Rychlost, nasranost, nesmlouvavost... To jsou hlavní atributy nové fošny „Rwanda“ tuzemské legendy DEBUSTROL. Kolinss se rozhodl vrátit k brutalitě vynikající desky „Vyhlazení“ a tak také udělal. Dokonce bych řekl, že kapela natočila celkově nejrychlejší a nejpřímočařejší desku své historie. Je to palba, která sice sem tam zvolní, ale ve své podstatě jede pořád ve svých vysokých otáčkách. Což samozřejmě není na škodu. Relativně krátká stopáž je příjemná, vše jede jak po drátkách. DEBUSTROL prostě natočil ryzí thrash metalové album.
Má to však své ALE. Tak nějak mi přijde, že tentokrát se veškeré síly vložily do agresivity jako takové, přičemž už se méně hledělo na samotný hitový potenciál jednotlivých skladeb. Vím, slovo hit zní u DEBUSTROLu hrozně, ale vzpomeňme si, kolik pecek této mašiny snad doslova zlidovělo. Z „Rwandy“ se mi nic do mozku výrazně nezapsalo. Možná vypalovačka „Peklo takhle zní“ má takové ambice. S přivřením oka také „Vůdce je vůl“, která je ale na druhou stranu nejspíš tím nejsilnějším momentem celé desky. Přimixování projevu samotného Hitlera byl šťastný krok, který prostě do muziky a celkové nálady skladby, a nejen jí, naprosto sedí.
S čím se ale nedokážu pořád srovnat, je zvuk. Ten se snaží být moderní, hozený do HC, což celkem i je. Nemá však koule! A to je největší chyba „Rwandy“. Kytary jsou podivně ploché, díky čemuž není muzika dostatečně průbojná. Věřím, že kdyby výsledný mastering byl daleko větší masakr, zvedlo by to celou nahrávku o sto procent. Holt mám ale asi jiné představy, než samotní stvořitelé. Ostatně, setkal jsem se už i s opačnými názory, které tvrdily, že je zvuk výborný. Holt je to o vkusu.
V každém případě je „Rwanda“ o něco kompaktnější záležitost, než předcházející „Přerushit“. Na druhou stranu, jak jsem již zmínil, neobsahuje tak výrazné kompozice. DEBUSTROL má v diskografii lepší desky, což ale neznamená, že se jedná o špatnou záležitost.
|
