Značně stísněné prostory rockového klubu Kain tentokrát hostily křest nového cd „Anna“ melancholických gothic-rockerů Greedy Invalid a ačkoli byla původní hlášená podpora ještě o něco početnější, nakonec se ten večer představily ještě brněnští Arch of Hell a dvě thrash/deathové bandy z Itálie. Člověk se tak trochu obával, jestli bude kapacita klubu při tolika kapelách stačit. Bohužel pro účinkující – stačila a žádná velká tlačenice se opravdu nekonala. O své postřehy se s vámi pokusíme podělit spolu s kolegyní Veronikou.
Ačkoli jsou Arch of Hell, kteří celý večer otevírali, poměrně zkušenými harcovníky tuzemských pódií, osobně jsem se s nimi setkala úplně poprvé. Kapela určitě zaujme v první řadě díky sympatické pěvuli Tereze a celkové živé pódiové prezentaci, kterou zvládali i v tolika lidech na opravdu miniaturním pódiu, které jim bránilo plně se pohybově vyjádřit. I jejich podání symfonického metalu a kombinace půvabného ženského vokálu a deathového growlingu na mě působilo víc než sympaticky, takže jsem musela uznat, že jsem zase doteď prošvihávala jednu parádní českou kapelu. Navíc do dramaturgie večera skvěle seděli, což se rozhodně nedalo říct o úplně všech kapelách.
Arch of Hell měli ale večer též trochu znevýhodněný absencí současného zpěváka Petera a tak museli většinu songů „odvřískat“ kytaristi Childy a Kozdič, což místy působilo trošku úsměvně, ale zároveň mají kluci za svůj výkon velkou pochvalu. V závěru se nám ještě opětovně ukázal bývalý zpěvák Swarm, který, jak vidno, staré texty ještě nezapomněl.
Trochu mi chybělo klasické poletování kapely sem a tam a výlety mezi diváky, jenže to bylo v miniaturních prostorech Kainu prostě nemožné. Ačkoliv jsou Arch of Hell ještě hodně mladí, jejich výkon se hodí už na daleko větší pódia. Zároveň jsme měli možnost si dneska poslechnout cover „Enjoy The Silence“ hned dvakrát. Poprvé klasicky v provedení Arch of Hell a po druhé, díky volné chvíli, po setu Greedy Invalid, kdy se na pódiu objevili AoH, Greedy a k tomu ještě pánové z Itálie.
Vzhledem k tomu, že se několik ohlášených kapel ten večer vůbec nedostavilo, byl přebytek času vyplněn instrumentálním grindovým nářezem z vedlejšího projektu Cinzana Bianca některých členů Arch of Hell, který se víc podobal jamování, už jen vzhledem k tomu, že dle jejich vlastních slov neměl vlastně kytarista ani ponětí, co má hrát. Aneb doslova: „On to nezná, ale hrál.“
Greedy Invalid se tentokrát se svým turné k nové desce podívali i do vzdálenějších koutů republiky a Praha byla zvolena jako místo oficiálního křtu. Na takové akci by člověk čekal přeci jen trochu speciální atmosféru a větší podporu fanoušků, než obvykle, což se tentokrát bohužel nepovedlo. Ačkoli byl prostor pod pódiem docela zaplněný (ono to v Kainu není až zase takový problém), vlažné reakce fanoušků byly trochu zklamáním – nutno ale dodat, že to rozhodně nebyla vina kapely. Té se po rozjuchaných Arch of Hell podařilo navodit temnou a melancholickou atmosféru a podat i ve stísněných podmínkách hodně přesvědčivý výkon. Vzhledem k aktu křtu nám bylo na živo představeno prakticky celé nové album „Anna“ a setlist byl obohacen i několika staršími kusy. Nové věci vyzněly na živo prakticky bez výjimky parádně a ona zasněná a „éterická“ atmosféra musela nutně zaujmout aspoň tu vnímavější část publika. Kapela má jistě velkou výhodu už díky svému složení (co si budeme povídat, na pódiu je na co koukat jak pro dámy, tak pro pány), ale mnohem důležitější je, že vše je podpořeno záživně podanou kvalitní tvorbou a výrazným a působivým projevem Storma za mikrofonem. Takže jen škoda toho publika, protože ačkoli tohle hudební odvětví není až tak úplně můj šálek kávy, tenhle koncert se mi vážně líbil.
Playlist: The Mirror Inside, Voyage into Bliss, Dancing Little Flames, Tisíc, Wings of the Dove, Pohřben v nadějích, Melt Away, Anna, For The Damned, Sand Castle, She-Viper
Odchodem Greedy Invalid z pódia se skončila první část dramaturgie večera a začala naprosto odlišná – a žánrově mírně neladící s tím, co do té doby probíhalo (ten, kdo sestavoval večerní program podle mě tentokrát trochu přestřelil). Mladí Italové
Blaze of Hate sice se svým thrash/deathovým zaměřením nepatří úplně do mého hudebního záběru, ale prezentace skladeb z jejich zatím jediného EP „The Human Sunset“ se dala sledovat a poslouchat, aniž by přitom člověku hrozila újma na zdraví. Jejich dravý projev ovlivnil i publikum, takže se pod pódiem i přes stísněné podmínky vytvořil celkem aktivní moshpit. Jen bylo trochu smutné, že nejaktivněji na kapelu pařili jejich známí, které si na koncert přivedli s sebou. Ohlas tedy byl, jen těžko říct, jestli se jim podařilo získat i nějaké nové fanoušky. Za sebe můžu říct, že mě to aspoň neotravovalo a sem tam mě zaujaly výrazné pasáže při thrashovějších kytarových partech.
Dovolím si nesouhlasit s tím, že se dalo vystoupení sledovat bez újmy na zdraví. A to právě díky onomu moshpitu. V jednu chvíli jsem byla dokonce atakována nějakým příslušníkem národa italského a spolu s foťákem jsem skončila na zdi. K výkonu samotné kapely není nutno dodávat nic, mladí Italové se snažili a vystoupení se jim celkem povedlo.
Trochu horší už to bylo s úplným závěrem večera. Krajané z Lombardie Irreverence mají sice na svém kontě už tři plnohodnotné nahrávky, jejich hudba se nese v podobném stylu jako u Blaze of Hate a určitě mají svůj okruh fanoušků, do atmosféry pražského večera se ale nehodili vůbec. Jejich „brutální nářez“ mi prakticky nic neříkal a kapela to nezachraňovala ani nějak oslnivou pódiovou prezentací. Právě ono rozdělení večera na dvě odlišné půlky trochu kazilo celkový dojem, takže nakonec asi nejlíp udělali ti, kteří to zabalili hned po Greedy Invalid. Ti rozhodně nemusí litovat, že přišli o něco zásadního.
Přiznám se, že ani mně poslední dvě kapely moc neříkaly, ale právě během Irreverence se pod pódiem za celý večer pařilo nejvíc. Sice v nejmenším počtu diváků, za to velmi aktivně a tak pánové dodaly hned dva přídavky a u těch, které jejich muzika zaujala, měli rozhodně úspěch.
|
