GOD DETHRONED – The Judas Paradox

Holandská svorka God Dethroned, ktorá je stálicou vo svojom žánre vydáva novinku s názvom „The Judas Paradox“. Album sa vošiel do štyridsiatich piatich minút a je to riadna dávka poctivého black death metalu. Táto partia obrazne na novinke neuhne ani o milimeter, aj keď by priestor možno bol. Nemá to za potreby. Nepodlieha žánrom, nejakým módne hudobným trendom, alebo nebodaj mainstreamu. Naopak, ide si svoje!..více

[recenze]

[16.10.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

IRON ECHO - Forged in Fire

O partě Iron Echo jsem před poslechem náhodné skladby na YouTube neměl tušení, a tak jsem si nemohl přečíst hlášky typu "bezduchá kopírka Judas Priest", což je názor, který pravděpodobně někde visí nebo se brzy objeví a jenž by mohl od poslechu alba odradit. Nová německá skupina slavné Brity opravdu hodně připomíná (i když její název by napovídal spíše inklinaci k Iron Maiden) a této podobnosti se nelze zbavit po celou dobu stopáže debutového zápisu "Forged in Fire"...více

[recenze]

[16.10.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

NIGHTWISH - Yesterwynde

Pomineme-li heavy metalové veterány Iron Maiden a Judas Priest, jsou Nightwish v současnosti největší evropskou metalovou kapelou. Tento status si Finové vydobyli řadou kvalitních nahrávek, jež kromě metalové subkultury oslovily taktéž publikum, které tvrdé hudbě obvykle neholduje. Kapela již dvakrát ustála výměnu zpěvačky a jediným zaškobrtnutím v její bezmála třicetileté kariéře bylo v roce 2020 rozpačitě přijaté album „Human. :II: Nature.“ Poté přišla pro kapelu velká rána, když její řady opustil fanoušky zbožňovaný ..více

[recenze]

[15.10.2024]

[Moloch]

[17 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

SOUL ASYLUM - Slowly But Shirley

Publikum svého času Soul Asylum milovalo a dostalo je do závratných výšin, o nichž se Davidovi Pirnerovi předtím ani nezdálo. Přestože pro drtivou většinu populace kapela zůstane spolkem jednoho hitu („Runaway Train“), maximálně jednoho alba („Grave Dancers Union“) a Pirner tím, koho si teenageři pletli s Kurtem Cobainem, je to pro Soul Asylum velmi hořká skutečnost. Už jen proto, že prezentují něco mnohem víc, než byla legendární „Runaway Train“, ale také proto, že vydávají desky dodnes, ..více

[recenze]

[15.10.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

SLADE - Old New Borrowed And Blue

„Když jsem se probral, vůbec jsem nevěděl, co se stalo. Když jsem se na sebe podíval do zrcadla, tak to byl šok. Tam, kde jsem předtím měl vlasy a lebku, nebylo nic,“ popsal bubeník Don Powell po letech tragickou nehodu, při níž zemřela jeho přítelkyně Angela Morris a kterou 4. červenec roku 1973 taky skoro nepřežil. Bledě to vypadalo i se Slade. Přestože Powell nezasahoval do zlatonosného kompozičního procesu, byl nepostradatelným členem kapely, která si zakládala na jednotě a pospolitosti. ..více

[recenze]

[14.10.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

KALANDRA, LILI REFRAIN - 9.10.2024, Praha, Underdogs

Ve středu 9.10.2024 jsem mířil do pražského klubu Underdogs s vidinou silného zážitku, protože mě norská Kalandra naprosto okouzlila při loňském předskakování Leprous. Underdogs je malý klub s neopakovatelnou atmoškou. Bývají v něm o dost tvrdší bandy, než je tomu v případě éterické Kalandry, ale to vůbec nevadí. Do klubu si našlo cestu mnoho lidí a k vyprodání chybělo jen pár lístků. ..více

[reporty]

[14.10.2024]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

WIND ROSE - Trollslayer

Ne, že bych Wind Rose podezříval, že do jejich hudby promlouvá umělá inteligence, to by italská pětice musela patřit k jejím nejranějším uživatelům (ne-li přímo vynálezcům), ale jak mi připadala podle velmi podobné šablony poskládaná minulá deska „Warfront“, u aktuální novinky „Trollslayer“ mám pocit, že jde o neoddělitelná siamská dvojčata, při jejichž tvorbě by se členové Wind Rose při vymýšlení zadání pro čím dál populárnější technologii asi příliš nenadřeli, jen by setřeli prach, usazený během posledních dvou let ..více

[recenze]

[13.10.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MÖTLEY CRÜE - Cancelled

Věřit Mötley Crüe se nikdy nedalo. Když v roce 2015 de facto svou vlastní krví podepsali smlouvy, že už spolu nikdy nebudou hrát, dal se comeback vyhlížet za prvním rohem. Došlo k němu o něco později, ale slogan „All Bad Things Must End“, podle něhož pojmenovali v roce 2015 singl na rozloučenou, pozbyl platnosti. Fanoušci byli spokojeni a dokázali se přenést i přes leckdy chatrný výkon Vince Neila, jenž zejména na novém začátku vzbuzoval otázky, zda by ikonického frontmana nebylo třeba vyměnit. Vince to ustál, ..více

[recenze]

[12.10.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

ARAWN - Kapitola III

Mostečtí Arawn na konci září vyřízli třetí rýhu do své studiové pažby. O tomto kroku dávali vědět dlouho dopředu formou několika singlů, z nichž minimálně jeden působil velmi netradičně. Šlo o skladbu "Immortal", která obsahuje prvky, jež bychom očekávali spíše na nějakém power metalovém albu. Zbytek nových songů působí rovněž překvapivě, konkrétně v tom, jak po úvodním neslaném nemastném dojmu začnou postupně zalézat pod kůži...více

[recenze]

[11.10.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

Richie KOTZEN - Nomad

Už se zdálo, že Richie Kotzen sólovou tvorbu zanedbává a soustřeďuje se spíše na The Winery Dogs a spolupráci s kytaristou Iron Maiden Adrianem Smithem. Jenže poté, co se bubeník Mike Portnoy vrátil do Dream Theater, visí nad The Winery Dogs otazník a kolaborace se Smithem vykazovala vždycky známky pouhého bočního projektu. Na řadu přišla znovu sólová dráha, na níž poslední deska (megalomanský projekt „50 For 50“) vyšla už před čtyřmi lety ke Kotzenovým padesátinám. ..více

[recenze]

[11.10.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

THEATRE OF TRAGEDY - Assembly

„Assembly“ je oproti „Musique“ asi více pocitové, emotivnější, protože jsem k němu texty psala já,“ komentovala vydání pátého řadového alba Theatre Of Tragedy zpěvačka Liv Kristine. Emotivnější, to je hřebíček na hlavičku, jenž v rámci diskografie spolehlivě posunul na kvalitativním žebříčku „Assembly“ před „Musique“. Jeho náplň má sice stále daleko blíž k elektro-popu než k jakémukoliv metalovému žánru, ale už se na něm alespoň dají najít solidní melodie i trocha lidského tepla. ..více

[recenze]

[10.10.2024]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

GREAT WHITE - Psycho City

Doba nástupu grunge byla pro kapely, které zažívaly velké úspěchy v osmdesátých letech, strašně schizofrenní. Hlavou byly pořád v minulé dekádě, jejich členové se cítili jako nedotknutelné božstvo a protože byli na vrcholu sil, mysleli si, že další úspěch je samozřejmostí. Výjimkou nebyli ani Great White, ačkoliv relativní neúspěch desky „Hooked“ (alespoň v porovnání s „Once Bitten“ a zejména s „…Twice Shy“) jistou nápovědou být mohl. ..více

[recenze]

[10.10.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]

THE NEW ROSES - Attracted To Danger

Kapely starnú, zpívali v minulém století slovenští Modus, a to je neoddiskutovatelná realita. Jen na někom je to znát víc, na někom méně. Němečtí hard rockeři The New Roses vydařený debut „Without A Trace“ vypustili před jedenácti lety (a cestu kapela započala ještě o šest let dříve), takže proces jejich stárnutí by ještě nemusel dosáhnout kdovíjak vysokého stádia a z předchozí pětice vydaných desek by člověku jakákoliv myšlenka na ubíhající roky nepřišla. ..více

[recenze]

[09.10.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

VICIOUS BLADE - Relentless Force

Nevím, jestli jde jenom o můj dojem, nebo skutečně začínají být ženské growlingy atraktivnější než mužské. Jako by se v hlase (v naprosté většině) ladných a subtilních dam mísila machistická brutalita s něčím, co mužští zpěváci už do svého projevu propašovat neumí. Jakási nedosažitelná dávka démonického estrogenu. Týká se to např. Alissy White-Gluz z Arch Enemy, Linney Landstedt z Tyranex, Kitty Saric z Dekadence, Priky z Nervosy, Lady Owl z Pokerface nebo Clarissy Badini.....více

[recenze]

[09.10.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

HELEVORN - Espectres

Matadoři španělského gothic / doom metalu Helevorn nikdy nehráli a nehrají první ligu, co se týče popularity (v rámci žánru), ale ve své zemi status legendy mají nebo mít budou. Vydávají desky takřka vždy po čtyřech či pěti letech a ani nyní tomu není jinak. Novinka „Espectres“ je páté album kapely a překvapivě je i jejich nejkratší.

Helevorn mají za sebou skvělé nahrávky a hromadu zkušeností, což je z novinky znát. V rámci žánru nepřichází s ničím převratným ..více

[recenze]

[08.10.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

VAIN - Disintegrate Together

Čím dál postupují roky, tím více se Vain ze San Francisca jeví jako anomálie někdejší glam metalové scény. Na konci osmdesátých let měli stát na vrcholu stylové pyramidy, protože debut „No Respect“ je album se silou „Appetite For Destruction“, a kompoziční zdatnost, uměleckou výdrž a v neposlední řadě neuvěřitelně zachovalý a nad jiné specifický vokální projev Davyho Vaina si udrželi dodnes. V době, kdy Vainovi souputníci pěvecky chřadnou a často jsou stínem toho, ..více

[recenze]

[08.10.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]