Tak jsem, já naivka, zase narazil se svými poněkud optimistickými představami. Nakrmen dostupnými informacemi o jedinečnosti produkce domažlické skupiny Dark Angels jsem od jejich debutového alba čekal podstatně víc. Melodický metal podbarvený zvukem kláves, s něžným hláskem u mikrofonu – to můžu tlačit do hlavy dnes a denně a dokola, bez náznaku jakýchkoliv zažívacích potíží. Jenže u Andílků mi tahle kombinace přece jen krapet zaskřípala. Kruci, já nečekal, že na albu najdu kompoziční vyzrálost, instumentální zručnost a producentskou barevnost Rhapsody, dokonalost Tarji nebo jedinečnost Dorotky Pesch, vážně ne. Jenom si musím srovnat v palici, že místo vyzrálého alba, které jsem alespoň podle dostupných ohlasů očekával, na mě vykouklo cosi ve stylu předpubertálních Edenbridge, se všemi nectnostmi, co bych od prvotiny čekal, ale na druhou stranu s docela slibným potenciálem. Vím, že se jedná v podstatě o mládežnický debut a tak ta celková nedotaženost může být zaviněná nedostatkem zkušeností a možná i nedostatkem peněz.
Na albu se nachází celkem sedm skladeb, pět z nich zpívaných v angličtině, dvě v mateřštině. Úvodní „Time For Tears“ začíná kdesi na bitevním poli. Z bitevní vřavy se přes tajemný zvuk kláves sklouzne k rytmicky svěžímu, nekomplikovanému kytarovému nástupu. Hlas Lucky Avramové se taky poslouchá vcelku příjemně. Nic víc, nic míň. Skladba se odehrává v jedné rovině a když už přijde změna a Lucka se vytáhne lehoulince do výšek, tak se ztratí i ta pohoda a nastupuje upracovaná dřina. Druhá skladba „I Ask You“ je stejná. Všechno je naprosto v klidu a pohodě, chybí mi tu jakákoliv spontánnost. To je asi ten nejzásadnější problém. Možná jsem už vážně deformován rozmáchlou produkcí ostatního světa, ale tady mi chybí aspoň záblesk toho neuchopitelného čehosi, co z pěšáků udělá hrdiny. Všechno je tak, jak má být… a přitom se nemůžu zbavit dojmu, že je to mdlé, jalové, bezbarvé, bez chuti i bez zápachu, líbivá vata bez emocí, která neublíží, ale ani nenadchne. Když už se objeví melodický nápad, tak doklopýtá do poloviny své cesty a tam se unaví.
„Prokletá noc“, třetí skladba, odkope tu největší slabinu Dark Angels v celé nahotě. Je to docela průšvih, když v rámci přiblížení se fanouškovskému klanu se kapela pověnuje i rodnému jazyku a ona přitom Matka čeština dostane slušně na prdel. Ne, fakt si nepředstavuju, že pro každou kapelu bude psát texty renomovaný básník, ale zoufalost půlnoční vesnické tancovačky a veršovánek typu „uším – tuším“ u mě vyvolává nadměrné slinění a divné pocity v oblasti žaludku. Celý hororový příběh je tak podivně slátán dohromady se snahou o zpěvnost, že by asi pomohla cimrmanovská akustická konstanta, a Lucka by se nemusela tak trápit a hlídat si, kde musí text drmolit a kde zas počkat na další nástup. Následující polobalada „Už neumím“, to jsou dvě naprosto odlišné tváře jedné kapely. Pomalou pasáž, nenásilnou polohu a mým uším hodně příjemný Lucčin hlas vystřídá – bohužel – svižnější refrén, kde Dark Angels zazdí můj pozitivismus definitivně six feet under. Sorry, ale v téhle části vám nevěřím ani notu. Nevím, jestli je to věkem (mým), tím, že je Lucka prostě jenom moc hodná holka nebo snad erupcemi na Slunci, ale aspoň u vyhazovu bývalého milého bych čekal poněkud emotivnější projev. A i když Lucčina angličtina není zrovna stoprocentní, radši se jí probůh držte, protože pak se třeba vyhnete perlám typu „choval ses ke mně, jako bych byla slizká ryba, ale já ti něco povím, tys byl moje veš.“ Nebo to v angličtině aspoň nebude tak tahat za uši.
A pak, zaplaťpámbu, dojde konečně na pozitiva a sociální jistoty. Pátá v pořadí „Naked In The Rain“, to je sakra rázný kopanec k procitnutí z dosavadní noční můry. Nevím, z jakých chemických sloučenin se skládá ten déšť, ve kterém si zatančila celá kapela, ale že v něm bylo nemálo živé vody, na to dám krk. A jestli Lucka to pozvání k tanci myslí vážně, tak si s ní zatraceně rád zaskotačím a parket ať už stavějí někde uprostřed pořádného rockového pekla. Z unylého andílka se totiž proměnila v andílka hodně temného a zbytek kapely jí statečně sekunduje. Šlape to a šlape. A pak že to nejde. Ta kacířská myšlenka, že ústřední motiv z „Naked…“ jsem už někde slyšel, je naprosto nevýznamná. Tady totiž Andílci konečně dokázali, že umí. V šesté titulní „See You In Hell“ se laťka udrží nahoře. Ti hodní a nudní andílci mají do pekla vstup zakázán, a tak temní andělé uvaří z těch chutnějších ingrediencí slušně odsýpající, přímočarou skladbu. Závěrečná „Rock On“ pošoupne úroveň ještě kousek výš, syrová hardrocková záležitost s atmosférou a nádechem (a motivem) nesmrtelné „Princess Of The Dawn“, kde zdrsnělá Lucka dokazuje, že když na to přijde, mohla by být i vzornou žačkou dračice Dorotky.
Tak jo, jak to zpočátku a postupně vypadalo na brutální průser, tak jsem si v druhé půlce alba chuť spravil. Státnice z bigbítu Dark Angels zatím nesloží, ale po debutovém albu by je měl hřát aspoň výuční list.
|
Když mě Venca pověřil recenzí na tohle CD, nečekal jsem, že to nakonec bude tak těžké...Na jednu stranu bych se měl co nejvíce držet svými vlastními pocity a na stranu druhou je Václav tak trochu mím chlebodárcem. Nakonec sem se rozhodl vůbec ho nešetřit a napsat, co si o tomto jejich novém počinu myslím. Už po prvním poslechu mi bylo jasné, že kapela je už hudebně úplně někde jinde než v dobách minulých nahrávek, které vznikaly ve velice primitivních podmínkách a takříkajíc na koleni. Jednou jsem se byl podívat i na natáčení v kdyňském studiu a už tam byl vidět velký muzikantský pokrok. Ale teď už k nahrávce See You In Hell. Já osobně jsem si rozdělil sedm písní na 2 části..V té první je perfektní otvírák v podobě "Time For Tears". Tahle rychlá, perfektně odsýpající věc je jednou z nejlepších na albu. Následuje "I Ask You", kde dostaly prostor klávesy. Opět velice dobrá skladba. "Prokletá Noc" je jeden ze dvou česky zpívaných songů na albu. Musel jsem si sice chvíli zvykat, ale nakonec se jednoznačně přiřadila k nadprůměru. Což o baladě " Už Neumím" říct nemůžu. Píseň od začátku pohřbívá zpěv, který se mi sem vůbec nehodí..Lucka se až zbytečně nutí do vysokých tónů. Ale rychlejší refrén vše zachraňuje a dokonce i zpěv se v téhle části velice zlepší. Pak se vše ale vrací do zaběhlých kolejí. "Naked In The Rain" je svěží, rychlá vypalovačka (úvodní riff se až zarývá pod kůži, ale mám pocit, že už jsem ho někde slyšel- že Václave? ;-)), která úžasně připraví půdu pro jednoznačně nejlepší věc - "See You In Hell". Takovouhle pecku jsem opravdu nečekal! Už po prvním poslechu je jasné, proč CD nese právě tenhle název. Ani závěrečná hard rocková "Rock On" není špatná, ale moc se mi na album nehodí a patří spolu s výše zmíněnou „Už neumím“ právě do té druhé skupiny, která mi zas až tak k srdci nepřirostla.
