Tak Američan Matt Smith zase nakopal prdel celé power metalové Evropě! V daném žánru letos žádnou lepší nahrávku nenajdete, přičemž je docela možné, že tento stav bude platit přesně do vydání dalšího počinu THEOCRACY. Matt Smith je totiž osvícený skladatel a kdyby byl svět dokonalý, budou v něm vycházet pouze alba jako je „As The World Bleeds“. A protože vím, že řada z vás čte z recenzí pouze úvodní odstavec, tak vězte, že jde o jednoznačnou Desku roku, v čemž se shoduje mimořádně velká řádka hudebních publicistů z nejrůznějších metalových médií. Takže teď to hlavní víte a můžete jít poslouchat.
Pro ty, kteří si tento článek přece jenom rozklikli, budu pokračovat dál, ale nečiním tak s nějakým velkým potěšením. Vyjmenovávat klady tohoto alba, to je jako pitvat dokonale zdravé tělo. Vyjímání jednotlivých orgánů z něj prostě nedává žádný smysl, a to už vůbec ne, pokud se má činit formou tak ubohého prostředku, jakým je slovní popis (pročež se rovnou omlouvám za nadměrné užití slova geniální v tomto článku, ale jinak to prostě nejde). Opět na vás tedy apeluji, přestaňte číst tyto řádky, koukněte se na výsledné hodnocení a běžte honem poslouchat.
No jo, vy se prostě nepoučíte, takže já se do té pitvy přece jenom budu muset pustit. Na desce nalezneme řadu analogií s předchozím, rovněž geniálním dílem „Mirror Of Souls“. Zase zde máme progresivně zasekávané riffy (s neodvratným thrash metalovým ocasem), tentokrát ovšem v množství více než malém. Nechybí ani rozněžnělé melodie, které doslova hladí po duši, zde prezentované zejména refrénem „Nailed“, a hlavně celou stopáží skladby „The Gift Of Music“, což je dechberoucí pocta hudebním melodiím, na kterou ostatně nemá právo nikdo jiný než Matt. Ale pozor, tento téměř vánoční doják je v samotném závěru zcela nečekaně, ale o to působivěji ukončen smrtící metalovou sypačkou.
Máme zde rovněž dlouhý opus, tentokrát ale ne (skoro) půlhodinový a závěrečný (viz minulá titulka), ale 11ti minutový a rovnou úvodní. Skladba „I Am“ je opět vrcholným dílem geniálního tvůrce s dokonalým citem pro gradující strukturu a nekonečno strhujících motivů a katarzí. A na novince nakonec nalezneme i odlehčené speed metalové momenty, v čele s ideální žánrovou jízdou „Light Of The World“. Netřeba dodávat, že je vše svěrajkovitě sevřeno vytříbenou zvukovou produkcí, kdy je každý nástroj čitelný jako informace na nástěnce v domově důchodců (hlavně kytary koušou tím správně dravým metalovým způsobem).
Samotný odstavec si zaslouží Mattův zpěv. Ten pro mě představuje to nejlepší, co může melodický žánr nabídnout, jeho charismatický přednes dokáže posluchače mazlivě hýčkat,
stejně jako strhnout přesně dávkovaným důrazem. K tomu neslýchaně svůdné melodické linky, často kořeněné nadrzlým ukončením některé z vokálních frází. Mattův projev je zkrátka pro plnohodnotné vychutnání zbožných tónů THEOCRACY naprosto nepostradatelným prvkem. Nemluvě o té nebeské nádheře, když přijdou ke slovu (zpěvu) sbory!
Deska „As The World Bleeds“ je oslavou melodického metalu, když jeho zestárlé struktury osvěžuje osvíceným postupem geniálního tvůrce. Poslouchal jsem ji několik dní a několik hodin v jednom kuse. Když jsem pak byl v práci, cítil jsem přímo fyzickou potřebu slyšet její skladby znova a znova. THEOCRACY mě prostě zase osudově nakazili a nejkrásnější na tom je, že tato dávka nepřináší žádné vedlejší účinky, ale jen a pouze čirou radost z poslechu, jenž se úzce váže k duchovní radosti z prožívaného Bytí.
|
