KAREL VOŠTA – Three Dots
Karel Vošta. Říká vám to jméno něco? Ne? Nejste sami. Karel prozatím žádnou díru do tuzemské rockové scény neudělal. Nutno zdůraznit slůvko „prozatím“. V budoucnu totiž vše může být jinak. Karel Vošta je v první řadě vynikající kytarista, v řadě druhé velmi slušný skladatel. Svůj veškerý um demonstruje na demosnímku „Three Dots“. Emoce, krásné melodie, gradace. S tím vším Vošta pracuje na jedničku. V rukou mu tak vzniká silná zbraň, která dokáže zapůsobit hlavně na posluchače, jež mají rádi komplikovanější muziku. Nebojí se pracovat s modernou, ale stejně tak sáhnout do pořádného retra – čerpání ze 60. či 70. let je zde evidentní. Zářivým klenotem je pak například skladba „Bubble Bue“ s pěknými ženskými vokály. Největším překvapením nahrávky je bezesporu krystalicky čistý zvuk, který dává vyniknout všem jednotlivým instrumentům. Poslouchat „Three Dots“ je prostě lahoda a Karel Vošta se okamžitě vyzdvihává mezi nejzajímavější kytaristy v Čechách. Snad jen škoda, že se nerozhodl do své práce investovat trošku více peněz a CD nevydat oficiální cestou. Hudba si to určitě zaslouží.
SILENT KINGDOM – Path To Oblivion
Bosenští SILENT KINGDOM nejsou tuzemskému posluchači úplně neznámí. Aby ne, vždyť jejich nová deska „Path To Oblivion“ vyšla za účasti českého vydavatelství Zero Budget Productions, do zvuku hrábnul samotný Blackie z Cales a nějaké to sólo zde zahrál i Pavel Jeřábek z deathových Edain. A co vlastně SILENT KINGDOM hrají? Velmi kvalitní black metal se silnou a hlavně specifickou atmosférou. Vedle toho se chlapi nebojí sáhnout ani do melodičtějších metalových odvětví. Hlavně kytarová sóla jsou zajímavou třešničkou na dortu, a to pro svoji neortodoxnost. Svůj výrazný podíl na výsledku mají i citlivě zakomponované klávesy. „Path To Oblivion“ se ve výsledku velmi dobře poslouchá, ani na vteřinku nenudí a celkově zanechává dobrý dojem. SILENT KINGDOM tak opět nezklamali a skvěle navázali na svoji předešlou tvorbu. Líbí se mi i grafická podoba celého alba.
SECRET OF DARKNESS - (In) Humanity
Je úžasné pozorovat, jak se vansdorfští SECRET OF DARKNESS v uplynulých letech vyvinuli z nesmělé kapely v sebejisté monstrum. Debutové demo "...And The Dark Begins" leccos napovědělo, avšak nepřeslechnutelnou snahu přebíjel opravdu špatný zvuk. Ten už je ale minulostí. Stejně tak syrový black metal, který kapela drhla. Kluci se přesunuli do deathových hájemství, přičemž se nechali dost silně inspirovat severskou, respektive švédskou scénou. Sice mám pocit, že trošku ztratili vlastní tvář, ale na druhou stranu SECRET OF DARKNESS toliko omletý styl přemílají natolik zručně, že to ani tak nevadí. "(In) Humanity" má největší devizu v opravdu nabušeném zvuku, který by mohl jít ostatní smečkám příkladem. Je tvrdý, průrazný a naprosto čitelný. Lahůdkou jsou pak sóla, kterých se kapela naštěstí nebojí. Hodně silný je také zpěvák Vojta, jenž by se v budoucnu mohl vyprofilovat v silnou vokální osobnost na tuzemské extrémně metalové scéně. "(In) Humanity" je zkrátka trefa do černého. Pokud máte rádi melodický, ale tvrdý metal, nenechte si tyto sympaťáky uniknout!
ANIME TORMENT - Deathwish
Ha, klasický thrash metal. To bylo první, co mě napadlo, když jsem viděl obal nahrávky "Deathwish". K mému překvapení se ale kapela pohybuje v ještě o něco brutálnějších sférách. ANIME TORMENT drtí death metal, který se občas opře o tradiční metalcore postupy či grindové sypačky. Je dobře, že má muzika spád, ostatně sedmička skladeb profrčí mrknutím oka. Na druhou stranu, jako celek ANIME TORMENT nic extra nenabízí. Posluchači se do uší dostává klasický nášup, kterých už byly natočeny miliony. Žádný nadstandard, prostě obyčejná rutina. Někomu to stačí. Skladby jsou dobře zahrané, drtí dle pravidel a mají dobrý zvuk. Ne každý volá po originalitě, což naprosto respektuji. Pokud tedy máte chuť na kvalitní tuzemský nářez, určitě si "Deathwish" poslechněte. Ostudu ANIME TORMENT nedělají. Nic víc, než pěkně zahraný průměr to ale není...
|
