Jenže další deska "Hate Crew Deathroll" byla najednou nepochopitelně nudná, a ty následující tento jakostní zlom ještě potvrdily. Zdá se ovšem, že (téměř) okamžitá popularita, ..více

[recenze]

[18.04.2011]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


TEN - Stormwarning


AOR nebo pomp rock, chcete-li, jsem měl vždycky rád. Foreigner miluji dodnes, rád si pustím slavné řadovky od Journey, Boston nebo výběrovku do Survivor. Nikdy mě nevadili ani Magnum, které jsem sice nijak zvlášť nevyhledával, ale čas od času se v mém přehrávači objevili. Pak je tu ale řada dalších kapel, které unikaly mému, spíše hairmetalově zaměřenému hledáčku. Mezi nimi i Ten. V devadesátých letech jsem věděl, že existují, slyšel jsem od nich několik skladeb, kde mě více než hudba samotná zaujal ..více

[recenze]

[17.04.2011]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]


GRAVE DIGGER, ORDEN OGAN, FREE FALL - 8.4.2011 - Zlín, MoR Café


Koncertní extáze – jak jinak nazvat zlínské vystoupení německých hrobníků? Vzhledem k tomu, že Grave Digger patří k těm metalovým kapelám, na kterých jsem začínala, ale ještě nikdy je na živo neviděla, absolvovala jsem s kolegyní Ray už bratislavské vystoupení, které mě sice nadchlo, ale s tím, co předvedli pánové ve Zlíně, se to nedalo srovnávat. A když ještě vezmu v potaz komentář „kolegy“ Bubáka pod článkem níže, že dokáží zahrát ještě něco lepšího – viz jejich DVD, které jsem neviděla..více

[reporty]

[16.04.2011]

[Veronika]

[3 komentáře ]


Trio minirecenzí na téma thrash metalové novinky: kapely ARTILLERY, CAVALERA CONSPIRACY a DESTRUCTION


Tuhle dánskou partu jsem začal brát vážně až s minulým albem „When Death Comes“, které bylo z hlediska kvality oproti těm předešlým doslova mílovým krokem vpřed. Dynamický thrash metal plný „mustaineovsky“ hitových melodií, to byly hlavní přednosti desky z roku 2009. Jenže o dva roky později je hodně věcí jinak. Vlaku jménem ARTILLERY se totiž při komponování nového materiálu rozhodně nepodařilo najet na jakostní kolej předešlé nahrávky, zmíněná dynamika thrashové jízdy..více

[recenze]

[16.04.2011]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]


GRAVE DIGGER, ORDEN OGAN – 7. dubna 2011 – Bratislava, Randal club


Grave Digger jsem poprvé viděla na živo někdy dávno v roce 2005 a byli tak jednou z prvních koncertních kapel, která mě skutečně zaujala a zanechala ve mně hluboký dojem. Když tu byli dva roky zpátky na koncertě v Plzni, bohužel jsem se neúčastnila a to byl jen další důvod, proč si tentokrát vedle zlínského koncertu zajít i na ten bratislavský. Těsně před turné bohužel odpadly obě avizované předkapely Grand Magus a Sister Sin (kvůli zdravotnímu stavu bubeníka první zmíněné a následným komplikacím se sdíleným autobusem)..více

[reporty]

[15.04.2011]

[Ray]

[6 komentářů ]


Listování : << < 492 / 620 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.23525 sekund.