Vybírat alba sedmdesátých let taky není žádný med. Tu dobu jsem pochopitelně nezažil, takže vše jsem vnímal zpětně, jaksi reprodukovaně. Když se dnes za sedmdesátkami ohlížím, je jasné, že to byla neskutečně plodná doba, kdy se toho pro budoucnost rockové hudby odehrálo přehršle. Zrodil se hřmotný hard rock, z kanálu vylezl drzý punk, přeběhla móda glam/glitteru, své velké chvilky zažil i styl AOR. Alba jsem proto vybíral z dnešního pohledu a když se tak dívám na jedničku, tak si říkám, že před deseti lety bych ji tam rozhodně nedal. Člověk se holt vyvíjí...

10. SWEET – Desolation Boulevard (1974)
Právě zde se z bubblegumové partičky vyvinul svébytný rockový útvar. Drtivý vliv producentů Chinna a Chapmana byl už pryč a s ním i popěvky jako „Co-Co“, „Poppa Joe“ nebo „Little Willy“. Tady stojí melodické rockové kousky, kde se už místy dere až metalová kytara. A samozřejmě je tu největší hit kapely - „Fox On The Run“.
Nejlepší věci: „Fox On The Run“, „Medusa“, „Sixteens“, „My Generation“.

9. SEX PISTOLS – Nevermind The Bollocks: Here´s The Sex Pistols! (1977)
Tahle deska rozhodně není žádným muzikantským mistrovským kouskem, nad kterým by si kritici pomlaskávali. Je ale kurva autentická! Co na tom, že Rotten neumí zpívat, Cookovi občas nepěkně ujede rytmus, Matlock basu spíše drží, než aby na ní hrál a Steve Jones to sám všechno svými křivými sóly nevytrhne. Tohle byla rebelie. Generační výpověď.
Nejlepší věci: „Holidays In The Sun“, „God Save The Queen“, „Anarchy In The UK“, „EMI“

8. NEW YORK DOLLS – New York Dolls (1973)
Tady by mohlo platit to samé co o Sex Pistols. New York Dolls byli zoufale průměrní muzikanti, jenže z nich vyzařovalo takové charisma, až to bylo skoro zabijácké. Jejich debut ve své době propadl, ale během doby se z kapely stal absolutní kult a všechny losangeleské kapely, počínaje Mötley Crüe a konče třeba Guns n´Roses, se k New York Dolls obracely jako ke svým velkým vzorům.
Nejlepší skladby: „Trash“, „Personality Crisis“, „Looking For A Kiss“, „Subway Train“

7. THIN LIZZY – Jailbreak (1976) Tohle je jasný příklad inteligentního hardrocku. Phil Lynott měl obrovský cit pro melodie a uměl s nimi zacházet jako nikdo jiný. „Jailbreak“, obsahující titulní hit a neskutečnou bombu „The Boys Are Back In Town“, je vrchol skladatelského umu kapely. A také deska, se kterou se kapela dostala do povědomí veřejnosti, kde vydržela až do rozpadu v roce 1983. Bohužel, aby ve své původní tvorbě mohla pokračovat, brání předčasný skon Phila Lynotta.
Nejlepší skladby: „Jailbreak“, „The Boys Are Back In Town“, „Running Back“, „Cowboy Song“

6. JOHNNY THUNDERS AND THE HEARTBREAKERS – L.A.M.F. (1976)
„L.A.M.F.“ - „Like a Mother Fucker“. Dnes možná už zapomenutá nahrávka, která ale ještě (pravda s první sólovkou „So Alone“) vykřesala obrovskou potenci ex-kytaristy New York Dolls Johnnyho Thunderse. Na „L.A.M.F.“ je jasně slyšet, odkud Sex Pistols, tedy Malcolm McLaren, čerpali své hudební nápady. Škoda, že Heartbrekers pak nevydrželi. Chlast a drogy holt byly silnější.
Nejlepší skladby: „Born To Lose“, „I Wanna Be Loved“, „Pirate Love“, „Get Off My Phone“

5. THE DOORS – L.A. Woman (1971)
Jim Morrison a jeho labutí píseň. Když si poslechnete debut The Doors a pak „L.A. Woman“, jasně je slyšet, jak se kapela vyvinula v soubor mnoha tváří. Tady je klasický rock, blues, ale i koktejlový jazz (jak producent Paul Rothchild nazval „Riders On The Storm“ a posléze odmítl desku produkovat). Jsou tu ale výborné nápady. A když Morrison spustí v titulní věci své nomen omen „Mr. Mojo Risin“, běhá mráz po zádech.
Nejlepší skladby: „Love Her Madly“, „L.A. Woman“, „Hyacinth House“, „Riders On The Storm“

4. RAINBOW – Ritchie Blackmore´s Rainbow (1975)
Většina lidí si spíše považuje následující „Rising“, ovšem podle mě jednoznačně jednička v diskografii Blackmoreovy party je jejich debut. Blackmore ukázal, že i bez Deep Purple v zádech dokáže složit obrovské rockové hymny, které ovlivnily věci budoucí.
Nejlepší skladby: „Man On The Silver Mountain“, „Black Sheep Of The Family“, „Catch The Rainbow“, „Temple Of The King“

3. RAMONES – Ramones (1976)
Co by byl punk bez Ramones? Kapela, která vypadá jako čtveřice playboyů z padesátých let a hraje něco jako zrychlené Beach Boys, je neodiskutovatelným pojmem a její jednoduchá muzika a hloupé texty se dávno už staly kultem. Do svého žebříčku jsem vybral jejich debut, protože ten to všechno odstartoval, ale mohla by tu klidně stát jakákoliv jiná deska. Ony jsou totiž všechny stejné...
Nejlepší skladby: „Blitzkrieg Bop“, „Beat On The Brat“, „Judy Is a Punk“, „I Wanna Be Your Boyfriend“, „53rd & 3rd“

2. DEEP PURPLE – In Rock (1970)
Asi netřeba k tomuhle albu cokoliv psát. Každý, kdo jen trochu zavadil o rockovou hudbu, jej zná dokonale. „Child In Time“ už není jen záležitost rockové hudby, ale za sto let se tahle skladba bude citovat vedle klasických děl mistrů vážné hudby. Jestliže by se nějaká hudba měla označit za národní bohatství nějakého státu (ano, tohle je výsměch Helence Vondráčkové...!), tak je to právě „In Rock“.
Nejlepší skladby: „Speed King“, „Bloodsucker“, „Child In Time“, „Hard Lovin´ Man“

1. THE CLASH – London Calling (1979)
Třesk supernovy. Punk prolétl scénou, nadělal na ní paseku jako nikdo předtím a jak rychle vyběhl, tak také zmizel. A vstali noví bojovníci. The Clash byli ještě před dvěma lety klasickou punkovou čtveřicí, ale s „London Calling“ se z nich stala univerzální rocková kapela, která dokázala napsat geniální věci.
Nejlepší skladby: „London Calling“, „Spanish Bombs“, „Lost In The Supermarket,“ „Train In Vain“, „The Guns Of Brixton“, „Clampdown“

Alba, která se do první desítky nevešla, ale neměla by být opomena:

AC/DC – Highway To Hell (1979)
Labutí píseň Bona Scotta a jeho nejlepší počin s kapelou.

AEROSMITH – Toys In The Attic (1975)
Vrchol drogového období Aerosmith. Pak už to s kapelou šlo z kopce.

BLACK SABBATH – Sabbath Bloody Sabbath (1973)
Nemám moc rád Sabbaty s Ozzym, ale tohle je stylotvorná pecka.

BLUE ÖYSTER CULT – Agent Of Fortune (1976)
I kdyby na desce byla jen geniální „(Don´t Fear) The Reaper“, byla by to výborná věc.

CHEAP TRICK – Dream Police (1979)
V sedmdesátých letech rozhodně jedna z nejvlivnějších amerických kapel.

DEEP PURPLE – Machine Head (1972)
Deska, která překypuje hity včetně „Smoke On The Water“

KISS – Dynasty (1979)
První deska Kiss, kde kapela ukázala, že skutečně umí hrát. Jo a je tu i „Já mám boty z umělý hmoty“.

LED ZEPPELIN – 4 (1971)
Led Zeppelin nikdy nebyli moje krevní skupina, ale musím přiznat, že jejich „Čtyřka“ sem patří.

MOTÖRHEAD – Overkill (1979)
Lemmy jde tvrdě za svým a „Overkill“ je jedna z nejlepších věcí Motörhead.

QUEEN – A Night In The Opera (1975)
Album, které světu dalo „Bohemian Rhapsody“.

THE RUNAWAYS – Waitin´ For The Night (1977)
Americké kočky a jejich zpunkovatělý rock n´roll. Drzé, sexy, přitažlivé

SCORPIONS – Lovedrive (1979)
Deska, se kterou se Němci dostali do povědomí lidí. Obsahuje nádhernou „Holiday“.

SLADE – Slayed? (1972)
Slade byli vždy mistři jednoduchých chytlavých popěvků. A tady je jejich vrchol.

URIAH HEEP – Look At Yourself (1972)
Nahráli řadu výborných alb, ale tohle je asi jejich nejlepší.

VAN HALEN – I. (1977)
Působili jako zjevení, když vtrhli na scénu. Riff z „Ain´t Talkin´ ´bout Love“ dodnes drtí lebky.