Velice příjemná nahrávka s uvěřitelnou a silnou atmosférou, která má svůj ksicht. Veselé, s nadhledem, citem a často i pozitivní energií, která nekýčovitě pohladí, ale nenechá v klidu. V žádném případě povrchnost stylu „hrajeme, abychom hráli“. A ten podivuhodný rozdíl mezi základem desky a jejími bonusy...
Základ alba je ska a punkový. Formou (ne výrazem!) občas slabší a výše položený vokál je paradoxně obrovským pozitivem. Přesto, že většinou "neřve", zní svou čistou barvou velice syrově a naléhavě. Zvuk je kvalitní a k nahrávce se prostě hodí. Velký cit pro hudbu a precizní rytmika.
Bonusy na desce se silně dotýkají zcela odlišných hudebních stylů, znějí jako několik stylově zcela jiných kapel – a pořád to má charisma. Pozvánka do metalu, gothic-popu, psychedelie, jazzu, ethna... Vokál se objevuje v mnoha jiných polohách. V této, sedmitrackové bonusové části rozhodně nečekejte tři akordy a jeden rytmus dokola (ale nic proti třem akordům!). Vybavují se mi chvílemi čeští nedocenění a prakticky neznámí staří gotici DR. MAX, chvílemi thrash-ethno-jazz fúze á la (taktéž čeští) FORGOTTEN SILENCE, náznaky riffování německých thrash klasiků DESPAIR (track „2036“), do toho jakoby THE CURE s příchutí DEPECHE MODE („Rok rozbíjím svět“). Občas, střípky mnohosti...
J.Z.L.F hrají už od roku 1988, tedy přes dvacet let – a je to vidět. Plné energie, ale zároveň prožité a spirituálně vyzrálé. V žádném případě ne pubescentně-adolescentní „pank“, z něhož se po vystudování střední školy většinou vyklubou manažeři a konformisté. Co se týče historie, na webu kapela akorát uvádí „Naše historie stojí za prd....“
Na obalu desky je napsáno „Skapunková deska roku“ a hned vedle toho je vytištěno čtyři a půl hvěždičky, jak bývá u recenzí. Neskromnost? Proč ne, když kvalita. I géniové FAITH NO MORE mají v diskografii „Album Of the Year". Ale ti to zase asi mysleli trochu jinak - tak nějak laibachovsky, řekl bych.
Docela stojí za to soustředit se nejen na hudbu, ale i na texty (i když se všemi třeba osobně souhlasit nemusím, rád uznám, jsou-li dobré; jinak v bookletu je bohužel nenajdete). Ač to tak třeba napohled nevypadá, mají dosti prožitou hloubku, na první pohled primitivnost, ale..... Ano, klasická punková témata: individualismus, manipulace, konzum, nenásilí apod., ale podány svojsky, originálně, charismaticky a intenzivně. V bonusech i poetika širší. A níže trocha k zaposlouchání.....
A můj fotr je čůrák
a s matkou mi furt nadává
že sem debil k ničemu
tak to je teda paráda
V práci dělam s debilem
furt na něco si stěžuje
před šéfem je frajer
když ímrvére bonzuje
Nesnášim svýho psa
Nesnášim svýho psa
Nesnášim svýho psa
Nesnášim svýho psa
Nesnášim svýho psa
Nesnášim svýho psa
Nesnášim svýho psa
Nesnášim svýho psa
„.. absurdita, meta- meta- absurdita, metaabsurdita.....“
„pěstují v lidech slepotu
a děti vodmalička učí lhát
úlisnost se mění v ochotu
a pak ty křičí a stavějí si hrad
bohužel spící vetšině souvislosti nikdy nedojdou...“
a žrádlo prošlý se slevou
důchodci s chutí sežerou
|
