VOLA, CHARLOTTE WESSELS, THE INTERSPHERE - 13.11.2024, PRAHA, MeetFactory

Je zajímavé navštívit během dvou týdnů jeden a ten samý klub a přitom na velmi odlišnou muziku. Zatímco nedávno to byl melodicko death metalový večer (Dark Tranquillity), tentokrát šlo o prog rock/metalovou show. Polovina týdne, téměř půlka listopadu a pražský klub MeetFactory. Sestava se tu sešla pozoruhodná. The Intersphere, Charlotte Wessels a Vola. Vyprodáno nebylo, ale klub se velmi slušně zaplnil a vlastně to i bylo příjemné, že se nekonala brutální tlačenice...více

[reporty]

[18.11.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

SLADE - We`ll Bring The House Down

„Byli jsme úplně na dně. A když bylo úplně nejhůř, rozhodl se Dave, že kapelu opustí,“ uvedl frontman Noddy Holder na adresu kytaristy Davea Hilla. Slade se nedařilo nic z toho, na co sáhli. Singly zmizely z hitparád, poslední dvě alba „Whatever Happened To Slade“ a „Return To Base“ nikdo nekupoval a jestliže punk před třemi lety znamenal pro kapelu pohromu, nyní to vypadalo, že jí nastupující heavy metal zasadí ránu z milosti. Jim Lea a Noddy Holder cvičně skládali nové skladby, ale vůbec nebylo jasné, ..více

[recenze]

[18.11.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

PARAGON - Metalanation

Veteráni Paragon prý měli na mále. V době, kdy světem otřásala covidová brebera, se otřásla v základech i sestava šestice hamburských heavíků. Vnitřní napětí nevydržel kytarista Günter Kruse, ani bubeník Sören Teckenburg, Ústřední autorská dvojice Jan Bünning and Martin Christian sice pracovala na nových skladbách, ale i Martin Christian měl zaječí choutky, takže se Paragon dohodli na tom, že za bicí posadí mlaďáka Jasona Wöbckeho, odehrají pár koncertů na rozloučenou s Martinem a kapelu rozpustí...více

[recenze]

[17.11.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

WEATHER SYSTEMS - Ocean Without A Shore

Král je mrtev, ať žije král, říkali staří Angličané a s trochou nadsázky se jejich dávné rčení dá přenést i na britskou hudební scénu. Není nutné hned mluvit o vracejících se Oasis, v nichž ze staronového svazku bratří Gallagherů spíše čpí síla peněz než touha po vzájemném hraní či tvorbě nové hudby. Anathema byla kapelou mnohem menší, ale pláč fanoušků (ač značně užšího okruhu než v případě Oasis) byl při jejím konci možná větší, než když si Gallagherové vjeli do vlasů...více

[recenze]

[16.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

INNERWISH - Ash of Eternal Flame

Že bude nové album řecké kapely InnerWish dobré, bylo jasné dlouho před jeho vydáním. Tři vypuštěné singly potvrzovaly, že spolek, o který si z důvodu delší nečinnosti dělal starosti nejeden fanoušek, se vrátí na scénu ve velkolepé formě. Ve skladbách se zračila autorská nápaditost, řemeslná zručnost, a také mazácký klid, jenž dával na srozuměnou, že rychlým písním známým z rané éry kapely pravděpodobně definitivně odzvonilo. A že to vůbec ničemu nebude vadit.....více

[recenze]

[15.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

ANVIL - One And Only

Letité hořekování nad tím, že Anvil nikdy nedosáhli takového úspěchu jako třeba Metallica nebo Judas Priest, přestože s nimi v osmdesátých letech sdíleli jedno pódium, je notně obehraná písnička, která už ani moc nebaví. Nejde o to, že kapela pochází z Kanady, kde byl úspěch mnohem větším oříškem než v britsko-americké aglomeraci, a nejde ani o to, že by Anvil chybělo pověstné štěstíčko. Jde také o hudbu. Anvil nehráli špatně, heavy metal měli v malíku a frontman Steve „Lips“ Kudlow se „hard n´heavy“ slovy oháněl snad častěji než Joey DeMaio,..více

[recenze]

[15.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

RISK - Dirty Surfaces

V podání Risk byl konec osmdesátých let (reprezentovaný třetím albem „Dirty Surfaces“) určitým vyvrcholením dění z předchozích dvou alb a náznakem, že by se v životě kapely něco mohlo změnit. Naposledy se na obálce objevila parta roztomilých zvířátek „Hell`s Animals“, která tentokrát dorazila na pláž, aby si mohla dělat šoufky ze žraloka a tím pomohla krotit úvodní paniku („Beach Panic“), znamenal v řadách Risk labutí píseň nejen pro čtyřnohou havěť, ale i pro kytaristu Thilo Hermanna, jenž už svoji další desku nahrával o čtyři roky později v Running Wild,..více

[recenze]

[14.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

GREAT WHITE - Rising

Mohlo se zdát, že kapela chytla druhý dech, když vyšla comebacková deska „Back To The Rhythm“ a rozhovory hýřily nadšením nad znovunalezenou společnou chemií a dávným přátelstvím. Jenže co se skrývalo pod povrchem, nebylo tak růžové a okolnosti comebacku Great White byly mnohem smutnější, než se mohlo na první pohled zdát. Jako už několikrát v minulosti byl znovu na vině alkohol a drogy. S tím měl zpěvák Jack Russell problémy od pradávna a jestliže střídal období, kdy pil jako duha a kdy byl střízlivý,..více

[recenze]

[14.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

SAINT - Immortalizer

Trnová koruna omotaná kolem zeměkoule v kombinaci s názvem kapely by mohla být dobrou nápovědou pro to, jakým směrem se ubírá lyrická stránka amerických heavíků Saint, pokud jste během posledních čtyř dekád dokázali minout jejich již dvanáct vydaných alb (pamětníci přelomu sedmdesátých a osmdesátých let by mohli pamatovat kořeny téhle party v Power Faith a následně v The Gentles, které z aktuální sestavy zažil jen basák Richard Lynch). S ohledem na to, jak dlouho Saint fungují (byť obligátní pauza neminula ani je), ..více

[recenze]

[13.11.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

XIII. STOLETÍ - Noc vlků

Už jsme si zvykli, že XIII. století si s vydáváním řadových desek dává pořádně načas. Kapela sice pravidelně zásobuje fanoušky různými kompilacemi a jinými neřadovými nahrávkami, ale na kolekci nových písní jsme museli tentokrát čekat dlouhých osm let. Naštěstí se i tentokrát potvrdilo, že dlouhé čekání za to stálo a formace okolo bratří Štěpánů opět přišla s kvalitním materiálem...více

[recenze]

[13.11.2024]

[Moloch]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

Vladimír MIŠÍK - Vteřiny, měsíce a roky

Úctyhodná kariéra Vladimíra Mišíka, zakládajícího člena slavných průkopnických kapel The Matadors či Blue Effect, má další pokračování. Respektovaný umělec před lety oznámil, že kvůli zdravotním problémům končí s koncertováním, poté přišel s vynikajícím albem "Noční obraz", které navázalo na klasickou práci s kapelou Etc., a po neméně výborné nahrávce "Jednou tě potkám" potvrdilo správnost spolupráce s producentm Petrem Ostrouchovem. Ostrouchov nejen usednul na producentskou stoličku,..více

[recenze]

[12.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

SILENT WINTER - Utopia

Až doposud byla alba řeckých melodiků Silent Winter sázkou na jistotu. Kvalitní power - heavy metal s výborným zvukem a příjemně excentrickým vokálem Mikea Livase, jenž se v současnosti stává pilířem mnoha dalších uskupení. V tomto ohledu můžeme hudebníka Kiriakose Balanose považovat za průkopníka, jenž Livasovy schopnosti objevil dlouho před ostatními. A zatímco někteří jiní své původní chlebodárce opouštějí pod vidinou větší slávy (zdravíme Yannise Papadopoulose), frontman Silent Winter zůstává, ..více

[recenze]

[12.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

FLASHBACK OF ANGER - Prisoner Of War

Italové Flashback Of Anger vloni oslavili dvacáté výročí své existence, a jen díky tomu, že nejsou žádní dříči a alba z nich běžně padají zpravidla po pěti až šesti letech, nemám potřebu tvrdit, že jejich tvorba i výkon ztrácí jakoukoliv naléhavost, vnitřní pnutí, život a chuť překonávat sama sebe každým rokem, takhle jsou ta období přece jen delší. Ne, že by muzika Flashback Of Anger nudila, ale už na minulém albu „Shades“ skladby tak nějak klouzaly po povrchu, aniž by se měly potřebu zavrtávat pod kůži (nemluvě o tom, že by to šlo i hlouběji). ..více

[recenze]

[11.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

SLADE - Return To Base

I přes brutální úpadek popularity dobrá nálada Slade neopouštěla. Kapela získala uměleckou volnost, když se s manažerem Chasem Chandlerem dohodla na kompromisu, a měla se starat o uměleckou stránku věci a Chandler o obchodní. Špatnost rozhodnutí, které manažerovi dalo volné ruce k odírání muzikantů až na kost, si kapela uvědomila až o několik let později, protože na konci sedmdesátých let si užívala tvůrčí svobodu, neboť nebyla svazována Chandlerovými požadavky na hit, na stylové směřování, ani na směšnou image, ..více

[recenze]

[11.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

GRAND MAGUS - Sunraven

Definitivně zapomeňte na Grand Magus jako na stoner rockovou či doom metalovou kapelu. Sice se nevzdala někdejších vlivů, pramenících z geniality Black Sabbath, ale to, co definovalo jejich první desky, je pryč. I reminiscence na původní tvorbu bývalou kapelu zpěváka Jannea "JB" Christofferssona Spiritual Beggars jsou skoro neslyšitelné. Jak Michael Amott a jeho kumpáni po Christofferssonově odchodu stále více směřovali k coverdaleovsko-hughesovskému období Deep Purple, tak Grand Magus kráčí jiným směrem. ..více

[recenze]

[10.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

SHINING FORCE - Spiritual Warfare

Vzhledem k tomu, že pojmy Holy Father či Jesus Christ vám ze čtvrtého alba texaských metalových křesťanů (tisková zpráva mluví o metalových titánech, ale asi by v tomto ohledu bylo lepší nekoukat do nebes a držet se při zemi) na vás budou vyskakovat poměrně často, nelze začít jinak než citací ideového základu, o který se americká formace Shining Force opírá: „Naším posláním je používat křesťanskou hudbu jako nástroj k tomu, abychom k lidem dostali poselství o Boží lásce, uzdravení a vysvobození. ..více

[recenze]

[09.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]