S CONQUEST pokračujeme v naší exkurzi po metalově "exotických" zemích. S BALFARE jsme mapovali Japonsko, tentokrát míříme na Ukrajinu. Zatímco však "šikmooká" návštěva měla pouze "bulvární" charakter, který v žádném případě nebyl podporován kvalitou recenzované desky, teď je všechno jinak. BALFARE byli speed metalové dudy, CONQUEST jsou nebe. Celá záležitost je o to překvapivější, že podobná kapela vypadne z oblastně i politicky deprimující země. Pro inspiraci temně metalových spolků "ideální" zázemí, dalo by se říct. Ale pro melodický speed? Přesto, stalo se! I když je třeba žánrovou škatuli trochu upřesnit. Rychlost zde totiž dotváří velmi syté, power/thrash metalové soukolí, které je navíc přesnou produkční rukou vyhoněné k orgastické extázi. Což je asi proto, že si to kluci dělali sami (produkci).
S názvem CONQUEST ovšem může být trochu potíž. Hned několik stejnojmenných spolků totiž válčí na světovém metalovém bojišti, a to navíc ve skoro příbuzných žánrových odnožích. Takže thrashové CONQUEST najdeme např. v Americe, heavy metalové pak ve Velké Británii nebo Švédsku. Je s podivem, že mezi sebou dané kapely nevedou spory a nenárokují si původnost svého názvu. To by pak musel být rozhodujícím faktorem rok vzniku, a tady by možná Ukrajinci uspěli, neboť porod jejich smečky se uskutečníl už v roce 1996. Skoro 14ti letá existence ovšem zároveň poukazuje na to, že tato kapela zrovna není nějakým výkonným strojem na chrlení desek. Za celou dobu mají na svém kontě pouze 2 dema ("Far Away" 1996 a "Made In Ukraine" 1997) a stejný počet plnohodnotných alb. Prvním z nich, nazvaném "Endless Power", se budeme dnes zabývat.
Ukrajinci si berou míry z tradičního, evropsky šitého power metalu, do kterého umně vplétají agresivní vzor sobě vlastního temperamentu. Na bezmála 3 minutové intro plynule navazuje úvodní, masakroidní power šleh. Ten s sebou strhává vše a nejbrutálněji pak posluchačovu nepřipravenost. Zaskočení ovšem bleskově střídá čím dál příjemnější vibrace spokojenosti, která může u vyložených příznivců žánrů snadno rozkvést do pocitů slastné blaženosti. Až na dva (taktéž) výtečné baladické kusy ("Winter Has Come" a "I Wanna Be With You") se totiž ukrajinská mašina prohrne stejnou válcovitou silou až na konec alba. A je opravdu neskutečné, kolik melodií z této adrenalinové jízdy dokáží muzikanti vyloudit. Největší zásluhu na tomto faktu má zpěvák Jenick D. Lenkoff (to ale asi nebude Ukrajinec, že?...každopádně dnes už stejně není členem sestavy), který se může směle měřit s největšími hrdly ve svém ranku. Co předvádí v takové "Angry Angel", to je hotové speed metalové pošušňání! A tak je to se všemi složkami CONQUEST: v každém ohledu vydatný a profesionálně precizní výkon.
Negativem tak přímočaré hudební nálože může být určité splývání obsahu, které je nejznatelnější okolo středu desky, kde se ve skladbách "The World Law" a následné "Before It´s Done" nalézají nejméně vydařené kusy. Jenže toto zaváhání je skutečně velmi dočasné, neboť s písní "The Last Sphinx" Conquesťákům opět nakynou koule. Od tohoto momentu se začíná odpočítávat neuvěřitelně nabušená gradace alba, která každou další písní získává na intenzitě a katarzovitě vrcholí v závěrečné titulní, resp. bonusové skladbě "Chevrona Ruta" (záleží na tom, jaký nosič se vám dostane do tlapy).
Po skončení posledního tónu pak omráčenému posluchači nezbyde než konstatovat, že se Ukrajincům povedlo natočit zatraceně silné album, které nekompromisně rozdrtilo většinu (!) podobně laděných evropských pokusů. Ke svému triumfu přitom CONQUEST použili jejich zbraně, jen se je naučili mnohem lépe ovládat a používat.
|