3.10.2023
VIXEN
Přestože o nové desce těchto amerických rockerek ..více

3.10.2023
KICKIN VALENTINA
Američtí hardrockeři, kteří v roce 2021 bodovali s ..více

3.10.2023
LAST IN TIME
Klasické AOR pod vlivem kapel Toto, Survivor či Journey ..více

3.10.2023
MOONLIGHT SORCERY
Po dvou EP se s debutovým materiálem hlásí tato finská ..více

3.10.2023
WIZARDS OF WIZNAN
Švýcarská formace mísící ve své tvorbě death, doom a ..více

3.10.2023
WOE
Blackmetalová formace složená s výrazných osobností ..více






SKULL & CROSSSBONES - Sungazer
Díky za recenzi, jako fanda Stormwitch a Witchbou ..

SKULL & CROSSSBONES - Sungazer
Díky za upozornění, evidentně mám v tom vesm ..

EXODUS - Pleasures of the Flesh
To rumcajs, úplne súhlasím s tvojim názorom, n ..

SKULL & CROSSSBONES - Sungazer
Deska se opravdu jmenuje Sungazer, a ne Stargazer, ..

EXODUS - Pleasures of the Flesh
V době vzniku jsme my žrali prakticky úplně v ..

Paul RODGERS - Midnight Rose
Skutečný hudební svátek. Rodgers je opravdový ..

EXODUS - Pleasures of the Flesh
Ani v době vzniku žádná sláva. Na negativním ..

GRYMHEART - Hellish Hunt
Běžně sice poslouchám rock o pár levelů jemn ..

EXODUS - Pleasures of the Flesh
Jděte už do háje. Exodus je legenda a dost lid ..

EXODUS - Pleasures of the Flesh
Proč tu není? Proč se nejdřív recenzuje takov ..




Za poslední měsíc:
EXODUS - Bonded by Blood
887x

PRIMAL FEAR - Code Red
881x

WARMEN - Here for None
824x

ECLIPSE - Megalomanium
799x

PAINKILLER - Pain nad Destruction
784x

MRAKOMOR - V dekádách dekadence
714x





článků celkem: 10052
recenzí: 8368
reportů: 602
rozhovorů: 621













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


EAGLEHEART - Dreamtherapy

Úvodem tohoto elaborátu k novému albu brněnských Eagleheart si primárně dovolím oslovit nikoliv věrného čtenáře, nýbrž hudební konkurenci. Milé kapely, vážně si myslíte, že máte dobrého zpěváka? Tak sedněte ke kompu, pošlete tři čtyři maily na Slovač do kouzelnické dílny Rolanda Grapowa, dohodněte si tam audienci a pak patrně zjistíte, že ten váš křikloun je v podstatě neopeřené pískle, které své hrdlo používá nikoliv jako hudební nástroj, ale jako hračku, ke které navíc kdosi zašantročil návod k použití… Kurňa, jak to ten Roland dělá, že dokáže kopnout už takhle dobrého pěvce o třídu-dvě výš?

Předně, Eagleheart zůstali svoji. Nejen progresivně a poměrně hruběji vyšponované hlasivky Vojty Šimoníka jsou tím, co se ve tvorbě Orlích srdcí pozměnilo. Bráno postupně, tak jak to padá do uší, tím prvním, co vás možná překvapí ještě víc než Vojtovo přitvrzení, je poměrně vydatná záplava náladotvorných kláves. To, že jich je plné úvodní intro „Insomnia“ by se snad i dalo čekat, leč klapky nás tentokrát provází celým děním a rozhodně nehrají roli pouhého statisty. Jejich chytlavé motivy (vrcholem je úvod v „Nothing Remains“, náladou lehce evokující dýňovské pokusy o létání) průběžně prosvětlují desku, přirozeně (byť Eagleheart jsou primárně o kytarách) na sebe strhávají pozornost a dodávají temněji laděným příběhům špetku projasněné atmosféry. Jak již naznačeno, dalším, co vás postupně podráždí ve sluchovodech, jsou důrazné a mnohem agresivnější vokální linky. Snad pouze s výjimkou uvolněného úvodu „Nothing Remains“ a lehoučkého „Creator Of Time“, tlačí pěvci – k Vojtovi se byť jen sporadicky přidává Mike i Roland, leč i jejich příspěvky jsou značně ostré – vytrvale na pilu a díky tomu jsou Eagleheart značně agresivnější, než tomu bylo na jejich debutu. Nicméně – a to je to podstatné – zdaleka nejde o samoúčelnost. Změna třetí je v pesimističtějším pohledu na svět a z toho vyplývajícího temnějšího vyznění celé nahrávky. Eagleheart ve svých textech filozofují a nabízejí svůj (ve finále pozitivní) pohled na neradostná témata lidského života, a již sama tato změna vybízí k dospělejší a komplikovanější (a vlastně i hrubější) muzice. Změna čtvrtá a ta nejzásadnější – tak jak jsem si u „Moment Of Time“ stěžoval na to, že všechny karty (byť šlo o plnou ruku králů, es a žolíků) byly strašně rychle vyložené a debut postrádal rozmanitější chuťový ocas, na „Dreamtherapy“ je tomu přesně naopak. Trvá poměrně dlouho, než se vnitřní krása odhalí, a upřímně řečeno, nemám odvahu použít termín „naplno odhalí“, protože po týdnu intenzivního nasávání mám pocit, že tenhle stav ještě poměrně dlouho nenastane. Ale abych vám to hledání usnadnil, pokud vám učarovalo album „Moment Of Life“, učte se nové Eagleheart od chytlavé kapitoly „Creator Of Time“. Pokud hledáte hloubku, emotivně vypjaté okamžiky, či přitažlivě rozmanité hudební dobrodružství, sáhněte rovnou po nejnáročnějších kapitolách – teskné „Nothing Remains“, vztekle vyzývavé „Taste My Pain“ či dramaticky výpravné sáze „Wheel Of Sorrow“ a ve všech těchto peckách (klidně doplňte i zbývajících šest kousků, včetně intra) si užijte dokonale vychytaný průrazný zvuk.

Eagleheart, byť zůstali sví, prodělali poměrně dramatický vývoj. „Dreamtherapy“ není deska pro dnešní uspěchanou dobu, vyžaduje plnou pozornost a intenzivní nasávání. Za těchto podmínek však můžu říct, že její název se pak skutečně stává realitou. A i když je deska plná otázek o smrti, finální pocit, který po téhle procházce mám, je obsažen v úryvku z „Shades Of Nothing“ : „…all now I feel is I´m alive…“ O letošním domácím albovém trůnu mám s vysokou pravděpodobností jasno…

Savapip             

Já můžu jedině souhlasit. Druhé album Eagleheart je citelným posunem vpřed a všechny změny proběhly k lepšímu. Skvělá produkce (jak jinak, z téhle dílny), Vojtovo přitlačení na pilu, bohatá vrstevnatost skladeb, která nechává skryté klenoty vyplouvat na povrch jen zvolna a při pozorném poslechu a velmi vkusné zapojení kláves – to všechno mě při poslechu „Dreamtherapy“ nepřestává překvapovat.
Za sebe bych ještě pochválila texty a promakanost drobných detailů (asi nejvíc mě dostalo umístění Oppenheimerova výroku na konci „Glass Mountain“, z toho jde mráz po zádech). V celém tom progressivním kokteilu naštěstí nechybí ani silné skladby (během týdne poslouchání se mi zatím nejvíc zamlouvaly už výše zmíněná, dále „Creator of Time“, „Burned by the Sun“ a „Nothing Remains“ s parádním klávesovým leitmotivem). Potěší i to, že Eaglové se statečně popasovali s rozsáhlou kompozicí, která celé album uzavírá.
Celkově výborná věc, ke které je radost se vracet, protože zatím stále skrývá v rukávech hromady nových překvapení. Takže mi nezbývá než uzavřít stejně – o vítězi na domácí půdě je letos jednoznačně rozhodnuto!

Ray 9/10


Přestože naše republika, zejména díky politikům, kráčí úspěšně do sociální prdele, naleznou se kulturní odvětví, jež naopak pučí a vzkvétají do nadnárodních rozměrů. Díky kapelám, jako je SEBASTIEN či právě EAGLEHEART, to např. můžeme s úspěchem tvrdit o tuzemském power metalu. Dříve vyloženě lokální záležitost, která neměla šanci prorazit dál než za hranice našeho východního souseda, dnes ve svých kompozičních, instrumentálních a zejména technických kvalitách s přehledem atakuje i ta nejzapadlejší zákoutí evropského kontinentu. Co je klíčem k tomuto převratu? Slovy zpěváka Jirky Raina (SEBASTIEN) je důležité „nebát se býti dostatečně drzým“. Pak se můžete dostat třeba až do studia Rolanda Grapowa, který pro EAGLEHEART vyčaroval vpravdě luxusní zvuk (do jaké míry čaroval i s hlasivkami Vojty Šimoníka, to už si na rozdíl od kolegy Savapipa tvrdit nedovolím). Z technických aspektů je nutné pochválit i vkusné a líbivé zpracování coveru a bookletu s astronomicko-filozofickými motivy.

No a jdeme chválit hudbu. Hned úvodní nátisk „Shades Of Nothing“ do puntíku plní vlhké sny melodických šílenců (jako jsem třeba já), když důvtipně využívá řadu stylových klišé (např. klenutí sólového trylku) a výsledný dojem je k uposlouchání skvělý. Jenže jde o mírné klamání rytmickým tělem, neboť power/spídové tempo v něm prezentované rozhodně není žánrovým středobodem EAGLEHEARTu. Tím je power a prog metal, třebaže důrazně melodický a nikterak přehnaně komplikovaný. Zbytek alba se tak odehraje převážně v tomto duchu, což znamená, že přímočará chytlavost první písně ustupuje „vyššímu“ uměleckému záměru. Nic proti němu, když je konán důmyslně a poutavě. Mám velkou radost, že se právě to většinu stopáže desky daří plnit, ovšem najdou se i slabší položky, jež celkový dojem lehce sráží. Jsou shodou okolností seřazeny v samém závěru nahrávky. Ať už jde o „Burned By The Sun“ či „Glass Mountain“, hledání tvůrčích špeků v těchto opusech se u mě nesetkalo s valným úspěchem. Závěrečný track „Wheel Of Sorrow“ už zase ztracený dech chytne, přesto koncentrace silných motivů není natolik pestrá, aby stačila utáhnout 12ti minutovou stopáž. Nedávno se mě jeden přítel ptal, jak hodnotím první album této kapely. Moje odpověď zněla: na české poměry luxus, na evropské mírný nadprůměr. V tomto případě tato slova modifikuji do následné formulky: na české poměry jen těžko dostižný vrchol, a na ty evropské (světové)? Na ty je to pecka taky!
 
Pagan 8/10

www.eagleheart.eu

YouTube ukázka - Creator Of Time

Seznam skladeb:
1. Insomnia
2. Shades Of Nothing
3. Taste My Pain
4. Lost In The Dead End
5. Creator Of Time
6. Nothing Remains
7. Dreamtherapy
8. Burned By The Sun
9. Glass Mountain
10. Wheel Of Sorrow

Sestava:
Vojtěch Šimoník - zpěv
Michal Kůs – kytara, zpěv
Michal Jankuliak - kytary
Jiří Fiala - baskytara
Zdeněk Vémola - bicí

Rok vydání: 2011
Čas: 51:15
Label: Scarlet records
Země: Česká republika

Diskografie:
2008 – Moment Of Life
2011 - Dreamtherapy

Související články:
EAGLEHEART - Moment Of Life


Vydáno: 25.11.2011
Přečteno: 6825x




počet příspěvků: 12

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
tak sem včera v...20. 12. 2013 10:24 škopek
Dreamtherapy...Eagleheart...8. 02. 2012 16:27 SEBASTIEN - Jirka
to PavelDík za tip,...28. 12. 2011 0:01 martan
já ale nemluvím o...22. 12. 2011 0:09 pavel
Zažil jsem Pavle...20. 12. 2011 0:11 martan


 
Metalforever.info © 2006 - 2023     RSS - články

stránka byla načtena za 1.14153 sekund.