Tuzemský posluchač bude možná při čtení názvu kapely zmatený podobností s jednou místní skupinou. Švédové jsou často zmiňováni bez 'stockholmského' přídavku, ke kterému jsou nuceni právě existencí české smečky, jejichž datum vzniku je o něco starší. A kdybychom pod jménem INSANIA STOCKHOLM chtěli hledat i názvu věrnou náplň, právem bychom očekávali nějaké psychedelické prvky, vylezlé z hlav někoho z dlouhé řady lidí, kdož jsou nasraní na svůj život a chtějí to dát hlasitě najevo i okolí. Kdo by však takto smýšlel, nebyl by dál od pravdy, než jsou Paroubek s Topolánkem od usmíření.
Pod názvem kapely INSANIA STOCKHOLM totiž nenaleznete nic jiného, než prvotřídní power speed metalovou náplň. A je třeba dodat, že tato náplň je oslazena vysoce kalorickou dávkou nádherných melodií. Skutečně, ti z vás, kteří nedrží v této žánrové škatuli žádnou dietu, způsobenou tisíckrát slyšenými variacemi jednoho a téhož, slupnou si na tomto moučníku ze švédského stolu jako na pověstné malině.
Objetkem našeho zájmu je v pořadí druhé album této kapely s názvem „Sunrise in Riverland“. Vzniklo v roce 2001, což bylo dva roky po vydání debutu „World Of Ice“, který je též nádherným melodickým zásekem, bohužel je však zážitek mírně zkalen prahbídnou produkcí. Na druhém albu se tento nešvar podařilo vymazat, takže kvalitní hudební těleso je kazajkově sevřeno i stejně kvalitním zvukem.
Něco málo přes hodinu trvající album startuje instrumentálka „Finlandia“. A melodici můžou prostírat, začínají hody! Dá se říct, že koho nesvede hned tato skladba, může tuhle švédskou číču pustit navždy k ledu. Ještě pořád je to však pouze závdavek k rychlému tempu, které povinně přináší hned druhá skladba „Land Of The Wintersun“. A hned je tady vysoké zaječení zpěvákovo. Kdo má předsudky proti klišé tohoto stylu a ještě neodešel, prchá nyní. My ostatní se začínáme vrtět natěšenou nedočkavostí. Překrásný refrén, stejně takové sólo. Vše zakončeno mohutným chorálovým zpěvem slov z názvu skladby. Konečně, chce se zvolat! Konečně někdo, kdo narovnává pošramocenou pověst tohoto stylu a dodává mu navíc tolik potřebnou svěžest. Další skladba lehce ubere z tempa, nikoli však z příjemně melodické nakažlivosti. INSANIA STOCKHOLM je skutečným potěšním pro ty, kteří prahnou po vznosně chytlavých sólech. Tady jsou servírovány po kilech.
Nejprůkazněji v další písni „Beware OF The Dragons“. Nádhera, paráda, potlesk!!! Je potřeba utřít pařením zvlhlý čelo, proto následují pomalé tóny skladby „Angels In The Sky“. Ani zde kapela neselhává a naplňuje všechny jakostní znaky krásné metalové balady (kterou v rádiu nikdy neuslyšíte) až po okraj. Dalo by se říct, že s „Lost In Time“ přichází vrchol alba. Kdyby však těch vrcholů nebylo celé pohoří! Dejme tomu, že zmíněná skladba je Mount Everestem v Himalájích, kdy se ostatní vrcholy tyčí kousek pod ním. Dalších šest zářezů se nese v nastoleném tempu a celou dobu vlní hyperbolu kvality hodně nad průměrem. Devátá „Dangerous Mind“ je nejkratší song alba, má něco přes tři minuty, ale v tomto čase stihnou švédové zacitovat celou hitovou učebnici tohoto stylu. U jiných by to byla do očí bijící věc, u nich „pouze“ další perla z bohatého náhrdelníku. Můj osobní favorit, píseň, kterou můžu feťácky sjíždět pořád dokola a nikdy nebudu mít dost!
A nikdy nebudu mít dost celé INSANIE STOCKHOLM, jenž tímto albem vrátila stylu hrdost, kterou dalšími (dvěma) alby ještě utvrdila.
|
