Izzy Stradlin dávno už nic neřeší. Z doby, kdy působil jako kytarista a hlavní skladatel v Guns n´Roses, mu jdou na konto stále velice tučné tantiémy a proto si může dovolit nahrávat desky jen tak pro sebe. Takové, které jej ukazují v celé své nahotě, odhalují jeho skladatelský talent a absolutně neřeší, jestli si je poslechne deset milionů posluchačů nebo jen pouhých deset. Přestože Stradlin má možná ze všech členů původních Guns nejvíce vystaráno (podobně na tom je snad jen Axl Rose), zůstává z původní sestavy GN´R hudebně nejvíce činný. Za dobu, kdy Axl vypotil pouze „Chinese Democracy“ a Slash jen dvě alba se Snakepit a dvě s Velvet Revolver, Stradlin si na své konto po odchodu z Guns připsal s novinkovou „Smoke“ už desátý zářez. Nehledě na to, že v roce 2006 stihl s Guns n´Roses absolvovat i světové turné.
„Smoke“ je prostě další Stradlinova sólovka v řadě. Nikam nevybočuje z linie, kterou kytarista nastavil už v roce 1980, kdy se v Los Angeles znovu potkal se svým kamarádem z dětství Axlem Rosem a začal s ním jen tak ve dvojici skládat věci, ze kterých se v budoucnu staly světové megahity. „Smoke“ jasně dokazuje, jak velký je Izzyho talent. Umí napsat jednoduchou skladbu, která stále ještě nepostrádá rebelský ksicht prastarých Rolling Stones, punkový zátah ani trochu toho glamového pozlátka. Přesně takové songy, které z Guns n´Roses udělaly hvězdy první kategorie.
Samozřejmě nečekejte další „Appetite For Destruction“, na jejímž úspěchu má Stradlin mamutí podíl. Už úvodní „Nothing On Me“ je ale věc, která by s pompézním zvukem na „Appetite“ ostudu určitě nedělala. Pokud by k tomu Slash přidal svůj mohutný styl a Axl svůj charakteristický ječák, mohla by to být například druhá „Nightrain“. Ono v podstatě, ať si vezmete jakoukoliv skladbu ze „Smoke“, buďte si jisti, že narazíte na potencionální hit. Ať už je to „Comfort Zone“, která jako kdyby vypadla z repertoáru drogového období Aerosmith, baladická „Snow“ či ostrá „Gotta Go“.
Takové věci Izzy točí už dvacet let. Od té doby, co zmizel z rozjetého turné „Use Your Illusion“. Není to výrazný zpěvák, ale je natolik rozpoznatelný svým výrazem a kytarovým soundem, že si jej nemůžete splést. Je tak minimalistický, že by se ani od zvuku Guns z jejich meaglomanského období nemohl odlišovat víc. Je zároveň ale tak minimalistický, jako byla pravá podstata GN´R. Nejvíce jeho život charakterizoval jeho někdejší spoluhráč Duff McKagan: „Co dělá Izzy? Ten si pořád jezdí na svým závodním okruhu za barákem a na svým čtyřstopým magneťáku bude asi točit další sólovku.“
|