BLACK N´BLUE - Hell Yeah!

Dnešní doba přeje comebackům. Vrací se kde kdo. Zpátky jsou Warrant, King Kobra, Tank, Danger Danger, Steelheart a teď i Black n´Blue. Kapela osmdesátých let, která sice hrála pořádnou muziku, ale nikdy neudělal díru do světa. Navíc se nikdy nevymanila z role věčných předskokanů. Dnes je jméno této kapely spojováno nejvíce s bývalým kytaristou Tommym Thayerem, který nahradil Ace Frehleyho v Kiss. Zpěvák Jamie St. James se před pěti lety představil jako náhradník Janiho Lanea ..více

[recenze]

[07.06.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

SHINING - VII / Född Förlorare

Patálie s vydaním „VII / Född Förlorare“ by sa pokojne mohli spisovať na toaletný papier. Niekoľkokrát odkladaný dátum vydania sa predlžoval minimálne rok a napokon vyústil do odchodu od Indie Recordings, čo sa javí byť logické, najmä keď následne Spinefarm nemali žiaden problém s jeho stanovením bez prieťahov a hlavne na prvý pokus. Do toho už v podstate symptomatické obmieňanie zostavy, napokon ale jednej z najkontroverznejších postáv tvrdej hudby nič nebráni ..více

[recenze]

[06.06.2011]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Trio miniprofilů na téma power metalové naděje z Bandzone: kapely RAVENCLAW, TRISTANA a Dobroslav Denk

Košická kapela RAVENCLAW představuje jednu z potenciálních nadějí slovenské melodické scény. Ovšem naději, která k tomu, aby se přetavila do výraznějšího úspěchu, potřebuje ujít ještě podstatný kus cesty. Kladem debutové desky "Welcome To The Ravenland" jsou příjemně klenuté melodické linky, které svojí subtilností posouvají avizované power metalové ražení této kapely až někam k žánru AOR či nenáročnému prog/rocku. Nejsilněji Slováci čerpají z odkazu brazilské ANGRY, ..více

[profily]

[06.06.2011]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

AMARANTHE - Amaranthe

V poslední době se okolo téhle dánsko-švédské bandy se sličnou děvou v čele spustila poměrně silná vlna nadšení v řadách fanoušků moderního metalu. Asi čtyři lidé se mě nezávisle na sobě ptali, jestli tuhle kapelu poslouchám a já pořád jenom zamítavě vrtěla hlavou. Tuším o jejich krátké existenci od nedávné doby, kdy předskakovali Kamelot na jejich evropském turné a nemám moc ráda, když mi někdo předhazuje: „Tohle si určitě poslechni, bude se ti to líbit.“..více

[recenze]

[05.06.2011]

[Veronika]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

SIXX: A.M. - This Is Gonna Hurt

Nikki Sixx je v posledních letech nadmíru činorodý. Kdysi zoufalý feťák nad hrobem, běhající na pokraji šílenství nahý s bouchačkou po zahradě svého heroinového doupěte a šlehající si neskutečné množství drog do žil, je dnes renesančním člověkem. Mužem mnoha zájmů a plodným skladatelem. Ať už se jedná o jeho domovské Mötley Crüe, boční projekt Sixx: A.M. nebo jako nájemný skladatel pro různé umělce. Mötley Crüe letos slaví třicet let kariéry obřím turné s Poison a New York Dolls..více

[recenze]

[04.06.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

AVA INFERI - Onyx

Season Of Mist si vedia vyberať. Vo svojom portfóliu majú nejednu originálnu akvizíciu a neraz lovia v pomerne exotických vodách. AVA INFERI síce podľa autorovho skromného názoru uspokojivo nespĺňajú ani jednu podmienku, napriek tomu ide o príjemný doplnok pre francúzske vydavateľstvo, ktorého vkus je mi nanajvýš sympatický. Otázka je, či kapelu do popredia záujmu ťahá fakt, že sa tu vyskytuje istý Blasphemer (ex-MAYHEM), alebo to naozaj bude muzikou. Pri hodnotení predošle..více

[recenze]

[03.06.2011]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

POISON - Native Tongue

„To, co vypadlo z Richieho Kotzena za šest měsíců, soukal ze sebe C.C. tři roky,“ uvedl svého nového kolegu zpěvák Bret Michaels. A naznačil tím, že nový kolega by měl být pro Poison obrovskou posilou. „Všichni jsme věděli, že je Richie skvělý kytarista, ale když přišel na konkurz s kupou písniček a nápadů, bylo to ono. Možná to bylo i tím, že je z Pensylvánie jako my. Původně jsme ale chtěli jen zaplnit místo, nehledali jsme hvězdu,“ pokračoval Michaels. Euforie byla z Poison v roce 1993..více

[recenze]

[02.06.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Brian ROBERTSON - Diamonds And Dirt

Dlouho, dlouho nebylo slyšet o britském kytaristovi Brianu Robertsonovi. Takřka třicet let tento druhdy fenomenální kytarista byl mimo rockový svět, přestože v sedmdesátých a začátkem osmdesátých let znamenal mnoho. Ovlivnil svou hrou další následovníky a i když stál vždy v pozadí svých spoluhráčů, rozhodně nebyl žádné ořezávátko. Jeho jméno stojí na dvou deskách kapely Wild Horses z počátku sedmdesátých let, podepsal se také pod nejslavnější alba Thin Lizzy (jako „Night Life“ ..více

[recenze]

[01.06.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

KATANA - Heads Will Roll

Členové švédské smečky KATANA si jsou evidentně dobře vědomi faktu, že prosadit se v dnešním světě je nadmíru složité a těžké. Nejenom že se nad ním stahují existenciálně temné mraky, ale rovněž se stahují mraky desek z internetu, díky čemuž je málokdo ochoten věnovat některému hudebnímu dílu nové kapely čas delší než je ten nejkratší možný. Chce-li pak to které uskupení oslovit alespoň NĚKOHO, musí mít přiravený bytelný, téměř až marketingový koncept. ..více

[recenze]

[31.05.2011]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

VAINS OF JENNA - Reverse Tripped

Když v roce 2006 vyšel debut této kapely „Lit Up/Let Down“ dohromady se nic nestalo. Nová vlna skandinávského glam metalu byla ještě v plenkách a její příznivci spíše obdivovali kolosální debut Crashdïet „Rest In Sleaze“. Vains Of Jenna byla v té době je jen jedna z mnoha kapel. Situace se změnila o tři roky později, když vyšla vynikající dvojka „The Art Of Telling Lies“. Ta kapelu dostala mezi žánrovou špičku. Ale pak se stalo něco nepochopitelného. Loni ostatním spoluhráčům ukázal záda charismatický zpěvák Lizzy DeVine...více

[recenze]

[29.05.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BLOODBOUND – Unholy Cross

Nahradit dokonale Urbana Breeda je snaha předem odsouzená k nezdaru. Vzhledem k tomu, že kapelu opustil už podruhé, mají ale kluci z Bloodbound v těchto věcech jakýsi nedobrovolný tréning a napodruhé se jim už pozici vokalisty podařilo obsadit o poznání šťastněji, než tomu bylo na desce „Book of the Dead“. Ale úkol to byl nesnadný. S Urbanem totiž odešel nejen originální vokál, ale také brilantní textař a vynikající frontman. Poslední deska „Tabula Rasa“ je pro mě navíc měřítkem hudební dokonalosti, takže tu najednou byla pořádná díra..více

[recenze]

[28.05.2011]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

TANGENT PLANE - Project Elimi

Jsou nahrávky, které bývají svými hodnotiteli cejchovány nálepkou "vhodné pro jízdu do auta". Pokud hledáte něco do pražského provozu na páteční odpoledne a nevadí vám špetka krkolomné progrese, mám pro vás tip. Germáni Tangent Plane právě vydali svoje druhé album, nazvané "Project Elimi". Statistická fakta leccos (tedy nejméně stylové zaměření) naznačují - osm skladeb, délka přes hodinu a čtvrt, koncepční příběh.....více

[recenze]

[27.05.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

WARRANT - Rockaholic

S Warrant to bylo vždycky těžké. Začali v roce 1984 jako klasická losangeleská kapela. Měli v sobě kus Kiss, Judas Priest nebo Cheap Trick, ale i dávku pořádné drzosti. Tato kombinace ke smlouvě s vydavatelskou firmou nevedla. Až když v roce 1987 původního zpěváka Adama Shorea vystřídal Jani Lane (tehdy drzejší a o fous ošklivější dvojče Breta Michaelse z Poison), začalo se blýskat na časy. Lane byl rozený showman a dokázal strhnout davy, takže kapela měla ve vyhlášených klubech Whiskey A-Go-Go..více

[recenze]

[27.05.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

POISON - Flesh And Blood

Je tu začátek devadesátých let. Rocková scéna se pomalu připravuje na změnu. Hair metal se to té doby, kdy Poison vydali debut v roce 1986 změnil. Už postrádal tu prvotní rebelskou tvář a kvůli baladám jako byla právě „Every Rose Has Its Thorns“ se z něm stal jakýsi středněproudý styl pro holky. Vznikaly tísíce nových kapel. Některé (Firehouse, Slaughter, Warrant) žaly úspěchy, jiné (Vain, Pretty Boy Floyd, Faster Pussycat) i přes nespornou kvalitu zůstaly jen na okraji posluchačského zájm..více

[recenze]

[26.05.2011]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

DREAMTALE - Epsilon

Minimálně v jedné věci si můžeme být u této finské party jistí. Kompoziční kompromisy mají v jejich tvorbě asi tolik místa, jako důchodci ve svých igelitkách při supermarketových slevách. Kdepak progres nebo kýho čerta, jen a pouze striktní power metalové melodie, často podložené spídovým rytmem. Nejinak je tomu i v případě novinky, na níž je jediným překvapením, že se neměnil (jako v případě předešlých čtyř alb) vokalista, kterým i po desce „Phoenix“ zůstává Erkki Seppänen. Jeho projev sice ..více

[recenze]

[25.05.2011]

[Petr Štěpnička]

[29 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Václav Votruba

Pagan mi dal... Chtít po mně deset nejlepších desek devadesátých let? Nemohl jsem z toho spát! Pořád jsem přemýšlel, komu dát zlato, stříbro, bronz. Jasno jsem měl vlastně jenom u toho nej. Ale pak? Stejně je mi jasné, že jsem na leccos zapomněl.....více

[ankety]

[24.05.2011]

[Venca Votruba]

[2 komentáře ]