MOTORBAND - 007
Obrovské ego šéfa Matejčíka opět zbytečně...

MOTORBAND - 007
Budu se asi rouhat, ale Made In Germany se mi...

MOTORBAND - 007
Sedm zpěváků .. Motorband se mi líbil v době...

MOTORBAND - 007
Motorband byla vždy pouze průměrná kapela, co na...

VADER - Litany
Jedna z nejlepších desek nejen Vader, ale i...

MOTORBAND - 007
Sedmé studiové album Motorbandu s názvem „007“ má...

BURZUM - The Land Of Thulé
Každopádne tým, že si tu napísal komentár sa ním...

JOURNEY - Journey
a tento článeček mě navnadil. Dík za výborný úvod.

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Debut Crownshift je fakt znamenitý.

SIX FEET UNDER - Killing For Revenge
Zrovna ráno jsem si album opět pustil a zas tak...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek

Řada kapel pochopila, že se bez svých klasických zpěváků obejdou jen stěží. V historii je jen pár případů, kdy nahrazení původního vokalisty dopadlo na výbornou a fanoušci změnu přijali, ač se jednalo o ikonické frontmany. Změna zpěváka zafungovala asi jen u Van Halen, AC/DC, Pink Floyd, Deep Purple a částečně u Black Sabbath a Helloween, kdežto Iron Maiden, Mötley Crüe nebo Judas Priest si na tom vylámali zuby. Špatně personální hlavotřas dopadl i pro Skid Row, kteří však na rozdíl od jmenovaných tří veličin chybu nikdy nepochopili a nepřiznali. A zjevně ji nechápou ani nyní, protože podle posledního vyjádření Rachela Bolana kapela zkoumá několik neznámých zpěváků, které by dosadila na frontmanský post. Přitom se jim nabízí jedinečná šance comebacku se Sebastianem Bachem, který se jim přes média nabídl. Nestačilo Skid Row několik nevydařených epizod s různými vokalisty, aby pochopili, že bez Bacha to fungovat zcela nemůže?

V podobné, i když smutnější situaci jsou švédští Crashdïet. I u nich se zdá být post frontmana zakletý, protože od chvíle, kdy původní (a pro řadu fanoušků také jediný možný) zpěvák Dave Lepard spáchal po fantastickém debutu „Rest In Sleaze“ sebevraždu, nikdy se stockholmská parta na stejnou úroveň nevrátila. Navíc to s jejich úrovní i úrovní jejich frontmana šlo od desíti k pěti a současné řeči o tom, že zcela neznámý novic John Elliot je nejlepším pro uvedený post, snad ani nelze brát vážně. Přestože na rozdíl od Skid Row je comeback původního vokalisty u Crashdïet nemožný, věčné výměny frontmanů hovoří o hazardování s kdysi dobrým jménem kapely.

Jan Skala, 5. 6. 2024

BABYLON A.D. - Rome Wasn`t Built In A Day


Když to vezmeme do důsledku, Babylon A.D. se pokoušejí o comeback už dobrého čtvrt století. Kdysi dávno představovali jedno z východisek glam metalu, když jich byla v době debutového alba plná MTV, a mohlo jít o kapelu, předurčenou k velké kariéře. Jenže úspěch debutového alba zůstal osamocený, na „Nothing Sacred“ se čekalo čtyři roky, což se ukázal být neuvěřitelný problém, protože scéna se za tu dobu změnila k nepoznání, po dlouhém večírku na Sunset Stripu se dostavila děsivá kocovina..více

[recenze]

[05.06.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


ELVELLON - Ascending in Synergy


Těžko říct, co by si němečtí Elvellon počali bez Nightwish. Šest let starý debut „Until Dawn“ prozradil, že tvorbu melodického mága Holopainena mají Elvellon v malíku a že jim je blízká zejména éra s Tarjou Turunen. Na téhle formuli se nic nemění ani na aktuální novince „Ascending In Synergy“, v níž Elvellon zašli ještě o kousek dál – u některých skladeb možná budete bádat, jestli je Elvellon nevytáhli z nějakého dávného Tuomasova tlumoku, tak dobře by do nightwishovského období kolem přelomu tisíciletí pasovaly. ..více

[recenze]

[04.06.2024]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


ZNOUZECTNOST - The End...?


Už se tak nějak počítalo s tím, že Znouzectnost je kapelou, která žije ze své minulosti a o vydávání nových alb nemá příliš velký (či spíše žádný) zájem. Každopádně to vypadalo, že její doba minula, opodstatnění měla v dřevních dobách v devadesátých letech, snad ještě jako Zastávka Mileč nebo dokonce Kuličkové ložisko, a pak v devadesátých letech, kdy si našla osobitým punk rockem, smíchaným se stále častějšími vlivy folku místo na tuzemské scéně. Stále patří hlavně na festivaly v ulicích Plzně či do tamního Divadla Pod Lampou, ..více

[recenze]

[04.06.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


CREAM - Goodbye


Že se Jack Bruce s Gingerem Bakerem zrovna nemusí, byla známá věc. Už v době, kdy spolu hráli u Grahama Bonda, si dělali naschvály hraničící s nevraživostí, jednou došlo i na výhrůžky pobodáním a nezdálo se, že by postupem let zmoudřeli. Oba byli muzikanti od pána Boha a že své půtky dokázali překlenout ve prospěch Cream, jim budiž připsáno ke cti. Jak se kapela stávala slavnější, dlouhodobá nenávist znovu začala vystrkovat růžky. Eric Clapton, původně zastávající roli mírotvorce, začínal rezignovat a leckdy zbytečně vyhrocené spory ..více

[recenze]

[03.06.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


YBCA - Brno Robstars


„Krizu cétí všeci, většinó,
I lópežník jezdí šalinó,
Na trojec hópne na šmirgl,
a valí čórovati na prigl.“


Loupežník dnešní doby už dávno nečíhá za dubem ani pod dubem, ale používá mnohem sofistikovanější metody loupení, ..více

[recenze]

[03.06.2024]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


LOCH VOSTOK - Opus Ferox II - Mark Of The Beast


Loch Vostok ze Švédska odstartovali před třemi lety albovou sérii s názvem "Opus Ferox". Předcházela tomu nepřehlédnutelná personální změna - tehdejší vokalista Teddy Möller se spokojil s hraním na kytaru a občasným příspěvkem v podobě extrémního vokálu, a hlavním zpěvákem skupiny se stal Jonas Radehorn. Na podařenou prvotinu série s podtitulem "„The Great Escape“ kapela aktuálně navazuje druhou částí „Mark Of The Beast“...více

[recenze]

[02.06.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


CAPTAIN HAWK - Ghosts of the Sea


Jedním z nejaktivnějších metalových hudebníků současnosti je řecký všeuměl Bob Katsionis. K jeho novým přírůstkům patří pirátská opera Captain Hawk, ve které zvládá obsluhovat většinu instrumentů. Mozkem projektu ovšem není Bob, nýbrž řecká skladatelka Elina Englezou, která už s Katsionisen spolupracovala na rockové opeře s názvem Goditha. Ženský element je přitom na albu "Ghosts of the Sea" velmi znát a výrazně ovlivňuje jeho celkové vyznění. ..více

[recenze]

[01.06.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


KERRY KING - From Hell I Rise


Na scéně metalového extrému to mohla být událost letošního roku. Slovutný kytarista Slayer Kerry King je skutečný pojem, legenda a člověk, bez něhož by nebyla thrash metalová scéna úplná. Když ponecháme stranou fakt, že kompozičně zdatnějším kolegou ze slavných časů Slayer byl Jeff Hanneman, stále zůstává skutečnost, že kytarové riffy, které King metalové historii dal, patří do zlaté stylové pokladnice. Co na tom, že se jich člověk časem trochu přejedl, protože Kerry sklouzl do určité rutiny. Kytarový hurikán,..více

[recenze]

[01.06.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


Thrashmetalové novinky roku 2024 - část I. - kapely HOLYCIDE, CHAINSAW a CATBREATH


Přestože sestava španělských thrasherů Holycide prochází častými změnami, muzika zůstává pevně a neměnně zakořeněná v osmdesátých letech. Tady je vše jasné už při pohledu na logo i obal novinky "Towards Idiocracy". Old-school jako z marcipánu, v každém momentu vzdávající podprahový hold některé z žánrových ikon. Nejčastěji v hlavě naskakují Slayer, díky blackened-thrashovému projevu frontmana Davea Rottena Holycide připomenou také Sepulturu nebo Sodom ..více

[recenze]

[31.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


BURZUM - The Land Of Thulé


Kdo je dnes Varg Vikernes? Kam se osobnostně posunul od začátku devadesátých let, kdy vstoupil na norskou metalovou pidiscénu, ale brzy se stal nechvalně proslulým psancem po celé zemi a veřejným nepřítelem číslo jedna? Fakt, že kdysi vypaloval kostely a zavraždil předáka Mayhem Euronyma, už prakticky žádnou váhu nemá. „Zabil jsem toho chlapa a udělal jsem dobře. Odseděl jsem si to a to je celé,“ lakonicky odpovídal Varg v době, kdy vyšel z vězení, v němž strávil patnáct let. Burzum tehdy nezemřeli, ve vězení sice živořili na elektronickém základu, ..více

[recenze]

[31.05.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


DOMAIN - III: Crack In The Wall


Máte-li dostatečně zmapované hudební dějiny a naposlouchaná první dvě alba Domain, je vám jasné, co muselo následovat, když datum vydání třetí alba německých melodiků bylo stanoveno na 20. červen 1991. Do vydání nirvanovského alba „Nevermind“ zbývaly tři měsíce a pokud se deska „III: Crack In The Wall“ měla zapsat do povědomí i někoho jiného, než již ulovených fanoušků, moc času jí do rockové revoluce nezbývalo (Nálada na hudební scéně byla na dně. Výstřel grunge ze Států zaplavoval vše, co jste si dokázali představit, ..více

[recenze]

[30.05.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


VADER - Black to the Blind


V rozmezí let 1995 - 1997 vychrlili Poláci tři alba za sebou. Absolutně nedbali světového trendu, který považoval metal za sprosté slovo, a umanutě si drhli svoji písničku, lépe řečeno svůj drtivý deathmetalový námrd. V roce 1997 přišel čas na zápis "Black to the Blind", na kterém se představil nový kytarista Mauser, jenž v sestavě vydržel plných jedenáct let a významně přispěl ke stabilizaci celé kapely. Jinak se ale nic zásadního nedělo, neboť hlavní skladatelské otěže nadále pevně držel frontman a principál Piotr "Peter" Wiwczarek. ..více

[recenze]

[30.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


BLOOD OPERA - Songs in the Key of Death


“Peklo je plné. Mrtví obživli. Existuje pět klíčů a každý z nich je zásadní pro přežití lidstva. Buď budeš mít všech pět klíčů nebo zahyneš. Nikdo není v bezpečí. Apokalypsa začala….

Využijete-li hodně výraznou image, vždycky hrozí, že forma přebije obsah. Ne každý umí podepřít provokativní vzhled stejně silnou muzikou jako svého času Kiss, Gwar nebo Lordi. Zombíci Blood Opera by vás při nečekaném setkání mohli na první pohled řádně vyplašit ..více

[recenze]

[29.05.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]


MY DYING BRIDE - A Mortal Binding


My Dying Bride zná každý, kdo se o metal trochu zajímá, i když třeba anglickou legendu doom metalu zrovna nemusí. Tohle jméno značí jistotu, že posluchač dostane kvalitní porci melancholie. Nelze od nich čekat nějaké velké experimenty, spíš se člověk těší, jak moc se nové album povede. Novinka „A Mortal Binding“ je již čtrnáctou řadovkou. má osm skladeb a stopáž pětapadesát minut. Prostě pořádná porce doomu. ..více

[recenze]

[29.05.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THE TROOPS OF DOOM - A Mass To The Grotesque


Retro je v kurzu a o to víc, když ho hraje přímý účastník dávných časů. Co na tom, že Jairo Guedz natočil s brazilskou Sepulturou pouze debutové EP „Bestial Devastation“ a první řadové album „Morbid Visions“, aby pak přenechal místo technicky zdatnějšímu Andreasu Kisserovi. Tím se vyhnul létům největší slávy, které kapela dosáhla v devadesátých letech, ale díky tomu nemůže být spojován s úpadkem Sepultury po odchodu Maxe Cavalery, ani se stylovými kotrmelci, které kapela dělala, a které ne vždy fanoušci správně pochopili. ..více

[recenze]

[28.05.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


RHAPSODY OF FIRE - Challenge the Wind


"Je ovšem škoda, že se nikam neposunula zvuková produkce, jejíž počítačová umělost přece jenom výsledný dojem o kus sráží", přesně tak jsem zakončil recenzi předešlé řadovky italských symfoniků Rhapsody of Fire. Tenkrát šlo již o druhý případ nepříjemného syntetického soundu z dílny Sebastiena Levermanna, který zůstává hlavním studiovým technikem i v případě nového alba "Challenge the Wind". A protože se opět nic nezměnilo, není tentokrát možné aplikovat stejnou dávku velkorysosti. Čeho je moc, toho je příliš.....více

[recenze]

[28.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


TERAMAZE - Eli - A Wonderful Fall from Grace


Poté, co na přelomu dekády vyhrnuli během čtyřiceti měsíců australští hračičkové Teramaze na svět pět řadových alb, zřejmě si řekli, že je na čase trochu zvolnit. Mezera mezi albem „Flight of the Wounded“ a novinkou „Eli - A Wonderful Fall from Grace“ se proto natáhla na víc než rok a půl, ale během této doby Teramaze stihli marnotratně vydat jednu výběrovku, jeden živák a představili i pár singlů, z nichž až poslední „Standing Ovation“ našel místo na nové řadovce. Otázku, zda pětici klokanů tohle tempo..více

[recenze]

[27.05.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << 2 / 620 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.10442 sekund.