Přestože jsme během posledních několika let o Alešovi Brichtovi často slýchali (především díky projektu Arakain Memorial), tak na studiové album jsme museli čekat dlouhé čtyři roky. Nové album opět natočila nová sestava a tentokrát se změnil i název kapely na „Aleš Brichta Project“. Každý si o tom můžeme myslet své, ale důležitá je především hudba a já jako letitý fanoušek Arakainu a Aleše Brichty jsem se už nového alba nemohl dočkat.
Deska dostala název „Údolí sviní“ a každému je snad jasné, o jaké údolí se jedná. Přiznám se, že jsem měl mírné obavy z toho, že se album bude věnovat především kritice současné politické scény, a že bude pojednávat o problémech v naší republice, neboť právě to mě na minulé desce „Deratizer“ mírně dráždilo. Osobně totiž beru hudbu jako únik z reality a ne, že budu ve skladbách poslouchat to, co vidím každý den v televizních zprávách a co čtu v novinách.
Nakonec to není tak horké. Kritiky se dočkáme především v úvodní (velmi originálně nazvané) „Pan K.Lousek“. Nejtvrdší věc alba, která je nekompromisní jak hudebně, tak i textově. Při jejím poslechu jsem si vzpomněl na „Život s kocovinou“ z dvojalba „Divadlo snů“, neboť mají podobnou strukturu a především stejný tah na bránu. S následující „Jahodový pole“ jsem se vrátil do sedmdesátých let, díky inspiraci u legendy AC/DC se vám tahle sympatická hitovka musí zarýt pod kůži hned po prvním poslechu. Cítím z ní velký závan skladby „Česká zem“ z minulé desky a věřím, že to bude koncertní tutovka. „Lásky jedný plavovlásky“ jsou typickou brichtovskou baladou, která má však poměrně mohutný zvuk kytar, takže očekávám, že rádia ji (jako obvykle) budou ignorovat, ale byla by to škoda, protože se jedná o velmi příjemnou záležitost.
Po prvním zpomalení následuje jeden z trháků alba, a to „I.N.R.I“. Skvělé spojení Alešových sólovek se starým Arakainem, kde se ve slokách řádně přitvrzuje, aby se nakonec z refrénu stala totální melodická hymna ve stylu „Posledního legionáře“, „Zemřít je nepovinný“ či „Návratů z ráje“. Dokonalá záležitost jak po hudební, tak textové stránce. Po předchozí skvělé jízdě přichází vlažná sprcha v podobě „Slzy mořských panen“, ač to tak z počátku vůbec nevypadá. Skladba graduje až do refrénu, který ji však úplně degraduje na jinou vlnu. S „Hořím“ se i přes tvrdé riffy vracíme k Alešovým sólovkám, s každým dalším poslechem se mi pod kůži zarývá stále více. S „Jen počkej zajíci“ se dostáváme i k té veselejší stránce alba, neboť se jedná o příjemnou oddychovku, u které stačí jen vypnout mozek a užívat si poslechu.
S blížícím se závěrem přichází i nejlepší skladba alba „Řekni mi pravdu“. Vzpomeňme na klenoty typu „Svoboda“ či „Černá růže“ z „Divadla snů“. Vše do sebe ideálně pasuje. Kvalitní text, kouzelná atmosféra a Alešův typický výraz, který (především v druhé sloce!) nahání příjemné mrazení po zádech. Perfektní věc, která z mé směsice oblíbených hitů jen tak nezmizí. Předposlední „Sny a přání" je druhý vlažný bod alba, neboť po předešlé pecce se nemohu ubránit dojmu, že je toto jen průměr. Možná této skladbě mohlo být věnováno více pozornosti, protože ji (v porovnání se zbytkem alba) chybí ty potřebné grády. Není to taková tragédie jako u skladby „Běž se bodnout" z alba „Nech si to projít hlavou", ale přesto je to adept na track, který na albu budete přeskakovat. S finálním „Fénixem“ se vracíme do období projektu „Grizzly“, čiší z ní atmosféra skladby „Není nutný plakat“. Tvrdé riffy, táhlé sloky a výrazný refrén. Jen se nemohu ubránit pocitu, že bez těch ženských doprovodných vokálů by skladba vyzněla výrazně lépe, ale i přesto se jedná o zdařilý a důstojný závěr alba.
Aleš Brichta se s „Aleš Brichta Project“ vrátil tak, jak se od něho očekávalo. Kvalitní texty a hudba. Mohutný, moderní zvuk a typický Alešův výraz. Je mi velmi sympatické, že opět dokázal nádherně propojit své sólové desky s heavy metalovou vzpomínkou na Arakain (podobně jako u již zmíněného alba „Divadlo snů). Toto spojení zní svěže a nenuceně a věřím, že to byl i Alešův cíl, protože si určitě i on sám uvědomuje, že mezi svými fanoušky nemá jen zaryté rockery, ale i ty, kteří ho mají rádi díky hitům „Barák na vodstřel“, „Andílek“, „American Bull“ nebo „Dívka s perlami ve vlasech“. Teď už jen doufat, že současná sestava vydrží, a že na další album nebudeme muset čekat další čtyři roky.
|
