- Desmond

Kromě Autograph skládal a produkoval i pro další interprety včetně hudby pro seriály, různé tv znělky a filmové soundtracky.

24. 05. 2025 9:44

- Desmond

Jsou to jeho dema nahrané v období cca 2010 - 2015. Vše nahrál sám a je to zřejmě z nějaké jeho hudební banky. V té době měl stránky, které už neexistují a tam těchto nerealizovaných skladeb bylo na 200. Zpívali je i další zpěváci a zpěvačky, ale rozklíčoval jsem pouze Steva, Petera Becketta a asi ještě dvě zpěvačky. Teď si nevzpomenu na jména. Nebylo k tomu žádné info. Daly se všechny stáhnout. Na té jeho loňské desce je 10 skladeb převzatých z těchto dem ve stejné podobě. Porovnával jsem to.

24. 05. 2025 9:01

- Guns

Dobrá, ale tak dojmy po poslechu by jsi mohl sem napsat? :) A tu jeho první si slyšel?

24. 05. 2025 0:12

- Jan Skala

Dodatečná recenze ne, ale díky za tip. Určitě si to poslechnu.

23. 05. 2025 22:32

- Guns

Možná jste o tom stejně jako já nevěděli, ale v červenci minulého roku Steve Plunkett vydal druhou desku s názvem Straight Up. Je to deska, kterou by jste od něj očekávali. V podstatě navazuje na jeho první z roku 1991 a částečně by se dala přiřadit i k návratové desce Autograph - Buzz z roku 2003. Takže pořádná porce nikterak už neotřelého Hard rocku, ale je to příjemné ho zase slyšet po tolika letech. A co více nic neztratil ze své energie. Zpívá jako kdysi. Jako staří je asi trochu znát, ale jen spíše v těch ječících částech, do kterých se moc nepouští. Už nepůsobí jako neřízený živel, ale poznat je okamžitě :) Jen ta hudba sem tam je taková obyčejnější, ale najde se tam dost podařených kousků. Dodatečná recenze? :)

23. 05. 2025 21:12

- Guns

Když jsem se v roce 2016 dozvěděl, že vydávají návratové EP Louder, byl jsem hodně zvědav, jak kapela zní bez Plunketta. Jenomže se mi ho nedařilo sehnat a tak jsem se musel zatím spokojit ze singlem You Are Us, We Are You z roku 2015, který mě nějako moc nenadchl i když vlastně špatný není, když jsem si ho zpětně pustil. Bylo tam celkem slyšet ještě odkaz starých Autograph. Každopádně jsem musel na pořádné zhodnocení nové tvorby počkat až na rok 2017, kdy vyšla návratová Get Off Your Ass! Mé pocity z ní byly vlastně záporné. Až na první píseň nesoucí název desky mě vlastně žádná v hlavně neutkvěla a nebavila mě. Což byla škoda, protože mám hodně rád staré desky. Hlavně první a třetí. Ty jsou u mě nejvýše. Druhá mě moc nenadchla, ale za to návratová deska Buzz, to bylo celkem jiné kafe. Tam je ještě ke slyšení Steve a je to znát. Deska zněla moderně, ale zároveň měla ducha starých desek. To se bohužel u této nedokázalo dosáhnout a vlastně v tom ani Autograph neslyším, až na pár výjimek. A to zde je ke slyšení výborný kytarista Steve Lynch. Zase stejně jako u toho singlu musím říct, že mě ta deska už zas tak špatná nepřišla jako tenkrát. Co se Simona týče, tak podle mě je to ucházející zpěvák, ale jako náhrada za Steveho nefunguje moc dobře. Ono nahradit takový živel jako byl Steve je dost těžké. Ale u Simona mi chybí osobitost jako u Steveho. Simon na mě působí jako z x dalších řad zpěváků. Byť jak jsem psal není špatný. No a novinka na mě udělala daleko lepší dojem i když jsem se trochu lekl toho zvuku, který zní celkem zastarale, ale předpokládám, že to bylo naschvál. Ono to není ani moc na škodu, celkově si myslím, že se vyvedl. Při prvním poslechu mě nejvíce nadchla píseň Run For Your Life, která je prostě výborná. Dobrý refrén, melodie a sólička. Hodně podařená. Můj vrchol desky. První píseň mě překvapila tím kytarovým začátkem, který jak i Pepsi naspal dost připomíná staré desky. Je to celkem příjemná skladba. Ne tak úderná jako první v předešlé desce, ale to je vlastně jedno. Následující Your Slave Tonight mě nějako moc nenadchla. Podobně jako Take Me Highter, Love Is A Double Edge Sword Hearth of Stone, Feels So Good a Flying High. Everything to už je o něčem jiném. Gotta Getcha mě také baví dost. Možná má trochu slabší refrén, ale moc mi nekazí celkový pocit z písně. Beautiful Desaster mě zaujala hlavně díky úvodnímu riffu, který mi silně připomíná píseň Letíme na Venuší od Wanastovek. Jinak je to píseň průměrnější s celkem vydařeným sólíčkem. Na závěr nám chlapci připravili píseň, která nějak hodně nevybočuje z předchozích písní, ale u mnoha případů funguje lépe a jak Pepsi naspal v refrénu je hodně vydařená. Deska na mě udělala daleko lepší dojem než předchozí návratová. Souhlasím také s Pepsim v tom, že si zde Simon vede lépe než na předchozí. Ovšem furt bych neřekl, že to hrají Autograph. Asi tomu zde věřím více než u předchozí desky, ale stejně Plunkett tu strašně chybí. Autograph nikdy už nebudou znít, tak jako v dobách největší slávy. Je to škoda, ale zase od jejich návratu v roce 2013 si dokázali vybudovat jiné a asi i funkční znění kapely. S tím je nutnost se smířit, zda fanoušci starých desek chtějí najít zalíbení v nové tvorbě. Desku bych také viděl spíše na 7/10. Určitě se k ní budu vracet častěji a raději než k předešlé. Co se týče pochybnosti jestli by ještě měli pokračovat, když už v kapele po smrti Randyho není nikdo, ze staré sestavy, tak si myslím, že by měli jet dál. Přeci jen za těch skoro deset let od návratu si kapela zase celkem vedla dobře. Koncertů odehrála dost a na Simona si už fanoušci zvykli, tak by byla asi škoda to skončit. Návrat obou Steveů asi nehrozí a pokud by s tím neměl někdo z nich potíž, tak můžou jet dál. Já jsem pro.

21. 12. 2022 1:19

- JonathanGray

Staré Autograph mám hodně rád, obzvláště Loud and Clear a i proto jsem k desce přistupoval s velkým despektem. Ale fakt velkým. Stal se zázrak. První polovina šlape jak hodinky, to jsou skladby v dnešní době už téměř neslýchané v daném žánru. Druhá půlka už tak dobrá není. Proč to vychází pod hlavičkou Autograph všichni víme. Nejsem příznivec tohoto dojení 30 let mrtvé krávy. Za pár let někde ve slevě si to možná koupím. 7/10

18. 12. 2022 9:25