NEJLEPŠÍ ALBA DESETILETÍ PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Ver









1. TOOL - "Lateralus" (2001)
Co dodat – pro mě naprosto klíčová kapela se svým možná nejzásadnějším albem. Rozplést taje Lateralu není věc jednoduchá, i po několika letech pravidelného a důkladného poslechu jsem schopna objevit nové a nové zvuky. Úžasný éterický vokál, specifická kytara, výrazná basa a ladná hra na bicí – to všechno jsou Tool. Kdo se vám chlapci moji jenom vyrovná?

2. A PERFECT CIRCLE – "Thirteenth Step" (2003)
Mnozí by mohli namítnout, že druhá deska v diskografii této americké kapely nedosahuje ani z poloviny kvalit té první. A já ji mám přesto radši – těžko vysvětlím, proč. Možná ji mám s něčím spojenou a možná je to tím, že se na ní nachází můj skoro nejoblíbenější song vůbec. Každopádně tahle hvězdná sestava je natolik nadčasová, že nemůže nudit.

3. MONO – "Under The Pipal Tree" (2001)
Pro post rock mám obrovskou slabost a MONO naplňují moji představu dokonalosti tohoto žánru. Hodně jsem přemýšlela, kterou desku bych od nich vybrala, ale nakonec jednoznačně vyhrála prvotina kapely, jelikož je tak půvabně syrová a přesto zní neskutečně dobře.

4. ASHES DIVIDE - "Keep Telling Myself It's Alright" (2008)
Když tahle deska vyšla, vůbec jsem si jí nevšímala. Pak jsem se nakonec rozhodla, že si ji poslechnu a byla jsem unešená. Osobnosti točící se okolo Tool a A Perfect Circle nikdy nemůžou zklamat a příkladem je toto album.

5. ISIS – "Panopticon" (2004)
Tohle je prostě super deska! Post rock v celé své kráse. Hloubavé, mystické, rázné, místy až syrové, a přitom úžasně kompaktní. Spolupráce s Tool se v tomto případě opět zase jednou vyplatila, aneb kdy se nevyplatí? Miluju ten fakt, že jsou všechny moje oblíbené kapely takhle krásně propojeny.

6. THE RECEIVING END OF SIRENS – "The Earth Sings Mi Fa Mi" (2007)
Tohle je hodně zvláštní kapela, kterou vlastně skoro nikdo nezná. Upřímně řečeno ani neumím popsat jejich hudbu, ale má v sobě tak neuvěřitelné mystičko, které mě na té hudbě neskutečně baví.

7. DEPECHE MODE – "Sounds of the Universe" (2009)
Na začátku se mi vůbec nelíbilo a teď na něj nedám dopustit – to je poslední album od Depešáků. Škoda, že se naše anketa omezuje pouze na nové tisíciletí, jinak by se tenhle list hemžil polovinou alb jenom od DM. Každopádně tento moderní návrat ke kořenům u mě slaví úspěchy.

8. RADIOHEAD – "In Rainbows" (2007)
Radiohead v mém listu prostě nemohou chybět. In Rainbows je úžasná deska, takový zvláštní mix všemožných stylů, a přeci pěkně dohromady ladí. Radiohead je radost poslouchat, protože vždycky přijdou s něčím novým a nikdy nezklamou.

9. EXPLOSIONS IN THE SKY – "The Earth Is Not A Cold Place" (2003)
EITS je kapela, ke které jsem se dostala poměrně nedávno, ale hned jsem si ji zamilovala, nejen pro její typický kytarový zvuk, ale také proto, že prostě neumí nudit. Další zástupce mého oblíbeného post rocku, troufla bych si říct, že stejně jako MONO a ISIS patří EITS ke špičce žánru.

10. HIM – "Venus Doom" (2007)
HIM jednoznačně patří do mojí top 10, i když u je tolik neposlouchám. Vybrat album taky nebyl problém, jelikož Venus Doom považuji za neskutečně podařilý kousek, konečně trochu odklon od toho typického himáckého klišé.