Nádherně rozzlobená…, tak nějak by mohl znít překlad názvu původem australské kapely (aktuálně působící ve Spojených státech) Bellusira. A nutno uznat, že poměrně přesně vystihuje projev jednoznačně hlavní postavy tohoto ansámblu, zpěvačky Crystal Ignite. Její hlas, ze kterého lezou žiletky i emoce, je tím nejzásadnějším, co na druhém albu téhle party „The Healing“ přitáhne pozornost. Do pozadí odstrčí i celkem známý přírůstek (který však mezitím, zdá se, vítr už zase odvál někam jinam) v řadách kapely, kytaristu a klávesáka Koichiho Fukudu (ex-Static X), jehož nástroje sice občas vystrčí růžky, ale jde spíš jen o vydatnou a hodně intenzivní podporu výrazné frontwomanky.
Moderní, či chcete-li alternativní rock se sklonem občas si nu-metalově zaštěkat, který tato čtveřice produkuje, je plný nevtíravých (až se chce říct nevýrazných) melodií, ještě natolik přístupných, aby Bellusira nestavěla jen na výrazné energičnosti a intenzitě. Tento stav navíc umocňuje hodně průrazný a ostrý zvuk, za který jsou zodpovědní Dan Whittemore (Paramore, Macklemore) a Ulrich Wild (Breaking Benjamin, Deftones, Rob Zombie). I když výsledný pocit je u většiny skladeb (vyjma pomalých emotivností) hodně podobný – tedy natlakovaná energie, uřvaná intenzita a poměrně studeně nekompromisní zvuk kytar, jsou tyto skladby natolik pestré, aby se v nich dalo snadno orientovat. A když do toho vytrvalého presu propašují Bellusira i výraznější melodii, daří se jim tyto elementy propojit natolik šikovně, že umí být i přirozeně chytlaví, za příklad vezměte třeba uvolněně houpavý a v refrénu dokonale vydivočený (no samozřejmě, je to zásluha Crystal)„The Fire Song“. Pochopitelně, že v tom intenzivním tlaku skvěle fungují momenty, kdy Bellusira zvolní. Nejenže je to hodně osvěžující, ale ještě navíc má Crystal Ignite příležitost představit i další odstíny svých hlasivek. Jak skvěle se svým hlasem dokáže pracovat a vyjádřit celou škálu pocitů, posuďte v líně se převalující a alarmující „Sister“, či v závěrečné titulní skladbě, kde jen za doprovodu akustické kytary dostane Crystalin hlas až teatrální (bez přehnané afektovanosti) podobu.
Pokud vám ještě není jasné, ve kterých vodách jsou Bellusira hodně aktivní štikou, tak vězte, že rozhodně ne náhodou dělali doprovod po rodné Austrálii kolegům Halestorm. Hudba na ostří nože, hrubá a nemilosrdná na straně jedné, výrazně emotivní na straně druhé. Netroufnu si odhadovat, jestli by se Bellusira mezi ostatními modernisty neztratili, kdyby u mikrofonu nestála divoká Crystal Ignite. Ale ona tam stojí a díky ní jsou Bellusira nepřeslechnutelní.
|