Vítejte ve speed metalovém království! Hostiteli jsou švédové INSANIA STOCKHOLM, kteří albem „Fantasy“ atakují samotný trůn tohoto stylu a právem si nárokují převzetí žezla. Připomíná mi to HEAVENLY a jejich „Dust To Dust“, které též bylo splněním mokrých snů všech melody nadrženců. HEAVENLY zná téměř každý, INSANII skoro nikdo. Pojďme společně napravit tento hřích a rozpitvejme útroby nejpovedenějšího alba této kapely.
„Introduction“ nenápadně prostírá stůl, atmosféra napovídá, že jde o velmi krátký klid před hodinu a něco trvající bouří. Hned poté se totiž otevírají brány nebeské a my se dozvídáme, jak se žije po životě. A pokud to bude vypadat takhle, skoro se začínám těšit na svoji smrt! „Life After Life“ plní všechny povinné atributy dokonalého rozjezdu, kytarové vrstvy melodií si to rozdávají s velmi zpěvným refrénem, vše uprostřed dotováno nádherným sólem. Ne, v tomhle INSANIA není novátorská, jenže dokáže nabízené možnosti využít maximálně možným způsobem. Klišovité postupy osvěží takovou dávkou entuziasmu, že vás na vteřinu nenudí a vy jen vrníte blahem. Má recept pro psaní hitů! „Illusions“, „Carry On“, „Master Of My Mind“...všechno do detailu vypiplané skvosty. V každém z nich tuny melodií, k jejichž perfekcionismu se většina kapel nepřiblíží za celou dobu své existence. Jestli se fanoušek power/speed metalové hudby nebude po těchto skladbách olizovat jako kočka po smetaně, není mu pomoci.
Následuje 9ti minutový let vesmírem. „Universe“ je epický, chorálově zpěvný příběh, který vás uvede do stavu slastné beztíže. Přes „Face The King“ se dostáváme k titulní „Fantasy“. Jestli chcete vědět, jak zní ultra melodické, orgasticky dlouhé, zkrátka geniální speed metalové sólo, v téhle písni se to dozvíte. Pokaždé, když přejíždí mým hracím aparátem, mám tendenci se začít k INSANII modlit. Skutečná fantazie! „Vengeance“ je oproti zbytku alba poněkud nenápadnější, právě tím však vhodně připravuje půdu pro další devítiminutový epos. Po fláku „Mankind“ se převaluje kouř tajemné atmosféry, stejně jako kolem celého lidstva. Zpěv tíží a naléhá. Není to ale doom metal, takže žádná depka, naopak sólo, které připomene nejdojemnější okamžiky kapely STRATOVARIUS, dává nový příslib naděje a pocit, že to nejdůležitější v našich životech můžeme pořád ještě zachránit. A s tóny předposlední „Reflections Of Mine“ už definitivně víme, že to dokážeme!
Instrumentální závěr je honosný a puzzlově doplňuje dojem z předešlých skladeb, aby vytvořil komplexně sytý posluchačský zážitek. Bravo!
|
