Při bilancování roku 2020 jsem si postěžoval, že dostatek času, který se v důsledku omezení koncertní činnosti mnohým kapelám v covidové době naskytl, řada muzikantů nedokázala využít k tvorbě kvalitního materiálu. V uplynulém roce tomu bohužel bylo dost podobně. Opět se ukázalo, že pracovat na tvorbě desky v klidu a bez časového presu, automaticky neznamená skvělý výsledek. Řada kapel vydala jen průměrná alba, jiné dokonce úplné propadáky, přičemž o největší zklamání se postarali Iron Maiden se "Senjutsu". Popsaná situace mě dovedla k myšlence pojmout bilancování roku 2021 trochu jinak a zaměřil jsem se čistě na debutová alba, většinou začínajících a ne úplně známých kapel. Následující top pětka tedy není přehledem nejlepších nahrávek loňského roku, ale spíše prezentace mých čerstvých hudebních objevů.

Nejlepší zahraniční debuty

1. K.K.`S PRIEST - Sermons Of The Sinner
Tuhle partu nemusím nikomu představovat. Snad každý příznivec (nejen) heavy metalu zaznamenal návrat legendárního K.K. Downinga na scénu. Kombinace skvělého hlasu Tima "Rippera" Owense a skladatelského umu bývalého kytaristy Judas Priest udělala ze "Sermons Of The Sinner" nejlepší debutovou nahrávku uplynulého roku.

2. ULTHIMA - Symphony Of The Night
Mexicko-finská šestice drtí melodický death metal, jenž má velmi blízko ke kultovním Children of Bodom. Muzikantská zručnost ani čich na chytlavé melodie kapele nechybí a rozhodně má potenciál zařadit se mezi přední představitele svého žánru.

3. ÜLTRA RAPTÖR – Tyrants
Heavy/power metalová formace z Kanady si lebedí v syrovém zvuku a přímočarých postupech. Její energií napěchovaná hudba si bere inspiraci především z tradičních německých kapel jako Running Wild či Rage.

4. WIZARDTHRONE - Hypercube Necrodimensions
Nevím, jestli považovat Wizardthrone za regulérní kapelu nebo spíš za boční projekt Christophera Bowese (Alestorm, Gloryhammer), ale do nejzajímavějších debutů loňského roku určitě patří. Zařadit skotskou pětici do nějaké žánrové škatule je téměř nemožné. V jejich hudbě se mísí vlivy jak melodických, tak extrémních odnoží metalu. Souvislost s veselou jednoduchou hudbou Chrisových domovských kapel byste však na „Hypercube Necrodimensions“ hledali marně.

5. FROZEN SHIELD – Ínia
Španělští Vikingové umí skládat jak veselé skočné melodie, tak velkolepé symfonické opusy. Jejich pompézní folk metal čerpá inspiraci především ze severských spolků jako Wintersun či Ensiferum. Jen škoda, že si pánové libují v poněkud přehnaně dlouhých skladbách, stačilo by vyškrtnout několik zbytečných pasáží a „Ínia“ mohla být metalovým debutem roku.

Nejlepší domácí deska

V rámci bilancování loňských nahrávek nemohu zapomenout na domácí scénu. Zde si dovolím vyzdvihnout jen jednu nahrávku (tentokrát se nejedná o debut), která v mých očích (tedy spíš uších) předčila vše, co v loňském roce v české kotlině vyšlo.

BRATRSTVO LUNY – Clamare
Kralupští gothic rockeři s novým mužem za mikrofonem stvořili nejtvrdší a zároveň nejlepší album své dosavadní kariéry. „Clamare“ nechybí nic z typických prvků Bratrstva Luny (skvělé texty a tajemnou atmosféru nevyjímaje) a zároveň přináší spoustu nového, v hudbě kapely doposud neslyšeného.