Po letním lenošení je na Strojovně v Hradci znovu odstartováno! Jako první metalovými klíči zacinkali staří známí, novopačtí Samhain ve společnosti brněnských Eagleheart. A jako by moraváci transportovali mé pocity z minulého týdne z faválení se s Edenbridge, Serenity a Misty Ways. I v Hradci zavládla spokojenost, od starých dobrých známých jsem taky nic jiného nečekal, ale přece jen, parta s chlapskou rukou na mikrofonu mělo v konečném počítání navrch.
Hlavní roli v tom hrála přidaná hodnota v podobě eagleheartího šoumanství. Jinak se totiž Samhain nedá nic zásadního vytknout. I s největším problémem, tedy technickým šotkem v podobě vypadávajícího mikrofonu, se zpěvandule Veronika vypořádala statečně. V už téměř zaběhlém (položkami, nikoliv pořadím) playlistu hodně kvituju nasazení „Part Of My Destiny“ hned na úvod, neb Veroničina hlasová hlubina v téhle skladbě je fantasticky smyslná, následné šplhání k vrcholkům stromů (i když tentokrát bych za jejich provedení smazal u tradiční jedničky obvyklé podtržítko) hodně povedené a tohle vše dokonale navnadí na věci příští.
S blížícím se termínem vydání desky se zvyšuje poměr anglicko-českého souboje v playlistu kapely ve prospěch cizáčtiny, ve Strojovně (na rozdíl od posledního setkání se Samhain v Praze) bez toho, abych nějak želel jazykového duelu. K osvědčeným či již představeným věcem přibyla novinka (alespoň pro mě) „Line Age“, skvěle sedící do tvorby kapely (jo, má-li tohle být odpověď na otázku, jestli se těšit na chystanou placku, tak je dost přesvědčivá). Pravda, trochu mě překvapilo její zařazení coby finálního songu, ale fungovalo to, takže ohlas příznivců byl srovnatelný s již vyzkoušenými fláky.
A vlastně nebýt (a to je to faválové deja vu) následující komplexně pojaté orlí smrště, mnul bych si spokojeností ruce až u loktů. Standardně povedený set jako obvykle, kterému pro podpoření odsýpajících písní chybělo svižnější propojení v momentech, kdy všechny nástroje ztichly a poměrně snadno vybuzená atmosféra tak ustavičně kolísala. A tak platí to samé, jako u Edenbridge a Misty Ways – muzika převýšila komunikaci s fanoušky, což v samotném setu nijak zvlášť nevadilo a vyhřezlo na svět až s následnou erupcí brňáků.
Playlist: Intro, Part Of My Destiny, Hrdina, Only I Know, Válka světů, Dvě duše, Rozcestí, Zlatá přilba, Eclipse, Line Age
Vzhledem k tomu, že stálý čtenář asi těžko předpokládá, že bych na Eagleheart našel jedinou nit mokrou, chtěl jsem chvalozpěvy na jako vždy perfektní výkon odbýt lakonickým konstatováním, že „normálka“. Místo jásání jsem vás chtěl potěšit kompletním výčtem opět mimořádně vypečených Vojtových hlášek a detailním rozborem jednotlivých ptákovin, šťouchanců, kopanců a pohlavků, které si kluci stačili během svého setu rozdat. Jenže za prvé bych asi sepsal nejdelší report v historii zinu a za druhé, když jsem na to křiklouna Vojtu opatrně připravoval, ten mě varoval, že příště už bude radši potichu. A tak se (téměř) přidržím osvědčených pravidel.
Eaglíci si pokaždé připraví nějaké, alespoň drobné překvapení. Tentokrát nešetřili a do playlistu zamíchali dosud nevydanou novinku. Nedokážu rozseknout, jestli jde o nedostatečné oňuchání a nenaposlouchanost nebo pocit, že Eagleheart se v rámci stylových hranic odebírají do lehce razantnějších a našlápnutějších vod je správný. Typická melodičnost zůstala, jen s větším nádechem syrovosti a rychlosti (jo, ale to je jako kdyby vás měšťáci popotahovali za to, že po městě jezdíte jednapadesát…).
Ale třeba jde jen o momentální rozpoložení a příště mě čeká další překvápko. V každém případě, u srdcařů bude všechno v pořádku, neb skromné osazenstvo klubu reagovalo na novinku stejně bouřlivě, jako na celý koncert. V takovéhle atmosféře se po zdolání osvědčeného playlistu nedalo přídavku v podobě titulky z debutové desky odolat. Připočtěte k tomu tradiční bojůvky – kytarista Martin s basákem Wagnerem ve mně probudili asociaci na Toma a Jerryho, nikoliv postavami, ale výkonem. Ustavičně se pošťuchující dvojka, která vytrvale vymýšlí, čím si pobyt na pódiu vylepšit, takže pro oko diváka je docela náročné si vybrat, jestli detailně sledovat precizní výkon celého spolku nebo úsměvné skopičinky… jako pokaždé Eagleheart naprostá paráda!
Vojto, promiň! Doufám, že svoji výhružku nesplníš, ale já prostě nemůžu jinak. Byla by škoda tyhle perly nezaznamenat na věčné časy. Takže tady je výběr toho nejpovedenějšího.
„říkáme si Eagleheart, můžete klidně říkat Orlí srco..“ , „…víte, co mají společného skupiny Helloween, Gamma Ray a Samhain“? (geniální odpověď z publika – zpěváka!) - (po rozluštění hádanky) „… správně, další věc je pro našeho Káju...“, „…kolegyně Verča je mladá, krásná, já bohužel mladý nejsu a kolikát už s tím dechem nestačím, ale naštěstí su ještě krásný…“, „…(u novinky) jeden zoufalec se nenaučil text, takže to bude zpívat po staru, ale ono je to úplně jedno, stejně to nepoznáte…“ Prostě mazec!!!
Playlist: Buried Alive, Into The Sky, Falling, At The End Of Forever, Don´t Turn Your Head, novinka, Tears Of Rain, Damned By Yourself, Moment Of Life, Zase dál, Time Has Come, Moment Of Life
|
