HELLOWEEN - Giants & Monsters
To bude nějaký komplex! Trable doma, nebo malý...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Njn, hlavně že ty jsi ten největší borec, co tady...

FEUERSCHWANZ - Knightclub
U tohoto nevím jestli se smát nebo brečet smíchy....

WARMEN - Band of Brothers
Za mne lehké zklamání. čekal jsem po minulé desce...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
b.wolf: Když nemusíš Derise, tak si nepouštěj...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Hm, výborný? Slyšels to album? Na smečku kdysi...

HALESTORM - Everest
Mne ten album absolútne nesadol. Nulová energia...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Taky mi přišlo, že Weiki si asi moc rozhovor...

WARMEN - Band of Brothers
Bohužiaľ musím súhlasiť s recenziou.

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Jsem rád, že tu zazněla chvála na Under The...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




RHINO BUCKET - Who´s Got Mine?

Britský časopis Kerrang! tuhle losangeleskou kapelu popsal jako klon AC/DC s frontmanem, který je ještě větší prasák než Bon Scott. S touto definicí lze pochopitelně souhlasit. A já si myslím, že ani samotní Rhino Bucket proti ní nemají zhola nic, alespoň podle nejnovější desky „Who´s Got Mine?“. Ta se vlastně nijak neliší od těch, které Rhino Bucket vydali za více než dvacet let dlouho kariéru. Kapela vždycky sázela na jednoduché popěvky, na kytary, které čerpají z rukopisu Anguse Younga a na úsporné, ale energické bicí.

Tady je hned od první skladby „Message In My Bottle“ jasno. Žádné překvapení se konat nebude. Čili kdo má rád AC/DC, asi se mu zalíbí i Rhino Bucket. Je to stejné jako třeba u Jackyl nebo nově u australských Airbourne. Zkrátka nic nového pod sluncem. Dá se dokonce říct, že právě Rhino Bucket se k původnímu výrazu AC/DC ze všech těch kapel přibližují nejvíce. A to je dobře nebo špatně? Jak se to vezme. Fanouškům AC/DC se asi proto budou líbit nejvíce. Jenže já si stále říkám, proč poslouchat kopii, když si v klidu můžu pustit originál.

„Who´s Got Mine“ pochopitelně špatná deska úplně není. Je na ní slyšet muzikantská vyzrálost, koncerty asi budou mít pořádnou sílu, že poteče pot po zdech. Tomu se ale studiová deska nevyrovná. Rhino Bucket to nejvíce sluší v zaplivaných klubech, kde to smrdí rozlitým pivem, partička motorkářů se v něm občas porve s nějakým přivandrovalcem a skrz cigaretový kouř skoro není vidět na pódium. Tam věřím, že to bude maso, ale deska mě zase až tak nebaví.

Letos jsem psal recenzi už na jeden AC/DC-klon a to na německé Harbone. V porovnání s nimi jsou Rhino Bucket o fous lepší. Jenže i tak mě deska po třetí nebo čtvrté skladbě začne jaksi nudit. Ono totiž naskládat na album jedenáct kousků, které za celou délku jedou prakticky ve stejném tempu a podle podobného mustru, není až úplně tak to, co bych vyhledával.

Jan Skala             


www.rhinobucket.com

Seznam skladeb:
1. Message In My Bottle
2. Lifeline
3. Back To Nowhere
4. Drive To Liquor
5. Who's Got Mine
6. Her Way
7. Jokes On You
8. Chase The Case
9. Hollywood And Wine
10. Something For Nothing
11. Rare Beauty

Sestava:
Georg Dolvio- zpěv
Brian Forsythe - kytara
Reeve Downes - baskytara
Anthony Biuso - bicí

Rok vydání: 2011
Čas: 42:31
Label: Acetate Records
Země: USA
Žánr: hard rock

Diskografie:
1990 - Rhino Bucket
1992 - Get Used To It
1994 - Pain
2006 - An Then It Got Ugly
2007 - No Song Left Behind
2009 - The Hardest Town
2011 - Who´s Got Mine


Vydáno: 13.04.2011
Přečteno: 2463x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.01083 sekund.