Smíchejte Def Leppard z éry "High n´Dry" se Cinderellou a Skid Row, přidejte špetku Judas Priest a máte tady Jettblack. Takhle nový objev britské rockové scény charakterizoval magazín Headbang. A když si poslechnete jejich debutové album „Get Your Hands Dirty“, tak zjistíte, že tento časopis má absolutní pravdu. Tedy milovníci všech jmenovaných kapel, jásejte! Jako v ráji se budou cítit i ti, kterým kdy učaroval hlas Stevea Lee (R.I.P.), protože projev Willa Stapletona má k předčasně zesnulému předákovi švýcarských Gotthard sakra blízko.
V poslední době jsem napsal několik recenzí na debutové desky různých rockových kapel. Popisoval jsem třeba Lipstixx n´Bulletz nebo King Lizard. Ano, tyhle kapely samozřejmě mají něco do sebe, ale stěžoval jsem si, že vedle slušných skladeb a obstojných hráčských kvalit jim chybí jakási přidaná hodnota. A právě tady ji nacházím. Jettblack mají už u první desky obrovskou porci charisma, a i když jejich hudba není nijak objevná, bude vás nutit stále a stále se k ní vracet.
Už od první skladby „Spit It On“ je jasné, že tahle deska bude stát za to. Výborný přednes hlavního vokalisty Stapletona, skvělá kytarová souhra Stapletona a druhého kytaristy Jona Dowa a výtečné refrény. Jeden z nejvýraznějších exploduje hned v druhé skladbě „Two Hot Girls“ a vám se to pořád chce poslouchat víc a víc. O tom, že byste tuhle desku vyndali z přehrávače a vyhodili z okna, nemůže být ani řeč. Ve „Fooled By A Rose“ Stapleton vyjede se svým hlasem do stratosféry jako Sebastian Bach ve svých nejlepších časech. V „Not Even Love“ vás zase pohladí po duši. Stejně tak ve „Sleep“, kde kapela v refrénu doslova exploduje a směřuje k ohromnému bluesrockovému finiši. Milovníky ostrých temp potěší zase „Mother Fucker“ nebo „Holding“. Ti, co mají rádi epičtější věci si rozhodně smlsnou na závěrečné „Innocent Is Mine“, která se zdá být poklonou Whitesnake.
Jettblack udělali od svého dema z roku 2007 obrovský kus cesty. Jejich debut „Get Your Hands Dirty“ je rozhodně vyspělou rockovou deskou. Už teď si dovolím tvrdit, že máme co do činění s další výbornou kapelou. Svou pověst musí sice potvrdit druhým albem, ovšem už teď tuhle londýnskou čtveřici mám ve svém hledáčku a skoro dám i ruku do ohně, že o nich ještě uslyšíme.
|
