5.06.2020
THE SWEET
Z tábora britské glamrockové legendy sedmdesátých let ..více

5.06.2020
STONE SOUR
Zpěvák Corey Taylor oznámil, že jeho hardrocková kapela ..více

5.06.2020
NEUROSIS
Kytarista Steve Von Till, který u této sludgemetalové ..více

5.06.2020
BAADER-MEINHOF
Obskurní blackmetalový projekt losangeleského ..více

5.06.2020
BLIGHT
Po dvanácti letech existence se konečně k debutovému ..více

5.06.2020
SICKENING HORROR
Technický death metal hrající Řekové vrhnou po ..více






MOONSPELL - Irreligious
Srdcovka. Doteď se tetelím při Awake, Mephisto, ..

SARKONIA - Počátek
teď jsem trochu zmatený, na webu mají rok vydá ..

AXEL RUDI PELL - Sign Of The Times
Teda, docela mě překvapuje, kolik chvály jde sm ..

Joe SATRIANI - Shapeshifting
Asi nemusím hovoriť ako je ťažké urobiť náp ..

SARKONIA - Počátek
tak prima...vyříd ím i kapele. Pořid, je to pri ..

MOONSPELL - Irreligious
Co dodat, určitě jedna z mých nejoblíbeněj ..

SARKONIA - Počátek
Že na tuhle hudbu moc nejsem, ale zaujal me klip ..

MERCYFUL FATE - Don`t Break The Oath
Jo, a dokonalý motiv na obalu, který se mi poda ..

MERCYFUL FATE - Don`t Break The Oath
Totální kult, dokonalé album a ještě více bl ..

MERCYFUL FATE - Don`t Break The Oath
Oath není asi nejlepší deska Mercyful fate, ale ..




Za poslední měsíc:
Zdeněk ČERNÝ (TITANIC) - Kluci se vyblbnou v Cradle Of Filth a v Titánech budou klidnější
1532x

MERCYFUL FATE - Mellisa
1011x

Michal PIXA (VISACÍ ZÁMEK) - Čas letí jak splašená punková kráva
945x

VAN HALEN - Van Halen III
835x

GRAVE DIGGER - Fields Of Blood
810x

PARADISE LOST - Obsidian
808x



12.06.2020
GOSPEL OF THE FUTURE, DROM, OR, atd......
Dub nad Moravou, začátek od:13:00, vstupné:

12.06.2020
TASS, HAKMAK, MARASTIC BLUES, POZOR MAMUT...
Havlíčkův Brod - Oko klub, začátek od:20:00, vstupné: 150

13.06.2020
KÚROVEC, VPV, SALAZAR, BANDA...
Havlíčkův Brod - Oko klub, začátek od:20:00, vstupné: 150



článků celkem: 7677
recenzí: 6308
reportů: 571
rozhovorů: 412













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


AMORPHIS, BEFORE THE DAWN, AMORAL - 17.10.2009, Zlín, Masters Of Rock Café

Finský večer. Tak by se dala nazvat sobota 17.10., kdy se ve zlínském Masters of Rock Café sešly tři kapely, aby nám ukázaly, jak vypadá současný finský metal. A přes to, že stejná sestava navštíví naši malou Českou republiku opět v sobotu, a zlínské MoR Café nebylo zcela vyprodané, se koncem večera dala atmosféra přímo krájet a v sále bylo nedýchatelno. Ale nepředbíhejme.

První, kdo se nám představil, byla kapela Amoral v čele s novým zpěvákem, vítězem finské verze Superstar, Ari Koivunenem. Jejich vystoupení jsem očekávala s napětím. Kapelu znám z dob, kdy hrála technický death metal a tehdy jsem byla jejich velký fanoušek. Změnu stylu jsem rozdýchávala jen stěží, ale povedlo se. Možná i pro to, že Ariho hlas považuji za velmi zajímavý a příjemný. A překvapivě, ke stylu, který si pánové zvolili, se poměrně hodí. Svoje vystoupení započali skladbou z nového alba, „Gave Up Easy“, ke které jsme měli možnost vidět i videoklip. Jak jsem se z počátku trochu bála, všechny moje obavy byly rázem smeteny pryč. Ač v sále nebylo příliš mnoho lidí, v průběhu koncertu se začali trousit další a další a bylo vidět, že si vystoupení užívá jak kapela, tak fanoušci. Jako třetí píseň, si kluci zvolili písničku „Pusher“, která spadá ještě do jejich „deathové“ éry. Z videí, co jsem shlédla na youtube, jsem nabyla dojmu, že to bude vrcholná tragédie, jenže v půlce písničky jsem se přistihla, že zírám s otevřenou pusou. Pane Koivunene, vy vážně umíte „growlovat“? Máte další bod! Ve finále jejich vystoupení jsem byla opravdu překvapená a nutno se přiznat, že mile. Kapela komunikovala během koncertu s fanoušky a i když Ari v civilu působí jako malý školáček, na pódiu přesně ví, co má dělat. Takže nejen že jsou tito kluci mladí finští lamači dívčích srdcí, ale také dobří muzikanti.
Playlist: Gave Up Easy, Shade Of Grey, Pusher, Song For The Stubborn, Year Of The Suckerpunch, Hang Me High, Release, Sex´n´Satan

Before The Dawn neznám bohužel tak dobře, jak bych chtěla, ale i těch pár písniček, co od nich znám, mě stejně nutilo se na jejich vystoupení těšit. A zklamaná jsem z něj rozhodně neodcházela. Frontman Tuomas Saukkonen, který nekouří, nepije... (dál to známe, ale co my víme?) působí na pódiu přímo démonicky. Nepotřebuje k tomu ani žádná teatrální gesta, stačí jeho hlasový projev a jeho holá ozdobená lebka. Druhý vokalista Lars Eikind sice vypadal, že během koncertu omdlí, nebo přinejmenším usne, kvalitu jeho hlasu to však neovlivnilo. Nejvíc vesele potom během koncertu působil bubeník s kytaristou, kteří dodali koncertu na zábavnosti. Koncert uzavírala hitovka „Deadsong“ a i když se fanoušci snažili vytleskat si přídavek, kapela se už bohužel nevrátila. Playlist: Unbreakable, Faithless, Dying Sun, Disappear, Monsters, Exile, Morning Sun, Scar, My Darkness, My Room, The Black, Deadsong

Nikoho to ale netrápilo příliš dlouho, protože na řadu měly přijít hvězdy večera Amorphis. Hned jako první spustili nejnovější hitovku, perfektně zahranou písničku „Silver Bride“ a atmosféra v sálu se rázem začala tetelit. A to takovým způsobem, že někdy v polovině koncertu jsem zjistila, že na svém těžce vybojovaném místě v první řadě začínám omdlívat. Ač nerada, musela jsem po songu „Silent Waters“ opustit místnost a zbytek koncertu strávit na vzduchu. Škoda, ale snad v neděli budu mít možnost shlédnout celou hodinu a půl dlouhou show. I přes to, že nejen díky svým dredům nezapomenutelný maličký frontman Tomi Joutsen působil před koncertem unaveně nebo možná nemocně, vydal ze sebe během koncertu všechno. Celá kapela do toho dávala co mohla a předvedla báječnou energickou podívanou.
Playlist: Silver Bride, Sampo, Towards & Against, Castaway, (smithereens) / The Smoke, Majesticbeast, Alone, Silent Waters, Against / Cares / On Rich And Poor / Againts / Better, From The Haeven Of My Heart, Sky Is Mine, (M&M) Black Winter Day, Sign, House Of Sleep, My Kantele

Veronika             

V sobotu do Zlína přijeli tři finští metaloví vyslanci. Díky tomu, že tato koncertní zastávka připadla na víkend, si do Masters of Rock Café našlo cestu mnoho příznivců, a to nejen tuzemských.

Sál se zaplnil už na první předkapelu, kterou byli Amoral, všude ještě uváděni jako zástupci death metalové škatule. Z avizovaných smrtonošů se však vyklubali ňunísci s make-upem, za který by se nemuseli stydět ani Tokio Hotel. Spolu s větráky, zajišťujícími stylově vlající vlas, to bylo znamení blížícího se oteplení. A skutečně, po loňské výměně zpěváka, kdy do kapely přišel vítěz finské Superstar z roku 2007, se jejich tvorba vyznačuje sázkou na melodiku, přímočaré rytmy a Koivunenovo vysoké mečení. V živém provedení jim příliš nelichotil ani zvuk, jak je neblahým zvykem u úvodních kapel, takže jsme si opět mohli užít vše požírající dunění kopáků, nevýrazné kytary a skoro do konce setu neslyšitelný druhý vokál. Většina přítomných tak sledovala snažení na pódiu jen s vlažným zájmem. Mnozí usoudili, že by bylo vhodné se před dalšími aktéry ještě posilnit pivem a odešli směrem k baru. V tomto kontextu jeden z nejvtipnějších momentů nastal, když v průběhu něžné písně rachitický zpěvák vybídl apatické obecenstvo k circle pitu. To dávalo asi stejný smysl, jako nabádat návštěvníky filharmonie ke skokům z pódia nebo stavitele čerokýzů způsobně sedět ve fracích na punkovém koncertě. Diváci však projevili větší cit pro pohybové ztvárnění předváděné hudby a zůstali nezúčastněně stát. Co mi ale vyvolalo 'skoropunkové' dojmy, byl refrén jedné z posledních písní, který byl velmi podobný tomu z klasiky "Burn it Up" od The Offspring. (Wooo - Yeah, I'm a pyro - Wooo - I wanna burn it up)

Neznaje následující kapelu, obával jsem se ještě horšího. Když byli Amoral se svým heavíkem označeni jako death metal, tak co teprv budou hrát Before the Dawn, na propagačních materiálech pod žánrem doom/gothic? Pop-rock? Naštěstí se mé obavy ukázaly jako liché a silně neopodstatněné. Zvuk se vyšplhal o třídu výše, díky čemuž jsme si mohli vychutnat kvalitní představení, které si viditelně užívali i sami protagonisté. Větráky tentokrát zůstaly vypnuté, leč vzduch za ně vířil poctivý windmill, který počas celé show předváděl kytarista Juho Räihä. Bubeník Atte Palokangas, zjevně ve výborné náladě, se permanentně usmíval a prodával publiku skoro každý svůj úder na snare. To se mu sice párkrát nevyplatilo, a tak musel po zemi lovit své růžové paličky, ale to mu (ani nám) nemohlo zkazit dobrý dojem z hraní. Setlist byl poskládaný tak, že ze začátku převládaly agresivnější skladby, ve kterých dominoval growling Tuomase Saukkonena. Postupem času začalo přibývat kompozic s melodickým vokálem, čistými zvuky a atmosférickými vybrnkávačkami. Before the Dawn tak působili velmi dynamicky a dobře promyšlené pořadí písní nedalo šanci nudě a stereotypu. Za to si od diváků oprávněně vysloužili tuze vřelé přijetí.

Jako poslední na řadu přišli pochopitelně ti nejočekávanější - Amorphis. Toto turné jedou na podporu aktuální desky "Skyforger", což dali najevo hned prvními dvěma skladbami, jimiž ve 22 hodin zahájili své vystoupení. Ze začátku byl sice trochu nevyvážený zvuk, např. klávesy se místy prosazovaly výrazně více oproti ostatním nástrojům, ale po chvíli už to bylo naštěstí v pořádku. Všechno je zahrané lehce a se suverénní jistotou, zrcadlící dlouholeté zkušenosti všech aktérů. Dobrý dojem z instrumentace podporuje svým výborným hlasem Tomi Joutsen, který přechází od silných melodických momentů až po natlakovaný growling. Obě stránky má technicky skvěle zvládnuté a působí maximálně přesvědčivě. Sice stručně, ale mile a nenuceně komunikuje s publikem přes svůj retro mikrofon, když potom ještě roztočí tu devítiocasou kočku, kterou nosí na hlavě, je z něj ideální frontman. Fanoušci Amorphis zobou z ruky a nemohou se dotleskat, což evidentně těší celou kapelu. Ta se příliš nezdržuje dlouhými proslovy a koncert tak nabírá vysoké tempo, díky kterému se jim za cca 75 minut podaří představit 15 skladeb, z nichž je rovná třetina z výše uvedeného alba. Vlivem dobré atmosféry v klubu utíká celé představení jako voda. Ani jsem se nenadál a zněly poslední tóny stálice "My Kantele", která vydařený večer k velké škodě zakončila. Věřím, že bychom v obecenstvu zvládli a uvítali ještě notnou porci hudby, ale budeme si muset počkat na příště.

Výlet do Zlína se rozhodně vyplatil, takže ti, kteří tu nebyli, by se měli chopit šance na reparát a vyrazit 25. října do Prahy, kde se celá sestava objeví v ČR podruhé.

Mimochodem, cestou na vlak narážíme u nádraží Zlín - střed na pekařství Boner, což mi vyvolá výbuch smíchu (angličtináři vědí). Pečou se tam asi velmi masivní a tvrdé bagety.
Ivanez

www.amorphis.net
www.beforethedawn.com
www.amoralweb.com


Fotogalerie


AMORPHIS



BEFORE THE DAWN



AMORAL


foto:
Veronika Hesounová


Vydáno: 25.10.2009
Přečteno: 4896x




počet příspěvků: 3

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Ahoj, no stane se,...10. 11. 2009 11:29 Veronika
:-Daha, tys byla ve...29. 10. 2009 19:34 bizzaro .:. MarastJakCyp.coM
???1/ Veroniko, muzes...29. 10. 2009 19:33 bizzaro .:. MarastJakCyp.coM


 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 0.21121 sekund.