PAČESS & Bára Basiková - Katechizmus
Hráčské, skladatelské a vokální výkony všech...

NESTOR - Teenage Rebel
Debut byl tak za 9/10, tohle je skladatelsky...

VADER - Litany
Shodou okolností jsem tohle album asi před...

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Za mě zatím souboj o nejlepší desku. Je...

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Výborná, ale vše letos pobije dokonalý Evergrey!!

PALLBEARER - Mind Burns Alive
Za mě velice příjemná deska, kterou si s chutí...

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Fantastická deska !!!

BURZUM - The Land Of Thulé
Fakt nevim, proč bych se, ač jako velký fanoušek...

VADER - Litany
No jo, no. Tady je to jasně za 10.

BABYLON A.D. - Rome Wasn`t Built In A Day
John Matthews je původní kytarista, který hrál už...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek

Řada kapel pochopila, že se bez svých klasických zpěváků obejdou jen stěží. V historii je jen pár případů, kdy nahrazení původního vokalisty dopadlo na výbornou a fanoušci změnu přijali, ač se jednalo o ikonické frontmany. Změna zpěváka zafungovala asi jen u Van Halen, AC/DC, Pink Floyd, Deep Purple a částečně u Black Sabbath a Helloween, kdežto Iron Maiden, Mötley Crüe nebo Judas Priest si na tom vylámali zuby. Špatně personální hlavotřas dopadl i pro Skid Row, kteří však na rozdíl od jmenovaných tří veličin chybu nikdy nepochopili a nepřiznali. A zjevně ji nechápou ani nyní, protože podle posledního vyjádření Rachela Bolana kapela zkoumá několik neznámých zpěváků, které by dosadila na frontmanský post. Přitom se jim nabízí jedinečná šance comebacku se Sebastianem Bachem, který se jim přes média nabídl. Nestačilo Skid Row několik nevydařených epizod s různými vokalisty, aby pochopili, že bez Bacha to fungovat zcela nemůže?

V podobné, i když smutnější situaci jsou švédští Crashdïet. I u nich se zdá být post frontmana zakletý, protože od chvíle, kdy původní (a pro řadu fanoušků také jediný možný) zpěvák Dave Lepard spáchal po fantastickém debutu „Rest In Sleaze“ sebevraždu, nikdy se stockholmská parta na stejnou úroveň nevrátila. Navíc to s jejich úrovní i úrovní jejich frontmana šlo od desíti k pěti a současné řeči o tom, že zcela neznámý novic John Elliot je nejlepším pro uvedený post, snad ani nelze brát vážně. Přestože na rozdíl od Skid Row je comeback původního vokalisty u Crashdïet nemožný, věčné výměny frontmanů hovoří o hazardování s kdysi dobrým jménem kapely.

Jan Skala, 5. 6. 2024

DEFTONES - Diamond Eyes


Deftones jsou jako čistokrevná vášeň. "Diamond Eyes" je další prostor v jejich diskografii plný energetického napětí, kde všude okolo poletují spalující emoce. Kalifornská pětice to ze sebe rve jak to přijde, a přesto si za každých okolností zachovává absolutní přesvědčivost a mohutnou našponovanost. Jejich hudba má sílu tvořit imaginární obrazce stejně jako je ničit a přitom aktivita na těchto dvou zcela odlišných pólech je díky spodním proudům zcela v symbióze...více

[recenze]

[02.07.2010]

[J3Ns]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


ANATHEMA - We´re Here Because We´re Here


"Life is not the opposite of death. Life is eternal."


Občas je príjemné vypočuť si inteligentnú nahrávku postavenú najmä na emóciách. Emóciách, ktoré chutia sladkoboľne, ale nie zvratkopudne. ANATHEMA, dnes už nezmar na poli hudobnej alternatívy, si dala riadne načas. Ak nerátame dva roky starú „Hindsight“, ktorá priniesla miesto nových skladieb iba akustické verzie tých známych, ..více

[recenze]

[02.07.2010]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


HANOI ROCKS - Trnitá cesta za Svatým grálem rock n´rollu 4/4


Od té doby, co se Hanoi Rocks před rokem podruhé rozpadli, zatím žádný z pozůstalých členů toho moc neukázal. Jiné to ale bylo v době po roce 1985, kdy se jejich první rozchod zdál být definitivním. V dalších letech spolu někteří členové spolupracovali pod hlavičkou různých projektů, ovšem nikdy se nesetkali kroky dvou hlavních představitelů – Michaela Monroea a Andyho McCoye. My se teď ve stručnosti podíváme na deset projektů, které mají Hanoi Rocks jako hlavního společného jmenovatele. Ne náhodou..více

[profily]

[01.07.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


DOPE STARS INC. - Jedeme do Poříčí, protože se nám v Čechách hraje skvěle


Italští cyber punk rockeři Dope Stars Inc. se po necelém roce už za pár dní vrátí do Česka. Po úspěšném koncertu v pražském Abatonu, kde si zamilovali české publikum, zahrají 3. července na festivalu Basinfirefest ve Spáleném Poříčí. Pětice muzikantů z různých koutů Itálie mixuje rock, punk, metal i taneční rytmy. Více o této zajímavé kapele prozradil její frontman Victor Love...více

[rozhovory]

[30.06.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


SEVEN GATES - The Good And The Evil


Italové SEVEN GATES fungují už od roku 1999, na svém kontě mají ale pouhé dvě desky, což celkem průkazně dokazuje spletitou historii této kapely. Nejvíce ji poznamenaly personální rošády a trochu záhadné problémy s vydávajícími firmami (jedna z nich např. uvedla jako důvod ukončení smlouvy velkou vzdálenost mezi Brazílií a Itálií!). V sestavě už také nefiguruje zakladatel skupiny, bicmen Paolo Baroni. Podezřele dlouho je rovněž avizována třetí řadovka „Betrayer“, což znamená, že se pohodové..více

[recenze]

[30.06.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


VAINS OF JENNA, BITCH & CHIPS, REVERENDS - 24.6.2010 - Praha, Klub GOX


Vains of Jenna poprvé v Praze! Akce, na které žádný fanoušek této původně švédské kapely, která nyní dobývá především západní pobřeží USA, nesměl chybět. Vains of Jenna teprve nedávno oznámili své evropské turné a my tady v ČR jsme se jen modlili, aby do svého nabitého programu přidali i nějakou tu naši destinaci a když se tak stalo, mohli jsme jásat. ..více

[reporty]

[29.06.2010]

[Veronika]

[0 komentářů ]


FEAR FACTORY - Mechanize


No kurva tohle trvalo! Fear Factory konečně přicházejí s nahrávkou, která má všechny atributy k tomu, aby se mohla hrdě zařadit do jejich katalogu vedle takového milníku, jakým je opus magnum "Demanufacture"! Cyber-metalová továrna se nám probrala z kómatu a po ubohém mrzáčkovi slyšícím na jméno "Transgression" přichází se zuřivou a ultra násilnou mlátičkou s industriálním přesahem, která z vás svými mechanickými chapadly vytluče všechny pochybnosti. ..více

[recenze]

[29.06.2010]

[J3Ns]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


VISION DAYS - Proti srsti


Je to zvláštní ironie osudu. V den, kdy začal vznikat tenhle článek, vydali Vision Days další cédéčko. A i když od vydání toho v přehrávači právě rotujícího uplynuly téměř dva roky, snad nevláčím ten kříž po funuse (jde čistě o eufemismus, neb „Proti srsti“ rozhodně žádným funusem není!) zbytečně. Už jen z toho pohledu, že by mohl fungovat jako jistá vábnička na aktuálně líhnoucí se šesté album „Viva la ironie“. ..více

[recenze]

[28.06.2010]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MASSIVE ATTACK, Martina Topley Bird – 21.6.2010, Tesla Arena Praha


Roky 2009 a 2010 byly pro českého fanouška Massive Attack výjimečné hned ze dvou hledisek: kapela vydala po dlouhé než delší odmlce novou desku nazvanou "Heligoland" a také zavítala hned dvakrát do Prahy. První koncert v listopadu jsem bohužel neabsolvovala, ale druhý koncert v červnu jsem si nechtěla nechat ujít.

Hned na začátku musím zmínit menší mínus druhé návštěvy Massive Attack..více

[reporty]

[28.06.2010]

[Ver]

[0 komentářů ]


DECOMPOSING MANURE - Liquid Manure Drill


S radostí můžu říct, že česká extrémní scéna jen kvete. Novinka FEEBLE MINDED se sotva stačila rozkoukat, bestie SEPSIS ze sebe ještě ani neoklepala všechnu hlínu po své invazi z podzemí a na uši nenasytných posluchačů útočí další formace s kvalitní porcí zvrhlého hudebního hemženiště.

Kapela DECOMPOSING MANURE funguje od roku 2007. ..více

[recenze]

[27.06.2010]

[Moonroot]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


VANNA – A New Hope


Výměna bubeníka, zpěváka, čtyři EP desky a debutové album „Curses“. To vše od roku 2004, kdy byla kapela založena, předcházelo desce, o které si dnes povíme.

Pětičlenná parta Vanna, pocházející z amerického Bostonu, se řadí do subžánru post-hc, přičemž často se jejich hudba přelévá v našláplý metalcore. Hned na úvod se hodí zmínit kapely, které jsou svojí tvorbou Vanně podobné. Rozhodně..více

[recenze]

[26.06.2010]

[Jonash]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


JANESESSION - III: Nothing But Trouble


Když mrknete jedním okem na diskografii slovenských Janesession, napadne vás, že půjde o řádně ostřílenou bandu. Když mrknete i okem druhým, možná zaváháte, neb vám docvakne, že v záplavě titulů je jejich loňské album „III: Nothin´ But Trouble“ teprve třetím (jak ostatně již název napovídá) „dlouhohrajícím“ nosičem. No a když napnete oba slechy (a ostrý hlas divoženky Jane vám je neuřízne), zase se vrátíte k bodu jedna. Mimochodem, na nenápadné zdůraznění uvozovek u výrazu dlouhohrající doplním..více

[recenze]

[25.06.2010]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


HANOI ROCKS - Trnitá cesta za Svatým grálem rock n´rollu 3/4


Šestnáct let nebylo po Hanoi Rocks ani vidu ani slechu. Nejvíce byl na veřejnosti vidět samozřejmě Michael Monroe, ať už prostřednictvím svých sólových alb, různých projektů či jako host slavných Guns n´Roses. Ale přišel únor 2001, kdy se poprvé po letech sešli na pódiu ve finském Turku Monroe s Andym McCoyem. Společně vystřihli „Malibu Beach Nightmare“, „Tragedy“ a „Up Around The Bend“ a náhle zjistili, že společná chemie, která z Hanoi Rocks udělala kultovní kapelu, je zpátky...více

[profily]

[24.06.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


KEEL - Streets Of Rock n´Roll


Ani v osmdesátých letech nebyla americká pětice Keel bůhvíjakou jasně zářící hvězdou na rockovém nebi. Jejich nejúspěšnější album „The Final Frontier“ (1986) to dotáhlo pouze na třiapadesátou pozici amerického žebříčku a o nějakých zlatých či dokonce platinových oceněních si formace kolem zpěváka Rona Keela a kytaristy Marca Ferrariho mohla nechat jen zdát. Keel vždycky platili za zručné muzikanty ovládající své řemeslo. Na hity tu byly jiné kapely. Keel byli spíš ti dělníci, kterým se párkrát podařilo dostat..více

[recenze]

[23.06.2010]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


OZZY OSBOURNE - Scream


První poslech. Ten Ozzy se asi zbláznil. Vyčnívá jedna jediná skladba a to singlovka „Let Me Hear You Scream“. Zbytek jen šeď průměru, naprostá vata. Poslech druhý. Ona třeba „Time“ není špatná. A „Let It Die“ taky ne. Prostě „Scream“ je deska, které musíte dát víc poslechů. Pokud ji odsoudíte po prvním, tak se připravíte o celkem slušnou muziku. Pokud jí dáte šanci, tak je možné, že na ní objevíte skutečné perly. A nakonec i zapomenete na to, že v sestavě chybí charakteristický, i když v poslední době invenčně vyčpělý Zakk Wylde. ..více

[recenze]

[22.06.2010]

[Jan Skala]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


TUBLATANKA - Svet v ohrození


Když jsem je viděl naposledy naživo, jako kdyby se této slovenské trojici ztrácela síla. Vystoupení bylo bez nápadu, bez energie a Maťo Ďurinda mi připadal, že je ze všeho otrávený a nemá chuť do další tvorby. Najednou je tady deska „Svet v ohrození“. Přistupoval jsem k ní s despektem. Zvláště potom, co jsem slyšel alba svých tuzemských hrdinů z osmdesátých let, která mě víceméně zklamala. Tak co tedy, dokáže se Tublatanka aspoň přiblížit k takovým peckám jako "Skúsime to cez vesmír",..více

[recenze]

[21.06.2010]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


VINCE NEIL - Tattoos & Tequila


Jen pouhý pohled na seznam skladeb způsobí mírné zklamání. Patnáct let od poslední sólovky přichází totiž frontman Mötley Crüe Vince Neil s kolekcí "Tattoos & Tequila", která ovšem z autorského materiálu obsahuje pouze dvě skladby. Zbytek jsou coververze, pravděpodobně Neilových oblíbených kapel. Najdete zde věci od Cheap Trick, Aerosmith, Sweet, Sex Pistols či Creedence Clearwater Revival. Já vím, Neil nikdy nebyl nijak pilný skladatel, na deskách Mötley Crüe vždycky přenechával tuto práci basistovi Nikkimu Sixxovi. ..více

[recenze]

[20.06.2010]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 516 / 620 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.20699 sekund.