Jak to vypadá, Slipknot jsou dnes pro některé zásadní členy až na druhé koleji. Přestože jejich poslední deska „All Hope Is Gone“ se jako jediná dokázala dostat na první místo v oficiálním americkém žebříčku, dnes je ticho po pěšině. Zemřel basista Paul Gray, zpěvák Corey Taylor s úspěchem vede svou post-grungeovou kapelu Stone Sour a bubeník Joey Jordison obnovil spolu se zpěvákem a kytaristou Wednesday 13 kapelu Murderdolls. Ta působila v letech 2002 až 2004, kdy vydala úspěšnou desku „Beyond The Valley Of The Murderdolls“. Dvojice tehdy představila svůj mix hororového punku po vzoru The Misfits se zcela jasně slyšitelnými vlivy Slipknot a řady nu-metalových kapel.
Album bylo úspěšné jak v Americe, tak v Anglii, ovšem po něm to Murderdolls zabalili. Jordison se vrátil ke Slipknot, kteří už prodávali své desky v milionových nákladech a Wednesday 13 začal kromě projektu Frankenstein Drag Queen From Planet 13 působit pod svým uměleckým jménem. Loni dokonce pod hlavičkou Gunfire 76 vydal zdařilou glamrockovou desku „Casualties And Tragedies“. A dnes jsou tady zase Murderdolls. Posíleni o basistu Gunfire 76 Romana Surmana a kytaristu legendárních Mötley Crüe Micka Marse s novou deskou „Women And Children Last" (hezká parafráze na název desky Van Halen).
Dnešní Muderdolls jsou oproti svému osm let starému debutu mnohem rock n´rollovější, už ne tak nu-metaloví a trochu nápaditější. Mírně se změnil i projev Wednesdaye, který více než k uřvaným nu-metalovým polohám mnohem více inklinuje k výrazu Alice Coopera. V jistých pasážích si jej dokonce s tímto černokněžníkem snadno spletete.
První tři věci „The World According To Revenge“, „Chapel Of Blood“ a „Bored Til Death“ ještě inklinují k tvrděmetalovému výrazu. Se čtvrtou „Drug Me To Hell“ ale nastupuje Mars se svým nezaměnitelným rock n´rollovým stylem, který dnešnímu projevu principála Wednesdaye sedne mnohem více, než řezavý nu-metal. S pátou „Nowhere“ začínají Murderdolls sypat jednu rock n´rollovou vypalovačku za druhou. Někdy se dokonce vypnou k nebývalým výkonům jako ve zpěvné „Summertime Suicide“, ve skoro až thrashově zahuštěné „My Dark Place Alone“, v drzé „Rock n´Roll Is All I Got“, kde do světa vytrubují tolik provařené heslo – sex, drugs, rock n´roll, nebo v závěrečném punkovém nářezu „Hello Goodbye Die“.
Murderdolls své desce věří. Jsou drzí, arogantní, až glamově přitažliví a plni života. Jejich radost je přímo nakažlivá. Pokud si ji chcete vychutnat i naživo, zajděte si 27. září do O2 Arény. Tam je uvidíme ve společnosti nejpovolanější – Guns n´Roses.
|
