WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Za mě zatím souboj o nejlepší desku. Je...

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Výborná, ale vše letos pobije dokonalý Evergrey!!

PALLBEARER - Mind Burns Alive
Za mě velice příjemná deska, kterou si s chutí...

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Fantastická deska !!!

BURZUM - The Land Of Thulé
Fakt nevim, proč bych se, ač jako velký fanoušek...

VADER - Litany
No jo, no. Tady je to jasně za 10.

BABYLON A.D. - Rome Wasn`t Built In A Day
John Matthews je původní kytarista, který hrál už...

VADER - Litany
Jednoznačne 10/10

VADER - Litany
moje nejoblíbenější album, doufám, že se příští...

ELVELLON - Ascending in Synergy
Paráda. Jednoduché silné skladby, aké mi už dlhú...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek

Řada kapel pochopila, že se bez svých klasických zpěváků obejdou jen stěží. V historii je jen pár případů, kdy nahrazení původního vokalisty dopadlo na výbornou a fanoušci změnu přijali, ač se jednalo o ikonické frontmany. Změna zpěváka zafungovala asi jen u Van Halen, AC/DC, Pink Floyd, Deep Purple a částečně u Black Sabbath a Helloween, kdežto Iron Maiden, Mötley Crüe nebo Judas Priest si na tom vylámali zuby. Špatně personální hlavotřas dopadl i pro Skid Row, kteří však na rozdíl od jmenovaných tří veličin chybu nikdy nepochopili a nepřiznali. A zjevně ji nechápou ani nyní, protože podle posledního vyjádření Rachela Bolana kapela zkoumá několik neznámých zpěváků, které by dosadila na frontmanský post. Přitom se jim nabízí jedinečná šance comebacku se Sebastianem Bachem, který se jim přes média nabídl. Nestačilo Skid Row několik nevydařených epizod s různými vokalisty, aby pochopili, že bez Bacha to fungovat zcela nemůže?

V podobné, i když smutnější situaci jsou švédští Crashdïet. I u nich se zdá být post frontmana zakletý, protože od chvíle, kdy původní (a pro řadu fanoušků také jediný možný) zpěvák Dave Lepard spáchal po fantastickém debutu „Rest In Sleaze“ sebevraždu, nikdy se stockholmská parta na stejnou úroveň nevrátila. Navíc to s jejich úrovní i úrovní jejich frontmana šlo od desíti k pěti a současné řeči o tom, že zcela neznámý novic John Elliot je nejlepším pro uvedený post, snad ani nelze brát vážně. Přestože na rozdíl od Skid Row je comeback původního vokalisty u Crashdïet nemožný, věčné výměny frontmanů hovoří o hazardování s kdysi dobrým jménem kapely.

Jan Skala, 5. 6. 2024

TANGENT PLANE - Project Elimi


Jsou nahrávky, které bývají svými hodnotiteli cejchovány nálepkou "vhodné pro jízdu do auta". Pokud hledáte něco do pražského provozu na páteční odpoledne a nevadí vám špetka krkolomné progrese, mám pro vás tip. Germáni Tangent Plane právě vydali svoje druhé album, nazvané "Project Elimi". Statistická fakta leccos (tedy nejméně stylové zaměření) naznačují - osm skladeb, délka přes hodinu a čtvrt, koncepční příběh.....více

[recenze]

[27.05.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


WARRANT - Rockaholic


S Warrant to bylo vždycky těžké. Začali v roce 1984 jako klasická losangeleská kapela. Měli v sobě kus Kiss, Judas Priest nebo Cheap Trick, ale i dávku pořádné drzosti. Tato kombinace ke smlouvě s vydavatelskou firmou nevedla. Až když v roce 1987 původního zpěváka Adama Shorea vystřídal Jani Lane (tehdy drzejší a o fous ošklivější dvojče Breta Michaelse z Poison), začalo se blýskat na časy. Lane byl rozený showman a dokázal strhnout davy, takže kapela měla ve vyhlášených klubech Whiskey A-Go-Go..více

[recenze]

[27.05.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


POISON - Flesh And Blood


Je tu začátek devadesátých let. Rocková scéna se pomalu připravuje na změnu. Hair metal se to té doby, kdy Poison vydali debut v roce 1986 změnil. Už postrádal tu prvotní rebelskou tvář a kvůli baladám jako byla právě „Every Rose Has Its Thorns“ se z něm stal jakýsi středněproudý styl pro holky. Vznikaly tísíce nových kapel. Některé (Firehouse, Slaughter, Warrant) žaly úspěchy, jiné (Vain, Pretty Boy Floyd, Faster Pussycat) i přes nespornou kvalitu zůstaly jen na okraji posluchačského zájm..více

[recenze]

[26.05.2011]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


DREAMTALE - Epsilon


Minimálně v jedné věci si můžeme být u této finské party jistí. Kompoziční kompromisy mají v jejich tvorbě asi tolik místa, jako důchodci ve svých igelitkách při supermarketových slevách. Kdepak progres nebo kýho čerta, jen a pouze striktní power metalové melodie, často podložené spídovým rytmem. Nejinak je tomu i v případě novinky, na níž je jediným překvapením, že se neměnil (jako v případě předešlých čtyř alb) vokalista, kterým i po desce „Phoenix“ zůstává Erkki Seppänen. Jeho projev sice ..více

[recenze]

[25.05.2011]

[Petr Štěpnička]

[29 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Václav Votruba


Pagan mi dal... Chtít po mně deset nejlepších desek devadesátých let? Nemohl jsem z toho spát! Pořád jsem přemýšlel, komu dát zlato, stříbro, bronz. Jasno jsem měl vlastně jenom u toho nej. Ale pak? Stejně je mi jasné, že jsem na leccos zapomněl.....více

[ankety]

[24.05.2011]

[Venca Votruba]

[2 komentáře ]


THE MOON AND THE NIGHTSPIRIT - Mohalepte


Dvakrát sme v kolonke rok stačili prepísať letopočet, kým sa zjavil štvrtý album maďarského neofolkového projektu. Pre prípady nutkavej potreby siahnuť po niečom hodnotnom, čo by výnimočne neničilo naše ušné bubienky a zároveň by sa to sedemmíľovými krokmi vzdaľovalo od stredného prúdu, som už minule o nich písal ako o jednom z najvhodnejších kandidátov na holenie. S príchodom novinky síce tento postoj nie je potrebné prehodnocovať, je však možné, že južní susedia, ktor..více

[recenze]

[24.05.2011]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Savapip


To nejde. Prostě to nejde. Ať dělám co dělám, vybrat deset nejlepších desek poslední dekády minulého století prostě nedokážu. Důvod je prostý – byla to doba, kdy jsem podle psychologických standardů začal vycházet z puberty (hahaha…) a kdy jsem plnými doušky (tenkrát začaly fungovat první půjčovny CD a tím pádem se sem začaly ve velkém hrnout kousky, o kterých se do té doby jen tajně šeptalo v metalově-anarchistických spolcích ;-) začal absorbovat muziku. A ano, zcela po vzoru důchodců ..více

[ankety]

[23.05.2011]

[Savapip]

[2 komentáře ]


PUSHKING - The World As We Love It


Pushking je údajně nejlepší ruská rocková kapela současnosti. Abych se přiznal, tak tohle jméno jsem zaslechl poprvé v souvislosti s jejich novinkou „The World As We Love It“ a to ne proto, že by ji odborná veřejnost považovala za nějak revoluční, ale proto, že se na ní kapele podařilo dostat nebývalé množství zajímavých hostů, neřkuli světových hvězd první kategorie. Komu se tak povede, aby mu na desce zpíval třeba Alice Cooper, Paul Stanley (Kiss), Billy Gibbons (ZZ Top), Eric Martin ..více

[recenze]

[23.05.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


EDEN´S CURSE - Trinity


Když už se jednou podepisujete Eden, tak by asi byl nesmysl zpívat primárně třeba o vědeckých pokusech na životním prostředí. Nene, takhle se to religiózní téma přímo nabízí. A tak světoběžníci (byť jako zemi svého původu udávají Spojené Království, členové kapely momentálně disponují pasy čtyř zemí) z Eden´s Curse v čele s Michaelem Edenem se na svém třetím albu věnují spiritualismu a náboženským motivům. Pokud by vás snad tahle látka mohla odradit, úprk na chvíli odložte a ochutnejte ..více

[recenze]

[22.05.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


JOE BONAMASSA - Dust Bowl


Až do loňského roku byl Joe Bonamassa pojmem především na bluesové nebo bluesrockové scéně. Loni se ale všechno změnilo, když vstoupil do společnosti nejvybranější hardrockové smetánky – zpěváka a basisty Glenna Hughese, bubeníka Jasona Bonhama a klávesisty Dereka Sheriniana v superskupiny Black Country Communion. Na své kořeny, které mu zajistili světovou proslulost Bonamassa ale nezapomněl. A proto je tu také zpět s další sólovou deskou „Dust Bowl“. Albem, které se opět ..více

[recenze]

[21.05.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Ray


Volit nejlepší alba z let devadesátých je nadmíru složitá záležitost. Předně kvůli tomu, že v době, kdy vyšla nejstarší z níže uvedených desek, mi byly dva roky. Když jsem procházela svou sbírku, až podezřele často jsem narážela na oblíbené kapely, které datují svůj vznik až po roce 2000. Ačkoli jsem žádné z uvedených alb neslyšela v roce, kdy vyšlo a ke všem jsem se dostala až zpětně, mnoho z nich se následně stalo velkou srdcovou záležitostí. Bez výjimky to jsou desky od kapel, od kterých poslouchám ..více

[ankety]

[20.05.2011]

[Ray]

[4 komentáře ]


FEN - Epoch


Objavovanie neznámych mien a zapĺňanie bielych miest na osobnej hudobnej mape je vždy vzrušujúca činnosť. Nedávno mi v tomto smere robila spoločnosť britská štvorica, počúvajúca na meno FEN, kombinujúca náladovosť šírych post-rockových plání so surovými výletmi do black metalových tôní. Snaha o menšiu operatívno – pátraciu činnosť bolo napokon korunovaná zistením, že v prípade zamyslených Britov je kolekcia ôsmich piesní iba druhým albumom, ktorého obsah ..více

[recenze]

[20.05.2011]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Pepsi Stone


Vybírat nejlepší alba z dob dospívání není věc vůbec jednoduchá. Vkus člověka, kterému je patnáct, se zmítá z extrému do extrému a když si dnes poslechnu, co se mi tehdy taky líbilo, nestačím kroutit hlavou, jak jsem takovou hrůzu mohl poslouchat. Nebylo proto jednoduché vybrat desítku nejzásadnějších alb 90. let. Přistoupil jsem k tomu tak, že jsem zvolil to, co mě tehdy bavilo nejvíce a znovu posoudil dnešníma, mnohem střízlivějšíma očima. Nebudu jmenovat kapely, jejichž desky jsem tehdy měl moc rád..více

[ankety]

[19.05.2011]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]


POISON - Open Up And Say... Ahh!


Když v roce 1986 vyšel debut „Look What The Cat Dragged In“, stal se z něj rázem hit. Stačilo pár měsíců a deska byla platinová. Matadorům losangeleské scény Mötley Crüe či Ratt vyrostl další zdatný konkurent. „Každý si myslí, že jsme se tenkrát vylíhli tak najednou, ale to není pravda. Tři roky jsme dřeli jak psi, chrápali ve sklepích, kde se to šváby jen hemžilo, měli jsme sotva na žrádlo, ale věřili jsme si,“ vzpomíná na začátky zpěvák Bret Michaels. Dřina se vyplatila a hned po vydání..více

[recenze]

[19.05.2011]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


TRIO FEMALE RECENZÍ: Morgue Son, Wildestarr, Warhawk


Po brněnských ARCH OF HELL sáhl opět jihočeský label Ifa Records po smečce, která si libuje v silné atmosféře. MORGUE SON z Uherského Brodu je jméno poměrně nové (ačkoliv už nějakou tu nahrávku na kontě mají), ale věřím, že o nich ještě slyšet bude. Jejich muzika totiž není vůbec špatná. Deska „Decadance“ je načichlá black metalem, doom metalem a já nevím, čím vším ještě. Kapela se snaží dostat na stejnou pozici jako třeba ADOR DORATH. Oproti nim jim ale přece jenom chybí silné nápady. ..více

[recenze]

[18.05.2011]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


NEJLEPŠÍ ALBA DEVADESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Pagan


Na samém počátku devadesátých let (a zhruba v desátém roku mého života) jsem začal poslouchat metal a objevovat dobrodružně akční sugesci tohoto stylu. Dané období mám proto spjato s bezpočtem srdečních počinů, které mě doprovázely na cestě dospíváním a víceméně kopírovaly můj "hormonální" vývoj. Některé z nich už dnes poslouchám jen sporadicky, a tak se pro mě stalo vzpomínání na minulost napínavým, paměťové centrum mnohdy vysilujícím, ale přesto velmi zábavným úsilím. Zde nabízím jejich (doufám) kompletní výčet:..více

[ankety]

[18.05.2011]

[Petr Štěpnička]

[9 komentářů ]


Listování : << < 489 / 619 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 1.25886 sekund.