W.A.S.P. jsem už skoro odepsal. Desky jako "Unholy Terror" nebo "Dying For The World" mě zrovna moc nepřesvědčily, s katastrofální ságou "The Neon God" to vypadalo, že kapela kolem Blackieho Lawlesse je na nejlepší cestě zařadit se po bok některých rockových dinosaurů, kteří sice už třicet nebo čtyřicet let vydávají desky, ovšem úrovně pochybné. Dva roky starý "Dominator" sice znamenal malý obrat k lepšímu, ovšem kvality prvních desek rozhodně nedosahoval. Proto jsem ohlášenou novinku "Babylon" očekával spíše s despektem. A jak to bývá, když od desky nečekáte nic, maximálně tak další zklamání, většinou to za to stojí. A tohle je přesně tenhle případ.
W.A.S.P. nabrali čerstvý vítr do plachet a hned úvodní "Crazy" připomene někdejší hitovku "Wild Child". Náladou, stavbou skladby a vynikajícím refrénem. Je vidět, že čtveřice Lawless, Blair, Duda a Dupke dostala zase náladu na pořádný rock n´roll, což dokazují i skladby "Live To Die Another Day" nebo "Babylon´s Burning". Právě ony nejlépe evokují atmosféru poloviny osmdesátých let, kdy W.A.S.P. stvořili svoje nejlepší věci. Při poslechu si rozhodně vzpomenete na notoricky známé "I Wanna Be Somebody", "L.O.V.E. Machine" nebo "Blind In Texas". Samozřejmě došlo i na balady. Ty se na desce nacházejí dvě. A zaplaťpánbůh se nejedná o ucajdané kousky, kdy už se ve třetí minutě modlíte, aby byl konec a přitom jste sotva ve třetině. Ne, W.A.S.P. tentokrát sáhli k těm tvrdším kouskům, které mají k milostné písni pěkně daleko. Podařenější ze dvojice balad je rozhodně šestiminutová "Godless Sun", ve které kytarista Doug Blair doslova exceluje v závěrečné části, kdy se jeho brilantní sólo proplétá s nezaměnitelným Blackieho vokálem.
Jest ale jedna věc, která mě zaráží. Nechce se mi věřit, že by výhradní autor skladeb Lawless neměl při současné chuti dostatek kvalitních nápadů. Na desce je totiž pouze devět skladeb a z toho jsou ještě ke všemu dvě coververze. Pravda velmi vydařené. Při "Burn" od Deep Purple vám bude běhat mráz po zádech, protože tuhle věc už by sám David Coverdale nezazpíval tak přesvědčivě jako „skučící býk“ Lawless. A "Promised Land" od Chucka Berryho? To je panečku, pořádnej rock n´roll. Stařík se asi bude divit, jaký nášup se dá z jeho věci udělat.
Nevadí mi, že Lawless dnes už spíš než rocková hvězda vypadá jako oplácaná indiánská babička a že W.A.S.P. mají svá nejlepší léta už dávno za sebou. Nikdy jsem si totiž už nemyslel, že bych o novince téhle kapely řekl: "Sakra, tahle deska se mi líbíííííííííííííí!"
|
