Je to už více než pětatřicet let, co je Tommy Bolin na pravdě boží. Ovšem ani po třiceti letech nepostrádá jeho hudební odkaz smysl. A to, že pravidelně vychází kolekce s jeho starými nahrávkami, a to, že je zejména v Japonsku stále ještě považován za kytarového boha, určitě svědčí o tom, že tento pán skutečně tenkrát uměl. I když většina jej má spojeného pouze s výtečnou deskou „Come Taste The Band“, posledním to počinem Deep Purple před jejich rozpadem v sedmdesátých let, Tommy Bolin vydával i jiné kousky. A dlužno říct, že znamenité.
Nejznámější Tommyho nahrávkou (když pomineme jmenované album s Deep Purple) je asi jeho sólovka „Teaser“ z pětasedmdesátého. Tehdy byl už kytarista tak závislý na heroinu, že vyletěl z Deep Purple poté, co jeho živé výkony připomínali spíše tragikomické divadlo než rockový koncert. S „Teaser“, která vyšla zhruba nastejno s „Come Taste The Band“ Bolin odkryl své obrovské bluesové cítění, takové, že mu jej spoluhráči z Deep Purple nenechali dát najevo v plné síle.
A právě z „Teaser“ vychází i nový počin, tributní deska „Great Gypsy Soul“. Už jen soupis jmen, která se na desce podílela,ukazuje jak velký vliv Bolin měl. Můžeme tu narazit na kytaristu Aerosmith Brada Whitforda, který se pustil do „Wild Dogs“, Slashova zpěváka Mylese Kennedyho, který bravurně odzpíval bluesovou „Dreamer“ a absolutně explodujícího Joea Bonamassu, který za doprovodu Bolinova někdejšího spoluhráče z Deep Purple, exceluje ve znamenité „Lotus“.
Glenn Hughes se ještě s grácií zhostil „Sugar Shack“ a Bolinův „nástupce“ v řadách Deep Purple Steve Morse se předvádí v trochu netypické poloze v „Crazed Fandango“.
Něco se podařilo více, něco méně. Moc neoslnila úvodní „The Grind“, kterou má na svědomí spolupracovník Ringo Starra a kytarista Humple Pie Peter Frampton, nenadchla ani „People People“ od Big Sugar a možná Bolinova nejslavnější „Teaser“ měla už také lepší zpracování, než jak ji zde předvání Warren Haynes z Allman Brothers Band. Od Mötley Crüe mi prostě na „Decade Of Decadence“ seděla víc. Ale to je věc názoru.
Celkově je deska plná skvělého muzikantského umění. Všichni zúčastnění prostě umí. O tom není pochyb. Uměl i Bolin. Byl to bluesman k pohledání, který se do toho pořádně uměl opřít. Bohužel se pořádně uměl opřít také do drog a chlastu, což se mu v pětadvaceti stalo osudným.
|
