Bráno čistě statisticky, je “Ekvilibrium” jediným albem kapely Cruel. A navíc vyšlo již téměř před pěti lety. Bráno ve všech historických souvislostech, na spočítání alb, na kterých se významně podíleli členové Cruel vám prsty jedné ruky stačit nebudou. Bráno čistě subjektivně, jedna ruka mi v pohodě bude stačit při přepočítávání osobně nejdůležitějších domácích desek za poslední pětiletku tak, aby zazněl název “Ekvilibrium”. Před třemi měsíci o sobě Cruel konečně dali zase vědět a vydali akustické EP “Krutá tráva”. A to je ideální důvod dozvědět se od zpěváka, kytaristy a klávesáka Marka Neckáře novinky z tábora Cruel.
Od našeho posledního rozhovoru uplynuly víc jak čtyři roky. Co se v uplynulém období u Cruel událo, kterou z těch událostí považuješ za nejdůležitější a proč?
Nejdůležitější událostí byl určitě příchod Zbyňka Pošmury za mikrofon. Je bez debat, že pro většinu posluchačů „dělá“ kapelu kapelou hlavně hlas zpěváka, takže podobný zásah vždycky vyvolá i spoustu emocí. A pak samozřejmě akustické EP „Krutá tráva“, bez něhož bychom se tedy dneska nebavili...
I pro mě byly obě události tím hlavním – příchod Zbyňka a aktuální akustické EP. Jak se vlastně zrodil nápad, že byste potřebovali posilu u mikrofonu?
Ten nápad je starý minimálně tak dlouho, jako naše snažení pod hlavičkou CRUEL. A možná ještě starší, protože jak náš kytarista Pavel Bauer, tak já, jsme se v předchozích kapelách za mikrofon postavili jen z toho důvodu, že se nikdo vhodnější prostě nenašel.
Z koncertu v Pečkách, kde jsem vás viděl se Zbyňkem poprvé (a zatím naposled) jsem měl dojem, že spojení Cruel a Zbyňka je jak srážka dvou světů a moc mi tahle kombinace nezavoněla.
Pokud se nepletu, tak to tehdy bylo jedno z prvních společných vystoupení. To je vždycky nejtěžší, přijít před lidi zvyklé na něco a dát jim něco jiného. Zbyněk má za sebou řadu kapel i stylů, ale všechno má svůj vývoj. Zpočátku to určitě bylo dost syrové, navíc my máme v textech i nezvykle velký počet slov, takže i v tom to pro Zbyňka bylo těžší (smích). Ale bude určitě pravdou, že jsme díky jeho projevu naživo „ožili“ a někomu se to celkově může zdát i tvrdší. Melodické linky ve starých věcech jsou ale pořád stejné a osobně mi to teď díky živým vícehlasům přijde bohatší.
S EP „Krutá tráva“ jsem názor změnil a jsem zvědav na pokračování. Vzhledem k tomu by mě zajímalo, jaké vlastně byly požadavky na zpěváka při jeho hledání?
Požadavky byly jednoduché - najít někoho, kdo by svým hlasem uměl spojit oba rozdílné světy a nálady prvního CD do funkčního celku, dal tomu navíc něco ze sebe, vyhovoval celé kapele svým projevem a měl perspektivu něčeho zajímavého do budoucna. Ale především, aby to nebyl kretén (smích).
Pořádali jste nějaký konkurz nebo byl Zbyněk první volba? A měli jste vy sami pocit, že se Zbyňkem dojde k nějakému zásadnímu posunu, ať už jakýmkoliv směrem?
Konkurz probíhal dlouhodobě, ale ne tím klasickým způsobem. Prostě jsme před lety rozhodili informaci, že by se nám někdo podobný do kapely hodil, občas se někdo ozval, ale byly to vesměs pro nás se nehodící hlasy. Až pak přišel Zbyněk, no a my po nějakém tom oťukávání zjistili, že by to mohl být ten pravý.
Co se posunu týče, ten byl při hledání nového hlasu naším hlavním cílem. Větší barevnost, různé hlasové rejstříky. Lepší zpěvák, než my dva, ale ne úplně jiný. A navíc jsme s Pavlem přestali v nových písničkách stíhat. Udělali jsme „Tanečníka na spáleništích“ a najednou koukám, jaký mám problém ji alespoň nějak odzpívat. Udělali jsme druhou věc, a když se řešilo, kdo má kde natolik volné ruce, aby přidal hlas, vypadalo to na první instrumentálku (smích). Prostě jsme nutně potřebovali odlehčit a je jen dobře, že je to díky Zbyňkovi pro kapelu zároveň i posun výš..
Jak se zrodil nápad na akustické EP, jakým způsobem na něj byly vybírány skladby? A nelákalo vás spíš rovnou pustit do světa „zelektrizované“ full album?
Nejlepší na tom je, že žádné akustické EP se původně konat nemělo. Náš bubeník Robert byl po operaci kolene a my museli odehrát nějakou soutěž, a tak nás napadlo, udělat to akusticky s tím, že koncert odbouchá jen rukama na djembe. Ovšem poslouchat jeden bubínek 40 minut není úplně to pravé ořechové, takže po uzdravení nohy jsme začali příležitostně „akustikovat“ i s celou bicí soupravou. No a právě na propagaci aku-hraní bylo záměrem nahrát jednu, dvě skladby. Ale jak už je u nás zvykem, nějak se to celé zdrželo, nabalovalo, a tak je nakonec výsledek takový, jaký je.
Předpokládám, že na novém albu se už pracuje, takže v jaké fázi se přípravy nacházejí, lze aspoň zhruba odhadnout, kdy se deska objeví a co od ní můžeme čekat?
Předpokládáš správně. Máme složeného asi tak 80% materiálu a užíváme si fázi předprodukce dohady o tom, co ano, a co tedy rozhodně ne (smích). S termínem ale budu opatrný. Na nás nikdo a nic netlačí, takže až budeme přesvědčeni, že jsme připravili a nahráli maximum, čeho jsme v danou dobu schopni, pustíme to ven. Očekávat se dá otevřená muzika, s přesahy kam nás jen napadne, ale neradi bychom z toho uplácali pejskokočičí dort, takže by to mělo mít i patřičnou soudržnost a alespoň ždibec vlastního ksichtu.
Chuť na to využívat oživení v podobě hostí vás evidentně neopouští, máte už vyhlédnuto někoho pro novou desku? A protože mi ve vaší hudbě přijdou hodně důležité party zpívané ženským hlasem, neuvažovali jste o tom angažovat i nějakou ženštinu do kapely natrvalo?
Hosty vždycky vybíráme až při nahrávání, když se nějaká pasáž zdá vhodná. Každopádně určitě budou naši stálí houslisté a snad i pár nástrojů, které jsme dosud nepoužili. O zpěvácích či zpěvačkách zatím nepadlo ani slovo, ale myslím, že i na ně dojde. Ovšem dívku do kapely natrvalo? Já mám ženský zpěv v hudbě moc rád, jenže tohle tedy opravdu ne, to by ta kapela taky nemusela mít dlouhého trvání (smích).
K jediné novince na „Kruté trávě“ skladbě „Tanečník na spáleništích jste spáchali i zajímavý klip s poměrně neotřelým námětem. Co můžeš prozradit ke vzniku tohoto klipu (jen doufám, že nešlo o ztvárnění nějaké vlastní zkušenosti ;-) ).
Klip mají celý na svědomí kluci od kytaristy Pavla z práce – Michal Kadoch a Hroch. Všechno si to vymysleli, zrežírovali, natočili, sestříhali a vyrobili. Nás jen najali jako „profesionální“ herce a jako správným profíkům nám připravili i řadu povyražení – půlhodinové polévání studenou vodou v pěti stupních, zapalování luk a strání, ježdění tam a zase zpátky atd. Každopádně to bylo moc fajn a my jim musíme jen a jen poděkovat za skvělý natáčecí víkend a super pohyblivé obrázky!
Cruel nejsou koncertně příliš aktivní kapela. Čím to, není ti to trochu líto, že vás není možnost moc často vidět naživo a jak to vypadá s koncertní činností do budoucna?
Hrajeme muziku, která je ve svém subžánru ještě subžánrovatější (smích) a jako taková to nemá na světě jednoduché. Nebudu vykládat, že bychom větší koncertní zátěž nezvládli, protože bychom ji zvládli, ale situace je teď prostě taková. Kdo si nás chce koncertně najít,
ten si nás najde, fňukání nad návštěvností koncertů a věcí s tím spojených nechám na jiných.
Po letech se rozešly i vaše cesty s manažerem Honzou Jeřábkem. Co to pro kapelu přineslo, volnější ruce nebo víc práce? A jak moc důležitá je pro Cruel tahle pozice, hledáte někoho nového nebo si to jste schopni ošéfovat sami?
Nehledáme, respektive ne akutně. Je to podobné jako onehdá se zpěvákem - kdyby se někdo vhodný nachomítnul, budeme moc rádi, pokud ale nikdo takový není, nebo by to byla jen drobná záplata, budeme i nadále lepit z vlastních zdrojů, co jen zvládneme.
V minulém rozhovoru jsi prohlásil, že chcete být moderní kapela s moderním zvukem a současnou vizí. Myslíš si, že se vám tenhle ideál už podařilo naplnit, případně co ještě byste na tomhle „programu“ chtěli vylepšit?
Tak vždycky je co vylepšovat a vždycky se dá někam posunout. Osobně doufám, že se nám ten ideál nepodaří naplnit nikdy, abychom měli důvod se dál snažit.
A na závěr máš obligátní prostor na to odpovědět na otázku, na kterou jsem se nezeptal, ale přesto bys byl rád, kdybych ji býval položil… ;-)
Ale na tomhle místě se přece vždycky ptávalo, co dělají muzikanti ve svém volném čase? (smích) Kdepak, o žádné takové otázce nevím, takže jen klasicky díky všem (především tobě za otázky a těm co to dočetli až sem) a mějte se skvěle.
|
