VADER - Black to the Blind
Spolu s debutem, Litany a Solitude of Madness mé...

DOMAIN - III: Crack In The Wall
Album III: Crack In The Wall je hardrockově...

VADER - Black to the Blind
10/10 Masaker Tešim sa na koncert v júni!

VADER - Black to the Blind
Jedna z nejzásadnějších desek minimálně...

RHAPSODY OF FIRE - Challenge the Wind
V poslednom čase sa v recenziách podľa mňa...

SLASH - Orgy Of The Damned
Do Slashovy novinky „Orgy of the Damned“ se mi...

BLOOD OPERA - Songs in the Key of Death
Tak u sa veľmi nezadarilo. Mohla z toho byť aspoň...

DOMAIN - Before The Storm
Tohle album miluju. Díky moc Sava za recenzi.

RIOT V - Mean Streets
První tři skladby bych neviděl tak černě jako...

CREAM - Wheels Of Fire
Za tenhle seriál jsem vděčný. Cream jsem...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Blíží se soumrak psaní recenzí?

Power metalové art-motivy na přebalech alb nikdy nepatřily mezi výkvět uměleckého oboru, přesto se zdá, že kapely v poslední době objevují nové dno. Stačí se podívat na covery novinek Freedom Call, Unleash the Archers, Sonata Arctica nebo Rhapsody of Fire, ve všech případech jde o nenápadité malůvky, které vyvolávají v lepším případě úsměv, v tom horším mírnou fyzickou nevolnost. Co je však zajímavé, krom infantility je na nich rovněž možné pozorovat jistou míru umělosti. Právě v tu chvíli se na mysl vkrádá otázka, nakolik za těmito výtvory stojí umělá inteligence. Jakoby hudebníci zadali kreslíři (ať už živému nebo nikoli) několik základních parametrů (např. "drak", "duha", "epická scenerie"), a o nic víc se nestarali. Je pravda, že power metal je kýčovitý žánr a jako takový snese leccos, navíc nejdůležitějším faktorem vždy zůstane hudba. Ta se ve většině uvedených i neuvedených případů těší slušné kvalitě a hlavně nese jasnou "člověčí" stopu, takže není nutné panikařit. Zároveň se ale objevuje čím dál větší počet alb, které jsou stvořeny umělou inteligencí. Jelikož se nacházíme v rané fázi těchto pokusů, je snadné poznat, že za tvorbou nestojí živá persona. Rozdíly už ale v mnohých případech nejsou velké a je třeba počítat s tím, že se budou nadále zmenšovat. Pak bude jenom na nás, posluchačích, s jakou mírou ochoty na tuto nelidskou hru přistoupíme. Já osobně se jí účastnit nehodlám, ale zároveň si kladu sžíravou otázku: budeme vůbec v budoucnosti schopni poznat rozdíl mezi tím, co vytvořil člověk, a co má na svědomí AI? A nepřibližuje se tím pádem soumrak psaní recenzí? Zatím není třeba bít na poplach, ale nikdo nemůže s jistotou říct, jak dlouho tento stav ještě vydrží...

Petr Štěpnička, 20. 5. 2024

Soutěž:

V soutěži o tři kusy CD kapely Kryptor "Septical Anaesthesia" správná odpověď na otázku:
"Pod jakým pseudonymem vystupoval v pornofilmech devadesátých let frontman této kapely Pípa" zní Marcello Martello.
Z došlých správných odpovědí jsme vylosovali trojici výherců: Petra Hradílková (Ostrava), Jan Růžička (Milevsko) a Šimon Stehlík (Benešov).
Gratulujeme!

SEPTICFLESH - The Great Mass


SEPTICFLESH sú nezničiteľná istota! Sami to poznáte - keď vám oči blúdia zbierkou hudobnín a čím viac toho v stojane máte, tým horšie je si vybrať, nič neriskujete a siahnete po vašej osobnej klasike. Je to ako keď prídu do mesta kolotoče a vy sa na ne už dlho tešíte. Lebo viete, že dostanete, čo chcete. A bol už veru najvyšší čas! Aj pri naozaj nadštandardnej opakovateľnosti musela po troch rokoch famózna „Communion“ pomaličky začať strácať dych a už to zúfalo chcelo niečo nové. ..více

[recenze]

[28.04.2011]

[Martin]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


LILLIAN AXE - Deep Red Shadows


Lillian Axe přežili hudební bouři ze Seattlu, přežili přírodní návštěvu Katriny v New Orleans, přežili i svojí několikaletou hybernaci. Rok 2010 se do dějin kapely zapíše jako další mimořádně (k)rušné období, byť první polovina roku vypadala pro kapelu hodně pozitivně, na konci roku však mohl Steve Blaze málem tahat černé sukno. Vezmeme-li-to z té negativní strany, jako první položka na černou listinu bylo zapsáno jméno Derricka LeFevrea, který kapelu počátkem léta opustil. Vzrušení, které mohlo ..více

[recenze]

[28.04.2011]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


STEEL SEAL – Redemption Denied


Steel Seal rozhodně na první poslech hodně překvapí. Hned při úvodních tónech vás jasně ovane severský feeling. Okamžitě se mi začalo vkrádat Dánsko a o to větší bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že kapela náleží k italské scéně. Moje první myšlenka měla ale své opodstatnění – a to ne jedno. Zpěvákem téhle bandy totiž není nikdo jiný, než Thomas Vikström, tedy současný vokalista Therion, Stormwind či kapely Mehida... a je to Švéd. K Dánsku mě přivedl typický zvuk kláves a zamlžená atmosféra, která mi okamžitě evokovala Royal Hunt...více

[recenze]

[27.04.2011]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


S.P.S. - Útěk z reality


Dodnes si pamatuji na druhý stupeň základní školy, kdy se mi do ruky dostala tehdy zbrusu nová debutová deska S.P.S. „Jsme v hajzlu“. Tenkrát to pro mě znamenalo bombu. Znal jsem už „Kovárnu“ od Tří sester a „Půlnočního rebela“ od Plexis, ovšem S.P.S. měli jasný politický názor, šili do vlády, do odcházejících komunistů, do Havla na Hradě, do rozrůstající se ekonomické džungle v čele s Tátou Tunelem, který už je taky na Hradě. Tenkrát to bylo něco nového. Hudba byla sice punkově primitivní,..více

[recenze]

[27.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


PATHEROYE ROYE - ...je to pryč


Díky poslední zásilce od Cecek Records jsem se pomalu začal obávat toho, že se domácí punk rock dostává do jakési (mo)mentální krize. A je to pryč. Ne snad, že by prvotina „Je to pryč“ punkového kvarteta Patheroye Roye přinášela něco zásadně nového, ale z jejich debutu dýchá taková spontánní radost, že ty (převážně textové) minely lze celkem snadno přehlédnout...více

[recenze]

[26.04.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


HAVOK - Time Is Up


A máme tady další retrothrashovou partu. Pochází z Ameriky, nazývá se HAVOK a mezi stovkami plevelovitých smeček vzešlých ze žánrového boomu přestavuje jedno z mála pomyslných zrnek. Ano, i když se tady v hudebním výrazu vracíme o dobrých dvacet let zpátky, nic to nemění na tom, že je to stále velmi poslouchatelné. Až by se člověk málem zastyděl, že už nenosí svoji ošuntěnou džísku s thrashovými nášivkami a odznaky. ..více

[recenze]

[26.04.2011]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


MÖTLEY CRÜE - New Tattoo


Od chvíle, kdy se Vince Neil vrátil zpátky do kapely, vypukla mezi ním a Tommym dlouho skrývaná nenávist naplno. „Byli jsme právě na letišti v Las Vegas po další části turné Greatest Hits. Vinci byl opilý a jako obvykle nebylo radno se vyskytovat v jeho blízkosti. Stál jsem u pultu s letenkami a mluvil s Ashleym, který měl letenky na starosti, když k nám přišel Vince, ožralý na sračky, a zabreptal: Ashley, dej mi kurva palubní lístek, lézt do prdele Tommymu můžeš až potom... Nebyl to samozřejmě můj ..více

[recenze]

[25.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


VICIOUS RUMORS – Razorback Killers


Američtí veteráni Vicious Rumors to se zpěváky nemají vůbec lehké. Ronnie Stixx, který nazpíval předposlední album „Warball“, se rychle z kapely klidil, a tak museli Geoff a spol. hledat za mikrofon zas jednou někoho jiného. A našli ho v Sherwoodu (ve městě, ne v tom lese) v Oregonu. Brian Allen je možná dosud jméno naprosto neznámé, ale po vydání nové desky „Razorback Killers“ si ho už lidé pamatovat budou. A jestli ne jméno, tak hlas určitě...více

[recenze]

[25.04.2011]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


L.U.S.T. - First Tattoo


Stačí úvodní výkřik „hey you, fuck you“, aby se vám tahle kapela zprotivila. Takové prvoplánové rebelství mohlo někomu imponovat naposledy tak v době punkové revoluce v sedmdesátých letech, ale dneska to působí spíše trapně. Ale nebudeme soudit desku podle prvních dvaceti vteřin. Protože, tak jak blbě začala, tak rozhodně nepokračuje. L.U.S.T. se už podle jména, názvu CD a obalu zaměřují na takzvaný high octane rock n´roll, tedy na ostrou muziku, která čerpá z hair metalu osmdesátých let..více

[recenze]

[24.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SALIVA - Under Your Skin


Saliva je kapela, která byla na vrcholu zhruba před pěti, osmi lety. V době, kdy ještě dozníval nu-metal, ale už zde byl vliv kapel jako Linkin Park (kteří čistý nu-metal nikdy nebyli), kteří rvavou muziku kombinovali s melodickými, dalo by se říci až popovými pasážemi. Saliva se tohoto trendu chytli. Nechyběli ostré, podladěné kytary, štěkavý rapový zpěv zkombinovaný s melodickým vokálem. Platina v Americe na sebe nenechala dlouho čekat (Evropa byla v tomto ohledu mnohem rezervovanější), ovšem Saliva..více

[recenze]

[23.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


DEICIDE - To Hell With God


Glen Benton svého času okázale prohlašoval, že se zabije ve třiatřiceti letech. Ale protože to neudělal, tak mohla jeho sebranka přijít s dalším „bohovražedným“ kotoučem, tentokrát dokonce jubileiním desátým. Kdysi jsem býval velkým fanouškem death metalu a právě kontroverzní DEICIDE skvěle doplňovali moje tehdejší protikřesťanské nálady (ovšem žádné vypalování kostelů, vrcholem mého „boje“ byly pentagramy na všech školních sešitech). To bylo asi před deseti lety, pak mě tyto reakční tendence ..více

[recenze]

[22.04.2011]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SOUNDGARDEN - Live On I-5


Grunge mě nikdy nějak extra nebavil. Byl to protiklad proti mému oblíbenému hair metalu. Protiklad, který řadu mých oblíbených kapel smetl z povrchu zemského. Nepopírám, že by se mi „Nevermind“ od Nirvany nebo „Facelift“ a „Dirt“ z dílny Alice In Chains nelíbili, ale prostě tenhle styl zoufalých feťáků ve vytahaných vlněných svetrech, s bradkami a mastnými vlasy mě nikdy neuchvátil. Jasně, důležitá je muzika a ta leckdy něco do sebe měla. Z té „Velké čtyřky grunge“ mě vždycky nejvíc ..více

[recenze]

[22.04.2011]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


LILLIAN AXE - Sad Day On Planet Earth


"Smutný den na planetě Zemi.. .", to nezní příliš optimisticky, co říkáte? A mám-li se přiznat, skutečně jsem od "Sad Day On Planet Earth" nečekal příliš pozitivna. Rozčarování z předchozího "W aters Rising" ještě zdaleka neodeznělo, název desky naznačoval, že k dávným pozitivně laděným melodiím už Lillian Axe nemají chuť ani zlehka přičuchnout, jásavých barev zbavený booklet - nejstřízlivější obal od vydání fialového debutu - této potenciální temnotě přizvukoval (nemluvě o ..více

[recenze]

[21.04.2011]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


ŠKWOR - Drsnej kraj


Nevím, nevím, ale zdá se mi, že opakovaný vtip už přestává být vtipem. Škwor byl rozhodně se svým debutem (když nepočítáme nulté album „May Day“) „Vyhlašuju boj“ zjevením. Tehdy byla na vrcholu nu-metalová scéna, které se Škwor chopili po svém a přestože si nejvíc asi vzali z Linkin Park (předesílám, že to bylo období alb „Hybrid Theory“ a „Meteora“), dali do toho i kus klasických, bigbítově-hospodských popěvků. Proto se také zařadili do jednoho šiku třeba s Harlejem, Alkeholem nebo Dogou, ..více

[recenze]

[21.04.2011]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


DORNENREICH - Flammentriebe


Pokiaľ viem, Rakúsko v celej zhruba štyridsaťročnej histórii tvrdej hudby nikdy nepatrilo k významným exportérom produktov domáceho ťažkého priemyslu. Keď sa fanúšik z hradu Devín zadíva na druhú stranu Dunaja, z tohto pohľadu toho dodnes veľa zaujímavého neuvidí, už len preto, že pre jednu z mála výnimiek, ktorú budeme dnes pitvať, bolo potrebné ďalekohľadom ukázať až do Tirolska. Po akustickej odbočke „In Luft Geritz“ sa DORNENREICH vracajú k tvrdším polohám ..více

[recenze]

[20.04.2011]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


TOKYO BLADE - Thousand Men Strong


Všeobecný revival osmdesátých let zasáhl i několik kapel, o kterých si každý myslel, že už jsou navždy mrtvé. Současná móda se totiž netýká jen hair metalu nebo speed metalu, ale také Nové vlny britského heavy metalu. Samozřejmě, takoví klasici jako Judas Priest, Iron Maiden nebo Saxon jsou tu pořád a s pravidelností (oni nebo v případě Judas Priest spíše jen Rob Halford) o sobě dávají vědět. Jenže NWOBHM, to nebyli jen Judas Priest, Iron Maiden a Saxon. To byl také zástup kapel..více

[recenze]

[20.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


FOO FIGHTERS - Wasting Light


Deska „Wasting Light“ od Foo Fighters je rozhodně jedním z nejočekávanějších alb letošního roku. A to hned z několika důvodů. Foo Fighters, i když nikdy neslevili ze stupně tvrdosti, který si nastavili v začátcích (tedy kromě „Learn To Fly“ a pár dalších skladeb), jsou prostě mainstreamová záležitost. Od vydání poslední desky „Echoes, Silence, Patience And Grace“ uplynuly už čtyři roky a fanoušci hudby Davea Grohla jsou tedy už řádně vyhladovělí. A „Wasting Light“ vychází dvacet let od emise ..více

[recenze]

[19.04.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


Listování : << < 490 / 618 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.22961 sekund.