Miloš Dodo DOLEŽAL - Level 777
Souhlasím s Rublikem05!!

Miloš Dodo DOLEŽAL - Level 777
Možná nedávno probíraný Motorband by se měl...

FREEDOM CALL - Silver Romance
In Quest of Love nie je inšpirovaná minulosťou,...

Miloš Dodo DOLEŽAL - Level 777
Poté, co Miloš Dodo Doležal shrnul celou éru...

BON JOVI - Forever
Asi je to lepší než předchozí řadovka, ale tak...

VADER - Revelations
Do nového milénia vstoupili Polští smrtihlavové...

BON JOVI - Forever
Jon umí pořád napsat dobré melodie a udělat...

BON JOVI - Forever
Krom nového alba vyšel i komplexní, čtyřdílný...

DOMAIN - The Artefact
A ešte jedna vec v súvislosti s Grave Digger -...

DOMAIN - The Artefact
Album som si vypočul a s čistým svedomím môžem...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek.

Řada kapel pochopila, že se bez svých klasických zpěváků obejdou jen stěží. V historii je jen pár případů, kdy nahrazení původního vokalisty dopadlo na výbornou a fanoušci změnu přijali, ač se jednalo o ikonické frontmany. Změna zpěváka zafungovala asi jen u Van Halen, AC/DC, Pink Floyd, Deep Purple a částečně u Black Sabbath a Helloween, kdežto Iron Maiden, Mötley Crüe nebo Judas Priest si na tom vylámali zuby. Špatně personální hlavotřas dopadl i pro Skid Row, kteří však na rozdíl od jmenovaných tří veličin chybu nikdy nepochopili a nepřiznali. A zjevně ji nechápou ani nyní, protože podle posledního vyjádření Rachela Bolana kapela zkoumá několik neznámých zpěváků, které by dosadila na frontmanský post. Přitom se jim nabízí jedinečná šance comebacku se Sebastianem Bachem, který se jim přes média nabídl. Nestačilo Skid Row několik nevydařených epizod s různými vokalisty, aby pochopili, že bez Bacha to fungovat zcela nemůže?

V podobné, i když smutnější situaci jsou švédští Crashdïet. I u nich se zdá být post frontmana zakletý, protože od chvíle, kdy původní (a pro řadu fanoušků také jediný možný) zpěvák Dave Lepard spáchal po fantastickém debutu „Rest In Sleaze“ sebevraždu, nikdy se stockholmská parta na stejnou úroveň nevrátila. Navíc to s jejich úrovní i úrovní jejich frontmana šlo od desíti k pěti a současné řeči o tom, že zcela neznámý novic John Elliot je nejlepším pro uvedený post, snad ani nelze brát vážně. Přestože na rozdíl od Skid Row je comeback původního vokalisty u Crashdïet nemožný, věčné výměny frontmanů hovoří o hazardování s kdysi dobrým jménem kapely.

Jan Skala, 5. 6. 2024

SLASH - iTunes Session


Slash je jedním z nejlepších kytaristů na světě. Tahle věta snad ani nepatří do recenze, ale spíše do encyklopedií rockové hudby. Je to fakt, se kterým můžete nesouhlasit, ale to je asi tak jediné, co proti tomu můžete dělat. S čím ale můžeme nesouhlasit a budeme k tomu mít pádnou argumentaci, by bylo tvrzení, že Slash je i jedním z nejlepších skladatelů na světě. O tom, že hnacím motorem Guns n´Roses po tvůrčí stránce byl Axl Rose a Izzy Stradlin už snad dneska nikdo nepochybuje. Slash byl ale tím, ..více

[recenze]

[29.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SEPTICFLESH - The Great Mass


SEPTICFLESH sú nezničiteľná istota! Sami to poznáte - keď vám oči blúdia zbierkou hudobnín a čím viac toho v stojane máte, tým horšie je si vybrať, nič neriskujete a siahnete po vašej osobnej klasike. Je to ako keď prídu do mesta kolotoče a vy sa na ne už dlho tešíte. Lebo viete, že dostanete, čo chcete. A bol už veru najvyšší čas! Aj pri naozaj nadštandardnej opakovateľnosti musela po troch rokoch famózna „Communion“ pomaličky začať strácať dych a už to zúfalo chcelo niečo nové. ..více

[recenze]

[28.04.2011]

[Martin]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


LILLIAN AXE - Deep Red Shadows


Lillian Axe přežili hudební bouři ze Seattlu, přežili přírodní návštěvu Katriny v New Orleans, přežili i svojí několikaletou hybernaci. Rok 2010 se do dějin kapely zapíše jako další mimořádně (k)rušné období, byť první polovina roku vypadala pro kapelu hodně pozitivně, na konci roku však mohl Steve Blaze málem tahat černé sukno. Vezmeme-li-to z té negativní strany, jako první položka na černou listinu bylo zapsáno jméno Derricka LeFevrea, který kapelu počátkem léta opustil. Vzrušení, které mohlo ..více

[recenze]

[28.04.2011]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


STEEL SEAL – Redemption Denied


Steel Seal rozhodně na první poslech hodně překvapí. Hned při úvodních tónech vás jasně ovane severský feeling. Okamžitě se mi začalo vkrádat Dánsko a o to větší bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že kapela náleží k italské scéně. Moje první myšlenka měla ale své opodstatnění – a to ne jedno. Zpěvákem téhle bandy totiž není nikdo jiný, než Thomas Vikström, tedy současný vokalista Therion, Stormwind či kapely Mehida... a je to Švéd. K Dánsku mě přivedl typický zvuk kláves a zamlžená atmosféra, která mi okamžitě evokovala Royal Hunt...více

[recenze]

[27.04.2011]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


S.P.S. - Útěk z reality


Dodnes si pamatuji na druhý stupeň základní školy, kdy se mi do ruky dostala tehdy zbrusu nová debutová deska S.P.S. „Jsme v hajzlu“. Tenkrát to pro mě znamenalo bombu. Znal jsem už „Kovárnu“ od Tří sester a „Půlnočního rebela“ od Plexis, ovšem S.P.S. měli jasný politický názor, šili do vlády, do odcházejících komunistů, do Havla na Hradě, do rozrůstající se ekonomické džungle v čele s Tátou Tunelem, který už je taky na Hradě. Tenkrát to bylo něco nového. Hudba byla sice punkově primitivní,..více

[recenze]

[27.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


PATHEROYE ROYE - ...je to pryč


Díky poslední zásilce od Cecek Records jsem se pomalu začal obávat toho, že se domácí punk rock dostává do jakési (mo)mentální krize. A je to pryč. Ne snad, že by prvotina „Je to pryč“ punkového kvarteta Patheroye Roye přinášela něco zásadně nového, ale z jejich debutu dýchá taková spontánní radost, že ty (převážně textové) minely lze celkem snadno přehlédnout...více

[recenze]

[26.04.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


HAVOK - Time Is Up


A máme tady další retrothrashovou partu. Pochází z Ameriky, nazývá se HAVOK a mezi stovkami plevelovitých smeček vzešlých ze žánrového boomu přestavuje jedno z mála pomyslných zrnek. Ano, i když se tady v hudebním výrazu vracíme o dobrých dvacet let zpátky, nic to nemění na tom, že je to stále velmi poslouchatelné. Až by se člověk málem zastyděl, že už nenosí svoji ošuntěnou džísku s thrashovými nášivkami a odznaky. ..více

[recenze]

[26.04.2011]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


MÖTLEY CRÜE - New Tattoo


Od chvíle, kdy se Vince Neil vrátil zpátky do kapely, vypukla mezi ním a Tommym dlouho skrývaná nenávist naplno. „Byli jsme právě na letišti v Las Vegas po další části turné Greatest Hits. Vinci byl opilý a jako obvykle nebylo radno se vyskytovat v jeho blízkosti. Stál jsem u pultu s letenkami a mluvil s Ashleym, který měl letenky na starosti, když k nám přišel Vince, ožralý na sračky, a zabreptal: Ashley, dej mi kurva palubní lístek, lézt do prdele Tommymu můžeš až potom... Nebyl to samozřejmě můj ..více

[recenze]

[25.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


VICIOUS RUMORS – Razorback Killers


Američtí veteráni Vicious Rumors to se zpěváky nemají vůbec lehké. Ronnie Stixx, který nazpíval předposlední album „Warball“, se rychle z kapely klidil, a tak museli Geoff a spol. hledat za mikrofon zas jednou někoho jiného. A našli ho v Sherwoodu (ve městě, ne v tom lese) v Oregonu. Brian Allen je možná dosud jméno naprosto neznámé, ale po vydání nové desky „Razorback Killers“ si ho už lidé pamatovat budou. A jestli ne jméno, tak hlas určitě...více

[recenze]

[25.04.2011]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


L.U.S.T. - First Tattoo


Stačí úvodní výkřik „hey you, fuck you“, aby se vám tahle kapela zprotivila. Takové prvoplánové rebelství mohlo někomu imponovat naposledy tak v době punkové revoluce v sedmdesátých letech, ale dneska to působí spíše trapně. Ale nebudeme soudit desku podle prvních dvaceti vteřin. Protože, tak jak blbě začala, tak rozhodně nepokračuje. L.U.S.T. se už podle jména, názvu CD a obalu zaměřují na takzvaný high octane rock n´roll, tedy na ostrou muziku, která čerpá z hair metalu osmdesátých let..více

[recenze]

[24.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SALIVA - Under Your Skin


Saliva je kapela, která byla na vrcholu zhruba před pěti, osmi lety. V době, kdy ještě dozníval nu-metal, ale už zde byl vliv kapel jako Linkin Park (kteří čistý nu-metal nikdy nebyli), kteří rvavou muziku kombinovali s melodickými, dalo by se říci až popovými pasážemi. Saliva se tohoto trendu chytli. Nechyběli ostré, podladěné kytary, štěkavý rapový zpěv zkombinovaný s melodickým vokálem. Platina v Americe na sebe nenechala dlouho čekat (Evropa byla v tomto ohledu mnohem rezervovanější), ovšem Saliva..více

[recenze]

[23.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


DEICIDE - To Hell With God


Glen Benton svého času okázale prohlašoval, že se zabije ve třiatřiceti letech. Ale protože to neudělal, tak mohla jeho sebranka přijít s dalším „bohovražedným“ kotoučem, tentokrát dokonce jubileiním desátým. Kdysi jsem býval velkým fanouškem death metalu a právě kontroverzní DEICIDE skvěle doplňovali moje tehdejší protikřesťanské nálady (ovšem žádné vypalování kostelů, vrcholem mého „boje“ byly pentagramy na všech školních sešitech). To bylo asi před deseti lety, pak mě tyto reakční tendence ..více

[recenze]

[22.04.2011]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SOUNDGARDEN - Live On I-5


Grunge mě nikdy nějak extra nebavil. Byl to protiklad proti mému oblíbenému hair metalu. Protiklad, který řadu mých oblíbených kapel smetl z povrchu zemského. Nepopírám, že by se mi „Nevermind“ od Nirvany nebo „Facelift“ a „Dirt“ z dílny Alice In Chains nelíbili, ale prostě tenhle styl zoufalých feťáků ve vytahaných vlněných svetrech, s bradkami a mastnými vlasy mě nikdy neuchvátil. Jasně, důležitá je muzika a ta leckdy něco do sebe měla. Z té „Velké čtyřky grunge“ mě vždycky nejvíc ..více

[recenze]

[22.04.2011]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


LILLIAN AXE - Sad Day On Planet Earth


"Smutný den na planetě Zemi.. .", to nezní příliš optimisticky, co říkáte? A mám-li se přiznat, skutečně jsem od "Sad Day On Planet Earth" nečekal příliš pozitivna. Rozčarování z předchozího "W aters Rising" ještě zdaleka neodeznělo, název desky naznačoval, že k dávným pozitivně laděným melodiím už Lillian Axe nemají chuť ani zlehka přičuchnout, jásavých barev zbavený booklet - nejstřízlivější obal od vydání fialového debutu - této potenciální temnotě přizvukoval (nemluvě o ..více

[recenze]

[21.04.2011]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


ŠKWOR - Drsnej kraj


Nevím, nevím, ale zdá se mi, že opakovaný vtip už přestává být vtipem. Škwor byl rozhodně se svým debutem (když nepočítáme nulté album „May Day“) „Vyhlašuju boj“ zjevením. Tehdy byla na vrcholu nu-metalová scéna, které se Škwor chopili po svém a přestože si nejvíc asi vzali z Linkin Park (předesílám, že to bylo období alb „Hybrid Theory“ a „Meteora“), dali do toho i kus klasických, bigbítově-hospodských popěvků. Proto se také zařadili do jednoho šiku třeba s Harlejem, Alkeholem nebo Dogou, ..více

[recenze]

[21.04.2011]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


DORNENREICH - Flammentriebe


Pokiaľ viem, Rakúsko v celej zhruba štyridsaťročnej histórii tvrdej hudby nikdy nepatrilo k významným exportérom produktov domáceho ťažkého priemyslu. Keď sa fanúšik z hradu Devín zadíva na druhú stranu Dunaja, z tohto pohľadu toho dodnes veľa zaujímavého neuvidí, už len preto, že pre jednu z mála výnimiek, ktorú budeme dnes pitvať, bolo potrebné ďalekohľadom ukázať až do Tirolska. Po akustickej odbočke „In Luft Geritz“ sa DORNENREICH vracajú k tvrdším polohám ..více

[recenze]

[20.04.2011]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


TOKYO BLADE - Thousand Men Strong


Všeobecný revival osmdesátých let zasáhl i několik kapel, o kterých si každý myslel, že už jsou navždy mrtvé. Současná móda se totiž netýká jen hair metalu nebo speed metalu, ale také Nové vlny britského heavy metalu. Samozřejmě, takoví klasici jako Judas Priest, Iron Maiden nebo Saxon jsou tu pořád a s pravidelností (oni nebo v případě Judas Priest spíše jen Rob Halford) o sobě dávají vědět. Jenže NWOBHM, to nebyli jen Judas Priest, Iron Maiden a Saxon. To byl také zástup kapel..více

[recenze]

[20.04.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 492 / 620 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.35694 sekund.