Konečně pěkně špinavý punk, který se dá jeho protagonistům věřit. „Svou cestou“ je správně syrová a hlavně poměrně dost tvrdá nahrávka, která obsahuje 14 víceméně klasických vyřvávaček. Ty jsou sice povětšinu na jedno brdo, ale svůj účel plní – otevřít si flašku, pořádně si zahulákat a kopat do zdi, ať sousedé ví, že je kurňa večírek.
RV-4 vás svojí nasraností a agresí zmuchlají a nemilosrdně vyflusnou. Bylo by fajn, kdyby se pánům podařilo udržet laťku nasazenou úvodním songem „Táhni nácku“, který uzemní hymnickým refrénem. Jenomže podobný potenciál už žádný následující song nemá. A bojím se, že tomu tak není ani z poloviny. Všechny skladby sice jedou v rychlých otáčkách, ale to je asi tak všechno. Skandující refrény brzy omrzí a člověk se začne více zaměřovat na jednotlivé chyby. Tou největší je nazvučení bicích, které poslech poměrně brzy znechutí. Rytmičák je ve vypjatých částech sotva čitelný. Naopak činely neustále hlučí. Bubeník Šlacha se ještě k tomu doslova vyžívá ve splashi (ten nejhlučnější plech), což nepříjemný bordel ještě umocňuje. Celkově jsou bicí bohužel nejslabším článkem, i když se evidentně snaží ze všech sil. Co mě ale rozčiluje nejvíce, jsou až moc přehnané politické texty. Jinými slovy, větší klišé se hned tak nevidí. Vím, že máme všichni politiků tak akorát, ale nechtělo by to do světa vyřvat přece jenom o něco originálnějším způsobem, než například ve skladbě „Politická ZOO“? Také té kritiky Superstar je v punkovém undergroundu už nějak moc.
„Svou cestou“ mě asi tak do páté skladby celkem baví. Jenomže pak začínám čekat nějakou menší změnu. A ta nepřijde. Postupně tedy ztrácím motivaci k poslechu. Ale zase to klukům věřím, jak jsem už zmínil. To je také důležité.
|
