Na Glenna Danziga se už skoro zapomnělo. Šest let nevydal žádnou desku, a předtím stejně jeho několik děl stálo leda tak za pendrek. Od konce června je ale všechno jinak. Vyšlo totiž album „Deth Red Sabaoth“ a s ním je v plné parádě zpět také druhdy vokalista horror-punkových The Misfits. Bez zbytečných experimentů, které zaneřádili jeho desky z druhé poloviny devadesátých let, ale pěkně tak, jak jej znají fanoušci z prvních čtyř desek jeho sólové formace Danzig. Navíc kytara Tommyho Victora (jinak samozřejmě Prong) zní jako kdysi nástroj Johna Christa za blahé paměti přelomu osmdesátých a devadesátých let.
Pro sólovou tvorbu Glenna Danziga byly vždy poznávacím znamením zatěžkaná tempa, nepopírající inspiraci v Black Sabbath a samotný hlas hlavního principála, která má blízko třeba k Ianu Astburymu (The Cult) nebo samotnému Jimu Morrisonovi. Posluchači se všeho na desce „Deth Red Sabaoth“ dostává v hojné míře. Navíc Tommy Victor nehraje svým úplně typickým ostrým stylem (jako v Prong nebo jako na předchozí desce „Circle Of Snakes“), ale mnohem více pro celek, takže ani jeho hra nepůsobí rušivě, jak tomu bylo u předchozích kousků.
Danzig avizoval, že „Deth Red Sabaoth“ bude návrat k respektované minulosti a nemýlil se. Místy slyšíte debutovou eponymní desku, jinde možná nejlepší „How The Gods Kill“, prostě starý poctivý Danzig, který rezignoval na úleťárny typu „Blackaciddevil“. Sem tam vytáhne velice pěkný melodický motiv jako v „Deth Red Moon“, jinde – v „Ju Ju Bone“ a především v sáhodlouhé dvojkompozici „Pyre Of Souls“ - si pohraje s psychedelií, v „Hammer Of The Gods“ zase s náladami tolik typickými pro rané desky Black Sabbath. Všude zdárně podporován sólujícím Victorem, kterého je zde radost poslouchat. A to i přesto, že si Danzig na nahrávce nedal moc práce se zvukem. Ale co, aspoň se to přibližuje právě k jeho původním dílům.
Danzig mě potěšil. I když jsem nikdy nebyl jeho zažraným fanouškem, je mi deska „Deth Red Sabaoth“ nějak blízká. Má totiž neopakovatelnou atmosféru, hlavní protagonista, stejně jako kytarista Victor, podává přesvědčivý výkon. A já věřím tomu, že když se do téhle desky zaposloucháte, jejímu kouzlu propadnete. Stejně tak, jako jsem mu propadl já. Navíc se mi zdá, že ta deska s každým dalším poslechem roste.
|
